Tajemství Ocelového města
| Tajemství Ocelového města | |
|---|---|
| Původní název | Tajemství Ocelového města |
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 85 min |
| Žánry | dobrodružný film sci-fi film |
| Předloha | Ocelové město |
| Námět | Jules Verne |
| Scénář | Ondřej Vogeltanz Ludvík Ráža |
| Režie | Ludvík Ráža |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jaromír Hanzlík Martin Růžek Josef Vinklář Petr Kostka Jan Potměšil … více na Wikidatech |
| Produkce | Barrandov Studio |
| Hudba | Luboš Fišer |
| Kamera | Jan Němeček |
| Kostýmy | Irena Greifová |
| Střih | Josef Valušiak |
| Zvuk | Ivo Špalj |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1. května 1978 (Československo) |
| Produkční společnosti | Barrandov Studio Československá televize |
| Distribuce | Ústřední půjčovna filmů |
| Tajemství Ocelového města na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tajemství Ocelového města je český dobrodružný film pro mládež z roku 1978 natočený podle knihy Julese Verna Ocelové město.
Obsah[editovat | editovat zdroj]
Dva bohatí muži si vybudují města. Doktor Sarrasin (Martin Růžek) postavil krásné město Fortuna, kdežto profesor Janus (Josef Vinklář) má své Ocelové město. Jedno město chce žít v míru, druhé město vyrábí obrovskou bombu se záhadnou látkou, která neničí budovy, ale zabíjí lidi. Sarrasinův zeť, inženýr Zodiak (Jaromír Hanzlík), je vyslán v přestrojení do Ocelového města, aby přišel záhadě na kloub a pomohl zachránit Fortunu před zničením. Janus se totiž rozhodl Fortunu zničit obrovským dělem, přespříliš velká nálož však dělo zničí a obsluha děla včetně profesora Januse zahyne.[1]
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Jaromír Hanzlík | Ing. Marcel Zodiak / Moltke |
| Martin Růžek | dr. Sarrasin |
| Josef Vinklář | prof. Janus |
| Petr Kostka | Van Hulshov |
| Jan Potměšil | Viktor |
| Taťjána Medvecká | Alice |
| Josef Somr | Vent |
| Petr Čepek | Filbank |
Dva scénáře[editovat | editovat zdroj]
Ve spisovém archivu Filmového studia Barrandov se dochovala i první, obsáhlejší verze scénáře, více podobná Verneově knižní předloze. Nakonec byla ale redukována z důvodů rozpočtové náročnosti.
V ní má profesor Janus, stejně jako v knize dva typy granátů do dalekonosného děla. První je naplněn zkapalněným kysličníkem uhličitým, druhý obsahuje sto malých zápalných náloží, které se těsně před dopadem na cíl uvolní a způsobí sto požárů současně.
Janus z počátku váhá s použitím mrazivé střely se zkapalněným plynem. Ví se totiž, že je pod stálým tlakem a při výstřelu by mohla prasknout a způsobit katastrofu v místě výstřelu. Pro svůj první útok na Fortunu tedy zvolí zápalnou střelu. Vlivem vzteku z odhaleného špiona nechá zvětšit nálož v dělu. To způsobí, že střela dosáhne první kosmické rychlosti a skončí na oběžné dráze, jako umělá družice Země. Obyvatelé Fortuny, hlavně děti ji považují za "supermoderní silvestrovskou rachejtli", protože právě slaví Silvestra.
Po několika dnech následuje druhý pokus o útok na Fortunu. K ní Janus použije mrazivou střelu. Ta se, dle všech výpočtů, roztrhne v hlavni obřího děla a jeho obsluhu i s profesorem Janusem zahubí a zmrazí.
Příběh končí na terase vily ve Fortuně, kde Marcel se svým synem, kterého ve filmu hraje Tomáš Holý, a s Viktorem, kterého adoptuje, společně pozorují přelety první umělé družice Země...
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: Cinema, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů, s. 133.
