Jiří Adamíra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří Adamíra
Narození 2. dubna 1926
Dobrovice ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 14. srpna 1993 (ve věku 67 let)
Praha ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Partner(ka) Hana Maciuchová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na pražském Vyšehradském hřbitově

Jiří Adamíra (2. dubna 1926 Dobrovice14. srpna 1993 Praha) byl český herec, životní partner herečky Hany Maciuchové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrál v několika filmech, televizních inscenacích i seriálech, ale největších úspěchů dosáhl na divadelních jevištích. Divadlo začal hrát už v roce 1945. V 50. letech 20. století se také poprvé objevil před kamerou, ale potom přijal mimopražská angažmá. Významnější bylo například jeho působení ve Státním divadle v Ostravě v letech 19521962. Potom nastoupil do Realistického divadla v Praze, kde působil od roku 1962 do roku 1990. Vytvořil zde desítky charakteristických rolí, jejichž společným rysem byla schopnost zobrazit typ moderního intelektuála, aristokrata, bránícího se banalitě noblesou a ironií. Objevil se například v roli Shakespeareova Richarda III. nebo Pelopa ve hře Námluvy Pelopovy od Jaroslava Vrchlického.

V roce 1964 hrál ve filmu Zbyňka Brynycha ... a pátý jezdec je Strach natočeného na motivy povídky Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce. Jde o dramatický příběh židovského lékaře, který prožívá dobu protektorátu jako hrůzný sen. Jiří Adamíra byl často obsazován také do televizních inscenací a seriálů – například Byl jednou jeden dům, Panoptikum města pražského. Díky svému podmanivému kultivovanému hlasu je znám také z dabingu nebo z uměleckých recitací. Jiří Adamíra byl laureátem státní ceny a v roce 1989 jmenován zasloužilým umělcem.

Svůj umělecký život završil několika rolemi v Národním divadle, kam nastoupil v roce 1990 a působil zde až do své smrti[1]. V letech 1990–1993 působil jako pedagog na DAMU. Z manželství Jiřího Adamíry a herečky Ljuby Benešové (jejím prvním manželem byl herec Josef Langmiler) pochází syn Marek Adamíra, který je lékař, specializací kardiochirurg a působí v pražském centru IKEM.

Místem posledního odpočinku Jiřího Adamíry je pražský Vyšehradský hřbitov.

Citát[editovat | editovat zdroj]

On byl výsostná osobnost...Bylo mu čtyřicet šest let, život už vnímal velmi z nadhledu. Když jsem se mu svěřovala se svými problémy, navigoval mě tak, že jsem je řešila s jeho nadhledem. Ta naše existence byla taková symbióza–vlastně nás bavilo všechno.
— Hana Maciuchová[2]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové role[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Adamíra v archivu Národního divadla
  2. KŘÍŽENECKÝ, Jaroslav. Jiří Adamíra – Noblesní král českého jeviště, Řitka: nakl.ČAS, 2013, str. 141
  3. William Shakespeare: Richard III. [online]. Čerský rozhlas, 2016-04-02 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 21. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2006. 168 s. ISBN 80-7368-255-9. S. 15–17.
  • ČERNÝ, František. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha : Mladá fronta, 1978. S. 290.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 104, 228, 229, 255, 285, 327, 340, 473, 520.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 16–17.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 14. 
  • KŘÍŽENECKÝ, Jaroslav. Jiří Adamíra – Noblesní král českého jeviště, Řitka: nakl.ČAS, 2013, str. 19, ISBN 978-80-7475-089-2
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 9. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 21–22. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 37. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]