Němý Bobeš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Němý Bobeš je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž velký český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 24. listopadu 1971 v Malostranské besedě v Praze.

Do roku 1986 se uskutečnilo celkem 475 repríz. Úryvky ze hry byly použity ve filmu Nejistá sezóna.

Název hry je parodií na slavnou knihu pro děti od J. V. Plevy Malý Bobeš.

Obsah hry[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od většiny ostatních her není tato členěna na dvě samostatné části – odborné referáty a následnou souvislou ukázku z Cimrmanova zrekonstruovaného díla. V této hře je divákům ukázán celý náročný proces rekonstrukce a ze hry Němý Bobeš jsou používány krátké ukázky, které tento proces dokumentují. Pro srovnání jsou scény ze hry často provedeny ve dvou variantách – podle rekonstrukce vídeňského cimrmanologa profesora Fiedlera a následně ve (samozřejmě správnější a autentičtější) variantě podle rekonstrukce provedené týmem Divadla Járy Cimrmana. Odlišnosti v obou pojetích plynou zejména z toho, že rozsáhlé pasáže původního textu jsou nečitelné, neboť Cimrmanův soused Padevět na něm opakovaně sušil houby, a je tedy potřeba mnoho domýšlet a dovozovat. Prof. Fiedler se pak nechává zmást i tím, že Cimrman svou hru psal na hlavičkový papír firmy Hurych a synové, parní mlýny.

Hra Němý Bobeš je světovým unikátem ve způsobu, jakým Cimrman používal retrospektivu – výjimkou nejsou trojnásobná nebo dokonce čtyřnásobná retrospektivní vnoření.

V repertoáru Divadla Járy Cimrmana jde o hru, která má nezvykle mnoho osob, asi 11, což je zhruba dvakrát více než v ostatních hrách. Někteří herci proto na představení musí hrát dvě i více rolí. To je v úvodním semináři předesláno, aby nedošlo k mylnému dojmu, že se např. hajný Mikovec přestrojil za barona Grünbacha.

Vlastní děj hry Němý Bobeš byl zrekonstruován takto:
Vesnický farář a vesnický lékař pojímají (pro její nepřítomnost na očkování) podezření, že se něco stalo s Martou, ženou hajného Mikovce – koneckonců ji nikdo neviděl už sedmnáct let a kdykoliv za ní někdo přišel do hájovny, vždycky údajně byla na malinách. Farář a lékař Mikovce navštíví a ten se pod jejich nátlakem přiznává, že ženu vyhnal, neboť v době, kdy bojoval v prusko-rakouské vojně, otěhotněla s pruským poručíkem baronem von Grünbach. Syna pak Marta pohodila v lese a vychovaly jej srny – je proto němý, plachý a má zvířecí návyky, pročež ho Mikovec ukrývá na půdě hájovny.

Když Mikovec syna (zvaného Bobeš) návštěvníkům ukáže a naznačí, že na něm nijak nelpí, ti se rozhodnou, že se s ním vypraví do Grünbachu za baronem, protože lékař předpokládá, že otřes způsobený setkáním se skutečným otcem by mohl vyléčit Bobšovu němotu. To se také skutečně podaří, a nejen to – na baronově zámku zjišťují, že zde žije i Marta, převlečena za komorníka. Otec, matka a syn jsou tak opět pohromadě, synův psychický problém je odstraněn a hajný Mikovec, kterému se po Bobšovi začalo stýskat a dorazil právě do Grünbachu za nimi, získává místo hajného v baronových lesích.

Osoby a obsazení (současné i minulé)[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]