Humpolec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě na Vysočině. O části města Sušice pojednává článek Humpolec (Sušice).
Humpolec

Humpolec, Horní náměstí
Znak obce HumpolecVlajka obce Humpolec
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0633 547999
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Pelhřimov (CZ0633)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Humpolec
Historická země Čechy
Katastrální výměra 51,49 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 10 850 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 527 m n. m.
PSČ 394 51 až 396 01
Zákl. sídelní jednotky 24
Části obce 12
Katastrální území 10
Adresa městského úřadu Horní náměstí 300
39622 Humpolec
Starosta Mgr. Jiří Kučera
Oficiální web: www.mesto-humpolec.cz
Email: urad@mesto-humpolec.cz
Humpolec
Humpolec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Humpolec (německy Humpoletz, 1939–1945 taky Gumpolds) je město v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina, 23 km severozápadně od Jihlavy, přibližně v polovině cesty po dálnici D1 mezi Brnem a Prahou. V roce 2016 zde žilo přes 10 800 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Humpolec byl založen na začátku 13. století. Status města získal v roce 1807. V roce 2017 město získalo ocenění Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost v kategorii veřejný sektor – obce.[2]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Město Humpolec zřizuje jako příspěvkové organizace Mateřskou školu Humpolec, dvě základní školy – Hálkova a Hradská a Základní uměleckou školu Gustava Mahlera. Ve městě jsou tři střední školy. Gymnázium dr. Aleše Hrdličky bylo založeno v roce 1937 jako městská reálka.[3] Střední škola Česká zemědělská akademie v Humpolci nabízí čtyři maturitní obory – přírodovědné lyceum, agropodnikání (3 specializace: ekologické a konvenční zemědělství, biotechnologie a chov koní a jezdectví), chovatelství a mechanizace a služby. Dále pak vyučuje obory s výučním listem (autoelektrikář, automechanik, karosář, opravář zemědělských strojů, opravářské práce, instalatér, tesař, zedník, jezdec a chovatel koní a zemědělec–farmář. Nabízí i možnosti nástavbového studia zakončeného maturitou ve třech oblastech – autotronik, podnikání a stavební provoz.[4] Nachází se zde školní statek Zlatá podkova. Dále tu sídlí soukromá Střední škola informatiky a cestovního ruchu SČMSD Humpolec, kde se vyučují dva maturitní obory (informační technologie, obchodník), dva učební obory zakončené výučním listem (prodavač a kuchař–číšník) a nástavbové studium podnikání.[5]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází sportovní hala, kde jsou hřiště na badminton, squash a tenis.[6] TJ Jiskra Humpolec má 770 členů[7] a 13 oddílů ve sportech: národní házená, košíková, volejbal, moderní gymnastika, stolní tenis, šachy, karate, atletika, taekwondo, turistika, ASPV (sport pro všechny), lední hokej a jóga. Má k dispozici čtyři sportoviště – sportovní halu, sokolovnu, hřiště pro národní házenou a atletický stadion.[7] Technické služby Humpolec provozují sportovní areál v ulici Okružní, kde se nachází krytý zimní stadion, fotbalová hřiště s umělou a přírodní trávou, letní koupaliště Žabák, skatepark, dva antukové kurty na volejbal a tenis a kurt na plážový volejbal a lanové centrum.[8] Automotoklub Zálesí Humpolec pořádá autokrosové závody.[9] Fotbalový tým AFC Humpolec hraje v sezoně 2017/18 v Přeboru kraje Vysočina.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Humpolci.
Evangelický kostel
  • Farní kostel svatého Mikuláše
  • Evangelický kostel – stavba z letech 1861 a 1862 dle plánů stavitele Jana Martina. Věž kostela byla dokončena roku 1891. Věž je postavena v novogotickém slohu a stojí na čtyřech pilířích.
  • Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého – stavba z roku 1869 vznikla díky sbírkám a darům. Věž byla postavena a interiér vybaven v pozdějších letech. Jde o jednolodní novogotickou stavbu s věží a třemi oltáři obklopenou hřbitovem.
  • Toleranční kostel – pozdně barokní stavba vystavěna roku 1785. Jeden z prvních tolerančních kostelů v Čechách. Následkem stavby tohoto kostela zdejší evangelický sbor získal 53 nových členů. Později kostel upraven zaklenutím oken a proražením vstupu v průčelí kostela. Po stavbě nového evangelického kostela na Českém městě sloužil toleranční kostel převážně jako pohřební.
  • Fara (děkanství) – barokní stavba z roku 1732. Stěny členěny lizénovými pásy, okna se šambránami, uprostřed v přízemí portál zakončený segmentem.[10]
  • Synagoga – U Vinopalny 492
  • Židovský hřbitov
  • Medova vila – stavba navržena architektem Josefem Gočárem v konstruktivistickém a funkcionalistickém stylu. Součástí stavby je i okrasná zahrada.
  • Budova spořitelny – původně soudní budova. Po propuštění města z poddanství roku 1807 zde sídlila radnice. V roce 1848 tu promluvil z okna Karel Havlíček Borovský jako čerstvě zvolený humpolecký poslanec do říšského sněmu. V roce 1906 tu měl přednášku Karel Kramář k 50. výročí Havlíčkova úmrtí. Ve stejném roce zde byl i T. G. Masaryk. Současná budova vystavěna roku 1929 dle návrhu Č. Musila. Na budově pamětní deska Karla Havlíčka Borovského od sochaře Josefa Šejnosta z roku 1935. [10]
  • Budova městské knihovny – postavena roku 1873 jako nová radnice. Projekt navrhl architekt Josef Zítek. Jde o reprezentativní stavbu v novorenesančním slohu. V současnosti je zde umístěna městská knihovna.
  • Radnice – secesní stavba z let 19121914 dle návrhu architekta F. Kavalíra. Dvoupatrová stavba se segementovým štítem a po stranách s arkýři. [10] Do stavby je zazděn kamenný portál z hradu Orlíka s letopočtem 1548. Druhé podlaží s prvky novobarokního slohu. Sochařská výzdoba od herce a sochaře Františka Fialy (Ferenc Futurista). V přízemí stavby pamětní deska druhoválečného stíhacího esa Josefa Dygrýna.
  • Pomník rodáka antropologa Aleše Hrdličky a jeho muzeum
  • Pomník Tomáše Garrigue Masaryka – od Vincence Makovského s urbanistickým řešením od Josefa Gočára. Pomník byl slavnostně odhalen na Tyršově náměstí v roce 1937. Díky změnám režimů – nacionální socialismus a komunismus – byl pomník třikrát odstraněn a následně znovu postaven.
  • Pomník rumunských vojáků nad železniční tratí
  • Pamětní deska nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi
  • Štůly pod hradem Orlíkem – na Humpolecku se těžilo ve středověku zlato, a to buď dolováním z pevné horniny (primární výskyt) anebo rýžováním z nezpevněných hornin (sekundární výskyt). Nedaleko hradu Orlíku se v lese nachází téměř půlkilometrové pásmo hornických prací, jehož součástí je 100 metrů dlouhý (a dobře zachovalý) hlavní úsek hornických dobývek o hloubce 5–7 metrů se zavaleným dnem. Hlavní úsek dobývek pokračuje směrem k západu ve formě 20–30 m široké pásma dobývek a odvalů o délce cca 170 m, které je následováno řadou mělkých průzkumných dobývek. K východu dobývky přecházejí ve vzájemně propojený systém prací. Ložisko bylo téměř kompletně vytěženo. Zrudnění (páskovaná, vtroušená a výjimečně žilná textura) je zde vázáno na pararuly, ložní křemenné žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a pokřemenělé polohy erlanu se sulfidy. Zrudnění dosahovalo mocnosti 1–2,5 m. Obsah zlata se zde pohybuje od 0,3 do 10,8 g na tunu. Lokalita patří k nejzajímavějším památkám středověkého hornictví v okolí Humpolce a je chráněna. [11]
  • Rýžoviště zlata Březinka – v nejstarší době zde bylo v nižších partiích směrem k obci Čejov rýžováno zlato. Ve 13. století až 14. století zde bylo těženo zlato pravděpodobně i hornickým způsobem. Dále se zde začátkem 20. století krátce těžil živec. Těžba zlata byla prováděna u Humpolce pouze na těchto lokalitách a na lokalitě Trucbába u Humpolce-Hněvkovic. [11]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice

Katastrem města prochází dálnice D1, která se na území sousedního Vystrkova kříží na exitu 90 se silnicí I/34. Dále tudy prochází silnice II. třídy:

a silnice III. třídy:

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Partnerské město[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. MAHEL, Luděk. Cena hejtmana patří městu Třebíč a Domovu bez zámku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-11 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online.  
  3. Historie školy [online]. Gymnázium Dr. Aleše Hrdličky, 2011-01-01, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.  
  4. Nabídka studia [online]. Česká zemědělská akademie, 2015-01-01, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.  
  5. Studijní obory [online]. Střední škola informatiky a cestovního ruchu SČMSD Humpolec, 2015-01-01, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.  
  6. Sportovní hala Humpolec [online]. Sportovní hala Humpolec, 2010-01-01, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.  
  7. a b TJ Jiskra Humpolec [online]. TJ Jiskra Humpolec, 2015-01-01, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.  
  8. Sportovní areál [online]. TS Humpolec, 2015-01-01, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.  
  9. Historie [online]. AMK Humpolec, 2006-01-01, [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.  
  10. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. [Díl] 1, [A/J]. 1.. vyd. Praha : Academia, 1977. 643 s.  
  11. a b [ http://www.castrum.cz/pamatky-humpolecko/pamatky-v-regionu/stoly-pod-hradem-orlik/ Štůly pod hradem Orlíkem]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]