Jindřich Ambrož

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich Leopold Ambrož
Pamětní deska Jindřicha Ambrože v Jilemnici
Pamětní deska Jindřicha Ambrože v Jilemnici
Narození1. července 1878
Humpolec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. května 1955 (ve věku 76 let)
Jilemnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníJilemnický hřbitov
Povoláníměstský tajemník
Národnostčeská
Žánrturistické průvodce
Manžel(ka)Ludmila Ambrožová
VlivyJan Buchar
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Leopold Ambrož (1. července 1878, Humpolec15. května 1955, Jilemnice) byl úředník, ochránce přírody, propagátor Krkonoš a spoluzakladatel krkonošské Horské služby.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 1. července 1878 v Humpolci v domě č. p. 274 do rodiny soukenického mistra Mořice Ambrože a Marie Ambrožové, rozené Malátové.[1] Vystudoval C. k. odbornou školu tkalcovskou v Humpolci. Po absolvování vojenské služby v Čáslavi a Kutné hoře nastoupil jako adjunkt humpoleckého městského úřadu.[2]

Jeho zájem o Krkonoše probudil 1907 údajně fejeton Zahrada Hesperidek od F. Jezdinského v Národních listech.[3] Přestěhoval se tedy do Jilemnice, kde přijal místo tajemníka městského úřadu. Bydlel v domě č. p. 132. V Jilemnici se zapojil do spolkového života. Vstoupil do odboru KČT, Českého krkonošského spolku SKI, Sokola, Okrašlovacího spolku a řady dalších. Zde se seznámil se svým přítelem a inspirací Janem Bucharem, v jehož díle po Bucharově smrti pokračoval. Byl jednatelem turistické krkonošské župy KČST, která se ve dvacátých letech starala o úpravu cest, noclehárny a ubytování. Psal mnoho článků, cestoval po Krkonoších a velmi se zajímal o ochranu přírody.

Bydliště Jindřicha Ambrože - dnes Vinárna pod Věží

V roce 1922 na návrh Jindřicha Ambrože ministerstvo vnitra v Praze výnosem ze dne 23. 6. 1923 obec přejmenovalo obec Vřetenský mlýn na Špindlerův mlýn. Napravil tak chybu úředníků z roku 1842, kdy kvůli neznalosti přeložili Špindlerův mlýn (Spindelmühle) jako Vřetenský mlýn.

Roku 1930 se s geografem Matějem Semíkem zasadil o vytvoření a vydání mapy Krkonoš v měřítku 1:50 000 a o vyhotovení plánů Špindlerova Mlýna, Harrachova, Janských Lázní a Benecka.[3][4] V roce 1931 zkoumal s odborníky radioaktivitu krkonošských vod, díky čemuž je po něm pojmenován pramen na Benecku.[5] Po tragickém úmrtí Bohumila Hanče a Václava Vrbaty se zasazoval o zřízení Horské služby, což se mu nakonec podařilo v roce 1935. V letech 1933–1938 působil jako člen ředitelské rady železniční v Hradci Králové. Roku 1936 se stal konzervátorem Památkové péče a ochrany přírody. V této funkci vytvořil rozsáhlý soupis památných a cenných stromů na Jilemnicku.

Během druhé světové války (v roce 1941) sepsal svou, pro Jilemnici významnou, publikaci Jilemnice : Výňatky z dějin, rozvoj a zvláštnosti města.

Po kůrovcové kalamitě 1945 pomáhal organizovat brigády k záchraně krkonošských lesů. V roce 1945 navrhoval přemístění Krkonošského muzea do jilemnického zámku[pozn. 1]. S Krkonošským muzeem spolupracoval již déle, zajistil třeba muzejní vlastivědné sbírky. Jeho činnost přispěla 1952 k vyhlášení prvních rezervací, předcházejících zřízení Krkonošského národního parku.

Jeho návrhy však nebyly vždy přijaty s radostí. V dopise z 10. října 1951 si stěžuje:

Jsem úplně vyčerpaný a unaven letošní houževnatou a velkou prací konzervátorskou i mnohými nezdary z nepochopení...“[2]

Jindřich Ambrož zemřel 15. května 1955 v Jilemnici a je pohřben v urnovém háji na Jilemnickém hřbitově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Výlety na Krkonoše, 1923
  • Průvodce po Krkonoších, 1924
  • Špindlerův mlýn a okolí, 1924
  • Krkonoše, 1935
  • Jilemnice. Výňatky z dějin, rozvoj a zvláštnosti města, 1941.

Památka[editovat | editovat zdroj]

  • Po Jindřichu Ambrožovi je pojmenována vyhlídka nad Pančavskou loukou v Krkonoších - tzv. „Ambrožova vyhlídka“.
  • Ambrožův smrk na Benecku
  • Ambrožův pramen na Benecku
  • Ambrožova ulice v Jilemnici
  • Na fasádě domu č. p. 132 se nachází pamětní deska připomínající život Jindřicha Ambrože.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. To se však povedlo až roku 1953

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOA T, SM [on line] Fara Humpolec, 9, N 1874-1891, s. 125, snímek 125. Digitální archiv SOA v Teboni.
  2. a b LUŠTINEC, Jan. Za Jindřichem Ambrožem. Jilemnický zpravodaj. 1.1.2009, roč. XXXI.. Dostupné online. 
  3. a b AMBROŽ Jindřich 1.7.1878-15.5.1955 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  4. NKC - Výsledky vyhledávání. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  5. Ambrož Jindřich — Městská knihovna Jaroslava Havlíčka. knihovna.jilemnicko.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online.