Humpolec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Vysočině. O části města Sušice pojednává článek Humpolec (Sušice).
Humpolec
Horní náměstí
Horní náměstí
Znak města HumpolecVlajka města Humpolec
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0633 547999
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Humpolec
Okres (LAU 1) Pelhřimov (CZ0633)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 10 970 (2020)[1]
Rozloha 51,49 km²
Nadmořská výška 527 m n. m.
PSČ 394 51 až 396 01
Počet částí obce 12
Počet k. ú. 10
Počet ZSJ 24
Kontakt
Adresa městského úřadu Horní náměstí 300
39622 Humpolec
urad@mesto-humpolec.cz
Starosta Karel Kratochvíl (ODS)
Oficiální web: www.mesto-humpolec.cz
Humpolec
Humpolec
Další údaje
Ocenění Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2016)
Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost (2017)
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Humpolec (německy Humpoletz, 1939–1945 taky Gumpolds) je město v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina, 23 km severozápadně od Jihlavy, přibližně v polovině cesty po dálnici D1 mezi Brnem a Prahou. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Humpolci je z roku 1178, kdy byla tehdejší ves darována Přemyslem Soběslavovi II., vznikl však zřejmě dříve jako strážní místo na stezce vedoucí z Prahy na Moravu. Posléze patřil řádu německých rytířů a do roku 1325 ves patřila želivskému klášteru. Po roce 1325 ves patřila řádu křížovníků s červenou hvězdou. V roce 1233 měl být v Humpolci postaven kostel sv. Mikuláše. Posléze ves patřila pánům z Lipé, pánům z Dubé, pánům z Leskovce, Trčkům a z Lípy a pánům z Říčan. Během husitských válek město bylo jednou z husitských výsep. Po bitvě na Bílé hoře bylo město zabaveno a majiteli se stali pánové ze Somlsu.

Mezi 13. a 15. stoletím se v Humpolci těžilo stříbro, později převládlo soukenictví.

Následně byl Humpolec v majetku dalších rodů, v době, kdy Humpolec vlastnil hrabě Wolkenstein-Troszburg byla tehdejší vesnice v roce 1807 povýšena na město. V 19. století byl ve městě velmi rozvinutý soukenický cech a město získalo přezdívku Český Manchester. V roce 1848 ve městě vznikla národní garda a poslancem za město se stal Karel Havlíček Borovský a roku 1910 byl ve městě zřízen okresní úřad okresu Humpolec, město zůstala okresním až do roku 1960, kdy došlo k reorganizaci státní správy a Humpolec se stal součástí okresu Pelhřimov.[2]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Město Humpolec zřizuje jako příspěvkové organizace Mateřskou školu Humpolec, dvě základní školy – Hálkova a Hradská a Základní uměleckou školu Gustava Mahlera. Ve městě jsou tři střední školy. Gymnázium dr. Aleše Hrdličky bylo založeno v roce 1937 jako městská reálka.[3] Střední škola Česká zemědělská akademie v Humpolci nabízí čtyři maturitní obory – přírodovědné lyceum, agropodnikání (3 specializace: ekologické a konvenční zemědělství, biotechnologie a chov koní a jezdectví), chovatelství a mechanizace a služby. Dále pak vyučuje obory s výučním listem (autoelektrikář, automechanik, karosář, opravář zemědělských strojů, opravářské práce, instalatér, tesař, zedník, jezdec a chovatel koní a zemědělec–farmář. Nabízí i možnosti nástavbového studia zakončeného maturitou ve třech oblastech – autotronik, podnikání a stavební provoz.[4] Nachází se zde školní statek Zlatá podkova. Dále tu sídlí soukromá Střední škola informatiky a cestovního ruchu SČMSD Humpolec, kde se vyučují dva maturitní obory (informační technologie, obchodník), dva učební obory zakončené výučním listem (prodavač a kuchař–číšník) a nástavbové studium podnikání.[5]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází sportovní hala, kde jsou hřiště na badminton, squash a tenis.[6] TJ Jiskra Humpolec má 770 členů[7] a 13 oddílů ve sportech: národní házená, košíková, volejbal, moderní gymnastika, stolní tenis, šachy, karate, atletika, taekwondo, turistika, ASPV (sport pro všechny), lední hokej a jóga. Má k dispozici čtyři sportoviště – sportovní halu, sokolovnu, hřiště pro národní házenou a atletický stadion.[7] Technické služby Humpolec provozují sportovní areál v ulici Okružní, kde se nachází krytý zimní stadion, fotbalová hřiště s umělou a přírodní trávou, letní koupaliště Žabák, skatepark, dva antukové kurty na volejbal a tenis a kurt na plážový volejbal a lanové centrum.[8] Automotoklub Zálesí Humpolec pořádá autokrosové závody.[9] Fotbalový tým AFC Humpolec hraje v sezoně 2017/18 v Přeboru kraje Vysočina.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 město získalo ocenění Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost v kategorii veřejný sektor – obce.[10] V roce 2018 získalo město Cenu hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost, 3. místo v kategorii veřejný sektor – obce.[11] Město také již poosmé za posledních 10 let vyhrálo krajské ocenění Město pro byznys.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Humpolci.
Evangelický kostel
  • Farní kostel svatého Mikuláše
  • Evangelický kostel – stavba z letech 1861 a 1862 dle plánů stavitele Jana Martina. Věž kostela byla dokončena roku 1891. Věž je postavena v novogotickém slohu a stojí na čtyřech pilířích.
  • Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého – stavba z roku 1869 vznikla díky sbírkám a darům. Věž byla postavena a interiér vybaven v pozdějších letech. Jde o jednolodní novogotickou stavbu s věží a třemi oltáři obklopenou hřbitovem.
  • Toleranční kostel – pozdně barokní stavba vystavěna roku 1785. Jeden z prvních tolerančních kostelů v Čechách. Následkem stavby tohoto kostela zdejší evangelický sbor získal 53 nových členů. Později kostel upraven zaklenutím oken a proražením vstupu v průčelí kostela. Po stavbě nového evangelického kostela na Českém městě sloužil toleranční kostel převážně jako pohřební.
  • Fara (děkanství) – barokní stavba z roku 1732. Stěny členěny lizénovými pásy, okna se šambránami, uprostřed v přízemí portál zakončený segmentem.[12]
  • Synagoga – U Vinopalny 492
  • Židovský hřbitov
  • Medova vila – stavba navržena architektem Josefem Gočárem v konstruktivistickém a funkcionalistickém stylu. Součástí stavby je i okrasná zahrada.
  • Budova spořitelny – původně soudní budova. Po propuštění města z poddanství roku 1807 zde sídlila radnice. V roce 1848 tu promluvil z okna Karel Havlíček Borovský jako čerstvě zvolený humpolecký poslanec do říšského sněmu. V roce 1906 tu měl přednášku Karel Kramář k 50. výročí Havlíčkova úmrtí. Ve stejném roce zde byl i T. G. Masaryk. Současná budova vystavěna roku 1929 dle návrhu Č. Musila. Na budově pamětní deska Karla Havlíčka Borovského od sochaře Josefa Šejnosta z roku 1935. [12]
  • Budova městské knihovny – postavena roku 1873 jako nová radnice. Projekt navrhl architekt Josef Zítek. Jde o reprezentativní stavbu v novorenesančním slohu. V současnosti je zde umístěna městská knihovna.
  • Radnice – secesní stavba z let 19121914 dle návrhu architekta F. Kavalíra. Dvoupatrová stavba se segementovým štítem a po stranách s arkýři. [12] Do stavby je zazděn kamenný portál z hradu Orlíka s letopočtem 1548. Druhé podlaží s prvky novobarokního slohu. Sochařská výzdoba od herce a sochaře Františka Fialy (Ferenc Futurista). V přízemí stavby pamětní deska druhoválečného stíhacího esa Josefa Dygrýna.
  • Pomník rodáka antropologa Aleše Hrdličky a jeho muzeum
  • Pomník Tomáše Garrigue Masaryka – od Vincence Makovského s urbanistickým řešením od Josefa Gočára. Pomník byl slavnostně odhalen na Tyršově náměstí v roce 1937. Díky změnám režimů – nacionální socialismus a komunismus – byl pomník třikrát odstraněn a následně znovu postaven.
  • Pomník rumunských vojáků nad železniční tratí
  • Pamětní deska nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi
  • Štůly pod hradem Orlíkem – na Humpolecku se těžilo ve středověku zlato, a to buď dolováním z pevné horniny (primární výskyt) anebo rýžováním z nezpevněných hornin (sekundární výskyt). Nedaleko hradu Orlíku se v lese nachází téměř půlkilometrové pásmo hornických prací, jehož součástí je 100 metrů dlouhý (a dobře zachovalý) hlavní úsek hornických dobývek o hloubce 5–7 metrů se zavaleným dnem. Hlavní úsek dobývek pokračuje směrem k západu ve formě 20–30 m široké pásma dobývek a odvalů o délce cca 170 m, které je následováno řadou mělkých průzkumných dobývek. K východu dobývky přecházejí ve vzájemně propojený systém prací. Ložisko bylo téměř kompletně vytěženo. Zrudnění (páskovaná, vtroušená a výjimečně žilná textura) je zde vázáno na pararuly, ložní křemenné žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a pokřemenělé polohy erlanu se sulfidy. Zrudnění dosahovalo mocnosti 1–2,5 m. Obsah zlata se zde pohybuje od 0,3 do 10,8 g na tunu. Lokalita patří k nejzajímavějším památkám středověkého hornictví v okolí Humpolce a je chráněna. [13]
  • Rýžoviště zlata Březinka – v nejstarší době zde bylo v nižších partiích směrem k obci Čejov rýžováno zlato. Ve 13. století až 14. století zde bylo těženo zlato pravděpodobně i hornickým způsobem. Dále se zde začátkem 20. století krátce těžil živec. Těžba zlata byla prováděna u Humpolce pouze na těchto lokalitách a na lokalitě Trucbába u Humpolce-Hněvkovic. [13]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice

Katastrem města prochází dálnice D1, která se na území sousedního Vystrkova kříží na exitu 90 se silnicí I/34. Dále tudy prochází silnice II. třídy:

a silnice III. třídy:

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Mikuláše a památník A. Hrdličky

Části města[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Partnerské město[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. administrátor stránek. Historie města [online]. Humpolec: Město Humpolec, 2003-12-18 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. 
  3. Historie školy [online]. Gymnázium Dr. Aleše Hrdličky, 2011-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  4. Nabídka studia [online]. Česká zemědělská akademie, 2015-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  5. Studijní obory [online]. Střední škola informatiky a cestovního ruchu SČMSD Humpolec, 2015-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  6. Sportovní hala Humpolec [online]. Sportovní hala Humpolec, 2010-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-25. 
  7. a b TJ Jiskra Humpolec [online]. TJ Jiskra Humpolec, 2015-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. 
  8. Sportovní areál [online]. TS Humpolec, 2015-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  9. Historie [online]. AMK Humpolec, 2006-01-01 [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  10. MAHEL, Luděk. Cena hejtmana patří městu Třebíč a Domovu bez zámku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-11 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. 
  11. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Cenu hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost pro rok 2017 získaly firmy B:TECH, MANN + HUMMEL, Střední průmyslová škola Třebíč a město Žďár nad Sázavou [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-04-16 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. 
  12. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. [Díl] 1, [A/J]. 1.. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. 
  13. a b [ http://www.castrum.cz/pamatky-humpolecko/pamatky-v-regionu/stoly-pod-hradem-orlik/ Archivováno 25. 4. 2012 na Wayback Machine Štůly pod hradem Orlíkem]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]