Jiří Adamíra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří Adamíra
Narození 2. dubna 1926
Dobrovice ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 14. srpna 1993 (ve věku 67 let)
Praha Česká republikaČeská republika Česká republika
Partner(ka) Hana Maciuchová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na pražském Vyšehradském hřbitově

Jiří Adamíra (2. dubna 1926 Dobrovice14. srpna 1993 Praha) byl český herec, životní partner herečky Hany Maciuchové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrál v několika filmech, televizních inscenacích i seriálech, ale největších úspěchů dosáhl na divadelních jevištích. Divadlo začal hrát už v roce 1945. V 50. letech 20. století se také poprvé objevil před kamerou, ale potom přijal mimopražská angažmá. Významnější bylo například jeho působení ve Státním divadle v Ostravě v letech 19521962. Potom nastoupil do Realistického divadla v Praze, kde působil od roku 1962 do roku 1990. Vytvořil zde desítky charakteristických rolí, jejichž společným rysem byla schopnost zobrazit typ moderního intelektuála, aristokrata, bránícího se banalitě noblesou a ironií. Objevil se například v roli Shakespeareova Richarda III. nebo Pelopa ve hře Námluvy Pelopovy od Jaroslava Vrchlického.

V roce 1964 hrál ve filmu Zbyňka Brynycha ... a pátý jezdec je Strach natočeného na motivy povídky Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce. Jde o dramatický příběh židovského lékaře, který prožívá dobu protektorátu jako hrůzný sen. Jiří Adamíra byl často obsazován také do televizních inscenací a seriálů – například Byl jednou jeden dům, Panoptikum města pražského. Díky svému podmanivému kultivovanému hlasu je znám také z dabingu nebo z uměleckých recitací. Jiří Adamíra byl laureátem státní ceny a v roce 1989 jmenován zasloužilým umělcem.

Svůj umělecký život završil několika rolemi v Národním divadle, kam nastoupil v roce 1990 a působil zde až do své smrti [1]. V letech 1990–1993 působil jako pedagog na DAMU. Z manželství Jiřího Adamíry a herečky Ljuby Benešové (jejím prvním manželem byl herec Josef Langmiler) pochází syn Marek Adamíra, který je lékař, specializací kardiochirurg a působí v pražském centru IKEM.

Místem posledního odpočinku Jiřího Adamíry je pražský Vyšehradský hřbitov.

Citát[editovat | editovat zdroj]

On byl výsostná osobnost...Bylo mu čtyřicet šest let, život už vnímal velmi z nadhledu. Když jsem se mu svěřovala se svými problémy, navigoval mě tak, že jsem je řešila s jeho nadhledem. Ta naše existence byla taková symbióza–vlastně nás bavilo všechno.
— Hana Maciuchová[2]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1945 V. Vaňátko: Malý partyzán, německý voják, Divadlo mladých pionýrů Praha, režie Václav Vaňátko
  • 1947 Moliére: Lakomec, Valrius, Divadlo pracujících Zlín, režie Jiří Dalík
  • 1948 Emil Vachek: Bidýlko, mladý lupič Eliášek, Divadlo pracujících Zlín, režie Zdeněk Míka
  • 1950 Alois Jirásek: Lucerna, mušketýr, Divadlo pracujících Zlín, režie Jiří Dalík
  • 1953 Karel Čapek: Matka, Petr, Státní divadlo Ostrava, režie Miloš Hynšt
  • 1954 William Shakespeare: Romeo a Julie, bratr Vavřinec, Státní divadlo Ostrava, režie Miloš Hynšt
  • 1957 František Kožík: Největší z Pierotů, pouliční zpěvák, Státní divadlo Ostrava, režie Miloš Hynšt
  • 1960 William Shakespeare: Hamlet, titulní role, Státní divadlo Ostrava, režie Miloš Horanský
  • 1962 William Shakespeare: Richard III., titulní role, Státní divadlo Ostrava, režie Radim Koval
  • 1963 William Shakespeare: Othello, Jago, Realistické divadlo, režie František Laurin
  • 1968 J. K. Tyl: Jan Hus, titulní role, Realistické divadlo, režie František Laurin
  • 1972 William Shakespeare: Hamlet, titulní role, Realistické divadlo, režie Ivan Glanc
  • 1974 G. B. Shaw: Pygmalion, profesor Higgins, Realistické divadlo, režie Luboš Pistorius
  • 1980 J. Osborne: Komik, Archie Rice, Realistické divadlo, režie František Laurin
  • 1984 G. Gorin: Poslední smrt Jonathana Swifta, titulní role, Realistické divadlo, režie Miroslav Krobot
  • 1987 Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora, otec, Realistické divadlo, režie Luboš Pistorius
  • 1989 Bratři Mrštíkové: Maryša, Lízal, Realistické divadlo, režie Miroslav Krobot
  • 1990 Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul, Deyl, Národní divadlo, režie Jan Kačer
  • 1990 A. P. Čechov: Strýček Váňa, Serebrjakov, Nová scéna, režie Ivan Rajmont
  • 1992 Bernard-Marie Koltes: Boj černocha se psy, Horn, Stavovské divadlo, režie Jan Burian
  • 1992 William Shakespeare: Zimní pohádka, Antigonus, Národní divadlo, režie Jan Kačer
  • 1993 Henrik Ibsen: Divoká kachna, továrník Werde, Národní divadlo, režie Ivan Rajmont

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové role[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Adamíra v archivu Národního divadla
  2. KŘÍŽENECKÝ, Jaroslav. Jiří Adamíra – Noblesní král českého jeviště, Řitka: nakl.ČAS, 2013, str. 141
  3. William Shakespeare: Richard III. [online]. Čerský rozhlas, 2016-04-02 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 21. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2006. 168 s. ISBN 80-7368-255-9. S. 15–17.
  • ČERNÝ, František. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha : Mladá fronta, 1978. S. 290.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 104, 228, 229, 255, 285, 327, 340, 473, 520.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 16–17.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 14. 
  • KŘÍŽENECKÝ, Jaroslav. Jiří Adamíra – Noblesní král českého jeviště, Řitka: nakl.ČAS, 2013, str. 19, ISBN 978-80-7475-089-2
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 9. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 21–22. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 37. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]