Vesničko má středisková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vesničko má středisková
Domek, v němž bydlel filmový Otík a z jehož brány na počátku filmu vycházel
Domek, v němž bydlel filmový Otík a z jehož brány na počátku filmu vycházel
Základní informace
Původní název Vesničko má středisková
Země Československo
Jazyk čeština
Délka 98 minut
Žánr komedie
Námět a scénář Zdeněk Svěrák
Režie Jiří Menzel
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role János Bán
Marián Labuda
Rudolf Hrušínský
Petr Čepek
Libuše Šafránková
Jan Hartl
Miloslav Štibich
Oldřich Vlach
Stanislav Aubrecht
Zdeněk Svěrák
Josef Somr
Jiří Lír
Július Satinský
Rudolf Hrušínský mladší
Hudba Jiří Šust
Kamera Jaromír Šofr
Střih Jiří Brožek
Výroba a distribuce
Premiéra 1985
Produkční společnost Filmové studio Barrandov
Vesničko má středisková na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesničko má středisková je československá filmová komedie natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1985 podle scénáře Zdeňka Svěráka. Film se natáčel v obci Křečovice, jejím okolí (Osečany, „doktorova zatáčka“, Panský rybník u Neveklova) a v Praze.[1][2]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Mentálně opožděný družstevní závozník Otík Rákosník (János Bán) způsobuje svému řidiči, panu Pávkovi (Marian Labuda), jeden malér za druhým. Pávek je chápavý a trpělivý, ale jen do jisté snesitelné míry. A ta se naplní, když Pávek kvůli Otíkovi při couvání zbourá čerstvě vyzděný sloupek vrat vlivnému pražskému chalupáři. Pávek zuří a žádá předsedu družstva, aby Otíka přeřadil k jinému řidiči – jediným možným je ale cholerický vztekloun Turek (Petr Čepek). „Náhodou“ v té době Otík dostane nabídku, aby svou chalupu vyměnil za byt na pražském sídlišti. Chudák chlapec netuší, že na jeho domek si brousí zuby ředitel zmíněného pražského chalupáře. Než by od Pávka přestoupil k Turkovi, Otík raději kývne na přestěhování do velkoměsta – na poslední chvíli ho však Pávek zachrání. Vedlejší dějovou linií jsou osudy obvodního praktického lékaře MUDr. Skružného (Rudolf Hrušínský), rozšafného filozofa a mizerného řidiče.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Na Mezinárodním filmovém festivalu v Montrealu získal film v roce 1986 dvě ocenění: cenu ekumenické poroty a zvláštní cenu poroty. Představitel role Otíka János Bán získal v roce 1987 na filmovém festivalu v Paříži cenu pro nejlepšího herce. V roce 1987 byl film nominován na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů. Na MFF filmových komedií v Chamrouse ve Francii získal v roce 1987 Velkou cenu kritiky. Na MFF Prades ve Francii získal 1. cenu. Na MFF Aurilac ve Francii v roce 1986 získal hlavní cenu festivalu. Na MFF Valladoid ve Španělsku v roce 1986 získal cenu diváků. Jiří Menzel získal v roce 1986 Cenu Martina Friče na 37. ročníku Filmového festivalu pracujícíchNovoměstský hrnec smíchu v Novém Městě nad Metují.[3][4]

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

János Bán Otík Rákosník
Marián Labuda Karel Pávek
Rudolf Hrušínský MUDr. Skružný
Petr Čepek Josef Turek
Libuše Šafránková Jana Turková
Jan Hartl Václav Kašpar
Miloslav Štibich předseda Vojtěch Kalina
Oldřich Vlach rostlinář Jaromír Kunc
Stanislav Aubrecht Jarda Pávek
Zdeněk Svěrák malíř Evžen Ryba
Magdalena Šebestová učitelka Věra Kousalová
Július Satinský pilot Štefan
Josef Somr ředitel Dřevoplechu
František Vláčil Adolf Ticháček
Milena Dvorská Růžena Pávková
Milada Ježková Ludmila Hrabětová
Ladislav Županič Rumlena
Jitka Asterová Rumlenová
Jiří Lír hostinský Bedřich Rambousek
Blanka Lormanová Půlpánová
Rudolf Hrušínský ml. Drápalík
Evžen Jegorov hrobník Brož
Jiří Schmitzer okrskář Tlamicha
Rudolf Hrušínský nejml. Honza Kalina, ml.
Vlastimila Vlková babička Pávková
Anna Vaňková Kalinová
Petr Brukner družstevník Duda
Míla Myslíková Fialková
Jan Hraběta kombajnér Žežulka
Jana Hanáková prodavačka Echtnerová
Milan Šteindler závozník Šesták
Vladimír Hrabánek školník Pavlíček
Zuzana Burianová Bohunka
Klára Pollertová-Trojanová Majka Pávková
Vida Skalská sekretářka ředitele Dřevoplech
Vlasta Jelínková Ticháčková
D. Hajná Hrušková
Jan Kašpar řidič nakladače
Jiří Racek zrzavé dítě
pes Karl von Bahnhof

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Ta ženská je pod drogama. – hláška v TV během rozhovoru Hrabětové s předsedou družstva Kalinou o komplotu ohledně Otíka a jeho chalupy
Už jsem řek, po žních jdeš k Turkovi! – Pávek je nespokojen se svým závozníkem Otíkem Rákosníkem a chce ho předat vznětlivému kolegovi Josefu Turkovi
Štefan! – družstevníci vítají slovenského kolegu Štefana, pilota zemědělského letadla Zlín Z-37 Čmelák[5]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Ve filmu se mihne v televizních zprávách zmínka o bruselské fotbalové tragédii z května 1985.
  • Předlohou pro postavu doktora Karla Skružného (Rudolf Hrušínský st.) byl MUDr. Robert Moudr z Nového Rychnova nedaleko Pelhřimova.
  • Jméno MUDr. Skružného ve filmu nikdy nezazní.
  • Scénář vznikl naprostou náhodou. Zdeněk Svěrák omylem dostal za jiný peníze dvakrát, a aby se to vykompenzovalo, za jednu noc vymyslel námět tohoto příběhu. Samotný scénář však psal 6 let.[6]

Chyby[editovat | editovat zdroj]

  • Když Rumlena (L. Županič) ukazuje Otíkovi byt v Praze, zkouší pustit vodu v koupelně. Ta neteče, protože „to ještě nepustili“, ale Otík vzápětí spláchne WC dvakrát za sebou.
  • Štefan, slovenský pilot zemědělského letadla Zlín Z-37 Čmelák s nainstalovaným postřikovacím zařízením, přilétá práškovat pole chemikáliemi v době žní – sklizně.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vesnička má středisková. Jak se v ní žije 30 let od natáčení filmu, iDNES.cz, cit. 19. 4. 2017
  2. Vesničko má středisková: Filmová místa.cz [online]. Filmová místa.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  3. Awards for Vesničko má středisková na IMDb.com
  4. Vesničko má, středisková (1985): Ocenění: FDb.cz [online]. Fdb.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  5. a b Služba na Čmelákovi byla horší než ve válečném letectvu. Začala před 50 lety, technet.idnes.cz
  6. Vesničko má středisková (1985): Zajímavosti: ČSFD.cz [online]. CSFD.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]