Martin Růžek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Martin Růžek
Narození 23. září 1918
Červený Kostelec
Úmrtí 18. prosince 1995 (ve věku 77 let)
Praha
Manžel(ka) Jarmila Palivcová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Růžek, vlastním jménem Erhard Martin[1], (23. září 1918 Červený Kostelec18. prosince 1995 Praha) byl český herec, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze. V začátku své profesionální kariéry se věnoval rovněž divadelní režii[2].

Život[editovat | editovat zdroj]

Otec, Antonín Martin, byl obchodník se suknem, maminka byla Ida, rozená Růžková. Erhart vyrůstal ve městě s velkou ochotnickou tradicí. Jeho první "divadelní role" byla role hodného vousatého trpaslíka v mateřské škole. Studium zahájil na gymnáziu v Náchodě. Po smrti otce (1929), se rodina odstěhovala do Hradce Králové, kde pak bydleli v letech 19301934. Po přestěhování do Prahy matka obsluhovala mandl v Praze–Karlíně a Erhart studoval na karlínském reálném gymnáziu. V roce 1935 se neúspěšně hlásil na pražskou konzervatoř[3]. V roce 1938 maturoval a pokračoval na pražské technice ve studiu lesního inženýrství. Studia však nemohl dokončit, neboť vysoké školy byly nacisty v roce 1939 uzavřeny. Podílel se na zajištění přikrývek pro parašutisty v pověstném kostele v Resslově ulici. Jméno si změnil podle svého strýce, podplukovníka O.Růžka, který byl zatčen gestapem a zastřelen v roce 1941 jako člen Obrany národa.Vystřídal několik zaměstnání (číšník, úředník na magistrátě aj.) a věnoval se ochotnickému divadlu – vystupoval v Praze na amatérských scénách, např. divadélko "Čin" (19411943). V roce 1943 spoluzaložil ochotnický soubor "D Tvář". Po jeho rozpadu účinkoval v poloprofesionální skupině Václava Laciny "Živé jeviště" (členem skupiny byl např. i Jiří Sovák) a od roku 1944 v satirickém divadle J. Snížka "Rozmarné divadlo". Po uzavření divadel nacisty pracoval v průmyslu[4].

V roce 1944 si zvolil nejprve jako umělecký pseudonym a později i jako zákonné jméno Martin Růžek. Martin po tátově příjmení, Růžek na památku strýce Otmara Růžka, který byl štábním kapitánem generálního štábu Československé armády a který byl popraven v r. 1941 po příchodu Heydricha do Prahy.[5]

Teprve po osvobození republiky se začal věnovat divadlu profesionálně a vystřídal postupně několik scén:

V Mladé Boleslavi začal Růžek rovněž režírovat a psal hry pro děti[6]. Jeho herecký talent se šířeji projevil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kam jej přizval tehdejší ředitel, prof. Jaroslav Hurt a kde spolupracoval např. s režisérem Karlem Konstantinem, který se stal po Hurtovi ředitelem divadla. I později, v brněnském Státním divadle spolupracoval se zkušenými herci jako byli Josef Skřivan, Karel Höger, Vlasta Fabianová, Zdenka Gräfová a režiséry, např. Janem Škodou, Milanem Páskem a Alešem Podhorským. V roce 1956 se vrátil do Prahy - Nuslí a vystupoval ve vinohradském divadle. Od srpna 1963 až do konce roku 1990 byl členem činohry pražského Národního divadla, kde vytvořil přes padesát postav ve hrách českých i světových autorů[7].

Kromě své divadelní a filmové činnosti působil také v rozhlase a televizi a věnoval se natáčení audiopořadů pro děti.

Na jaře roku 1994 postihla Martina Růžka mozková mrtvice. Za pár měsíců poté dostal také infarkt. Martin Růžek zemřel 18. prosince 1995 v Léčebně dlouhodobě nemocných v PrazeMotole. Urna s ostatky byla uložena 18. května 1996 v Červeném Kostelci.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Televizní seriály[editovat | editovat zdroj]

Televizní pořady[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Divadelní režie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 89
  2. Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 110
  3. Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 5–7
  4. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 419
  5. Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 89
  6. Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 91
  7. http://archiv.narodni-divadlo.cz/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]