Hudba z Marsu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o filmu z roku 1955. Další významy jsou uvedeny na stránce Hudba z Marsu (rozcestník).
Hudba z Marsu
Země Československo
Jazyk čeština
Délka 105 min
Žánr komedie
Námět a scénář Ján Kadár
Elmar Klos
Vratislav Blažek
Režie Ján Kadár
Elmar Klos
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Jaroslav Marvan
Josef Bek
Oldřich Nový
Alena Vránová
Otomar Krejča
Bohuš Záhorský
Produkce Studio uměleckých hraných filmů Praha
Hudba Jan Rychlík
Kamera Rudolf Milič
Střih Josef Dobřichovský
Výroba a distribuce
Premiéra 27. května 1955
Distribuce Národní filmový archiv
Hudba z Marsu na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hudba z Marsu je československá filmová hudební komedie, zasazená do období rozkvětu Československé socialistické vlasti. Film byl natočen pod vedením proslulého režisérského dua Ján Kadár a Elmar Klos. Spolu s Vratislavem Blažkem jsou spoluautory námětu k filmu, a potažmo i samotného scénáře, který byl realizován v roce 1955.

O filmu[editovat | editovat zdroj]

Distribuce a projekce[editovat | editovat zdroj]

Premiéra filmu byla promítána dne 27. května 1955, v pražském kině Blaník, a stejného dne i na Slovensku.
Distribuce na DVD: Od: 16. září 2007 jako příloha deníku Aha!, od 6. prosince 2010, 11. prosince 2013 a 16. dubna 2014 Filmexport.

Herecké obsazení[editovat | editovat zdroj]

Tento snímek se může pochlubit plejádou tehdejších předních českých herců a hereček, mezi které bez pochyby patří například Oldřich Nový, Josef Bek, Jaroslav Marvan, Jaroslav Vojta, Lubomír Lipský, Josef Kemr a Jan Werich. Z ženského zastoupení je to potom Stella Zázvorková a Alena Vránová. Na natáčení se podílelo bezmála šest set komparzistů.

Natáčení[editovat | editovat zdroj]

Interiéry k filmu se točily převážně v Hostivařských ateliérech.[1]Zatímco natáčení exteriérú bylo celkem výpravné, a probíhalo nejen v různých částech Československa, ale i Prahy. Úvod filmu a jeho třetí čtvrtina se natáčela v Telči, na náměstí Zachariáše z Hradce, v zámeckém parku a na Štěpnickém rybníce. Druhá čtvrtina potom v Mariánských lázních na Goethově náměstí a na kolonádě Rudolfova pramene. Dále pak ve Velkých Žernosekách u Mariánského viničního domku a u přívozu. Poslední část filmu a jeho konec se točil v Praze, a to převážně na Malé Straně, Novém Městě a Hradčanech.[2]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Jako každý hudební film je i tato komedie plná hudby, kterou měl na starost i s dramaturgií Jan Rychlík. Průvodní melodie nahrál Filmový symfonický orchestr (FISYO), který řídil Milivoj Uzelac. Sólo na housle zahrál Ivan Kawaciuk. Dále ve filmu účinkovali Orchestr Karla Vlacha, Ústřední hudba AČR (tehdejší název Ústřední hudba Československé armády) pod vedením majora Karla Pravečka a Harmonyton. K tanci byl pozván taneční soubor Lúčnica.
Ve filmu zazněly následující písně a skladby:[3]

  • Proč myslet na zítřek? – Hudba a text Jaroslav Moravec, zpěv Oldřich Nový
  • Svatební – Hudba Jiří Sternwald, text Vratislav Blažek, zpěv Oldřich Nový
  • Milion – Hudba Jiří Sternwald, text Vratislav Blažek, zpěv Oldřich Nový a Josef Bek
  • V horním konci svíťa – zpěv Alena Vránová
  • Pod našima okny teče vodička – zpěv Blažena Slavíčková
  • Uspávanka – Hudba Jan Rychlík, text Vratislav Blažek, zpěv Oldřich Nový a Josef Bek[4]
  • MarinarellaJulius Fučík
  • Vjezd gladiátorů – Julius Fučík

Hudbou a názvem tohoto filmu se nechala inspirovat stejnojmenná slovenská kapela z Trnavy. Na jejich albu Supervýlet z roku 1998, jsou jednotlivé písničky propojeny právě zvukovými ukázkami z filmu.[5]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Úvodem filmu nás provází Hana Jelínková (Alena Vránová), která představuje nově vzniklý závodní orchestr a jeho členy, zaměstnance nábytkářského podniku MARS (Maršovské sdružené nábytkárny). O samotný vznik závodního orchestru se nechtěně postaral Václav Řehák (Jaroslav Marvan), předseda závodní rady, když se při návštěvě náměstka ministra (Otomar Krejča) vychloubal, slovy '"ovšem kdybychom chtěli, tak může klidně postavit takový, řekněme třiceti členný závodní orchestr, trumpetu neslevím!" Na tato slova se náměstek ministra při tanci domluví s Hanou Jelínkovou, a nechá poslat podniku MARS hudební nástroje pro třiceti členný závodní orchestr. Při vykládáni zásilky nástrojů, je přítomna i televize, což jim vynese mediální ohlas, neboť záběry byli požity ve filmovém týdeníku. Také díky tomu, a na prosebné naléhání Václava Řeháka, vznikne při výjimečném zasedání závodní orchestr. V podstatě nikdo moc neumí na nic hrát, ale ze strachu z možné ostudy pilně trénují pod taktovkou Jana Tomana. Po pár dnech napíše Hana Jelínková dopis Svazu hudebních skladatelů s prosbou, zda by neposlali patrona pro nově vzniklý orchestr. Je jí vyhověno, a na scéně se objevuje skladatel Jiří Karas (Oldřich Nový). Přichází přímo do probíhající zkoušky orchestru, a se slovy "Co to je? Hudba z Marsu?" prchá, následován Hanou Jelínkovou, která ho posléze přemluví, a Jiří Karas se uvolí k vedení orchestru. Po pár dnech cvičení a rámusu po celém městě, se zvedne vlna odporu, především z řad spolubydlících, v čele s Šimáčkovou (Stella Zázvorková), a jdou si stěžovat k Václavovi Řehákovi. Po této a dalších stížnostech i u ředitele závodu (Bohuš Záhorský), mimořádně zasedá závodní rada, kde vznese výborný nápad Jiří Karas, a celý soubor se vydá na podnikovou zotavenou. Hned při první zastávce v lázních Studená Teplá (Mariánské lázně), se setkají s nedorozuměním, a jsou nuceni vystoupit před diváky. Vystoupení natáčí rozhlas, a díky hudební grotesce Z pekla štěstí, ve které zahráli v podstatě jen hudební škály, se stanou slavnými a žádanými po celé republice. Po odehrání skladby úprkem mizí, a azyl nalézají v JZD, kde je hodný předseda (Jaroslav Vojta) schovává před novináři. V podniku MARS, se zatím množí žádosti o vystoupení orchestru, a na to konto se je Hana Jelínková vydá hledat. Nalézá je v již zmiňovaném JZD, kde zrovna probíhá poslední generální zkouška vinařské polky. S touto skladbou se chystají přivítat náměstka ministra, který přijíždí na prohlídku místních vinic, ovšem netuší, že na parníku spolu s náměstkem přijíždí i Orchestr lidové tvořivosti. Ten začne hrát, závodní orchestr z MARSU se rozuteče, a cestou domů v se autobuse rozhodne o jeho ukončení, a orchestr se rozpadá. Ovšem po příjezdu do rodného města jsou mile přivítáni spoluobčany, kteří jim předají pozvánku na přehlídku nejlepších závodních orchestrů. Ani to však nepřinutí členy k jeho znovuobnovení. Až po naléhání Hany Jelínkové a Jiřího Karase, kvůli zahrání svatebního pochodu, se Václav Řehák i ostatní rozhodnou o znovuobnovení orchestru, a vydají se na zmiňovanou přehlídku nejlepších závodních orchestrů. Po příchodu však nejsou vpuštěni do Valdštejnské zahrady, jsou vyhoštěni předsedou SPKPL (Lubomír Lipský), a za doprovodu strážníka odcházejí. Cestou na strážnici však potkají plačící dítě, zahrají mu uspávanku, a poté je strážník opouští. Když to zjistí, nabídne se dědeček plačícího dítěte (Stanislav Neumann), že je do Valdštejnské zahrady zavede kanalizací a vydají se na cestu. Dojdou až pod fontánu, vycházejí otvorem ven, ale zjišťují, že se ocitli pod pódiem, na kterém již probíhá program. Ten se blíží ke konci, když v tom bubeník Karel Kalousek (Oldřich Dědek), podá Janu Tomanovi pilu. Proříznou si cestu ven, vstupují na jeviště s písní Milion, se kterou vyhrávají přehlídku nejlepších závodních orchestrů, a náměstek ministra jim osobně předává cenu vítězů.

V ději celého filmu je vykreslen i milostný příběh Hany Jelínkové a Jana Tomana, kteří se chtějí vzít, ovšem Jan Toman se zaváže, že dokud nebude orchestr schopen zahrát jim na svatbě, tak se neožení. Tento milostný příběh je však narušen příchodem Jiřího Karase, a Jan Toman se domnívá, že si něco začal s Hanou Jelínkovou, ale ke konci se vše vysvětlí.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

U jednotlivých rolí je uveden i hudební nástroj, na který hráli coby členové závodního orchestru.

Jaroslav Marvan Václav Řehák (předseda závodní rady, Suzafon)
Josef Bek Jan Toman (novátor, kapelník)
Oldřich Nový Jiří (Hary) Karas (skladatel, patron)
Alena Vránová Hana Jelínková (kulturní referentka)
František Kovářík Jindřich Kebort (dědeček Hany, Trubka)
Otomar Krejča náměstek ministra
Bohuš Záhorský ředitel Marsu
Stanislav Neumann malostranský dědeček
Jaroslav Vojta předseda JZD
Lubomír Lipský Holoubek (referent SPKPL)
Eman Fiala Březina (vedoucí dílny, flétna)
Karel Effa Kulhánek (účetní , kytara, violoncello)
Josef Hlinomaz Bedřich Šimáček (obsluha pily, pozoun)
Josef Kemr Veselý (činely)
Václav Trégl pořadatel
Jan Werich divák
Oldřich Dědek Karel Kalousek (bubeník)
Antonín Jedlička učeň (klarinet, harmonika)
Stella Zázvorková Šimáčkova manželka
Božena Obrová Kalouskova manželka
Vratislav Blažek reportér
Josef Pehr člen souboru
Jaroslav Cmíral kapelník Ústředí lidové tvořivosti
Rudolf Princ Novotný (hlavní pořadatel)
Ján Maškal Kulíšek (rozhlasový režisér)
Vladimír Dvořák divák
Ladislav Baláž Lájoš (housle)
Rudolf Pellar náměstkův tajemník
Jaroslav Štercl obsluha čerpací stanice pohonných hmot
Ferdinand Krůta rekreační referent

Tvůrci[editovat | editovat zdroj]

Technická Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Technické vlastnosti filmu.[6]
Celkový čas: 1 h, 45 min (105 min)
Zvukové kanály: 1, Mono
Obraz: RGB, barevný (Agfacolor)
Poměr stran: 4:3 (1,37:1)
Délka filmové pásky: 3 058 metrů
Formát negativu: 35 mm

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.fdb.cz/film/hudba-z-marsu/vyroba-uvedeni/8808
  2. http://www.filmovamista.cz/949-Hudba-z-Marsu
  3. http://www.imdb.com/title/tt0047098/soundtrack?ref_=tt_trv_snd
  4. http://www.discogs.com/Oldřich-Nový-Allanovy-Sestry-a-Rudolf-Cortés-Uspávanka-Milion/release/3042920
  5. http://www.czhd.cz/1180-supervylet
  6. http://www.imdb.com/title/tt0047098/technical?ref_=tt_dt_spec

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Hudba z Marsu na ČSFD
Hudba z Marsu na FDB
Hudba z Marsu na IMDb
Hudba z Marsu na Kinoboxu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Seznam českých filmových lokací