Rudolf Hrušínský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o herci Národního divadla v Praze narozeném roku 1920. Další významy jsou uvedeny na stránce Rudolf Hrušínský (rozcestník).
Rudolf Hrušínský
Nová Včelnice - pamětní deska R-Hrušínský st-cropped.jpg
Narození 17. října 1920
Nová Včelnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 14. dubna 1994 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Děti Rudolf Hrušínský a Jan Hrušínský
Rodiče Rudolf Hrušínský nejstarší
Hermína Červíčková
Příbuzní Ondřej Červíček (pradědeček)
Václav Červíček (dědeček)
Anna Budínská-Červíčková (babička)
Miluše Šplechtová (snacha)
Rudolf Hrušínský nejmladší (vnuk)
David Hrušínský (vnuk)
Martin Hrušínský (vnuk)
Kristýna Hrušínská (vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Rudolfa Hrušínského

Rudolf Hrušínský starší (17. října 1920 Nový Etynk13. dubna 1994 Praha) byl český herec. Kromě toho působil jako divadelní a filmový režisér, je rovněž autorem jedné detektivní divadelní hry První případ z roku 1944, počátkem 90. let krátce zasedal jako poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jde o potomka významného hereckého rodu Červíčků a Budínských. Matka Hermína Červíčková, otec Rudolf Hrušínský nejstarší (vlastním jménem Rudolf Böhm).[1] Narodil se v jihočeském Novém Etynku (dnes Nová Včelnice) doslova za jevištěm po představení Taneček panny Márinky. Cestoval s kočovnou společností své babičky Anny Budínské-Červíčkové. Už v dětství hrál několik rolí v divadle. Později se rodina usadila v Praze.

Studoval na gymnáziu, ale pro časté absence kvůli divadelní činnosti byl vyloučen. Uvažoval o různých povoláních (např. právník), ale nakonec se stal hercem. Jeho prvním profesionálním působištěm se stala holešovická Uranie (1935) a Burianovo Déčko. V té době začal vystupovat v prvních filmech, do svých 25 let hrál v 17 filmech. V období 19401943, 19451948 a znovu pak v letech 19491950 působil v Divadle na Vinohradech[2], v letech 19501960 v Městských divadlech pražských[3]. Od roku 1960 byl v angažmá v Národním divadle v Praze[4].

V roce 1968 byl mezi prvními padesáti signatáři článku Ludvíka Vaculíka 2000 slov. Protože ani po silném nátlaku v době normalizace svůj podpis neodvolal, byl několik let bez práce a měl zakázanou činnost. Přišel tím nejen o řadu filmových a televizních rolí, ale i o místo pedagoga na DAMU, o významné zahraniční filmové nabídky a měl také zákaz pracovat v rozhlase a režírovat v divadlech.

Do filmu jej vrátil František Vláčil úlitbou režimu, kdy s ním natočil (velmi odlišně od místy poněkud naivně působící předlohy Doktor Meluzin) podle románu Bohumila Říhy snímek Dým bramborové natě.

V roce 1977 podepsal Antichartu (seznam signatářů byl zveřejněn v deníku Rudé právo).

Po převratu v roce 1989 se krátce zapojil do politiky. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu za Občanské fórum (volební obvod Středočeský kraj). Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 působil v parlamentním klubu NOF (Nezávislí poslanci Občanského fóra). Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[5] Podle svého syna neměl původně o aktivní politickou kariéru zájem a na kandidátku Občanského fóra nastoupil s tím, aby byl zařazen na její zadní pozici. Jenže ve volbách získal tak velké množství preferenčních hlasů, že po zvolení poslancem nechtěl rezignovat na mandát, a tak ve Federálním shromáždění strávil celé volební období. Jak uvádí jeho syn, z parlamentu odcházel po dvou letech zklamán aktivní politikou.[6][7]

Oženil se v prosinci 1945, v roce 1946 se narodil syn Rudolf, v roce 1955 Jan, oba se stali také herci; herci jsou i jeho vnoučata Kristýna Hrušínská a Rudolf Hrušínský nejmladší.

Hrob na Olšanských hřbitovech

Vzdáleným příbuzenstvem Rudolfa Hrušínského je herecký rod Petra Kostky. Oba herecké rody mají společného předka, kterým byl herec Hynek Mušek.[8]

Jako herecký režisér věděl přesně, co si může ke svému kolegovi dovolit. Dovedl se vcítit do jeho postavení a představit si, jak by mu bylo na našem místě. Snad právě proto s ním byla báječná spolupráce. Já měl herecké režiséry moc rád.

Lubomír Lipský [9]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Filmy, výběr[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tajemství rodu, genealogický pořad České televize (recenze), ToSiPiš.cz, 21. 4. 2013
  2. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 - Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192
  3. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8
  4. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 168
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. (česky) 
  6. Šťastný muž pod vlakem [online]. lidovky.cz [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. (česky) 
  7. Rudolf Hrušínský [online]. fdb.cz [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. Tajemství rodu, genealogický pořad České televize (recenze), ToSiPiš.cz, 21. 4. 2013.
  9. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 64, ISBN 80-7243-121-8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]