Lakomec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o Moliérově komedii. O obecném pojmu pojednává článek Lakomství.
Další významy jsou uvedeny na stránce Lakomec (rozcestník).
Lakomec
Moliere.jpg
Autor Molière
Původní název L'Avare ou l’École du mensonge
Země Francie
Jazyk francouzština
Žánry komedie
Datum vydání 1668
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lakomec (Francouzsky: L' Avare) je klasická komedie o pěti dějstvích francouzského herce, spisovatele a dramatika Moliéra, napsaná roku 1668.

Hlavní postavou kritické komedie je šedesátiletý Harpagon (z lat. harpago = loupit), vdovec, lichvář a necitelný lakomec. Harpagon je muž, který je pro peníze schopen obětovat vše – rodinu, děti, lásku. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a ztrátu zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Moliérův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy. Dílo [1] je plné komediálních a důvtipných zápletek, dochází k úsměvným nedorozuměním a hlavní postavy jsou detailně charakterizovány.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Harpagon – 60letý vdovec a lichvář, který je velice bohatý, ale lakomý. Ztráta peněz pro něj znamená velkou tragédií a nechuť k životu. Má dvě děti, syna Kleanta a dceru Elišku, na kterých šetří a omezuje je. Zamiloval se i do dívky Mariany, která však miluje Kleanta.
  • Čipera (La Fleche, Šindel, Štika) – Je Kleantův sluha a přítel. Je velice mazaný a chytrý. Ukradl Harpagonovu truhlici s penězi, aby Kleantovi pomohl.
  • Kleantes – Harpagonův syn, který je zamilovaný do dívky Mariany, o kterou se uchází i jeho otec.
  • Mariana – chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta. Ne pro jeho peníze, ale kvůli jeho povaze.
  • Valér – Harpagonův správce, který podlézá Harpagonovi, aby se mohl oženit s Eliškou.
  • Eliška – Harpagonova dcera, která je zamilovaná do Valéra.
  • Anselm – šlechtic, má si vzít Elišku proti její vůli; otec Valéra a Mariany (jak se na konci hry ukáže).
  • Jakub – Harpagonův kočí a kuchař, který udá Valéra za krádež Harpagonové truhlice, za rány.
  • Frosina – všetečná rádkyně, která svou mazaností pomohla nejdříve Harpagonovi k Marianě a poté i Kleantovi

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Děj hry se odehrává v Paříži roku 1670. Harpagon je sice bohatý, ale je neuvěřitelný lakomec. Dokonce každou návštěvu podezírá z krádeže, i když skutečně nic neukradla, a své děti omezuje jakbysmet. Má dceru Elišku a syna Kleanta, který je nucen si půjčovat peníze všade odjinud, jen ne od svého otce. Harpagonova zlotřilá povaha způsobí, že jde ještě dál a intrikuje s životy svých potomků.

Kleantes je zamilován do chudé dívky Mariany a chce otce požádat o svolení ke sňatku. Když tu otec syna překvapí výrokem, že to on si Marianu vezme! Zato svého Kleanta by rád oženil s bohatou vdovou a svou dceru Elišku, po uši zamilovanou do Valéra, zase provdal za stárnoucího boháče Anselma.

To odpoledne nalezne Kleantův sluha Čipera poklad Harpagonem zakopaný na zahradě a uzme jej, aby tak Kleantovi pomohl. Odcizený majetek v Harpagonovi probudí šílenství. Začne zběsile pátrat a podezřívat každého ve svém okolí a nepřestane, dokud se nedozví, že Valér se zasnoubil s jeho dcerou – tehdy již přetéká a rudne vzteky, načež je přesvědčen, že Valéra oběsí. Ten však raději prozradí, že jeho otcem je Anselm – tedy vážený šlechtic a bohatý muž a Mariana jeho sestra, jakožto Anselmova dcera.

Kleantes svému otci navrhne, že peníze vrátí, ale pouze tehdy, dostane-li Marianu. Harpagon tak obětuje vše, jen aby získal své peníze zpět; jejich ztráta by pro něj znamenala konec všeho, a tak se Mariany vzdává. Pak ale pozná pravý původ Mariany a Valéra a pochopí, že vdavky jej nebudou stát jedinou minci a své dceři taktéž dávat žádné věno nemusí, proti svatbě svých dětí najednou nic nenamítá. A tak se Valér ožení s Eliškou a Kleantes si vezme Marianu za ženu.

Moliére v díle zesměšňuje malomešťáctví. Vytvořil typ člověka, pro něhož peníze znamenají všechno a je schopen pro ně obětovat i lásku rodiny. Bez peněz si ani svůj život nedovede představit. Raději umře, než aby předstíral pokrytecké svatouškovství – míří na církev a špiclovský systém až do rodin – pokrytectví a touhu po dědictví.

Aktuálnost díla: Moliérova díla jsou svou tematikou velmi aktuální a nadčasová (tzn. platí v každé době). Jsou známa po celém světě a byla přeložena do mnoha světových jazyků. Jsou oblíbená i proto, že je v nich otevřeně projeven demokratický a kritický pohled na svět. Většinu Moliérových her přeložil do češtiny Svatopluk Kadlec.

Inspirace: Moliére se mohl pro napsání inspirovat dobou, jež zrovna ve Francii převládala. Francie se v roce 1668 rychle rozšiřovala a zabrala část území Španělska. Lakomec je také značně inspirován dílem Komedie o hrnci.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. ISBN:80-87128-02-8, Rok vydání:1669 http://www.kniznikatalog.cz/lakomec Archivováno 30. 6. 2016 na Wayback Machine

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Lakomec v archivu Národního divadla