Nejistá sezóna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nejistá sezóna
Země Československo
Jazyk čeština
Délka 89 min.
Žánr hořká komedie
Scénář Zdeněk Svěrák
Ladislav Smoljak
Režie Ladislav Smoljak
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Ladislav Smoljak
Zdeněk Svěrák
Petr Brukner
Jaroslav Vozáb
Jaroslav Weigel
Jan Hraběta
Produkce Petr Čapek
Hudba Petr Skoumal
Kamera Richard Valenta
Střih Jiří Brožek
Petr Sitár
Výroba a distribuce
Premiéra 1. duben 1988
Distribuce Ústřední půjčovna filmů
Nejistá sezóna na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejistá sezóna je hořká filmová komedie Ladislava SmoljakaZdeňka Svěráka z roku 1988, která zachycuje problémy malého divadelního souboru při přípravě nové hry. Film obsahuje mnoho úryvků z her Divadla Járy Cimrmana a jedna z nich je ve filmu prakticky celá (Vizionář). Nejistá sezóna však není primárně o Cimrmanových hrách, i když je na nich postavena. Je hlavně o všem okolo těchto her – o zkouškách, o osobních problémech herců a jejich vlivu na chod divadla, nejvíce však o střetu autorů s komunistickou schvalovací a hodnotitelskou mašinérií.

Celý děj filmu se odehrává v Divadle Solidarita, tehdejším skutečném působišti Divadla Járy Cimrmana. Prakticky celý snímek byl natočen bez postsynchronního zvuku, tedy „naživo“.

Film[editovat | editovat zdroj]

V úvodu článku je sice napsáno, že jde o hořkou komedii. Není to však přesné – tento film je tak trochu podle pohádky o chytré Horákyni – není to ani tragédie, ani komedie, je to o Divadle Járy Cimrmana, ale jeho jméno ve filmu ani jednou nepadne, nehrají v něm herci, ale ani neherci a nevíte, jestli to, co vám vypráví, je fikce nebo skutečnost.

Při názorech hodnotitelských komisí (např. požadavek na pozitivní konstruktivní satiru) si člověk chvílemi připadá jako v absurdních Havlových hrách. Hned si ale uvědomí, že se tady nepředvádí napsaná hra, že takový byl tehdy život. Ve filmu jsou navíc ještě některé situace trochu uhlazené – pokud by se v něm ukazoval celý tehdejší vliv komunistického systému na kulturu, film by tehdy jistě nemohl být schválen do distribuce.

Doba[editovat | editovat zdroj]

Přesto však tato „krotká satira“ říkala o vlivu komunistů na kulturu mnohem více, než se tehdy mohlo ve filmech říkat. Byla tím i odrazem své doby – doby, kdy hodnotitelé a zakazovatelé už pomalu přestávali mít na kulturu vliv. Přesto se však v tomto filmu – přesně v souladu s Cimrmanem – ještě „pouze naznačovalo“ (film Vážení přátelé, ano, natočený jinými autory o rok později, ale ještě před sametovou revolucí, už na praktiky komunistů otevřeně ukazoval).

Herci[editovat | editovat zdroj]

Zajímavé je i herecké obsazení filmu. Je samozřejmé, že si v něm zahráli prakticky všichni tehdejší herci Divadla Járy Cimrmana (kromě Pavla Vondrušky). V dalších rolích uplatnili Svěrák se Smoljakem své obsazování herců-neherců. Např. roli Markové – organizátorky v Divadle Solidarita – hrála tehdejší zaměstnankyně divadla, neherečka Jana Vokrojová.

Ještě zajímavější bylo obsazení ředitele agentury – jednoho z komunistických hodnotitelů. Zahrál si jej Ludvík Toman, který jen asi rok před natáčením skončil ve funkci ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov.[1] Zahrál si tedy v podstatě sám sebe v záporné roli. Zdeněk Svěrák tento jeho přístup v jednom ze svých rozhovorů ocenil.

Jednoho z dalších hodnotitelů si zahrál režisér Karel Kachyňa. Byla to jedna z jeho mála filmových rolí.

Hlášky[editovat | editovat zdroj]

Film obsahuje celou řadu hlášek, které se časem staly slavnými. Některé z nich pocházejí z her (např. „My nesmíme ani naznačovat“), jiné z ostatního děje filmu (nejslavnější asi „Zlatý prciny“). Jejich popis však skoro nic neřekne, protože jejich hloubku jde pochopit jen z předchozího děje, chování postav a někdy i z celého filmu.

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Za všechny komentář uživatele „Damiel“ na webu Česko-Slovenské filmová databáze:

Zatímco jiní dávají „making of“ jen jako bonus na DVD, Cimrmani ho mohou natočit jako celovečerní film (navíc ještě za vadnoucího socialismu). To myslím další komentář nepotřebuje…

Pro úplnost je však třeba dodat, že toto nebyl jejich první „making of“ (film o tom, jak se točí film). Již dříve napsali Svěrák a Smoljak námět a scénář ke zdařilé hudební komedii Trhák (1980), kterou režíroval Zdeněk Podskalský.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Smoljak režisér Ladislav Kydal
Zdeněk Svěrák vedoucí souboru Zdeněk Rybník
Petr Brukner Petr Bouček
Jaroslav Vozáb Květoslav Straka
Jaroslav Weigel Jaroslav Špaček
Jan Hraběta Jan Rdousil
Miloň Čepelka Pavel Vrzáň
Josef Vondráček MUDr. František Šubrt
Jan Kašpar Jan Melichar
Genadij Rumlena Žemla
Michal Weigel Michal Kubíček
Jiří Šrámek Piha
Jana Vokrojová Marková
Karel Kachyňa Karhan
Zeno Fifka ředitel OKD
Drahomíra Fialková kulturní inspektorka Mrzenová
Jaroslav Konečný Malát
Ludvík Toman ředitel agentury
Boca Abrhámová Karásková

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DVD Jáchyme, hoď ho do stroje!, kapitola Bonusy – Rozhovory: Ladislav Smoljak

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak: Filmové komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, Kruh, Hradec Králové 1991, ISBN 80-7031-504-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]