Aleš Podhorský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aleš Podhorský
Rodné jméno Antonín Pasáček
Narození 19. dubna 1900
Holešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. srpna 1964 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleš Podhorský, vlastním jménem Antonín Pasáček, (19. dubna 1900 Holešov[1]19. srpna 1964 Praha) byl český divadelní režisér, herec, pedagog a odborný publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiu na gymnáziu se v roce 1923 připojil k divadelní společnosti O. Alferiho jako herec a režisér, od roku 1924 do roku 1926 pak působil u divadelní společnosti J. Burdy, přičemž s ní od roku 1925 vystupoval v Kladně. V herecké tvorbě se školil soukromě od roku 1924 u herce a režiséra ND Jaroslava Hurta (18771959).[2]

V letech 19261928 byl v angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde vykonával i funkci šéfa činohry. Následně (1928) přešel jako režisér (činný též herecky) do Zemského divadla v Brně, v letech 19351936 byl paralelně šéfem činohry, 1936–1937 jejím šéfrežisérem.[3]

Začátkem roku 1937 odešel do Prahy, do činohry Národního divadla. Zde byl angažován až do července 1951,[4] režii se však věnoval jen do roku 1949. Na scénách ND inscenoval téměř 60 her. Rovněž zde vytvořil přes 40 menších hereckých rolí, především v hrách, které sám režíroval.

Současně ve válečných letech 19411944 pohostinsky pracoval jako vrchní režisér Lidového divadla Uranie v Praze.[5] Ještě v době, kdy byl členem ND, byl jmenován v lednu 1949 ředitelem Státního divadla v Brně (1949–1950),[6] v tomto období zároveň vykonával funkce uměleckého šéfa a režiséra činohry.[3] Od srpna 1950 působil jako režisér v Divadle na Vinohradech, v sezóně 1950–1951 i jako umělecký šéf.[7] Po odchodu z ND zůstal i nadále v Divadle na Vinohradech a to až do července 1953. Následně se vrátil do Brna na místo uměleckého šéfa a režiséra činohry Státního divadla.[3] V roce 1958 z Brna odešel zpět do Prahy, do Divadla S. K. Neumanna, kde působil až do své smrti.[4]

Zabýval se i pedagogickou činností, za okupace učil na pražské konzervatoři, po osvobození na Divadelní fakultě AMU a Janáčkově Akademii múzických umění v Brně.[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vybrané divadelní režie[editovat | editovat zdroj]

Vybrané divadelní role[editovat | editovat zdroj]

  • 1932 J. W. Goethe: Faust, Mefisto, Státní divadlo Brno, režie R. Walter
  • 1937 F. A. Šubert: Jan Výrava, Maršálek, Rychtář Matouš, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1937 Frank Tetauer: Svět, který stvoříš, Václav Linhart, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1938 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Pavel Kožený, Karel Kudrlička, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1938 Vilém Werner: Noví lidé, Vojta Závora, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1939 A. N. Ostrovskij: Les, Karp, Stavovské divadlo, režie Jiří Frejka
  • 1939 Jiří Mahen: Janošík, Gajdoščík, Prozatímní divadlo, režie Jan Bor
  • 1941 Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář, Pan Václav Běšina z Běšin, Prozatímní divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1942 Manfred Hausmann: Lilofee, Kulle, Prozatímní divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1943 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Matěj Šumbal, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1943 bratří Mrštníkové: Maryša, Strouhal, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1945 Jan Drda: Hrátky s čertem, Belzebub, Omnimor, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1946 N. F. Pogodin: Kremelský orloj, Hodinář, Duchovní, Starší dělník, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1947 A. V. Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, Fedor, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1948 N. V. Gogol: Revisor, Abdulin, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1948 A. N. Ostrovskij, Les, Evžen Apollonovič Milonov, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Filmové role[editovat | editovat zdroj]

  • 1953 Kavárna na hlavní třídě (policejní úředník)
  • 1953 Komedianti (četník)
  • 1947 Jan Roháč z Dubé (Menhart)

Filmové režie[editovat | editovat zdroj]

  • 1959 Ze života hmyzu (TV divadelní představení)
  • 1934 Hříchy mládí

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 377.
  3. a b c Aleš Podhorský [online]. Národní divadlo Brno. Dostupné online. 
  4. a b c Český biografický slovník XX. století II, s. 593.
  5. Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 505.
  6. Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 348.
  7. Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 115–116.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 33, 47, 50, 103–105
  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 20, 27
  • B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 89, 93–4, 98, 113, 120–1, 124–5, 127, 129, 137, 140–1, 143, 159, 178, 251–3, 277, 331
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 131, 136, 188-9
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 212–3, 220, 249, 251, 286, 288, 312
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 221, 229
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 208, 253–4, 359, 361–2, 367, 393, 411, 414
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 47, 82–3, 99, 114, 159, 161, 187, 229, 231, 253–4, 256, 291–2, 317, 350, 356, 372, 411, 465, 480, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 9, 30, 94, 115–116, 130, 135, 282, 324–325, 348, 350–351, 468, 505, 527.
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 73, 76, 97–8, 100–2, 137, 212, ISBN 80-207-0419-1
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 448.
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 47–8, 67, 81, 89, ISBN 80-204-0493-7
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 114, 161, 173, 177
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 122, 174, 178, 181, 257, 277, 351, 357, 360, 378, 382, 385, 466–9, 498–9, 502, 512, 515–6, 525, 588, 597, 620, 625, 628–9, 650, 652, 658–660, 664, 666
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 377–8
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 261, 279, 290
  • Stanislav Motl: Prokletí Lídy Baarové, Rybka Publishers, Praha, 2002, str. 122–3, ISBN 80-86182-61-4
  • Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 13, 230, 239, 264
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 154, 158, 166, 168, 190, 195, 200, 201, 204, 259
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 65–67.
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 83, 180–1, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 593. 
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 7, ISBN 80-7243-121-8
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 51, 189, ISBN 80-85625-19-9
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 158, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]