Přeskočit na obsah

Naďa Konvalinková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Naďa Konvalinková
Naďa Konvalinková (18. května 2013)
Naďa Konvalinková (18. května 2013)
Rodné jménoNaděžda Konvalinková
Narození18. dubna 1951 (74 let)
Praha
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (1969–1973)
Povoláníherečka, divadelní herečka a filmová herečka
ZaměstnavateléDivadlo Josefa Kajetána Tyla (1973–1976)
Městská divadla pražská (1976–1993)
Divadlo na Vinohradech (od 2015)
ChoťOldřich Kaiser (1980–2005)
DětiKarolína Kaiserová
PříbuzníLjuba Konvalinková (sestra)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naďa Konvalinková, vlastním jménem Naděžda Konvalinková, (* 18. dubna 1951 Praha) je česká divadelní a filmová herečka, moderátorka, členka souboru Divadla na Vinohradech.

K divadlu se dostala poprvé při studiu na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici v Praze. Na lidové škole umění se pak připravovala na přijímací zkoušky na DAMU.[1] Studovala v ročníku spolu Borisem Rösnerem, Evou Jakoubkovou a Lornou Vančurovou. K jejím profesorům na DAMU patřili např. Vlasta Fabianová, Václav Voska a František Salzer.[2] Po absolutoriu DAMU působila nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1973–1976),[3] poté přešla do Městských divadel pražských (1976–1994).[4] Od roku 2015 je členkou souboru Divadla na Vinohradech.

Zpočátku hrála většinou mladé naivky a prosté dívky (viz jednu z nejznámějších filmových rolí Nadi Konvalinkové, dívenku Květušku z filmu Adéla ještě nevečeřela), s přibývajícím věkem se postupně přehrála do polohy zralých žen a hodných i moudrých maminek. V současnosti hostuje v pražských divadlech Kalich, Broadway, U Hasičů, Viola, U Valšů a v Branickém divadle. V Českém rozhlasu na regionálních stanicích spolumoderuje a je porotkyní v pořadu Pochoutkový rok.[5] Namluvila několik večerníčků (např. Hajadla), uplatňuje se také jako moderátorka dětských televizních pořadů[6] a patří k úspěšným dabingovým herečkám.

Divadelní role (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Divadlo na Vinohradech

[editovat | editovat zdroj]
Naďa Konvalinková (vpravo) v roli Matky představené, Terezka, Divadlo na Vinohradech, foto Petr Chodura (2024)

Velká scéna

[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Šimona a Judy

[editovat | editovat zdroj]

Filmografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové role

[editovat | editovat zdroj]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1980 až do roku 2005 byl jejím manželem herec Oldřich Kaiser. Z manželství se v roce 1983 narodila dcera Karolína.

Konvalinková je patronkou nadačního fondu pro opuštěné děti Rozum a cit;[7] sama byla po rozvodu rodičů zhruba rok v dětském domově.[8] Tehdy jí bylo 10 let a spolu se sestrou byla poté svěřena do péče babičce.[9] Její sestra nyní žije trvale ve Švýcarsku a navštěvují se pravidelně jednou ročně.[10] Její největší přítelkyní byla herečka Květa Fialová. Spolu účinkovaly nejen v mnoha divadelních představeních, ale např. i v komediálním TV seriálu Kupé, do kterého zvaly mnohé známé osobnosti a během cesty vlakem si vyprávěli zábavné historky.[11]

  1. Mirek Novák: Jak jsme začínali, Koršach : Praha, 1994, str. 40, ISBN 80-900346-4-0
  2. Naďa Konvalinková dostane k padesátinám velkou pusu. iDNES.cz [online]. 2001-04-17 [cit. 2022-07-10]. Dostupné online.
  3. Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti, 2005, s. 311.
  4. Český film : herci a herečky I, s. 627.
  5. Archiv rozhlasového pořadu Pochoutky. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-24.
  6. Český film : herci a herečky I, s. 628.
  7. Archivovaná kopie. www.rozumacit.cz [online]. [cit. 2009-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-11.
  8. 13. komnata - iVysílání | Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2022-07-10]. Dostupné online.
  9. Naďa Konvalinková: Z dětského domova jsem se sestrou utekla. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  10. Dobré ráno - iVysílání | Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online.
  11. Kupé (1994). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]