Barrandov Studio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Filmové studio Barrandov)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Barrandův nápis na skále

Barrandov Studio (do r. 1945 Filmové továrny AB na Barrandově, do r. 1991 Filmové studio Barrandov) je komplex filmových studií v Praze. Tyto filmové ateliéry jsou největší v České republice a jedny z největších v Evropě.

Mnohé z filmů, které zde byly natočeny, získaly Cenu Americké filmové akademie – Oscara. Občas se mu (zvlášť z úst zahraničních filmařů) přezdívá „Hollywood Východu“[1] díky neutuchajícímu zájmu západních produkcí. Od jara 2010 je navíc zájem o natáčení (a využívání dalších služeb s tím spojených) v ČR ze strany zahraničních produkcí opět na vzestupu díky finančním pobídkám schváleným českou vládou.

Pracoval jsem prakticky ve všech filmových studiích světa. A myslím, že Barrandov je jedno z nejlepších…Nikde jinde bychom tento film nenatočili tak jako tady.
— Roman Polanski, po natáčení Olivera Twista

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Model prvních budov studií, 1932

V roce 1921 založil Miloš Havel akciovou společnost A-B spojením distribučních společností. Na počátku 30. let 20. století jeho bratr Václav plánoval vystavět luxusní komplex rezidencí 5 km od Prahy. Miloš Havel navrhl, že k tomu začlení i moderní filmové studio včetně podpůrných zařízení. Jako místo byl zvolen Barrandov. Stavba byla založena na návrzích Maxe Urbana a začala 28. listopadu 1931. Při výstavbě bylo pamatováno na dostatečný prostor pro administrativu, sklady rekvizit a kostýmů, šatny herců, místnosti produkčních štábů i restaurační zařízení. Budovy měly vlastní elektrické sítě a výtopny, byly tu rovněž truhlářské dílny, střižny, projekční síně a laboratoře. Podle zahraničních zkušeností byly vystavěny dvě natáčecí haly o rozměrech 25 krát 35 krát 10 metrů s možností propojení. V době svého vzniku patřily Barrandovské ateliéry svým technickým vybavením k nejmodernějším v Evropě.[2] 14 měsíců po zahájení výstavby zde byl natočen první film Vražda v Ostrovní ulici. Objem vyráběných filmů se velmi rychle zvedl – studia měla 300 stálých zaměstnanců, produkovala 80 filmů ročně a začala zajímat zahraniční producenty. V roce 1939 už ateliéry zabíraly plochu 4850 metrů čtverečných a celková výměra pozemků byla 45 000 metrů čtverečných.

V době protektorátu[editovat | editovat zdroj]

Den po nacistické okupaci Československa, 16. března 1939, se ateliérů pokusili zmocnit zástupci českých fašistů.[3] Generál Radola Gajda pověřil tímto úkolem barrandovského asistenta režie Josefa Krause, který se rozhodl se svými společníky zbavit funkce ředitele Lavoslava Reichla a propustit i další židovské zaměstnance Barrandova. Tato akce se nezdařila a tak Radola Gajda posílá do ateliérů svého blízkého spolupracovníka a dlouholetého člena Národní obce fašistické dr. Ing. Zdeňka Zástěru, kterého doprovází režisér Václav Binovec a herec, režisér a producent Ladislav Brom. Ti si svolají všechny zaměstnance ateliérů, oznamují jim arizaci pražských filmových podniků a kin a znovu žádají propuštění všech židovských zaměstnanců. Miloš Havel, který je v té době mimo Prahu, nakonec telefonicky vyzve doktora Zástěru k opuštění ateliérů, což se také stane. Václav Binovec stále žádá o propuštění židovských zaměstnanců, ale je členy správní rady vykázán z jednací místnosti. Tím celý nezdařený pokus českých fašistů končí. Miloš Havel je však nakonec nacisty v roce 1940 stejně donucen k odprodeji svého většinového podílu ve společnosti a německá správa tak získává nad ateliéry kontrolu.[4] Na valné hromadě A-B Barrandov 21. 11. 1941 navrhl ředitel Karl Schulz změnu názvu společnosti na Prag-Film, Aktiengesellschaft, což bylo schváleno 10. 2. 1942 a společnost byla zařazena do filmového koncernu UFA.[5] V ateliérech se natáčely filmy české i německé. České filmy se tematicky vyhýbaly událostem doby a převažovaly historické náměty, případně komedie a jednoduché příběhy. V letech 19411945 zde byly postaveny (mj. za nucené účasti židovských pracovníků)[6] tři navzájem propojené obrovské scény (celkem přes 3400 m²), s kterými se Barrandov mohl začít srovnávat se studii v Berlíně či Mnichově, a které přitahují poptávku filmařů dodnes. V průběhu let 19401945 natočili Němci v protektorátu na osmdesát říšských filmů[7] (kromě Barrandova nacisté postupně ovládli filmovou továrnu Foja v Radlicích, Host v Hostivaři a filmové ateliéry ve Zlíně).

Období po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce, 11. 8. 1945, podepsal prezident Edvard Beneš Dekret o zestátnění československého filmu, který vstoupil v platnost 28. 8. 1945. Zároveň začaly zasedat disciplinární rady filmových pracovníků, které měly posoudit a prověřit činnost filmařů za protektorátu. Řada zaměstnanců Barrandova tak dostala zákaz činnosti na několik měsíců, někteří zákaz doživotní. Studia zůstala pod vlastnictvím státu do roku 1991, organizačně spadala pod podnik s názvem Československý státní film. Během tohoto období byly na Barrandově vystavěny filmové laboratoře, trikové studio, dabingové studio, stejně jako speciální efektové studio se zpětnou projekcí a vodní nádrž pro točení podvodních záběrů.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Brzy po Sametové revoluci v roce 1989 bylo Studio Barrandov privatizováno; stát přestal poskytovat podporu pro českou filmovou tvorbu. Studia se s touto změnou, neschopna vyrovnat se s novým volno-tržním prostředím, těžce potýkala; kolem roku 2000 se dokonce jednalo o tom, že by byla zavřena. Ale již od konce 90. let 20. století se Barrandov mohl začít těšit přízni zahraničních, zejména amerických filmových produkcí a jeho služeb ve větší míře začaly využívat i zdejší televizní stanice. Na Barrandově nyní sídlí TV Nova a od začátku roku 2009 odtud vysílá i televizní stanice Barrandov TV, která byla se studii přímo vlastnicky propojena. Vlastníkem společnosti byla do září 2012 Moravia Steel, a.s. ze skupiny Finitrading.[8][9]

V současné době Barrandovská studia nabízejí kompletní služby, schopné pokrýt vše, co se pojí s filmovým natáčením, pro filmové produkce z Česka i zahraničí. V prosinci 2006 zde bylo navíc otevřeno veliké Studio MAX. Barrandov tak dnes nabízí 14 natáčecích hal (některé z nich v trvalém pronájmu), dále služby filmových laboratoří, stavby dekorací, dabingu, hudebního nahrávacího studia v ulici Ve smečkách (dnes Smecky Music Studios) nebo jedné z nejrozsáhlejších sbírek kostýmů a rekvizit na světě. Vlastní produkční aktivity rozvíjí prostřednictvím dceřiné společnosti Barrandov Productions.

5. května 2016 řekl ředitel ateliérů, Petr Tichý, že areál čekají velké investice do zázemí s předpokládanou investicí 100 milionů korun. „Letos připravujeme nové kostymérny, rekvizitárny a nové haly, ve kterých si potřebuje udělat zázemí zvyšující se počet projektů přicházejících do barrandovských studií,“[10]

Filmy a seriály realizované na Barrandově[editovat | editovat zdroj]

60. léta[editovat | editovat zdroj]

70. léta[editovat | editovat zdroj]

80. léta[editovat | editovat zdroj]

90. léta[editovat | editovat zdroj]

2000[editovat | editovat zdroj]

Po roce 2010[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barrandov Studios na anglické Wikipedii.

  1. Hollywood východu. ForMen, 6.6.2008; str. 104 (http:www.barrandov.cz/newspaper-cutting-6.6.2008)
  2. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 23, ISBN 80-86182-51-7
  3. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 24, ISBN 80-86182-51-7
  4. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 50, ISBN 80-86182-51-7
  5. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 88, ISBN 80-86182-51-7
  6. KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. S. 121. 
  7. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 87, ISBN 80-86182-51-7
  8. Výroční zpráva FINITRADING, a.s. za rok 2012, auditor HM Group s.r.o.
  9. http://ekonomika.idnes.cz/soukup-koupil-tv-barrandov-dfz-/ekonomika.aspx?c=A120912_112107_ekonomika_mad
  10. http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/barrandovske-ateliery-chystaji-investice-do-zazemi-utrati-sto-milionu-1293074

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SZCZEPANIK, Petr. Továrna Barrandov. Svět filmařů a politická moc 1945–1970. [s.l.]: Národní filmový archiv, 2017. 418 s. ISBN 978-80-7004-177-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]