Arnošt Dvořák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arnošt Dvořák
Narození 1. ledna 1881
Hořovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. října 1933 (ve věku 52 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Hřbitov Malvazinky
Povolání lékař a spisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

MUDr. Arnošt Dvořák (1. leden 1881, Hořovice[1]22. říjen 1933, Praha[2]) byl český dramatik, divadelní režisér a překladatel. Proslul především jako autor her s historickou tematikou (Král Václav IV., Husité, Lvice aj.).

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině hořovického učitele na měšťanské škole Jana Dvořáka a jeho manželky Františky, rozené Mansfeldové.[1] Po dětství v Hořovicích vystudoval gymnázium, nejprve v Příbrami; studium ukončil v Písku, kde maturoval roku 1899. Navázal studiem lékařské fakulty české university Karlo-Ferdinandovy a po úspěšném ukončení (1905)[3] se stal vojenským lékařem.

Cestoval do zahraničí, několikrát pobýval na Krymu jako host Karla Kramáře a jeho manželky Naděždy Nikolajevny.[4]

Jako válečný lékař působil za 1. světové války na různých frontách a získal vyznamenání "za statečnost před nepřítelem".[5][6]

Po skončení války pracoval nadále jako vojenský lékař, současně se věnoval literární tvorbě.

Odvodová aféra[editovat | editovat zdroj]

Život Arnošta Dvořáka poznamenala tzv. "odvodová aféra". Ta započala v roce 1930, kdy byl Dvořák obviněn z úplatkářství - za úplatky měl zařizovat osvobození od vojenské prezenční služby. Byl dokonce zatčen a pravicový tisk proti němu vedl kampaň. Vina ale nebyla prokázána, zproštěn všech obvinění byl až v dubnu 1931. Krátce před smrtí, v červenci 1933, byl povýšen na plukovníka, jako doklad jeho neviny pro veřejnost.[7][8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Byl označován za průkopníka tzv. davového dramatu, kde hlavní roli hrají zástupy, nikoli individuální hrdinové.[9]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Kníže (1908)
  • Král Václav IV. (1910) - král Václav IV. je odbojnými českými pány vězněn. Osvobodí jej jeho "prostní", tj. lid, oddaný mistru Janu Husovi. Když však chce Václav IV. dále vládnout, začínají ho kališníci obtěžovat a omezovat v panování. Ti, kteří mu pomohli, teď dají více na Husa než na vlastního krále.
  • Husité (1919)
  • Mrtvá (1919)
  • Balada o ženě vražednici (1922)
  • Matěj Poctivý (1922) - spolu s Ladislavem Klímou
  • Bílá hora (1924)
  • Lvice (1926)

Novinář[editovat | editovat zdroj]

Přispíval do různých deníků a časopisů, v letech 1920-1921 byl kulturním redaktorem Rudého práva.[6] Spolu s Františkem Zavřelem založil divadelní revue Scéna, v letech 1929-1930 spoluredigoval měsíčník Nová scéna.[10]

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Svou divadelní hru Mrvá a Balada o ženě vražednici přepracoval na rozhlasový triptych Marja vražednice. Byl uveden posmrtně v rozhlase v roce 1938.[11][6] V roce 1968 nastudoval hru Král Václav IV. režisér Petr Adler s Jiřím Adamírou v titulní roli.[12]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Dvořák překládal z polštiny (Stanislav Przybyszewski: Štěstí, 1922) a z němčiny (Franz Werfel: Kozlí zpěv, 1923).

Televize[editovat | editovat zdroj]

Na námět hry Arnošta Dvořáka Kníže natočila československá televize v roce 1969 stejnojmennou inscenaci s Vlastou Fialovou a Josefem Husníkem v hlavních rolích (režie Fedor Kaucký).[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika N Hořovice, 1870-1885, snímek 235, Záznam o narození a křtu
  2. Národní listy, 24.10.1933, s.5, Za Arnoštem Dvořákem
  3. [Národní listy, 25.6.1905, s.3, Promoce]
  4. Zlatá Praha, 14/2010-2011, s.163, Arnošt Dvořák: Den na Barbo
  5. Národní politika, 2.3.1916, s.4, Vojenská vyznamenání, v systému Kramerius
  6. a b c FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Arnošt Dvořák, s. 633-635. 
  7. Národní listy, 10.5.1930, s.1, Nová zatýkání v odvodové aféře v Praze
  8. Lidové noviny, 12.4.1931, s.3, Podplukovník MUDr. Dvořák...
  9. http://www.legie.info/autor/4744-arnost-dvorak
  10. http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/arnost-dvorak.html#ixzz42aw7yTab
  11. Lidové noviny, 9.9.1938, s.2, Rozhlasová hra Arnošta Dvořáka
  12. Dvořák, Arnošt. Král Václav IV. In Panáček v říši mluveného slova, 4. 12. 2006.
  13. Filmová databáze FDb.cz:Kníže (1969)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]