Záskok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Záskok (rozcestník).
Záskok
Autor Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záskok (premiéry 11. a 27. března 1994) je divadelní hra Divadla Járy Cimrmana. Představení je jedinečné tím, že sestává ze tří částí: obvyklého odborného semináře, předehry („Mistr přijíždí“; příjezd Prácheňského a část zkoušky) a samotné hry Vlasta, v níž zaskakuje za nepřítomného herce proslulý Karel Infeld Prácheňský.

Zatímco zprvu chovají všichni herci k Prácheňskému úctu, posléze zjistí, že o hře nemá potuchy. Postupně jeho vinou dochází k úplnému rozkladu hry (Prácheňský si plete postavy, používá repliky ze zcela jiných her, atp.). Přesto probíhá na pódiu děj původní hry: je o Vlastě, která má značný majetek (a uchází se o ni několik zájemců), ale nakonec se zjistí, že Vlasta není žena, ale muž.

Kvůli Prácheňskému několikrát za hru musí pro nahození hry zpět do kolejí přijet na pódium i zvědavý invalida Jirka Karásek, kterého má hrát principál, který také napovídá, a to velmi hlučně.

V roce 1994 získal Cenu Alfréda Radoka za hru roku.

Obsazení (současné i minulé)[editovat | editovat zdroj]

Karel Infeld Prácheňský, Vavroch: Zdeněk Svěrák 1 2 3 (Ladislav Smoljak †3)
Vlasta: Petr Brukner1 2 3, Genadij Rumlena3
Bárta: Marek Šimon1 2 3, Robert Bárta (Václav Kotek 3, Jaroslav Uhlíř)
Doktor Vypich: Miroslav Táborský j. h., (Bořivoj Penc †1 2 3, Jaroslav Weigel3, )
Vogeltanz: Miloň Čepelka1 2 3, (Pavel Vondruška †3)
Principál, Jirka Karásek: Jan Hraběta1 3, Petr Reidinger (Jan Kašpar †2 3)

1 – alternace na audionahrávce (Supraphon 1995, nahráno 2. 4. 1995 (seminář), 3. 4. 1995 (hra))

2 – alternace na audiovizuálním provedení (ČT 1997)

3 – sestřih divadelních představení divadla Járy Cimrmana z Národního divadla 31. 12. 1997 v dokumentu Záskok aneb Cimrman v Národním divadle (ČT 2000)

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Ty nejsi Vlasta? Ty jsi Vlasta?!
Zabiju učitele Janderu!! Až do čtvrté třídy jsem obstojně ráčkoval, ale to bylo pořád řekni tdám, tdáva, tdumpeta, tdenýdky a dědictví je v pdachu.
Jak se daří nebožce, pane doktore? To je nějakej renonc, ne? Jak by se jí mohlo dařit! Je tuhááá!
V Českých Budějovicích by chtěl žít každý! Kromě mě teda!
Tak kampáááák, Kuzmo Kuzmičiiii?
Tak končí naše komédie, zlo prohrává a dobro žije.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]