Bohumil Bezouška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Bohumil Bezouška
Bohumil Bezouška
Narození 19. prosinec 1921
Československo Praha
Úmrtí 18. říjen 1995
Česko Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Podpis Bohumila Bezoušky (1983)

Bohumil Bezouška (19. prosince 1921 v Praze18. října 1995 v Praze) byl český herec, kabaretní a estrádní komik, rozhlasový režisér, scenárista, konferenciér, bavič, spisovatelhumorista.

Jednalo se o dlouholetého člena činohry Národního divadla v Praze jenž na divadle i ve filmu proslul zejména jako herec menších či epizodních rolí.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 1939 maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze a začal studovat lékařskou fakultu UK. Po uzavření vysokých škol nacisty přešel na dramatické oddělení pražské konzervatoře, které v roce 1944 úspěšně absolvoval. Již v době studií hostoval v Národním divadle. V letech 1945/1946 byl členem divadla E. F. Buriana, v letech 19481950 byl angažován v Divadle na Vinohradech [1]. V sezóně 1951/1952 působil na Slovensku ve Zvolenu. V letech 19531981[2] byl členem činohry Národního divadla. Za období svého působení v Národním divadle nastudoval téměř sto rolí a ve třech případech byl i asistentem režiséra. [3]Při svém angažmá v ND ještě hostoval v Hudebním divadle v Karlíně (1966/1967) a ve Viole (od roku 1977) a pracoval často v rozhlase a televizi.

Mezi svými divadelními kolegy byl poměrně oblíbený pro svoji mimořádně družnou a společenskou povahu, výborné vypravěčské umění. Proslul též jako výborný imitátor Jana Pivce a Jaroslava Vojty, uměl imitovat i některé slavné československé politiky jako byli Gustáv Husák, Zdeněk Nejedlý či Dr. Edvard Beneš. Byl znám také jako velký sběratel anekdot a různých historek z hereckého, divadelního a filmového prostředí (zejména z Národního divadla, kde byl kronikářem tzv. Klubu dobráků), které nejen rád a s chutí vyprávěl, ale i s oblibou publikoval v novinách a časopisech. Uměl také výborně německy, vystupoval často i v rakouském rozhlasu. Jeho celoživotním přítelem byl český herec František Filipovský, navíc to byl právě Bohumil Bezouška, který před Františkem Filipovským daboval Louis de Funèse.

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1943 Miroslava Tomanová: Zvon mého města, Muzikant, Špeh, Vyvolavač při dražbě, Prozatímní divadlo, režie Karel Jernek (B. Bezouška j. h. – posluchač konzervatoře)
  • 1945 William Shakespeare: Večer tříkrálový, Fabian, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal (B. Bezouška j. h. – posluchač konzervatoře)
  • 1945 Titus Maccius Plautus: Lišák Pseudolus, Simia (j. h.), Prozatímní divadlo, režie Jiří Frejka
  • 1947 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Klubko, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka
  • 1953 Alois Jirásek: Lucerna, Kroužila (j. h.), Národní divadlo, režie Ladislav Boháč
  • 1953 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Slušný starý pán z Mantovy, Tylovo divadlo, režie František Salzer
  • 1953 Jan Drda: Hrátky s čertem, Druhý čert, Národní divadlo, režie František Salzer
  • 1953 Molière: Chudák manžel, Treska, Tylovo divadlo, režie Miloš Nedbal
  • 1954 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Marek, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
  • 1954 Karel Čapek: Loupežník, Kaprál, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok (B. Bezouška rovněž jako asistent režiséra)
  • 1955 William Shakespeare: Benátský kupec, Lancelot Honbo, Národní divadlo, režie František Salzer
  • 1955 Anton Pavlovič Čechov: Tři sestry, Vladimír Karlovič Rode, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
  • 1955 Lev Nikolajevič Tolstoj: Není nad vzdělanost, Grosman, Tylovo divadlo, režie Jaroslav Průcha
  • 1955 Miloslav Stehlík: Vysoké letní nebe, Jirka, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok (B. Bezouška rovněž jako asistent režiséra)
  • 1956 Hedda Zinnerová: Ďábelský kruh, Walter Rottstock, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok
  • 1956 Vítězslav Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, 1. zloděj, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok
  • 1956 George Bernard Shaw: Svatá Jana, Šafář, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1956 Josef Kajetán Tyl: Jiříkovo vidění, Vilibald, Tylovo divadlo, režie Jaroslav Průcha
  • 1957 Molière: Don Juan, Pan Nedělka, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1957 Nâzım Hikmet: Podivín, Núrí, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
  • 1958 Jiří Mahen: Jánošík, Hrajnoha, Národní divadlo, režie František Salzer
  • 1960 Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor, Štěpán Ilji Uchovertov, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1961 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, Komisař, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1961 William Shakespeare: Král Lear, Posel vévody z Kornwalu, Smetanovo divadlo, režie František Salzer
  • 1962 William Shakespeare: Veselé windsdorské paničky, Flaštička, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1962 William Shakespeare: Hamlet, Třetí herec, Národní divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1963 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Okápek, Národní divadlo, režie Václav Špidla
  • 1964 Alois Jirásek: Lucerna, Pan Franc, Národní divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
  • 1965 Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha, Pablo, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
  • 1966 Josef Kajetán Tyl: Cesta do Ameriky aneb Lesní panna, Taussig, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
  • 1967 William Shakespeare: Antonius a Kleopatra, Alexas, Národní divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1968 Karel Čapek: Bílá nemoc, Úřední pán, Tylovo divadlo, režie Evžen Sokolovský
  • 1968 Alois Jirásek: Jan Roháč, Kejklíř, Tylovo divadlo, režie Václav Špidla
  • 1969 William Shakespeare: Macbeth, První vrah, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1970 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Pavel Kožený, Národní divadlo, režie Vítězslav Vejražka
  • 1970 E. Buenaventura: Na pravici Boha otce, Praporečník, Tylovo divadlo, režie Václav Špidla
  • 1971 William Shakespeare: Jindřich V., Hrabě Westmoreland, Berkdeber, Národní divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1973 Ignatij Dvoreckou: Člověk odjinud, 3. člen výboru, Národní divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1973 Alois Jirásek: Vojnarka, Drtina, Národní divadlo, režie Jaroslav Dudek
  • 1974 Zdeněk Fibich, Jaroslav Vrchlický: Námluvy Pelopovy, Strážce hradeb, Smetanovo divadlo, režie Karel Jernek
  • 1975 G. P. Ansimov, L. N. Tolstoj: Vojna a mír, Sergej Kuzmič, Národní divadlo, režie G. P. Ansimov
  • 1978 Lev Nikolajevič Tolstoj: Není nad vzdělanost, Grosman, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
  • 1978 Václav Kliment Klicpera: Ženský boj, Hněvsa, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1980 Karel Čapek: Bílá nemoc, Malomocný-novinář, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1982 V. S. Rozov: Hnízdo tetřeva hlušce, Dzivelli, Laterna magika, režie František Laurin (poslední představení B. Bezoušky v Národním divadle – 1. června 1982 [4])

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

V letech 1946 až 1986 vystoupil v téměř 60 filmech, televizních seriálech a televizních pořadech. [5]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Bezouška napsal sám či jako spoluautor několik knížek z divadelního prostředí, kde vzpomíná na své kolegy herce, mnohdy už nebožtíky, a dává k lepšímu humorné historky z divadelního prostředí, včetně založení a existence Klubu dobráků a CAMU (cikánská akademie múzických umění).

  • Tajnosti zákulisí1971
  • Adaptace není legrace (Dnes šnajdrujeme)1977
  • Thespidova kára Jana Pivce1985 (spoluautoři V. Pivcová a J. Švehla)
  • Jak jsem proskotačil život1993

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MÜLLER, V. a kol. Padesát let Městských divadel pražských 19071957, Praha: Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, 1958, str. 179
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 26
  3. Bohumil Bezouška v archivu Národního divadla
  4. Bohumil Bezouška v archivu Národního divadla
  5. Bohumil Bezouška v Česko-Slovenské filmové databázi

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]