V tomto článku je použita zastaralá šablona.

František Filipovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Filipovský
Narození 23. září 1907
Přelouč
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. října 1993 (86 let)
Praha
Česko Česká republika
Děti Pavlína Filipovská
Jan Filipovský
Rodiče František Filipovský st.
Podpis
František Filipovský – podpis
Umělecké ceny

1958 - titul Zasloužilý umělec

1984 - titul Národní umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
vnučka Pavlína Wolfová

František Filipovský (23. září 1907 Přelouč26. října 1993 Praha) byl český herec a dabér, který působil v divadle, filmu i televizi.

Krátký životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině skladatele a hudebníka Františka Filipovského staršího dne 23. září 1907 ve městě Přelouči a studoval na Gymnáziu v Pardubicích.

Již od mládí se zajímal o kulturu a kromě hudby pěstoval i divadelnictví. Začínal v Kleinově venkovské divadelní společnosti, poté byl členem Voicebandu E. F. Buriana, pokračoval v roce 1930 v Intimním divadle a od roku 1931 ve smíchovské Aréně. Byl opakovaně členem Osvobozeného divadla v letech 1932[1]1938. Nejprve na scéně U Nováků, později v Rokoku i pod názvem Spoutané divadlo a od roku 1935 opět U Nováků.[2] V roce 1939 působil U Nováků jako režisér v Divadle Járy Kohouta[3] a od roku 1940 pak jako šéf činohry v Moderním divadle na Žižkově, dříve Akropolis. Odtud přešel do angažmá k Jaroslavu Fošenovi na scénu Švandova divadla na Smíchově, následovalo Nezávislé divadlo, které působilo na scéně pražské Alhambry. Později přešel do Uranie v pražských Holešovicích. Od 1. 8. 1945 až do 31. 7. 1992 byl členem Činohry Národního divadla. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat.[4]

Kromě mnoha divadelních rolí se proslavil svým hereckým uměním před kamerou a také jako vynikající dabér, kde nezapomenutelně propůjčil svůj hlas takovým umělcům, jakým byl například Louis de Funès.

V roce 1953, při zahajovacím vysílání Československé televize dne 1. května, byl prvním českým hercem, který dostal možnost vystoupení a živé improvizace na obrazovce.[5] V televizi pak dlouhá léta úspěšně vystupoval v řadě inscenací a filmů.

Jeho dcera Pavlína Filipovská se stala zpěvačkou a herečkou. František Filipovský měl syna Jana Filipovského, jenž byl vášnivým milovníkem koní a dlouholetým amatérským fotografem. Do své smrti pracoval jako fotolaborant v Československé tiskové kanceláři, ČTK.

František Filipovský zemřel 26. října 1993 v Praze. Pohřben je na Olšanských hřbitovech. V pražských Satalicích je po něm na jeho počest pojmenována ulice.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Filmové a televizní role[editovat | editovat zdroj]

30. léta[editovat | editovat zdroj]

  • 1932 Před maturitou ... (student)
  • 1933 Řeka ... (host v hotelu)
  • 1934 Z bláta do louže ... (číšník)
  • 1934 Hej rup! ... (nezaměstnaný)
  • 1934 U nás v Kocourkově ... (radní)
  • 1935 Jedna z milionu ... (boxer)
  • 1935 Barbora řádí ... (akvizitér)
  • 1935 Hrdina jedné noci ... (reportér)
  • 1937 Lidé na kře ... (jednatel S. K. Hvězda)
  • 1937 Harmonika ... (Soldánův přítel)
  • 1937 Advokátka Věra ... (apač)
  • 1937 Svět patří nám ... (Pinker)
  • 1937 Kariéra matky Lízalky ... (operátor týdeníku)
  • 1937 Panenství ... (Jenda, číšník v automatu)
  • 1937 Děvčátko z venkova ... (světák v slamáku)
  • 1937 Hordubalové ... (obhájce)
  • 1938 Klapzubova jedenáctka ... (funkcionář S. K. Meteor)
  • 1938 Vandiny trampoty ... (Krouský)
  • 1938 Bílá vrána ... (číšník)
  • 1938 Co se šeptá ... (strýc Adolf)
  • 1938 Pán a sluha ... (zaměstnanec kanalizační služby)
  • 1938 Škola základ života ... (student Ludvík Krhounek)
  • 1939 Studujeme za školou ... (prokurista u firmy Vichr)
  • 1939 U pokladny stál... ... (úředník pojišťovny)
  • 1939 Kdybych byl tátou ... (úředník loterijní kanceláře)
  • 1939 Venoušek a Stázička ... (Standa)
  • 1939 Hvězda z poslední štace ... (Palička)
  • 1939 Osmnáctiletá ... (faktor v tiskárně)
  • 1939 Kristian ... (JUDr. Dvořáček)
  • 1939 Cesta do hlubin študákovy duše ... (Mazánek)

40. léta[editovat | editovat zdroj]

  • 1940 Směry života ... (student Rybička)
  • 1940 Katakomby ... (servilní úředník Šmíd)
  • 1940 Vy neznáte Alberta? ... (FAMU – sluha Dominik)
  • 1940 Madla zpívá Evropě ... (učitel Urban)
  • 1940 Dceruška k pohledání ... (Pavel)
  • 1940 Okénko do nebe ... (Armandyho tajemník)
  • 1940 Konečně sami ... (třináctý u stolu)
  • 1940 Prosím, pane profesore ... (profesor)
  • 1940 Když Burian Prášil neboli původní Baron Prášil ... (číšník)
  • 1940 Život je krásný ... (sekretář nakladatele Hartla)
  • 1941 Pro kamaráda ... (advokátní koncipient)
  • 1941 Rukavička ... (předseda sportovní poroty)
  • 1941 Roztomilý člověk ... (bratranec Jaroslav)
  • 1941 Provdám svou ženu ... (krejčí Zmatlík)
  • 1941 Hotel Modrá hvězda ... (účetní)
  • 1941 Z českých mlýnů ... (Krákora)
  • 1941 Turbina ... (výběrčí na dobročinné účely)
  • 1941 Nebe a dudy ... (tajemník)
  • 1941 Pantáta Bezoušek ... (advokátní koncipient)
  • 1941 Těžký život dobrodruha ... (člen bandy)
  • 1941 Gabriela ... (účetní František Kalista)
  • 1941 Modrý závoj ... (rozhlasový pracovník)
  • 1942 Muži nestárnou ... (lékárník)
  • 1942 Host do domu ... (host penzionu)
  • 1942 Ryba na suchu ... (Rypáček)
  • 1942 Městečko na dlani ... (Stýblo)
  • 1942 Velká přehrada ... (pořadatel boxerského utkání)
  • 1942 Okouzlená ... (divadelní asistent)
  • 1942 Přijdu hned ... (solicitátor)
  • 1942 Barbora Hlavsová ... (klenotník Bartyzal)
  • 1942 Zlaté dno ... (lékař)
  • 1943 Experiment ... (host)
  • 1943 Čtrnáctý u stolu ... (Kilián)
  • 1943 Žíznivé mládí ... (učitel)
  • 1943 Mlhy na blatech ... (soudní úředník Novák)
  • 1944 Kouříme domovinu ... (pěstitel tabáku)
  • 1944 Počestné paní pardubické ... (perníkář Flaška)
  • 1945 Prosťáček ... (tulák)
  • 1945 Rozina sebranec ... (lazebník)
  • 1945 Řeka čaruje ... (holič J. Miláček)
  • 1946 Průlom ... (Jindřich Pacner)
  • 1946 Lavina ... (vrátný)
  • 1946 Hrdinové mlčí ... (Vilém Kolta)
  • 1946 Velký případ ... (redaktor)
  • 1947 Kam s ním? ... (spisovatel Jan Neruda)
  • 1947 Čapkovy povídky ... (policejní agent Pištora)
  • 1947 Parohy ... (reportér)
  • 1947 Nikdo nic neví ... (Petr Nový)
  • 1948 O ševci Matoušovi ... (sedlák Marousek)
  • 1948 Kariéra ... (Kořínek)
  • 1948 Červená ještěrka ... (listonoš)
  • 1949 Vzbouření na vsi ... (Mráček)

50. léta[editovat | editovat zdroj]

  • 1950 Posel úsvitu ... (úředník)
  • 1951 Císařův pekař - Pekařův císař ... (astrolog)
  • 1951 Mikoláš Aleš ... (dr. Rýzner)
  • 1952 Haškovy povídky ze starého mocnářství ... (kaplan)
  • 1952 Mladá léta ... (Böhm)
  • 1952 Nad námi svítá ... (Mytiska)
  • 1953 První oběd ... (FAMU - strýc)
  • 1953 Novoroční dar ... (FAMU, krátký - písař Merunka)
  • 1953 Tajemství krve ... (lékař na přednášce)
  • 1953 Večery s Jindřichem Plachtou ... (sám sebe)
  • 1953 Expres z Norimberka ... (kouzelník Mrkvička)
  • 1953 Komedianti ... (rychtář)
  • 1954 Cirkus bude! ... (Ostrý)
  • 1955 Z mého života ... (principál komediantů)
  • 1955 Anděl na horách ... (referent Mejzlík)
  • 1955 Jan Žižka ... (elegán)
  • 1955 Vzorný kinematograf Haška Jaroslava ... (prof. Florentin)
  • 1956 Platit prosím ... (venkovan)
  • 1956 Muž v povětří ... (Zatrapa)
  • 1956 Nezlob, Kristino! ... (kouzelník)
  • 1956 Zaostřit, prosím! ... (tajemník)
  • 1956 Hrátky s čertem ... (čert Karborund)
  • 1956 Dobrý voják Švejk ... (agent Bretschneider)
  • 1957 Konec jasnovidce ... (Jelínek)
  • 1957 Florenc 13.30 ... (Kadet)
  • 1957 Poslušně hlásím ... (poručík Dub)
  • 1958 Morálka paní Dulské ... (taneční mistr)
  • 1958 Co řekne žena ... (Pokorný)
  • 1958 Hořká láska ... (Jurečka)
  • 1958 O věcech nadpřirozených ... (Právní případ - agent pojišťovny)
  • 1959 Jak se Franta naučil bát ... (strašidlo Cyril)
  • 1959 Zpívající pudřenka ... (dr. Švarc)
  • 1959 Mstitel ... (Mareček)

60. léta[editovat | editovat zdroj]

  • 1960 Zlepšovák ... (ředitel)
  • 1960 Srpnová neděle ... (soused)
  • 1960 U nás v Mechově ... (dr. Hertl)
  • 1960 Chlap jako hora ... (Kátin otec)
  • 1960 Černá sobota ... (Kubíček)
  • 1961 Chvíle rozhodnutí ... (TV - 1. - vlasař)
  • 1961 Procesí k Panence ... (švec Prskavec)
  • 1961 Pohádka o staré tramvaji ... (Velký revizor)
  • 1962 Medailonograf Františka Filipovského
  • 1962 Kuřata na cestách ... (kominík Klempera)
  • 1963 Velká cesta ... (kapitán)
  • 1963 Mezi námi zloději ... (děda)
  • 1964 Zkáza Jeruzaléma ... (role neurčena)
  • 1964 Archimedov zákon ... (vedoucí účtárny)
  • 1964 Za pět minut sedm ... (ředitel)
  • 1964 Čintamani a podvodník ... (Příběhy sňatkového podvodníka - komisař)
  • 1964 Čintamani a podvodník ... (Čintamani a ptáci - dr. Bimbal)
  • 1965 Ztracená tvář ... (páter Hopsasa)
  • 1966 Autorevue ... (TV - role neurčena)
  • 1966 Fantom Morrisvillu ... (dr. Stolly)
  • 1966 Ukradená vzducholoď ... (soudce)
  • 1967 Zločin a trik II. ... (TV - Trik - role neurčena)
  • 1967 Dobrodružství Toma Sawyera
  • 1967 Vltava 12° ... (TV - role neurčena)
  • 1967 Soudničky ... (TV - Případ paní Luneauové - kostelník)
  • 1967 Amatér ... (TV - Láska a chléb - role neurčena)
  • 1967 Svatba jako řemen ... (otec)
  • 1967 Na Žižkově válečném voze ... (Adam Chrůst)
  • 1967 Klapzubova jedenáctka ... (TV . 4. díl - role neurčena)
  • 1968 Hříšní lidé města pražského ... (TV - detektiv Mrázek)
  • 1968 Automat na přání ... (ředitel školy)
  • 1969 Ezop ... (otrokář)

70. léta[editovat | editovat zdroj]

  • 1970 Alexandr Dumas starší ... (TV - Picard)
  • 1970 Ďábelské líbánky ... (policejní úředník)
  • 1970 Fantom operety (TV seriál - klavírista operety)
  • 1970 Na kometě ... (Picard)
  • 1970 Pane, vy jste vdova! ... (král Oscar XV.)
  • 1970 Pan Tau přichází
  • 1970 Pan Tau naděluje ... (TV … muž s knírkem)
  • 1970 Muž, který rozdával smích ... (sám sebe)
  • 1970 Čtyři vraždy stačí, drahoušku! ... (Sheridan)
  • 1971 Vražda v hotelu Excelsior ... (Mrázek)
  • 1971 Slaměný klobouk ... (Briand)
  • 1971 Dívka na koštěti ... (otec Rouska)
  • 1972 Zlatá svatba ... (Lolek)
  • 1972 Šest medvědů s Cibulkou ... (školní inspektor)
  • 1972 Aféry mé ženy ... (Suvenýr z Paříže - Přikryl)
  • 1973 Tři nevinní ... (děda Václav)
  • 1973 30 panen a Pythagoras ... (Macháček)
  • 1974 Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách ... (Bertík)
  • 1974 Hodíme se k sobě, miláčku? ... (kybernetik)
  • 1975 Dva muži hlásí příchod ... (Pazdera)
  • 1975 Cirkus v cirkuse ... (reportér)
  • 1975 Chalupáři ...
  • 1976 Bouřlivé víno ... (Maruštík)
  • 1976 Marečku, podejte mi pero! ... (chemikář)
  • 1976 Honza málem králem ... (král)
  • 1976 Náš dědek Josef ... (Prťák)
  • 1977 Což takhle dát si špenát ... (děda Liška)
  • 1977 Všichni proti všem ... (Komrs)
  • 1977 Advokátka ... (Dolan)
  • 1977 Jak se budí princezny ... (baron)
  • 1977 Řeknem si to příští léto ... (Hovorka)
  • 1978 Jen ho nechte, ať se bojí ... (penzista)
  • 1978 Já už budu hodný, dědečku! ... (psychiatr, metař)
  • 1978 Princ a Večernice ... (Kacafírek)
  • 1979 Nebožtíci na bále ... (TV)
  • 1979 Deváté srdce ... (šašek)

80. léta[editovat | editovat zdroj]

  • 1980 V hlavní roli Oldřich Nový ... (sám sebe)
  • 1980 Arabela ... (čert Blekota)
  • 1980 Nezralé maliny ... (Adolf)
  • 1980 Jak se dělá smích ... (sám sebe)
  • 1980 Den velkého ticha ... (školník Douša)
  • 1980 Co je doma, to se počítá, pánové! ... (děda Novák)
  • 1981 Zralé víno ... (Cyril Maruštík)
  • 1981 V podstatě jsme normální ... (dědeček Knotek)
  • 1981 Pohádka o mokrosuchém štěstí ... (principál)
  • 1981 Po rozvodu ... (soused Turinský)
  • 1981 Otýliina záhada ... (děda Costache)
  • 1981 Otec ... (děda)
  • 1981 Buldoci a třešně ... (stařík z mafie)
  • 1982 Zelená vlna ... (uhlazený pán)
  • 1982 Malý pitaval z velkého města ... (dědeček)
  • 1982 Dynastie Nováků ... (Kurz)
  • 1982 Jak svět přichází o básníky ... (důchodce Valerián)
  • 1982 Dobrá voda ... (noční hlídač)
  • 1983 Létající Čestmír ... (Koloušek)
  • 1983 ... a zase ta Lucie! ... (prodavač zeleniny)
  • 1984 Lucie, postrach ulice ... (prodavač pomerančů)
  • 1984 Jak básníci přicházejí o iluze ... (důchodce Valerián)
  • 1984 Bambinot ... (sluha Joachim)
  • 1985 Slunečnice ... (stařeček)
  • 1985 Medvěd ... (sluha Lukáš)
  • 1986 Tichá domácnost ... (Maroušek)
  • 1986 O houbovém Kubovi a princi Jakubovi ... (skřítek Podoubák)
  • 1986 Mladé víno ... (Cyril Maruštík)
  • 1987 Zuřivý reportér ... (žebrák)
  • 1987 Jak básníkům chutná život ... (důchodce Valerián)
  • 1987 Panoptikum města pražského ... (detektiv Mrázek)
  • 1988 Evžen Oněgin ... (Triquet)

90. léta[editovat | editovat zdroj]

  • 1993 Arabela se vrací ... (čert Blekota)

František Filipovský ztvárnil více než 50 malých, vedlejších a často skoro neviditelných postav (např. mladý hulán v C. a k. polní maršálkovi, reportér v Hrdinovi jedné noci, tichý fanoušek Viktorky v Mužích v offsidu či úředník pojišťovny v U pokladny stál). Ve většině těchto rolí nebyl ani uveden v závěrečných titulcích.

Divadelní role (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové role[editovat | editovat zdroj]

Dabing (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Seznam písní (výběr)[editovat | editovat zdroj]

poz. - píseň - duet - (autor hudby/autor textu)

(h:/t:) - doposud nezjištěný autor hudby nebo textu

  • (na doplnění)

Diskografie, kompilace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Staropražské písničky - Reader's Digest (4 CD) - cd1-02. Má roztomilá Baruško/16. Já mám tramway novou, cd2- 05. Veselo je, kde je muzika/15. Pavlína Filipovská a František Filipovský – Od čtyř do sedmi, cd3-10. František Filipovský a Svatava Černá – Chudák Jarolím/15. Popelář
  • 1966 Karel Poláček : Bylo nás pět - Supraphon - (mluvené slovo)
  • 1995 Písničky z hospod Staré Prahy I - Supraphon, - 11. Má roztomilá Baruško, 15. Já mám tramway novou.
  • 1998 Ferda mravenec doma a v cizích službách - Supraphon - (mluvené slovo)
  • 2006 Zavřete oči, přicházejí... - Radioservis - 2CD
  • 2007 František Filipovský čte povídky Jaroslava Haška - Radioservis - (mluvené slovo)
  • 2007 Jak čert u sedláka sloužil a 3 další pohádky - Supraphon - (mluvené slovo)
  • 2008 Karel Poláček: Bylo nás pět - Supraphon - (kompletní nahrávka, mluvené slovo)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, 1982, str. 94
  2. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Oddíl „Osvobozené divadlo neznámé“ obsahuje záznamy improvizačně rozvinutých scén z her Osel a stín, Kat a blázen, Vždy s úsměvem, Panorama 1927–1937 nebo silvestrovských skečů 1933 a 1934, v nichž František Filipovský vystupoval jako partner J. Voskovce a J. Wericha.
  3. Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, 1982, str. 177–8
  4. VEBER, Václav. Osudové únorové dny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7106-941-6. S. 327. 
  5. Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vydalo nakladatelství Novinář, Praha, 1982, str. 343
  6. VELÍŠEK, Martin. Sen noci svatojánské - dvě archivní nahrávky z let 1950 a 1964 [online]. Český rozhlas, 2016-06-09 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]