Duhový luk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duhový luk
Logo seriálu
Logo seriálu
Základní informace
Žánrydrama
krimi
dobrodružný
Formátseriál
NámětKarel Valtera
DramaturgieMiloš Smetana
ScénářKarel Valtera
Josef Mach
RežieJosef Mach
HrajíStanisław Mikulski
Květa Fialová
Václav Voska
Martin Růžek
Józef Maliszewski
Marie Drahokoupilová
Jiří Vršťala
Karel Šebesta
Zdeněk Kampf
Jozef Majerčík
Bohumil Šmída
Ivan Palúch
Josef Kemr
Pavel Jiras
Václav Kyzlink
August Kowalczyk
Milan Klásek
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PolskoPolsko Polsko
Jazykyčeština
slovenština
Počet řad1
Počet dílů13 (seznam dílů)
Obvyklá délka27–49 min
Produkce a štáb
Vedoucí
produkce
Josef Ouzký
KameraJosef Pávek
HudbaZdeněk Liška
Produkční
společnost
Československá televize
Polskie Radio i Telewizja
Filmové studio Barrandov
DistributorČeskoslovenská televize
Premiérové vysílání
StaniceI. program
Formát obrazučernobílý, 4 : 3
Vysíláno26. dubna 1973 – 7. června 1973
Duhový luk na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duhový luk je československý dramatický televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v roce 1973 vysílala. Třináctidílný seriál byl vyroben ve spolupráci s polským vysílatelem Polskie Radio i Telewizja, natočil jej režisér Josef Mach podle scénáře, který napsal společně s Karlem Valterou. Seriál pojednává o pátrání po penězích a dokumentech, které zůstaly po druhé světové válce ukryté ve Vysokých Tatrách.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Po podivném úmrtí horolezce ve Vysokých Tatrách se začne polský člen horské služby Adam společně s Evou, českou lékařkou působící na Slovensku, zaplétat do událostí, které souvisí s místní historií během druhé světové války a kterou by i 25 let po skončení válečných událostí mnoho lidí, včetně někdejších nacistických vojáků, radši nechalo zapomenutou. Německá divize horských myslivců s krycím jménem Duhový luk převážela na konci války právě přes Vysoké Tatry do Alp falešné peníze a dokumenty, které však cestou zmizely a zůstaly po dlouhé roky skryté někde v horách.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Podnět k vytvoření seriálu Duhový luk dal v roce 1970 ústřední ředitel Československé televize Jan Zelenka, který také navrhl hlavní dvojici, Stanisława Mikulského a Květu Fialovou.[1] Námět napsal Karel Valtera a na základě něj vznikl scénář, jenž je dílem Valtery a Josefa Macha, který třináctidílný seriál posléze režíroval.[1] Pořad vznikl v koprodukci Československé a polské televize,[2] ve spolupráci s Filmovým studiem Barrandov.[1] do hlavních rolí byli skutečně obsazeni Mikulski a Fialová.[3] Pro další postavy autoři ještě v srpnu 1971 uvažovali například o Rudolfu Hrušínském či Karlu Högerovi,[4] k jejich obsazení ale nedošlo. V dalších rolích se objevili například Martin Růžek nebo Zdeněk Kampf, z polských herců pak například Józef Maliszewski a August Kowalczyk.[5]

Natáčení začalo v září 1971, kdy štáb pořizoval exteriérové záběry ve Vysokých Tatrách.[3] Na konci roku 1971 se točilo v ateliérech Filmového studia Barrandov,[6] do Tater se štáb vrátil v březnu 1972.[1] Filmaři točili přímo v horách, rovněž i v Tatranské Javorině, ve Starém Smokovci či Tatranské Lomnici,[7] a také na polské straně hor.[8] V průběhu práce na seriálu zemřel 9. března 1972 v Zakopaném herec Józef Maliszewski, který v něm ztvárnil starého horala Janiusze.[9][10] Natáčení bylo ukončeno v létě 1972,[11] štáb používal 35mmm filmový materiál.[12]

Hudbu k seriálu napsal Zdeněk Liška[5] a pod vedením Františka Belfína ji nahrál Filmový symfonický orchestr.

Vysílání[editovat | editovat zdroj]

Seriál Duhový luk uvedla Československá televize na I. programu od dubna do června 1973. První díl měl premiéru 26. dubna 1973,[13] v dalších týdnech byly vysílány vždy dva díly týdně, takže poslední část byla uvedena 7. června 1973.[14] Seriál byl zařazen do podvečerního vysílání, začátky jednotlivých dílů o délce od 27 do 49 minut byly v rozmezí od 18.00 hodin do 18.15 hodin.

Seznam dílů[editovat | editovat zdroj]

Č. v seriáluNázevRežieScénářDatum premiéry
1Smrt na štítěJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730426a26. dubna 1973
2SvědekJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730501a1. května 1973
3StrachJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730503a3. května 1973
4Noční rozhovorJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730508a8. května 1973
5Poklad na jezeřeJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730510a10. května 1973
6Svátek Všech svatýchJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730515a15. května 1973
7Houpačka smrtiJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730517a17. května 1973
8ŠtvaniceJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730522a22. května 1973
9Muži jdou městemJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730524a24. května 1973
10Muž s maskouJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730529a29. května 1973
11Štědrý večerJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730531a31. května 1973
12OdplataJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730605a5. června 1973
13LavinaJosef MachKarel Valtera a Josef Mach19730607a7. června 1973

Přijetí[editovat | editovat zdroj]

Hodnocení seriálu v Rudém právu bylo převážně negativní. Autor textu sice ocenil záběry z hor a „sympatické herecké výkony“, avšak kritizoval až příliš pomalý spád děje a celkově pořad charakterizoval jako „limonádový románek lásky i se stejně limonádovým happy endem“ s mnoha začatými zápletkami a osudy postav, které však mnohdy nebyly dokončeny a vyzněly do ztracena.[15] Rovněž podle listu Tvorba byl problémem scénář, „který se snažil za každou cenu dosáhnout maximální délky televizního seriálu a ‚roztáhl‘ základní příběh do nudných třinácti pokračování“, i když ve vyprávění neexistovaly paralelní dějové linky, které by se propojovaly. Kritizována byla také hudba Zdeňka Lišky kvůli neustále se opakujícímu jednomu motivu, rovněž herci museli, podle autora, podstoupit „marný souboj s nevěrohodností dialogů a charakterů postav“.[16]

Související díla[editovat | editovat zdroj]

V roce 1974 (v tiráži uveden rok 1973) vydalo nakladatelství Naše vojsko knižní adaptaci seriálu, kterou napsal Karel Valtera.[17][18][19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d JONEŠ, Alois. Duhový luk. Květy. 1972, čís. 5, s. 38–39. Dostupné online. 
  2. HOFMANOVÁ, Libuše. Aby se divák v kině smál. Rudé právo. 1971-01-23, s. 4. Dostupné online. 
  3. a b KOZLOVÁ, Danica. Duha kolem Mikulského. Květy. 1971, čís. 32, s. 10–11. Dostupné online. 
  4. Duhový luk. Lidová demokracie. 1971-08-18, s. 4. Dostupné online. 
  5. a b MOC, Jiří. Seriály od A do Z : Lexikon českých seriálů. Praha: Česká televize, 2009. ISBN 978-80-7404-036-8. S. 57. 
  6. COURTON, Miroslav. Vysoké Tatry na Barrandově. Rudé právo. 1971-12-16, s. 5. Dostupné online. 
  7. str. Duhový luk. Průboj. 1972-02-19, s. 6. Dostupné online. 
  8. AN. Duhový luk. Květy. 1973, čís. 17, s. 46–47. Dostupné online. 
  9. Józef Maliszewski [online]. Filmpolski.pl [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. (polsky) 
  10. Polský herec. Záběr. 1972, čís. 16, s. 7. Dostupné online. 
  11. AJ. Kapitán Klos se vrací. Vlasta. 1972, čís. 15, s. 9. Dostupné online. 
  12. Zakázková tvorba televizních filmů FSB v roce 1973. Filmový informační bulletin. 1974, čís. 4, s. 3–10. Dostupné online. 
  13. Televize. Rudé právo. 1973-04-21, s. 4. Dostupné online. 
  14. Televize. Rudé právo. 1973-06-02, s. 4. Dostupné online. 
  15. mra. Nebezpečí barvotisku. Rudé právo. 1973-06-15, s. 5. Dostupné online. 
  16. AV. Týden před obrazovkou 6. 6.–12. 6.. Tvorba. 1973, čís. 25, s. 25. Dostupné online. 
  17. Knihy týdne. Květy. 1974, čís. 17, s. 41. Dostupné online. 
  18. DOSTÁL, Vladimír. Náklad 90 000 výtisků…. Tvorba. 1974, čís. 44, s. 8. Dostupné online. 
  19. Duhový luk [online]. Databazeknih.cz [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]