Josef Větrovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Větrovec
Narození 5. března 1922
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 11. února 2002 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Střešovický hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Větrovec (5. března 1922 Plzeň11. února 2002 Praha) byl český herec a divadelní ředitel.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině krejčovského dělníka Františka Větrovce (* 1890) a Anny, roz. Čuřínové (* 1894).[1]

Vyučil kovomodelářem v plzeňské Škodovce. Během války organizoval odbojovou činnost, v roce 1943 byl gestapem zatčen a vězněn až do jejího konce nejprve v Plzni, pak v Terezíně a nakonec v koncentračním táboře v Buchenwaldu.[2] S divadlem ale začal jako ochotník již před válkou ve své rodné Plzni. Po válce zde profesionálně působil jako herec v Divadle J. K. Tyla od roku 1946 až do roku 1960,[3] kde vytvořil celou řadu pozoruhodných rolí. Od roku 1960 až do roku 1990 byl členem souboru pražského Divadla E. F. Buriana,[2] v letech 19731988 pak jeho ředitelem.[3]

Byl velmi dobrým dabérem, nezapomenutelné zůstalo jeho vynikající dabování známého francouzského herce Jeana Gabina. Spolupracoval s českým i slovenským filmem, rozhlasem a televizí, za svou hereckou práci a politickou angažovanost získal celou řadu ocenění, např. tituly zasloužilý umělec (1973), národní umělec (1983) a Řád práce (1978).[4]

Celý život byl přesvědčeným komunistou, v červnu 1945 byl ustanoven okresním tajemníkem KSČ v Plzni. [5] Dle některých zdrojů se aktivně zúčastnil zničení pomníku Tomáše Garrigua Masaryka v Plzni po protikomunistických nepokojích v roce 1953 [6][7], herec to však popřel ve svém svědectví publikovaném v deníku Mladá fronta dne 3. dubna 1990.[8]

Citát[editovat | editovat zdroj]

Pan Větrovec byl profesionál každým coulem, přišel o půl hodiny dřív, roli nastudovanou, plně soustředěný, hlasově přesně trefil barvu hlasu postavy na plátně, tudíž práce s ním byla požitkem. Prostě Pan Herec.
— Zdeněk Troška[9]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1946 Karel Čapek: Bílá nemoc, druhý asistent, Městské divadlo v Plzni, režie Alexandr Solmar
  • 1947 Molière: Lakomec, Valere, Městské divadlo v Plzni, režie Stanislav Vyskočil
  • 1947 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Felix, Městské divadlo v Plzni, režie Stanislav Vyskočil
  • 1948 František Langer: Periferie, Tony, Městské divadlo v Plzni, režie Vladimír Huber
  • 1949 William Shakespeare: Macbeth, Ross, Městské divadlo v Plzni, režie Zdeněk Hofbauer
  • 1950 William Shakespeare: Večer tříkrálový, šašek, Městské divadlo v Plzni, režie Zdeněk Hofbauer
  • 1951 Anatolij Surov: Svítání nad Moskvou, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
  • 1952 Alois Jirásek: Lucerna, mlynář, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
  • 1953 Jurij Burjakovskij: Praha zůstane má, Julius Fučík, Městské divadlo v Plzni, režie Václav Lohniský
  • 1954 William Shakespeare:Komedie plná omylů, sluha, Městské divadlo v Plzni, režie Miloslav Stehlík
  • 1955 Lope de Vega: Fuente Ovejuna, Mengo, Městské divadlo v Plzni, režie Jaroslav Novotný
  • 1956 Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, Matěj, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
  • 1957 K. A. Treněv: Ljubov Jarová, Ivan Kolosov, Městské divadlo v Plzni, režie Luboš Pistorius
  • 1958 William Shakespeare: Romeo a Julie, bratr Jan, Městské divadlo v Plzni, režie Václav Špidla
  • 1959 Marin Držič: Dundo Maroje, Bokčilo, Městské divadlo v Plzni, režie Jan Bartoš
  • 1960 Vladimír Vančura: Jezero Ukereve, Goan, Divadlo E. F. Buriana, režie Karel Novák
  • 1961 Leonid Leonov: Obyčejný člověk, Dmitrij Ladygin, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Henke
  • 1962 William Shakespeare: Richard III., lord Stanley, Divadlo E. F. Buriana, režie Jiří Jahn
  • 1963 Slawomir Mrožek: Policajti, Generál, Divadlo E. F. Buriana, režie Ján Roháč
  • 1964 Milan Uhde: Král - Vávra, titul. role, Divadlo E. F. Buriana, režie Karel Novák
  • 1966 František Langer: Dvaasedmdesátka, Melichar, Divadlo E. F. Buriana, režie Miloš Horanský
  • 1968 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Batista, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Palla
  • 1969 Max Frisch: Pan Biedermann a žháři, titul. role, Divadlo E. F. Buriana, režie Antonín Moskalyk
  • 1969 William Shakespeare: Julius Caesar, titul. role, Divadlo E. F. Buriana, režie Evžen Sokolovský
  • 1972 Henrik Ibsen: Peer Gynt, horský král, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Mixa
  • 1976 William Shakespeare: Falstaff a princ Jindra, Jan Falstaff, Divadlo E. F. Buriana, režie Lubomír Vajdička
  • 1980 William Shakespeare: Komedie masopustu, Masopust, šašek, Divadlo E. F. Buriana, režie Jan Kačer
  • 1984 Jean Anouilh: Scénář, Loubenstein, Divadlo E. F. Buriana, režie Josef Palla
  • 1985 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, patron Fortunato, Divadlo E. F. Buriana, režie Rudolf Vedral
  • 1989 Alexandr Kopkov: Slon, Lukjan, Divadlo E. F. Buriana, Divadlo E. F. Buriana, režie Petr Kracík
  • 1990 Eduardo de Filippo: Manželství po italsku, Alfredo Amoroso, Divadlo E. F. Buriana, režie Jaromír Pleskot

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Hrob na hřbitově v Praze 6 – Střešovicích

Film[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

(seriál) Dobrodružství Kriminalistiky ČT 1992

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Větrák (Josef Větrovec), vyd. MV knihy a Petr Prchal, 2019, str. 20, ISBN 978-80-87003-54-I
  2. a b Český biografický slovník XX. století III, s. 452.
  3. a b Český film : herci a herečky III, s. 661.
  4. Český film : herci a herečky III, s. 664.
  5. Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Větrák (Josef Větrovec), vyd. MV knihy a Petr Prchal, 2019, str. 75, 110, ISBN 978-80-87003-54-I
  6. http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=8058].
  7. MERTLÍK, Vladimír. Měnová reforma 1953: Jak komunisté zlikvidovali vyšší střední třídu, živnostníky i podnikatele. Reflex [online]. 2019-05-31 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 
  8. Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Větrák (Josef Větrovec), vyd. MV knihy a Petr Prchal, 2019, str. 116–120, ISBN 978-80-87003-54-I
  9. Miroslav Graclík, Václav Nekvapil: Větrák (Josef Větrovec), vyd. MV knihy a Petr Prchal, 2019, str. 222, ISBN 978-80-87003-54-I
  10. William Shakespeare: Richard III. [online]. Čerský rozhlas, 2016-04-02 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]