U pokladny stál...

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
U pokladny stál…
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka98 minut
Žánrkomedie
PředlohaJiří Verner
(divadelní hra U pokladny stál...)
ScénářVáclav Wasserman
RežieKarel Lamač
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVlasta Burian
Jaroslav Marvan
Antonín Streit
Adina Mandlová
Čeněk Šlégl
Karel Postranecký
ProdukceLadislav Brom
HudbaJosef Dobeš
KameraJan Stallich
KostýmyJaromír Novák
Marie Malá
StřihJan Kohout
ZvukJosef Zora
ArchitektJan Zázvorka
Výroba a distribuce
PremiéraČeskoslovensko 10. února 1939
Produkční společnostBrom
DistribuceBrom
U pokladny stál… na FPČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

U pokladny stál… je československá filmová komedie z roku 1939. Film režíroval Karel Lamač jako svůj poslední snímek před emigrací do ciziny. Hlavní roli vytvořil Vlasta Burian.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Ošetřovatel v nemocnici „U svatého Jakuba“ Kryštof Rozruch (Vlasta Burian) dostane od nemocenské pojišťovny místo poukazu na „bahna“ na ischias omylem umělé zuby. Rozhodne se, že půjde do pojišťovny a podá reklamaci. V pojišťovně si ho zaměstnanci spletou s jeho nadřízeným, primářem MUDr. Leonem Markem (Antonín Streit), který má přijít do pokladny. Proto lékař nemocenské pojišťovny Bruner (Jaroslav Marvan) pošle Rozrucha do lázní Rochov na léčení. Bruner jede s Rozruchem.

V té době jede do lázní také Marek se svou přítelkyní Hedou Pěnovou (Anna Gabrielová), Marek se ale vydává za Rozrucha, aby jeho vyvolená nevěděla, jak je bohatý. Do lázní jede také gremiální rada Pěna (Čeněk Šlégl) se svou milenkou Věrou (Adina Mandlová). Pěna neví, že tam je jeho dcera a ona také neví, že tam je. Rozruch se s radou zná, potkali se v pojišťovně. Po několika komických scénách a po přednesu Rozruchovy balady o Deliriu Tremens Brunerovi se celá komplikovaná situace vyřeší a odhalí. Mezitím se ještě Rozruch domluvil s Markem o tom, že se budou vydávat za toho druhého. Pak všechno praskne: Pěna i Věra jsou odhaleni Věřinou matkou (Marie Blažková), také Pěnova dcera s Leonem jsou odhaleni.

Rozruch se vrací zpátky do Prahy. Tam se Rozruch pohádá s doktorem (Karel Postranecký). Pak Rozruch ošetří zraněný palec radovi Pěnovi (palec mu Rozruch přiskřípl ještě v pojišťovně). Rada v tu chvíli netuší, že Rozruch není lékař. Vše se však „provalí“ v přítomnosti Marka, Brunera, Věry, Hedy, uraženého doktora i Pěny. Na obranu proti námitkám Rozruch předloží diplom s tím, že od rána je také lékař (promoval tentýž den ráno). Lékař Bruner zajistí pro Rozrucha místo v nemocenské pojišťovně.

V hlavní roli[editovat | editovat zdroj]

Vlasta Burian (role: ošetřovatel v nemocnici Kryštof Rozruch a nepravý primář Leon Marek); v tomto svém dvacátém sedmém filmu dokonale improvizoval (pojišťovna a lázně).

Dále hrají[editovat | editovat zdroj]

Autorský tým[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy
Články v periodikách
  • BROUSIL, Antonín Martin. Nový film se starým Burianem. Venkov. Praha: Novina - tiskařské a vydavatelské podniky v Praze, 12. únor 1939, roč. 34, čís. 37, s. 9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]