Stefan Zweig
| Stefan Zweig | |
 Stefan Zweig v prvních letech 20. století |
|
| Narození | 28. listopadu 1881 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
|---|---|
| Úmrtí | 23. února 1942 (ve věku 60 let) Petrópolis  Brazílie |
| Povolání | spisovatel, překladatel, novinář, dramatik, básník, literární kritik, historik, životopisec a romanopisec |
| Významná díla | The Royal Game |
| Manžel(ka) | Friderike Maria Zweig |
| Příbuzní | Moritz Zweig (1845–1926) - otec Ida Brettauer (1854–1938) - matka Alfred Zweig (1879–1977) - bratr |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons |
|
 citáty na Wikicitátech |
|
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stefan Zweig [cvaik] (28. listopadu 1881 Vídeň[1] – 23. února 1942 Petrópolis u Rio de Janeira) byl rakouský prozaik, esejista, básník a překladatel z francouzštiny do němčiny.
Vystudoval filozofii, germanistiku a romanistiku v Berlíně a ve Vídni. Měl o dva roky staršího bratra Alfreda. Během 1. světové války žil ve Vídni, kde pracoval v archivu Ministerstva války. Jeho literární tvorbu ovlivnila psychoanalýza. V roce 1938 emigroval do Velké Británie a v roce 1941 do brazilského Petropolisu, kde spáchal sebevraždu[2] poté, co se k němu dostaly zprávy o ničení kulturních hodnot nacisty.
Obsah
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Zweigovy postavy jsou mistrně psychologicky zobrazeny a mnohdy se ocitají (často vlivem těžko ovlivnitelných vnějších dějinných souvislostí – válka, inflace, fašismus) ve svízelných situacích. Jeho literární odkaz zahrnuje eseje, dramata, novely, biografické romány.[2]
- Netrpělivost srdce (1938) – tragický a dramatický příběh lásky Edity k poručíku od hulánů; poskytuje prostor k zamyšlení nad lidským soucitem, který může i zabít
- Amok – soubor novel
- Amok – o německém lékaři podléhajícím nenávistné lásce k lady
- Zmatení citů – tragédie geniálního učence a učitele, jenž si neví rady ve vztahu ke svému žákovi
- Šachová novela – hra talentovaného, avšak hrubého a nekultivovaného mistra světa v šachu (alegoricky zobrazuje fašismus) proti neznámému muži, jenž má šanci vyhrát
- Fantastická – zhýralý a požitky přesycený šlechtic dokáže nalézt v sobě i hlubší city a nový vztah k životu
- Mučivé tajemství – mladý chlapec touží poznat svět dospělých, jeho nevinnosti zneužije lázeňský hejsek, kterému jde jen o to, aby se prostřednictvím hocha vloudil k jeho matce.
- Knihomol – příběh génia, který má nedostižný přehled o knihách
- Letní novelka – o vztahu stárnoucího muže k mladé dívce
- Neviditelná sbírka – vykresluje období inflace v Německu během 20. let 20. století
- Svět včerejška – autobiografie
- Opojení z proměny – příběh chudé mladé dívky Kristýny, která pozná život vyšší společnosti a nedokáže se poté vrátit do světa chudých
- Léčení duchem
- Putování. Dostupné online.
- Zázraky života. Dostupné online.
- Povídka za soumraku. Dostupné online.
Životopisné romány[editovat | editovat zdroj]
- Romain Rolland
- Marie Antoinetta
- Marie Stuartovna
- Joseph Fouché
- Triumf a tragika Erasma Rotterdamského
- Balzac
- Hvězdné hodiny lidstva
- Otokar Březina
- Svědomí proti násilí (Castellio proti Kalvínovi)
V češtině (časopisecky)[editovat | editovat zdroj]
- Včerejší svět. Vzpomínky Evropana [úryvek], in: Světová literatura, roč. 9, č. 2 (březen 1964), str. 228-248, přel. Eduard Urban
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Stefan Zweig (1900)
-
Stefan Zweig (stojící) se svým bratrem Alfredem (Vídeň, 1900)
-
Stefan Zweig, Amok (1922)
-
Stefan Zweig, Maria Stuart (1935)
-
Stefan Zweig, Die Welt von gestern (1942)
-
Casa Stefan Zweig v Petrópolis (Brazílie)
-
Pamětní deska ve Vídni (Schottenring, Wien)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce
- ↑ a b Stefan Zweig: Amok, sbírka novel, Odeon, Praha, 1979, kapitola: Přebal knihy
Související stránky[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefan Zweig ve Wikimedia Commons- Vícejazyčné stránky věnované S. Zweigovi, včetně životopisu v češtině
- (německy) Stefan Zweig na Perlentaucher
