Jaroslav Marvan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Marvan
Rodné jméno Jaroslav Marvan
Narození 11. prosince 1901
Žižkov
Austria-Hungary 1869-1918 Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. května 1974 (72 let)
Praha
Československo Československo
Aktivní roky 1926 – 1973
Významné role Rada Vacátko v TV seriálu Hříšní lidé města pražského
Umělecké ceny
1951 Státní cena
1953 titul zasloužilý umělec
1971 titul národní umělec

Národní umělec Jaroslav Marvan (11. prosince 1901 Žižkov21. května 1974 Praha) byl český herec.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se a vyrůstal na pražském předměstí, tehdy samostatném Žižkově. Vystudoval reálné gymnázium Karla Sladkovského a stejně jako jeho otec se stal pošťákem. Pracoval v pražském Zeměpisném ústavu a na ředitelství pošt. Po několika letech praxe byl vyslán do Užhorodu na Podkarpatskou Rus (ta byla v té době součástí Československa). Zde působil v letech 19201923 a zde začal hrát ochotnické divadlo. Pokračoval ochotnicky i později v Praze v žižkovském divadle Deklarace a také ve Švandově divadle.

Po návratu do Prahy byla jeho hlavním zaměstnáním práce výběrčího úvěrů. Když si stěžoval svému příteli a spolužákovi Josefu Čapkovi, že se stydí vymáhat od lidí peníze, Čapek mu pomohl dostat se k divadlu k Burianovi.

Divadelní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Bylo mu v té době 24 let, stal se hostujícím hercem v divadle Vlasty Buriana s gáží třicet korun za představení. V roce 1926 se stal profesionálním hercem a Burianovým dvorním „nahrávačem“. Za protektorátu, v roce 1943, přestoupil do Divadla na Vinohradech, kde zůstal až do roku 1950 [1] kdy po rozdělení souborů přešel do Městských divadel pražských a zde hrál až do roku 1954 [2]. V roce 1954 se stal členem činohry Národního divadla, kde zůstal až do smrti v roce 1974.

Filmová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Účinkoval ve více než 200 filmech a stal se jedním z nejobsazovanějších českých herců. První film se jmenoval Falešná kočička aneb Když si žena umíní (1926) a poslední Noc na Karlštejně z roku 1973. Hrál téměř ve všech Burianových filmech. Vystupoval též v televizním seriálu Hříšní lidé města pražského, kde ztvárnil postavu kriminálního rady Vacátka i v navazujících celovečerních filmech.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Filmové role, výběr[editovat | editovat zdroj]

70. léta[editovat | editovat zdroj]

60. léta[editovat | editovat zdroj]

50. léta[editovat | editovat zdroj]

  • O medvědu Ondřejovi (1959) – král
  • Král Šumavy (1959) – respicient finanční stráže Beran
  • Slečna od vody (1959) – Pokorný
  • Pět z milionu (1959) – Karpíšek
  • O věcech nadpřirozených (1958) – Tajemství písma – soudce
  • Poslušně hlásím (1957) – strážmistr Flanderka
  • Případ ještě nekončí (1957) – Zouplna
  • Váhavý střelec (1956) – Jakub Něnička
  • Kudy kam? (1956) – Macek
  • Vzorný kinematograf Haška Jaroslava (1955) – Honzátko
  • Anděl na horách (1955) – Gustav Anděl
  • Hudba z Marsu (1955) – Václav Řehák
  • Cirkus bude! (1954) – Liška
  • Ještě svatba nebyla (1954) – Ambrož
  • Expres z Norimberka (1953) – Čapek
  • Jestřáb kontra Hrdlička (1953) – Jestřáb
  • Plavecký mariáš (1952) – Váňa
  • Dovolená s Andělem (1952) – Gustav Anděl
  • Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952) – rada Benzet
  • Velké dobrodružství (1952) – Vojta Náprstek
  • Bylo to v máji (1950) – Šebesta
  • Veselý souboj (1950) – Javorin starší

40. léta[editovat | editovat zdroj]

30. léta[editovat | editovat zdroj]

20. léta[editovat | editovat zdroj]

  • Svatý Václav (1929) – slovanský kníže
  • Plukovník Švec (1929) – srbský major Blagotič
  • Páter Vojtěch (1928) – starosta obce Knotek
  • Modrý démant (1928) – číšník
  • Lásky Kačenky Strnadové (1926) – senátor David Hradecký
  • Falešná kočička (1926) – strážník
  • Dobrý voják Švejk (1926) – strážník

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 300

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]