Ladislav Smoljak

Ladislav Smoljak
Ladislav Smoljak
Narození	9. prosince 1931 Praha Československo Československo
Úmrtí	6. června 2010 (ve věku 78 let) Kladno Česko Česko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Děti	David Smoljak, Filip Smoljak, Kateřina Smoljaková, Alžběta Smoljaková
Oficiální web	www.smoljak.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Smoljak (9. prosince 1931 Praha – 6. června 2010 Kladno) byl český filmový, televizní a divadelní režisér, scenárista a herec, čelní postava Divadla Járy Cimrmana. Původní profesí byl učitel a pracoval také jako redaktor. Od konce 60. let úzce spolupracoval se Zdeňkem Svěrákem, se kterým psal divadelní hry o českém fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi a scénáře filmových komedií.

Profesní život

Poté co v roce 1952 odmaturoval na gymnáziu a nebyl přijat ke studiu divadelní režie na DAMU, vystudoval matematiku a fyziku na Vysoké škole pedagogické. Stal se asistentem na Fakultě technické a jaderné fyziky Karlovy univerzity a byl i středoškolským učitelem na Gymnáziu v Brandýse nad Labem. V 60. letech se stal redaktorem Mladého světa, během působení v jeho redakci se podílel na založení čtenářské ankety Zlatý slavík. Později pracoval jako nakladatelský redaktor Mladé fronty, v 70. letech se stal scenáristou Filmového studia Barrandov. Společně se Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Šebánkem založili Divadlo Járy Cimrmana. Se Zdeňkem Svěrákem psali pro toto divadlo i "jeho" hry a společně se také autorsky a herecky podíleli na řadě úspěšných celovečerních filmů, z nichž některé Smoljak i režíroval.

V počátcích jeho kariéry si ho lidé pletli se zpěvákem Petrem Spáleným. Smoljak doufal, že jednou nastane situace, kdy se budou lidé domnívat, že se setkali se Smoljakem a on to ve skutečnosti bude Petr Spálený.

Osobní život

Hrob Ladislava Smoljaka od Jiřího Laštovičky na Olšanských hřbitovech

Jeho rodina z otcovy strany pocházela z Podkarpatské Rusi. Byl třikrát ženatý a rozvedený, měl 4 děti – Davida (* 8. února 1959), Filipa (* 17. října 1965), Kateřinu (* 27. května 1977) a Alžbětu (* 7. července 1979).

Působil v divadle prakticky až do své smrti, zemřel na rakovinu dne 6. června 2010 v kladenské nemocnici.

Studio Láďa

Vedle Divadla Járy Cimrmana byl činný také ve Studiu Láďa Ladislava Smoljaka (původně Studio Jára).. Pro toto uskupení napsal několik her (například Hymna aneb Urfidlovačka)

Politická angažovanost

Sledoval politickou scénu a často se k ní vyjadřoval. Před sametovou revolucí nacházeli diváci v jeho divadelních hrách politické paralely, které také přispěly k jejich popularitě, ačkoliv se vyhýbal prvoplánové politické satiře. To se odrazilo také v přístupu vládnoucího režimu k Divadlu Járy Cimrmana, které se muselo často stěhovat. V roce 1989 podporoval změnu režimu, později často politickou scénu komentoval a angažoval se v občanských protestech. V roce 1997 se připojil k výzvě divadelníků na podporu tehdejší vlády před chystaným hlasováním o vyslovení důvěry. V následujícím roce se podepsal pod otevřený dopis umělců předsedovi vlády Miloši Zemanovi protestující proti odvolání ředitelky pražské vinohradské nemocnice Zuzany Roithové. V roce 2000 v průběhu televizní krize podpořil stávkující zaměstnance. V roce 2007 podpořil stavbu radarové základny USA v České republice.

Podezření na spolupráci s StB

Podle Cibulkových seznamů byl spolupracovníkem StB v kategorii důvěrník, krycí jméno Stožický, evidenční čísla 23 047, 8 823 047. V oficiálních seznamech ministerstva vnitra však uveden není. Dle nálezu Ústavního soudu totiž nelze prokázat, že důvěrníci byli vědomými spolupracovníky Státní bezpečnosti. Nejnověji se prokázalo, že došlo k chybě při metodice přepisu a Smoljak byl označen jako spolupracovník StB, kterým nikdy nebyl.

Literatura o Ladislavu Smoljakovi

Ladislav Smoljak hrající, bdící – Zdeněk Svěrák, Nakladatelství Fragment

Filmografie

Námět a scénář

• 1974 Jáchyme, hoď ho do stroje! (se Zdeňkem Svěrákem a Oldřichem Lipským)
• 1976 Marečku, podejte mi pero! (se Zdeňkem Svěrákem)
• 1976 Na samotě u lesa (se Zdeňkem Svěrákem)
• 1978 Kulový blesk (se Zdeňkem Svěrákem a Zdeňkem Podskalským)
• 1980 Trhák (se Zdeňkem Svěrákem)
• 1983 Jára Cimrman ležící, spící (se Zdeňkem Svěrákem)
• 1984 Rozpuštěný a vypuštěný (se Zdeňkem Svěrákem)
• 1987 Nejistá sezóna (se Zdeňkem Svěrákem)

Režie

• 1978 Kulový blesk (se Zdeňkem Podskalským)
• 1981 Vrchní, prchni!
• 1983 Jára Cimrman ležící, spící
• 1984 Rozpuštěný a vypuštěný
• 1987 Nejistá sezóna
• 1990 Tvrdý chleba – televizní film
• 1990 Motýl na anténě – televizní film
• 1992 Osvětová přednáška v Suché Vrbici – televizní film
• 1992 Ať ten kůň mlčí! – televizní film
• 1996 Dvě z policejní brašny – televizní film

Herec

• 1968 Zločin v šantánu
• 1970 Pane, vy jste vdova!
• 1972 Homolka a tobolka
• 1974 Jáchyme, hoď ho do stroje!
• 1976 Marečku, podejte mi pero!
• 1976 Na samotě u lesa
• 1976 To byla svatba, strýčku!
• 1978 Kulový blesk
• 1980 Trhák
• 1980 Vrchní, prchni!
• 1981 Loutka, přítel člověka
• 1983 Jára Cimrman ležící, spící
• 1983 Svatební cesta do Jiljí
• 1984 Co je vám, doktore?
• 1984 Rozpuštěný a vypuštěný
• 1987 Nejistá sezóna
• 1990 Wette, Die
• 1993 Nesmrtelná teta
• 1994 Akumulátor 1
• 1996 Kolja
• 2006 Vratné lahve

Divadelní hry

Hry Divadla Járy Cimrmana

Byl režisérem i hercem všech her DJC, z nichž většinu napsal společně se Z. Svěrákem. Výjimkou jsou pouze první tři hry repertoáru.

• Akt (premiéra 1967) - autorem Z. Svěrák
• Vyšetřování ztráty třídní knihy (premiéra 1967) - autorem L. Smoljak
• Domácí zabijačka (premiéra 1968) - autorem J. Šebánek, po jeho odchodu z DJC roku 1969 stažena z repertoáru
• Hospoda Na mýtince (premiéra 1969)
• Vražda v salonním coupé (premiéra 1970)
• Němý Bobeš (premiéra 1971)
• Cimrman v říši hudby (premiéra 1973)
• Dlouhý, Široký a Krátkozraký (premiéra 1974)
• Posel z Liptákova (premiéra 1977)
• Lijavec (premiéra 1982)
• Dobytí severního pólu (premiéra 1985)
• Blaník (premiéra 1990)
• Záskok (premiéra 1994)
• Švestka (premiéra 1997)
• Afrika (premiéra 2002)
• České nebe (premiéra 2008)

Vlastní hry

• Hymna aneb Urfidlovačka (premiéra 1998)
• Malý Říjen (premiéra 1999)
• Fantom realistického divadla Zdeňka Nejedlého (premiéra DNZ 2000)
• Hus: Alia minora Kostnického koncilu. Divadelní historická lekce (premiéra DNZ 2009)

Překlady

• Hezoučká má milá. Finská lidová píseň. Mladý svět 4, 1962, 24, s. 11.

Odkazy

Reference

• Heslo ve slovníku KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století

Literatura

• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 879. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 593. 
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 643. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 158. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Smoljak ve Wikimedia Commons
• Osoba Ladislav Smoljak ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Smoljak
• Oficiální stránky
• Ladislav Smoljak v Česko-Slovenské filmové databázi
• Ladislav Smoljak na Kinoboxu.cz
• Ladislav Smoljak ve Filmové databázi
• Ladislav Smoljak v Internet Movie Database (anglicky)
• Ladislav Smoljak, režisér rozhovor pro Impulsy Václava Moravce, Rádio Impuls
• Hudební toulky s Ladislavem Smoljakem – pořad ČT (2003), možnost on-line přehrání
• Toulky s Ladislavem Smoljakem – pořad ČT (2008), možnost on-line přehrání
• Ladislav Smoljak (rozhovor z cyklu České televize "Na plovárně") – video on-line v archivu ČT

Autoritní data: AUT: jk01120128 | GND: 119512386 | ISNI: 0000 0001 1475 1823 | LCCN: n88221977 | VIAF: 74664740 | WorldcatID: lccn-n88221977

Portály: Lidé | Film