Stefan Zweig
Stefan Zweig | |
![]() Stefan Zweig v prvních letech 20. století | |
Narození |
28. listopadu 1881 Vídeň ![]() |
---|---|
Úmrtí |
23. února 1942 (ve věku 60 let) Petrópolis ![]() |
Příčina úmrtí | barbiturate overdose |
Místo pohřbení | Brazílie |
Povolání | spisovatel, překladatel, novinář, dramatik, básník, literární kritik, historik, životopisec, romanopisec, prozaik a esejista |
Národnost | Rakušané |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Významná díla |
The Royal Game Včerejší svět Letter from an Unknown Woman The Post Office Girl |
Ocenění | Řád Jižního kříže |
Manžel(ka) | Friderike Maria Zweig |
Příbuzní |
Moritz Zweig (1845–1926) - otec Ida Brettauer (1854–1938) - matka Alfred Zweig (1879–1977) - bratr Egon Hostovský bratranec |
Vlivy | Sigmund Freud |
Podpis |
![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stefan Zweig [cvaik] (28. listopadu 1881 Vídeň[1] – 23. února 1942 Petrópolis u Rio de Janeira) byl rakouský prozaik židovského původu, esejista, básník a překladatel z francouzštiny a angličtiny do němčiny.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jeho otec, původem moravský Žid usazený ve Vídni, podnikal v textilnictví; matka pocházela z vlivného, bohatého, kulturně založeného rodu a vyrostla v Itálii.[2] Měl o dva roky staršího bratra Alfreda, který později převzal podnik po otci. Stefan tak jako druhorozený mohl studovat a věnovat se svým uměleckým zálibám: divadlu, hudbě, výtvarnému umění a hlavně literatuře. Ještě jako dvacetiletý student vydal sbírku básní s názvem Stříbrné struny, ale na dalších šest let se odmlčel.[3] Absolvoval filosofii, germanistiku a romanistiku v Berlíně a v roce 1904 ve Vídni získal titul doktora filozofie. Často cestoval, zejména do Francie, Anglie a Belgie, ale v pozdějších letech navštívil také Indii, Ceylon, Barmu a Spojené státy americké.
Jeho literární tvorbu ovlivnila psychoanalýza, osobně se přátelil se Sigmundem Freudem. Od mládí se hlásil k idejím humanismu, pacifismu a kosmopolitismu, který však spojoval s úctou ke svébytnosti různých národů. Usiloval o vzájemné poznání a sblížení Evropanů. Pod vlivem svého přítele, belgického básníka Emila Verhaerena, si také osvojil civilismus, tedy lyrický úžas nad technickým a vědeckým pokrokem moderního lidstva. Zpočátku se věnoval dramatické tvorbě, ale jeho první tři hry (antické drama Thersites, jednoaktovka Proměnlivý komediant a tragédie Dům u moře) nemohly být uvedeny z důvodu náhlého úmrtí v souboru.[3] Začal psát novely a eseje, věnoval se překladům.
Během 1. světové války žil ve Vídni, kde pracoval v archivu Ministerstva války. Na začátku první světové války vykazoval vlastenecké smýšlení, jež zasáhlo mnohé Němce a Rakušany, jako například také Martina Bubera nebo Hermanna Cohena. V roce 1914 publikoval v tisku otevřený dopis An die Freunde im Fremdland [Přátelům v cizině] [4], v němž oznamuje, že za války musí dát přednost kolektivu před jedincem, tj. německému vlastenectví před přáteli na Západě, („nejprostší německý sedlák ... je mi v této době bližší než vy“), loučí se s konkrétně nejmenovanými přáteli ve Francii, Belgii a Anglii a odebírá se programově do mlčení. V závěru však vyjadřuje přesvědčení, že jejich přátelství přetrvá a po skončení bojů se opět rozvine.[5] Později se spolu s intelektuály jiných národností, např. Romainem Rollandem, zapojil do mírového hnutí; pomocí novinových článků i literárních děl (drama Jeremiáš) upozorňoval na nehumánnost války.
Roky 1919 až 1934 prožil v Salcburku, kde zakoupil dům na Kapucínském vrchu a oženil se s Friderikou Marií von Winternitzovou. Během této doby vznikla podstatná část jeho díla. V r. 1934 Salcburk opustil a rozešel se i s rodinou.[3]
Po připojení Rakouska k Německu v roce 1938 emigroval do Velké Británie. Psal, pořádal přednášková turné a vystupoval proti fašismu. V roce 1941 odjel se svou druhou ženou a spolupracovnicí Lottou Altmannovou do brazilského města Petropolis, kde společně dobrovolně ukončili svůj život[6][3] poté, co se k němu dostaly zprávy o ničení kulturních hodnot nacisty.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Zweigovy postavy jsou mistrně psychologicky zobrazeny a mnohdy se ocitají (často vlivem těžko ovlivnitelných vnějších dějinných souvislostí – válka, inflace, fašismus) ve svízelných situacích. Jeho literární odkaz zahrnuje eseje, dramata, novely, biografické romány.[6]
- Strach (1933), překlad Miloš Hlávka - psychologická novela o manželské krizi analyzující pocity nevěrné ženy, která podlehla náhodné známosti spíše z nudy a touhy po dobrodružství, než ze spalujícího citu, který by ji dokázal před sebou samotnou ospravedlnit. Po odhalení se stane obětí vydírání a propadá ničivému strachu o dosavadní klidné zázemí a rodinné štěstí
- Netrpělivost srdce (1938) – tragický a dramatický příběh lásky Edity k poručíku od hulánů; poskytuje prostor k zamyšlení nad lidským soucitem, který může i zabít
- Amok – soubor novel
- Amok – o německém lékaři podléhajícím nenávistné lásce k lady
- Zmatení citů – tragédie geniálního učence a učitele, jenž si neví rady ve vztahu ke svému žákovi
- Šachová novela – hra talentovaného, avšak hrubého a nekultivovaného mistra světa v šachu (alegoricky zobrazuje fašismus) proti neznámému muži, jenž má šanci vyhrát
- Fantastická – zhýralý a požitky přesycený šlechtic dokáže nalézt v sobě i hlubší city a nový vztah k životu
- Mučivé tajemství – mladý chlapec touží poznat svět dospělých, jeho nevinnosti zneužije lázeňský hejsek, kterému jde jen o to, aby se prostřednictvím hocha vloudil k jeho matce.
- Knihomol – příběh génia, který má nedostižný přehled o knihách
- Letní novelka – o vztahu stárnoucího muže k mladé dívce
- Neviditelná sbírka – vykresluje období inflace v Německu během 20. let 20. století
- Svět včerejška – autobiografie
- Opojení z proměny – příběh chudé mladé dívky Kristýny, která pozná život vyšší společnosti a nedokáže se poté vrátit do světa chudých
- Léčení duchem
- Putování. Dostupné online.
- Zázraky života. Dostupné online.
- Povídka za soumraku. Dostupné online.
Životopisné romány[editovat | editovat zdroj]
- Marie Antoinetta
- Marie Stuartovna
- Joseph Fouché
- Triumf a tragika Erasma Rotterdamského
- Balzac
- Hvězdné hodiny lidstva
- Otokar Březina
- Svědomí proti násilí (Castellio proti Kalvínovi)[7]
V češtině (časopisecky)[editovat | editovat zdroj]
- Včerejší svět. Vzpomínky Evropana [úryvek], in: Světová literatura, roč. 9, č. 2 (březen 1964), str. 228-248, přel. Eduard Urban
- Střetnutí s lidmi, knihami a městy, autobiografické vzpomínky
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce
- ↑ 1881-1942., Zweig, Stefan,. Svět včerejška : vzpomínky jednoho Evropana. Vyd. 2., upr. vyd. Praha: Torst 474 s s. ISBN 8072150839, ISBN 9788072150830. OCLC 320375517
- ↑ a b c d CODR, Milan; CÍLEK, Roman. Přemožitelé času sv. 13. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Stefan Zweig, s. 32-36.
- ↑ BOK, Václav, a kol. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. 1. vyd. Praha: Odeon, 1987. 844 s. cnb000033151. S. 755.
- ↑ An die Freunde in Fremdland - Asymptote. www.asymptotejournal.com [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Stefan Zweig: Amok, sbírka novel, Odeon, Praha, 1979, kapitola: Přebal knihy
- ↑ Svedomie proti násiliu alebo Castellio proti Kalvínovi. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (slovensky)
Související stránky[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefan Zweig na Wikimedia Commons
Autor Stefan Zweig ve Wikizdrojích
- Digitalizovaná díla Stefana Zweiga v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- Vícejazyčné stránky věnované S. Zweigovi, včetně životopisu v češtině
- (německy) Stefan Zweig na Perlentaucher
- Citáty Stefana Zweiga na citato.cz
- Židovští spisovatelé
- Rakouští romanopisci
- Rakouští básníci
- Rakouští překladatelé
- Narození 1881
- Úmrtí 1942
- Rakousko-uherští Židé
- Rakouští Židé
- Sebevrazi
- Překladatelé z francouzštiny
- Překladatelé do němčiny
- Spisovatelé píšící německy
- Básníci tvořící německy
- Úmrtí 23. února
- Narození 28. listopadu
- Úmrtí 22. února
- Narození ve Vídni