Karel Jernek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Jernek
Narození 31. března 1910
Praha
Úmrtí 22. června 1992 (ve věku 82 let)
Praha
Ocenění zasloužilý umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Jernek (31. března 1910, Praha22. června 1992, Praha) byl český divadelní režisér.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1931 maturoval na gymnáziu v Praze, následně do roku 1938 studoval dějiny srovnávací literatury, hudby a výtvarného umění na Univerzitě Karlově.

Již během studií se začal věnovat divadlu a pohostinsky režíroval i v Národním divadle v Praze. V roce 1939 získal angažmá ve Státním divadle v Brně, kde působil v činohře a opeře jako režisér téměř až do konce roku 1941. V posledním roce byl uměleckým šéfem činohry.

V období 19401943 režíroval pohostinsky v opeře a činohře Národního divadla. Před totálním nasazením v roce 1944 jej pomohl ochránil Miloš Havel, stejně jako další české divadelníky a pracovníky kultury (mj. Jiří Frejka, František Salzer, Jan Škoda, Antonín Kurš aj.) [1]. V letech 19431947 byl režisérem Vinohradského divadlo. V období 19451948 současně režíroval pohostinsky v činohře a opeře Divadla 5. května.

Od roku 1948 byl režisérem opery Slovenského národního divadla v Bratislavě. Pak následovala angažmá v Liberci (19501951), v Olomouci (19511954), kde od roku 1953 byl i šéfem činohry [2], následně v Plzni (19551956) a v Pardubicích (19561957).

Od 1.12.1960 do roku 1985 byl opět angažován v pražském Národním divadle jako režisér opery. Pohostinsky režíroval i v zahraničí, např. ve Vídni (Staatsoper), v Miláně (La Scala), v Německu a Velké Británii.

Byl rovněž překladatelem, upravoval operní libreta, rozvíjel publicistickou činnost. V letech 19521954 vyučoval herectví, režii a dramaturgii na Vysoké škole múzických umění Bratislava, v období 19591965 operní herectví a režii na Hudební fakultě AMU.

Byl manželem herečky Jiřiny Stránské, později kostýmní výtvarnice Olgy Filipi (nar. 1923) a otcem herečky Kláry Jernekové (nar. 1945).

Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.

Hrob Karla Jerneka na Vinohradském hřbitově v Praze

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vybrané divadelní režie[editovat | editovat zdroj]

  • 1936 G.Jenningsová: Trampoty s rodinou, Stavovské divadlo, 9 repríz, (pohostinská režie)
  • 1940 Giacomo Puccini: Bohema, Prozatímní divadlo, 38 repríz, (pohostinská režie)
  • 1942 Giacomo Puccini: Tosca, Prozatímní divadlo, 12 repríz, (pohostinská režie)
  • 1942 Miloš Hlávka: Světáci, Divadlo Na poříčí, 58 repríz (pohostinská režie)
  • 1943 Viktor Dyk: Zmoudření dona Quijota, Divadlo Na poříčí, 28 repríz
  • 1943 Paul Ernst: Karneval Pantalonu, Komorní divadlo, 43 repríz
  • 1943 Heinrich von Kleist: Božská láska, Komorní divadlo, 34 repríz (pohost. režie)
  • 1943 Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora, Vinohradské divadlo, 39 repríz (pohost. režie)
  • 1943 Walter Stanietz: Katryn, Divadlo Na poříčí, 12 repríz
  • 1943 Henrik Ibsen: Divoká kachna, Divadlo Na poříčí, 53 repríz
  • 1944 Friedrich Schiller: Marie Stuartovna, Divadlo J.K.Tyla, 31 repríz (titulní role: Adina Mandlová)
  • 1944 Miloš Kratochvíl: Loď, Divadlo Na poříčí, 2 reprízy
  • 1944 Luigi Pirandello: Každý má svou pravdu, Divadlo Na poříčí, 31 repríz
  • 1944 F.X.Svoboda: Čekanky, Divadlo J.K.Tyla, 25 repríz
  • 1945 Maxim Gorkij: Matka, Vinohradské divadlo, 20 repríz
  • 1945 A.N.Ostrovskij: Vlci a ovce, Městské lidové divadlo Karlín, 32 repríz
  • 1945 Lope de Vega: Fuente Ovejuna, Vinohradské divadlo, 36 repríz
  • 1945 Giacomo Puccini: Bohema, Divadlo 5. května, (pohostinská režie)
  • 1945 Giacomo Puccini: Tosca, Divadlo 5. května, (pohostinská režie)
  • 1946 Olga Scheinpflugová: Viděla jsem Boha, Vinohradské divadlo, 21 repríz
  • 1947 Alois Jirásek: Lucerna, Vinohradské divadlo, 74 repríz
  • 1947 Elza Shelley: Kdo je vinen?, Komorní divadlo, 30 repríz
  • 1950 A.S.Gribojedov: Hoře z rozumu, Divadlo Liberec
  • 1951 W.Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Divadlo Liberec
  • 1951 W.Shakespeare, Otto Nicolai: Veselé ženy windsorské, Divadlo Olomouc
  • 1954 bratří Mrštíkové: Maryša, Divadlo Olomouc
  • 1954 A.P.Čechov: Višňový sad, Divadlo Olomouc
  • 1960 Giuseppe Verdi: Don Carlos, Národní divadlo, 122 repríz
  • 1967 Giacomo Puccini: Turandot, Národní divadlo, 69 repríz
  • 1969 Zdeněk Fibich: Bouře, Národní divadlo, 6 repríz
  • 1975 Antonín Dvořák: Jakobín, Smetanovo divadlo, 216 repríz
  • 1977 Georges Bizet: Carmen, Smetanovo divadlo, 112 repríz
  • 1981 Bedřich Smetana: Hubička, Smetanovo divadlo, 167 repríz
  • 1983 Bedřich Smetana: Libuše, Národní divadlo, 43 repríz
  • 1988 Giuseppe Verdi: Rigoletto, Smetanovo divadlo, 65 repríz
  • 1992 Leoš Janáček: Káťa Kabanová, Národní divadlo, 19 repríz

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Viz rukopisná prohlášení pracovníků kultury z roku 1945, In: V. M. Havel: Mé vzpomínky, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1993, fotodokumentace mezi str. 81 a 82 textu
  2. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 386, ISBN 978-80-200-1502-0

Literatura[editovat | editovat zdroj]