Němý Bobeš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Němý Bobeš
AutorJára Cimrman
Ladislav Smoljak
Zdeněk Svěrák
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
Premiéra24. listopadu 1971
Místo premiéryMalostranská beseda, Praha
SouborDivadlo Járy Cimrmana
Štáb
RežieLadislav Smoljak
VýpravaJiří Benda
KostýmyJiří Benda
Divadlo Járy Cimrmana chronologicky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Němý Bobeš aneb Český Tarzan je v pořadí pátá divadelní hra na repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor (resp. původní autor) je uváděn rovněž fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 24. listopadu 1971 v Malostranské besedě v Praze[1] a do 30. června 2009 se uskutečnilo celkem 804 představení.[2]

Název hry je parodií na knihu pro děti od Josefa Věromíra Plevy Malý Bobeš. Úryvky ze hry se objevily ve filmu Nejistá sezóna.

Obsah hry[editovat | editovat zdroj]

Pojetí[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od většiny ostatních her není tato členěna na dvě samostatné části – odborné referáty a následnou souvislou ukázku z Cimrmanova zrekonstruovaného díla. V této hře je divákům ukázán celý náročný proces rekonstrukce a ze hry Němý Bobeš jsou používány krátké ukázky, které tento proces dokumentují. Pro srovnání jsou scény ze hry často provedeny ve dvou variantách – podle rekonstrukce vídeňského cimrmanologa profesora[pozn. 1] Fiedlera a následně ve (samozřejmě správnější a autentičtější) variantě podle rekonstrukce provedené týmem Divadla Járy Cimrmana. Odlišnosti v obou pojetích plynou zejména z toho, že naprostá většina původního textu je nečitelná, neboť Cimrmanův soused Padevět na něm opakovaně sušil houby, a je tedy potřeba mnoho domýšlet a dovozovat. Fiedler se pak nechává zmást i tím, že Cimrman svou hru psal na hlavičkový papír firmy Hurych a synové, parní mlýny.

Hra Němý Bobeš je světovým unikátem ve způsobu, jakým Cimrman používal retrospektivu – výjimkou nejsou trojnásobná nebo dokonce čtyřnásobná retrospektivní vnoření. To ve své badatelsky cenné kritice „S vraným koněm do Vraného“ reflektoval sám Jan Neruda, který však tento převratný prvek hodnotil rozpačitě, neboť se v ději ztrácel.

V repertoáru Divadla Járy Cimrmana jde o hru, která má nezvykle mnoho osob, celkem 12, což je zhruba dvakrát více než v ostatních hrách. Někteří herci proto na představení musí hrát dvě i více rolí. To je v úvodním semináři předesláno, aby nedošlo k mylnému dojmu, že se např. hajný Mikovec přestrojil za barona Grünbacha. Zároveň je tím před diváky oddálena závěrečná pointa, že Sluha (hraný představitelem Marty) je skutečně přestrojená Marta.

Původní Cimrmanova hra byla zřejmě pojata velmi extenzivně, neboť obsahuje řadu rozsáhlých odboček nesouvisejících příliš s hlavní dějovou linií (což bylo zjištěno i přesto, že se dochovalo odhadem jen asi 5 % textu). Těmito pasážemi badatelé diváka nechtějí zatěžovat, takže je na rozdíl od kolegy Fiedlera zmiňují jen letmo – konkrétně jde o rozhovor tří chalupníků Krugeho, Schmidta a Wolfa (Fiedlerem rekonstruovaný), o seznamování s vlastivědnými zajímavostmi na cestě vlakem do Grünbachu a zejména o ubíjející vyprávění obchodního cestujícího Jeřábka o jeho hororových a erotických zážitcích („nuda nuda, šeď šeď“). Fiedler se navíc v závěru své rekonstrukce nechal úplně vykolejit replikou „První kolo, a hned Premiér“ – usuzuje, že Bobeš vyhrál první kolo zemských voleb a stává se předsedou vlády.

Semináře[editovat | editovat zdroj]

Představení obsahuje přednášky na tato témata:

  • Dopis Jaroslavy Kozákové z Přelouče (přednáší zpravidla představitel Mikovce ad.)
  • Houbová kalamita roku 1911 (Farář)
  • Něco o lovu zmijí (Farář, resp. dialog Mikovec–Farář)
  • Dobová kritika z pera Jana Nerudy (Marta)
  • Výzvědná činnost Marty Kuncové v konopišťské oboře (Lékař)
  • Cimrman jako bylinný léčitel (Lékař)
  • Co všechno vynecháme (Mikovec nebo Bobeš)
  • Cimrman jako majitel uhelného dolu Marcela (Farář)
  • Herecká příprava představitele titulní role (Mikovec a Bobeš)

Děj[editovat | editovat zdroj]

Vlastní děj hry Němý Bobeš byl českými cimrmanology zrekonstruován takto:

Vesnický farář a vesnický lékař pojímají (pro její vyhýbání se očkování) podezření, že se něco stalo s Martou, ženou hajného Mikovce – koneckonců ji nikdo neviděl už sedmnáct let, a kdykoliv ji někdo hledá v hájovně, vždycky je údajně na malinách. Farář a lékař Mikovce navštíví a ten se pod jejich nátlakem přiznává, že ženu vyhnal, neboť v době, kdy bojoval v prusko-rakouské vojně, otěhotněla s pruským poručíkem baronem von Grünbach. Syna pak Marta pohodila v lese a vychovaly jej srny – je proto němý, plachý a má zvířecí návyky, pročež ho Mikovec ukrývá na půdě hájovny.

Když Mikovec syna (zvaného Bobeš) návštěvníkům ukáže a naznačí, že na něm nijak nelpí, ti se rozhodnou, že se s ním vypraví do Grünbachu za baronem, protože lékař předpokládá, že psychický otřes způsobený setkáním se skutečným otcem by mohl vyléčit Bobšovu němotu. To se také skutečně podaří, a nejen to – na baronově zámku zjišťují, že zde žije i Marta, převlečena za komorníka. Hra tak končí happyendem – otec, matka a syn jsou opět pohromadě, Bobšův handicap je odstraněn a hajný Mikovec, kterému se po Bobšovi začalo stýskat a dorazil právě do Grünbachu za nimi, získává místo hajného v baronových lesích.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jedna z postav Němého Bobše, vesničan Papoušek, v průběhu hry umírá. Jde o jedinou z 15 her Divadla Járy Cimrmana, kde některá z lidských postav v průběhu hry zemře (v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký ještě umírá obr Koloděj).[pozn. 2] Jde ovšem o postavu zcela okrajovou a její smrt má komický charakter. Ve filmu Nejistá sezóna je zobrazena geneze této scény.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Současné obsazení je uvedeno tučně, předchozí obsazení kurzívou.

Role Herci
Úvodní seminář Hra
přednášející lékař Genadij Rumlena* 9 10 11, Zdeněk Svěrák 1 2 4 5 7 8

Oldřich Unger3, Pavel Vondruška 5, Jan Klusák, Jiří Menzel

přednášející farář Petr Reidinger 10 11

Jaroslav Weigel4 5 6 8, Oldřich Unger1 2, Jan Hraběta 4 5 7

přednášející hajný Mikovec; baron Walter von Grünbach;

havíř Wasserman; vodník

Miloň Čepelka 1 2 3 4 5 8*** 9 10 11

Ladislav Smoljak4 5** 7 8

přednášející Marta / Sluha; Hostinský Petr Brukner 5 8, Marek Šimon 10 11

Bořivoj Penc5** 7 8***, Jaroslav Vozáb 4 5, František Petiška1 2 3

přednášející Bobeš; chlapec ženoucí obruč Robert Bárta 10 11

Genadij Rumlena 7, Petr Brukner 1 2 3 4, Václav Kotek5 8, Pavel Vondruška

vesničan Papoušek; baronova matka Michal Weigel 7 8 10 11, Marek Šimon

Jan Kašpar5 8***, Jan Hraběta 4, Josef Koudelka 3, Andrej Krob, Václav Kotek †, František Malota 1, Jindřich Holna † 1 2

1 – alternace z audionahrávky kolující po webu (1971)

2 – alternace z audionahrávky kolující po webu – polovina 70. let 20. stol.

3 – alternace z audionahrávky kolující po webu (1976)

4 – alternace z úryvku ve filmu Nejistá sezóna (1987)****

5 – alternace z desky Supraphonu (1988) - Petr Brukner, Pavel Vondruška a Jan Hraběta vystupují pouze v přednáškách

6 – alternace z úryvku předvedeném v představení Cimrman sobě (1991) – pouze přednáška o hornictví

7 – alternace z audiovizuální nahrávky ČT (1997)

8 – alternace z úryvku předvedeném v představení 30 let Divadla Járy Cimrmana (1997)

9 – alternace z úryvku předvedeném v představení 40 let Divadla Járy Cimrmana (2007) – pouze první obraz hry

10 – alternace z audionahrávky kolující po webu (2021)

11 – alternace z audiovizuální nahrávky kolující po webu (2023)

* v historii hry je již druhým hercem, který původně hrál titulní roli, tedy Bobše. Prvním takovým byl Pavel Vondruška

** Ladislav Smoljak kromě přednášky pouze role barona; Bořivoj Penc pouze role hostinského

*** Miloň Čepleka pouze role vodníka; Bořivoj Penc pouze role hostinského; Jan Kašpar pouze role papouška

**** hajného Mikovce hraje Ladislav Smoljak, přednášejícím je ovšem Miloň Čepelka; faráře hraje Jaroslav Weigel, ale přednášku o hornících přednáší Jan Hraběta

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jedná se o středoškolského profesora, nikoliv o akademický titul.
  2. Ve hře Domácí zabijačka, vyřazené z repertoáru, naopak postupně zemřou prakticky všechny postavy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CIMRMAN, Jára; SMOLJAK, Ladislav; SVĚRÁK, Zdeněk. Hry a semináře : úplné vydání. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2010. ISBN 978-80-7432-036-1. S. 152. Dále jen Hry a semináře. 
  2. Hry a semináře, s. 565.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]