Přeskočit na obsah

Komedie omylů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Komedie omylů
AutorWilliam Shakespeare
Původní názevThe Comedy of Errors
Jazykangličtina
ŽánrShakespearean comedy
Datum vydání1734
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komedie omylů, v češtině tradičně také jako Komedie plná omylů (z angličtiny The Comedy of Errors) je komedie Williama Shakespeara z roku 1593. Autor zde volně čerpal z klasické komedie Menéchémové římského dramatika Plauta. Jde o první autorovu komedii, která je zároveň i jeho nejkratší komedií. Žánrově se jedná o situační frašku, v níž vystupují dvě dvojice dvojníků (dvojčat), které rozehrávají kolotoč zaměněných identit, v hře nikdo neví, kdo je kdo. Na konci je veškerá absurdita objasněna.

  • Solinus, efezský vévoda
  • Egeon, kupec ze Syrakus
  • Emilie, jeho ztracená žena, nyní abatyše v Efezu
  • Antifolus Efezský a a Antifolus Syrakuský, bratři dvojčata, synové Egeona a Emilie
  • Dromio Efezský a Dromio Syrakuský, bratři dvojčata, každý slouží odpovídajícímu Antifolovi
  • Adriana, manželka Antifoluse Efezského
  • Luciana, její sestra
  • Lucka, služka
  • Baltazar, kupec
  • Angelo, zlatník
Představení v divadle Globe v roce 2002.

Komedie se odehrává v Efezu (přístav v Malé Asii). Kupec ze Syrakus, Egeon, omylem připluje do Efezu, kam mají Syrakusané zákaz vstupu. Solinus, vévoda efezský, mu umožní vstup, pokud za den sežene 1000 marek jako výkupné; pokud peníze nesežene, tak bude popraven. Egeon mu vypráví svůj životní příběh, měl dva syny, dvojčata, a také dva sluhy, taktéž dvojčata, kteří byli dokonce stejně staří jako jeho synové. Všichni žili v Syrakusách, kupec byl stále na cestách a kupcova manželka i se syny za ním přijela. Stýskalo se jí po domově, když pluli domů, překvapila je bouře. Za bouře se přivázali ke stěžňům, loď se ale v půli rozlomila a manželku s jedním synem a sluhou již nespatřil. Otec hledal syna pět let v Řecku, potom v Malé Asii a nakonec zakotvil v Efezu.

V druhé dějové linii vystupují dvojčata Antifolus Efezský a Antifolus Syrakuský, kupcovi synové, a dva sluhové, Dromio Efezský a Dromio Syrakuský.

Antifolus Efezský má ženu Adrianu, Adriana má sestru Lucianu. Antifolus Efezský koupí ženě zlatý řetízek, ale zlatník ho omylem dá jeho dvojčeti Antifoliovi Syrakuskému, ale peníze chce po jeho bratrovi, ten odmítne zaplatit za něco, co nedostal, a tak skončí ve vězení. Adriana omylem obědvá s Antifoliem Syrakuským, považuje jej totiž za svého chotě, ten ji jako ženu oprávněně zapře a dvoří se její sestře Lucianě. Adriana zanedlouho vyžene svého skutečného manžela (Antifolia Efezského), protože na něj, kvůli jeho dvojčeti, má vztek. Kolem sluhů vzniká mnoho humorných situací, protože sluhové si pletou své pány a páni si pletou své sluhy, a tak nebozí sluhové často dostávají výprask.

Komedie končí pomocí prvku deus ex machina, a sice příchodem abatyše (kupcova manželka), která chrání Antofolia Syrakuského před Adrianou, která na něj neoprávněně žárlí, jelikož ho považuje za svého chotě, který se dvoří její sestře. Všichni se nakonec shledají před klášterem a udobří se, vévoda kupci udělí milost a rodina je opět šťastně pohromadě.

Publikované překlady do češtiny

[editovat | editovat zdroj]
Komedie omylů, 1. české vydání, 1823
  • Omylové, Praha: Josefa Fetterlová z Wildenbrunnu, 1823. Překlad Bolemír Izborský (Antonín Marek). Jde o druhý publikovaný celistvý překlad díla W. S. do češtiny, po Macbethovi (1786).
  • Komédie plná omylů, Praha: Museum království českého, 1864 (Spisů musejních číslo 65, Dramatická díla Williama Shakespeara, díl 5, č. 18]. Překlad Josef Rodomil Čejka.
  • Komédie plná omylů, Praha: Jan Otto, 1908; Komedie plná omylů, Jan Otto, 1926 ad. Překlad Josef Václav Sládek.
  • Komedie plná omylů, Praha: František Borový, 1930. Překlad Bohumil Štěpánek.
  • Komedie plná omylů, Praha: Dilia, 1964. Překlad Jaroslav Kraus.
  • Komedie omylů, Praha: Dilia 1966; Praha: Odeon 1988, in: Komedie I. Překlad František Vrba.
  • Komedie omylů, Praha: Evropský literární klub, 2000, Souborné dílo Williama Shakespeara, sv. 8; Brno: Atlantis 2008, 2023. Překlad Martin Hilský.

Filmová adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Komedie omylů v databázi Archivu Národního divadla