Josef Vošalík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Vošalík
Josef Vošalík.jpg
Narození11. července 1880
Praha-Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. července 1969 (ve věku 89 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Vošalík (11. července 1880 Praha-Královské Vinohrady[1]30. července 1969 Praha) byl český herec.

Studium, divadlo[editovat | editovat zdroj]

Studoval na gymnáziu v Praze, odkud odešel a v letech 18971910 hrál v kočovných divadelních společnostech.

V letech 19101918 působil jako herec a režisér ve smíchovské Aréně[2].

V letech 19181959 byl hercem Divadla na Vinohradech[3].

Další činnost[editovat | editovat zdroj]

V letech 19171969 účinkoval v menších rolích ve více než 40 filmech[4]. Z němých filmů stojí za zmínku Pražští adamité (1917), kde hrál dvojroli pana Šťovíčka a plavčíka Vodopicha, byl to vůbec první film kde vystupoval herec ve dvojroli. Hlavní roli obchodníka Kulajdu, hrál ve filmu Zloděj (1919), ve filmu Jedenácté přikázání (1925), hrál výraznou postavu velitele ostrostřelců Bartoloměje Pecku. Ze zvukových filmů 30. let, stojí za připomenutí Revizor (1933) s Vlastou Burianem v hl. roli, kde hrál statkáře Bobčinského, krejčího si zahrál v dalším filmu s Vlastou Burianem, Hrdinný kapitán Korkorán (1934). Laskavého žebráka Vojtíška si zahrál ve filmu Vzhůru nohama (1938), výraznou postavu fotbalového fanouška Škaldu si zahrál ve filmu Veselý souboj (1950), poslední film, který natočil se jmenoval Směšný pán (1969), kde hrál stařečka Rudolfa, bohužel premiéry filmu se již nedočkal. Spolupracoval také s rozhlasem a později i s televizí. Byl dvakrát ženatý, první manželství uzavřené 14. října 1913 na Smíchově[5], skončilo po pár týdnech smrtí jeho manželky Marie Kummerové (1879 - 1913), druhé manželství, uzavřené v roce 1917 s Jaroslavou Hruškovou (1897 - 1958), vydrželo přes 40 let, než opět ovdověl. Z druhého manželství, měl dvě děti, dceru Marii (1916), a syna Otto (1920 - 1968). Konec života, Josefa Vošalíka, nebyl zrovna veselý, v roce 1968, mu ve věku 48 let zemřel syn, a jeho dcera v tom samém roce emigrovala do Ameriky.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Citát[editovat | editovat zdroj]

Josef Vošahlík, Pepíček Vošahlík, byl číslo samo pro sebe. Bývalý slavný herec smíchovské Arény přešel na Vinohrady jako činoherec a výborně obstarával ty tak nezbytné figurky...Normálně byl Pepíček milý a velice dobrý charakter. A herec potřebný tak, že do penze šel stár již dost přes osmdesát let. Zemřel, když mu bylo osmdesát sedm.
— Vladimír Hlavatý[6]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích
  2. František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 210
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. Josef Vošalík v Česko-Slovenské filmové databázi
  5. Matriční záznam o sňatku Josefa Vošalíka s Marií Kummerovou farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
  6. Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 107

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]