Mnoho povyku pro nic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Mnoho povyku pro nic (rozcestník).
Ilustrace ke hře od Artuše Scheinera

Mnoho povyku pro nic (anglicky Much Ado About Nothing) je divadelní hra, kterou roku 1599 napsal anglický renesanční dramatik William Shakespeare. Jedná se o komedii vyprávějící o dvou párech – sladce zamilovaných Claudiovi a Heře a jízlivých a výmluvných Benedettovi a Beatricii.

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Don Pedro, aragonský kníže a vladař na Sicílii
  • Don Juan, bratr Dona Pedra
  • Leonato, messinský guvernér
  • Antonio, starší bratr Leonata
  • Hero, Leonatova dcera
  • Beatrice, sestřenice Hery
  • Claudio, šlechtic z Florencie
  • Benedetto, šlechtic z Padovy
  • Bumbalez, přítel Dona Juana
  • Konrad, přítel Dona Juana
  • Francesco, mnich
  • Mochna, náčelník městské společnosti
  • Šťovíček, konšel
  • Baltazaro, zpěvák
  • První stráž
  • Druhá stráž
  • Kostelník
  • Margaretta, společnice Hery
  • Ursula, společnice Hery

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj se odehrává po roce 1283 v sicilské Messině.

Messinský vládce Leonato má dceru Heru, kterou si chce vzít Claudio z Florencie. Ale Don Juan (nevlastní bratr aragonského prince Dona Pedra) spolu se svým sloužícím Boraciem nastraží na Claudia a Heru lest. Řeknou Claudiovi, že je mu budoucí žena s Boraciem nevěrná. Claudio nevěří, tak se za ni Boraciova přítelkyně Markéta přestrojí a před jejich zraky s Boraciem flirtuje.

Claudio se rozzlobí a v den svatby Heru přímo před oltářem a přede všemi zahanbí. Leonato se ji rozhodne očistit tak, že rozhlásí, že zemřela. Claudio se však nakonec dozví o intrice Dona Juana a uzná svou chybu. Souhlasí, že se ožení s Heřinou sestřenicí (ne s Beatrice). Během svatby je ona sestřenice ke Claudiově radosti i překvapení odmaskována jako Hera.

Vedlejší dějová linka se týká Heřiny sestřenice Beatrice, která je jízlivá, hádavá, samostatná a odmítavá. Odjakživa se hádá a špičkuje s Claudiovým přítelem Benedettem. Ostatní se je spolu pokoušejí sblížit známým způsobem – před jedním mluví o tajné lásce toho druhého. Beatricie s Benedettem se do sebe skutečně zamilují, ale když zjistí, že to na ně ostatní nahráli, zase se začnou hádat. A nakonec se – z trucu – vezmou.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

České překlady (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Mnoho povyku pro nic přeložil poprvé do češtiny Jakub Malý (1811–1885, poprvé hráno v Praze 1859, premiéra Národní divadlo 1884[1]), dále např. Josef Václav Sládek (Národní divadlo 1907), Martin Hilský (Národní divadlo 1999), Jiří Josek (Divadlo v Dlouhé, 2014).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní divadlo, archiv: Jakub Malý

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]