Lakomec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Tento článek je o Moliérově komedii. O obecném pojmu pojednává článek Lakomství.
Další významy jsou uvedeny na stránce Lakomec (rozcestník).
Lakomec
Moliere.jpg
Autor Molière
Země Francie
Jazyk francouzština
Žánry komedie
Datum vydání 1668
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lakomec (Francouzsky: L' Avare) je klasická komedie o pěti dějstvích francouzského herce, spisovatele a dramatika Moliéra, napsaná roku 1668.

Hlavní postavou kritické komedie je šedesátiletý Harpagon (z lat. harpago = loupit), vdovec, lichvář a necitelný 60 letý lakomec. Harpagon je muž, který je pro peníze schopen obětovat vše – rodinu, děti, lásku. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a ztrátu zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Moliérův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy. Dílo [1] je plné komediálních a důvtipných zápletek, dochází k úsměvným nedorozuměním a hlavní postavy jsou detailně charakterizovány.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Harpagon – Moliére na něm ukazuje obraz lichváře, který je pro své peníze ochoten obětovat cokoliv. Citovými vztahy počínaje a vlastní rodinou konče. Ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztrátu smyslu života.
  • Čipera (La Fleche, Šindel, Štika) – Je zcela oddaný svému pánu Kleantovi. S myšlenkou, že svému pánovi pomůže, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi.
  • Kleantes – Harpagonův syn. Zamiloval se do Mariany, i když byla velice chudá. Šílená láska k penězům jeho otce se mu příčí. Je tedy jeho pravým opakem.
  • Mariana – Chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta. Ne pro jeho peníze, ale kvůli jeho povaze.
  • Valér – sluha Harpagona; zamilovaný do jeho dcery Elišky.
  • Eliška – dcera Harpagona; zamilovaná do Valéra.
  • Anselm – šlechtic, má si vzít Elišku proti její vůli; otec Valéra a Mariany (jak se na konci hry ukáže).
  • Jakub – Harpagonův kočí a kuchař, který falešně udá Valéra za krádež Harpagonova pokladu
  • Frosina – všetečná rádkyně, která svou mazaností pomohla nejdříve Harpagonovi k Marianě a poté i Kleantovi

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Varování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Děj hry se odehrává v Paříži roku 1670. Harpagon je sice bohatý, ale je neuvěřitelný lakomec. Dokonce každou návštěvu podezírá z krádeže, i když skutečně nic neukradla, a své děti omezuje jakbysmet. Má dceru Elišku a syna Kleanta, který je nucen si půjčovat peníze všade odjinud, jen ne od svého otce. Harpagonova zlotřilá povaha způsobí, že jde ještě dál a intrikuje s životy svých potomků.

Kleantes je zamilován do chudé dívky Mariany a chce otce požádat o svolení ke sňatku. Když tu otec syna překvapí výrokem, že to on si Marianu vezme! Zato svého Kleanta by rád oženil s bohatou vdovou a svou dceru Elišku, po uši zamilovanou do Valéra, zase provdal za stárnoucího boháče Anselma.

To odpoledne nalezne Kleantův sluha Čipera poklad Harpagonem zakopaný na zahradě a uzme jej, aby tak Kleantovi pomohl. Odcizený majetek v Harpagonovi probudí šílenství. Začne zběsile pátrat a podezřívat každého ve svém okolí a nepřestane, dokud se nedozví, že Valér se zasnoubil s jeho dcerou – tehdy již přetéká a rudne vzteky, načež je přesvědčen, že Valéra oběsí. Ten však raději prozradí, že jeho otcem je Anselm – tedy vážený šlechtic a bohatý muž a Mariana jeho sestra, jakožto Anselmova dcera.

Kleantes svému otci navrhne, že peníze vrátí, ale pouze tehdy, dostane-li Marianu. Harpagon tak obětuje vše, jen aby získal své peníze zpět; jejich ztráta by pro něj znamenala konec všeho, a tak se Mariany vzdává. Pak ale pozná pravý původ Mariany a Valéra a pochopí, že vdavky jej nebudou stát jedinou minci a své dceři taktéž dávat žádné věno nemusí, proti svatbě svých dětí najednou nic nenamítá. A tak se Valér ožení s Eliškou a Kleantes si vezme Marianu za ženu.

Konec části článku, která vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Moliére v díle zesměšňuje malomešťáctví. Vytvořil typ člověka, pro něhož peníze znamenají všechno a je schopen pro ně obětovat i lásku rodiny. Bez peněz si ani svůj život nedovede představit. Raději umře, než aby předstíral pokrytecké svatouškovství – míří na církev a špiclovský systém až do rodin – pokrytectví a touhu po dědictví.

Aktuálnost díla: Moliérova díla jsou svou tematikou velmi aktuální a nadčasová (tzn. platí v každé době). Jsou známa po celém světě a byla přeložena do mnoha světových jazyků. Jsou oblíbená i proto, že je v nich otevřeně projeven demokratický a kritický pohled na svět. Většinu Moliérových her přeložil do češtiny Svatopluk Kadlec.

Inspirace: Moliére se mohl pro napsání inspirovat dobou, jež zrovna ve Francii převládala. Francie se v roce 1668 rychle rozšiřovala a zabrala část území Španělska. Lakomec je také značně inspirován dílem Komedie o hrnci.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ISBN:80-87128-02-8, Rok vydání:1669 http://www.kniznikatalog.cz/lakomec

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Lakomec v archivu Národního divadla

Molièrovy hry
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lakomec&oldid=15091722“