Antonín Kurš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonín Kurš
Narození 6. dubna 1901
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. září 1960 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Kurš (6. dubna 1901 Praha[1]23. září 1960 Praha) byl český divadelní režisér, herec, překladatel a pedagog.

Život a divadlo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině pražského zlatnického pomocníka Jana Kurše (původem z Vodňan).[2] Na Dramatickém oddělení Pražské konzervatoře byl posluchačem v letech 19301933 [3]. V letech 19341935 byl režisérem Komorního divadla v Moskvě. Poté se vrátil do Prahy a mezi lety 19351937 působil v Pražském dětském divadle Míly Mellanové. V letech 19371938 byl šéfem činohry divadla v Ostravě. Po krátkém působení v Košicích (1938) založil v Praze v roce 1939 „Lidovou scénu“ v pražské Unitárii v Karlově ulici, kam se uchýlili někteří z herců Osvobozeného divadla. V letech 19391943 pak působil v Pardubicích, Kladně a Třebíči.

V letech 19431944 byl šéfem divadla v Plzni,[4] od roku 1944 do konce války byl režisérem Městských divadel pražských.[5]

Již v roce 1944 připravil založení nového divadla v Praze (založeno následně v květnu 1945), pojmenovaného pak jako Divadlo 5. května (D5K). Soubor divadla vznikl spojením dvou skupin herců – členů Svazu DDOČ (Dělničtí divadelní ochotníci Československa) a Českého lidového divadla. Jednalo se převážně o herce z holešovického divadla Uranie – v souboru působili např.: Rudolf Deyl ml., Vítězslav Vejražka, Otýlie Beníšková, Blanka Waleská, Felix le Breux. K souboru se dále připojili František Kovářík, Vladimír Hlavatý, Jindřich Plachta, Vojtěch Plachý-Tůma, Světla Amortová, Rudolf Hrušínský st.

Divadlo 5. května působilo na dvou scénách:

  • Malá scéna: Komorní divadlo v Hybernské ulici
  • Velká scéna: bývalé Nové německé divadlo (pozdější Státní opera)

V Divadle 5. května vykonával funkci uměleckého ředitele činohry a režiséra. Pod jeho režijním vedením nastudoval soubor 8 premiér [6]. V polovině roku 1946 však z Divadla 5. května po vyslovení nedůvěry souborem odešel [7].

Následně spoluzaložil v září 1947 v žižkovské Akropoli Divadlo města Žižkova (pozdější Divadlo pod Palmovkou, též známé jako Divadlo S. K. Neumanna), odkud však odešel v roce 1948.

Přešel do Ostravy a v letech 19481952 byl ředitelem Státního divadla Ostrava, kde pak v letech 19521954 působil již jen jako režisér. Od roku 1957 do roku 1960 byl režisérem v Městském divadle (Divadlo bratří Mrštíků) v Brně.

Celý svůj život byl levicově orientován, byl členem KSČ. Jeho inscenaci Tylových Kutnohorských havířů ocenil v roce 1949 tehdejší president Klement Gottwald osobním dopisem, který byl zveřejněn v tisku.[8]

Vybrané divadelní režie[editovat | editovat zdroj]

Poslední Kuršovou režijní prací v Divadle 5. května bylo v roce 1946 spolunastudování několika her s režisérem Fr.Salzerem pro Vesnické divadlo (konkrétně pro zájezdovou skupinu Jindřicha PlachtyDivadlo pod Plachtou):

  • P. A. Karatygin: Cizí uniforma; A. P. Čechov: Bezděčný tragik; I. Ščeglov: Před obchodem; P. P. Gnědič: Hořící listy (uvedeno jako večer slovanských aktovek pod názvem Bože, to je člověk) [10]

Pro Vesnické divadlo později spolupracoval také na nastudování dalších her:

  • A. P. Čechov: Bankovní jubileum
  • I. A. Krylov: Medvěd námluvčím
  • A. P. Čechov: Labutí píseň (uvedeno na scéně Velké operety)
  • V. Petrovičová: Růžové dopisy (uvedeno na scéně Velké operety)
  • G. Gradov: Směšná práce (uvedeno na scéně Velké operety)

Vybrané divadelní role[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1947 Jan Roháč z Dubé (role kněze Jakuba Vlka) – režie Vladimír Borský

Překladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

  • 1945 A. N. Arbuzov: Šest zamilovaných, vyd. ÚRO Praha
  • 1952 A. N. Ostrovskij: Pozdní láska, překlad pro ND (režie František Salzer)
  • 1952 Maxim Gorkij: Nepřátelé, překlad pro ND společně s Otto Haasem (režie A. Kurš)
  • 1954 S. K. Stanislavskij: Režisérský plán Othella, vyd. Orbis Praha

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

  • 1932 A. Kurš, M. Disman: Teorie a prakse sborového přednesu s ukázkami nácviků, Praha, Spisy „Dědictví Komenského, č. 315“

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze
  2. Policejní přihlášky, Praha, rodina Jana Kurše
  3. Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 510
  4. Národní politika, 14.8.1943, s.3 (dostupné online v NK ČR)
  5. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
  6. Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 54, ISBN 80-7038-140-X
  7. Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, 1984, Praha, Melantrich, str. 177
  8. Rudé právo, 23.9.1949, s.1 (dostupné online v NK ČR)
  9. Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 48, ISBN 80-7038-140-X
  10. Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 54, ISBN 80-7038-140-X

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]