Richard III. (Shakespeare)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Faksimile prvního vydání z roku 1623

Richard III. je renesanční historická hra s prvky tragédie napsaná zhruba v roce 1591. Ve hře se střídají pasáže v blankversu a v próze. Autorem je William Shakespeare; do češtiny přeložili: Zdeněk Urbánek, Jozef Kot, Jiří Josek, František Nevrle, Josef Václav Sládek, Alois Bejblík aj.

Hlavní postava je vytvořena dle skutečné historické postavy, Richarda III. Shakespeare ovšem postavu z politických důvodů posunul do role padoucha. Hra zdaleka není historicky přesná, už vzhledem k dobově tendenčnímu pojetí hlavní postavy, nicméně Richard III. je jedna ze Shakespearových nejpropracovanějších záporných postav.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Richard, vévoda z Gloucesteru, roznese po městě falešné věštby, které se dostanou až ke králi Eduardovi IV., jeho bratrovi, že královský rod vyvraždí královská osoba s iniciálem J. Jiří vévoda z Clarence je na rozkaz svého druhého bratra, krále Eduarda IV. uvězněn v Toweru, protože se jmenuje Jiří a král se obává budoucí hrozby. V Toweru se tam s ním setká Richard, který mu slibuje, že ho z vězení za každou cenu dostane. Potom ale najme vrahy, aby jej zabili.

Anglický herec David Garrick jako Richard III. pronásledovaný duchy před bitvou. William Hogarth (1745).

Richard potká lady Annu, která se chystá pohřbít svého manžela, kterého Richard zabil. Král Eduard je nemocen a smíří příbuzné své ženy Alžběty a ostatní pány. Při této příležitosti jsou všichni shromáždění prokleti zrádnou Markétou, manželkou bývalého krále Jindřicha. Richard králi řekne, že Clarence byl zabit na jeho rozkaz, protože jej nestihl včas odvolat. Eduardovi se přitíží a zemře.

Vlády se má ujmout jeho syn Eduard, ale protože je ještě dítě, Richard je zvolen lordem protektorem. Později zabije prince Eduarda i jeho bratra, vévodu z Yorku, aby mu už nikdo nestál v cestě k trůnu. Poté už tedy není nikdo jiný, kdo by se stal králem.

Richard se ožení s lady Annou, kterou ovšem také po nějakém čase zabije, protože se mu už nehodí. Nechá popravit i své věrné služebníky Buckinghama, Riverse, Hastingse, Graye a Vaughana. Po nějakém čase své vlády zjistí, že se proti němu zvedá povstání pod vedením Richmonda, který přijel z Francie, aby ho zabil a sám se stal králem Anglie. Richard si je jistý, že povstání porazí. Ještě předtím si sám pro sebe naplánuje svatbu s dcerou svého bratra, Alžbětou, aby ještě posílil své postavení. Vytáhne proti Richmondovi.

Večer před bitvou ho ale straší duchové těch, které zabil, a přejí mu neúspěch, zatímco Richmonda povzbuzují a přejí mu vítězství. Na bitevním poli bojuje Richard hrdinně - snaží se zabít Richmonda, ale je pod ním zastřelen kůň a tehdy volá slavnou větu "Království za koně!", aby mohl Richmonda dohnat. Nakonec jej ale Richmond zabije a stane se králem.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 2/ M-Ž. Praha : Oden, 1989. ISBN 80-207-0960-6. S. 459.  
  • JIŘÍK, Richard. Stručné výklady nejlepších dramat Shakespearových. Vyškov : Hanácké knihkupectví Jaroslava Pátka, 1907. Dostupné online. Kapitola Král Richard III., s. 119-128.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu