Dalibor C. Vačkář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dalibor C. Vačkář
Základní informace
Narození19. září 1906
Korčula
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. října 1984 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Žánryklasická hudba a divadelní hra
Povoláníautor, hudební skladatel, spisovatel, skladatel filmové hudby, básník a dramatik
Nástrojehousle
Oceněnízasloužilý umělec
DětiTomáš Vačkář
RodičeVáclav Vačkář
Příbuznídcery Věra Vačkářová
Jana Vačkářová
vnuci Adam,Čestmír, Tomáš, Marie, Filip, Jan, Mikuláš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalibor C. Vačkář (celým jménem Dalibor Ctibor Vačkář, pseudonymy: Pip Faltys, Petr Filip, Tomáš Martin Karel Raymond, Dalibor C. Faltis) (19. září 1906, Korčula21. října 1984, Praha) československý hudební skladatel, scenárista, dramaturg a spisovatel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Byl synem houslisty, trumpetisty, hudebního skladatele a spisovatele Václava Vačkáře. Matka pocházela z herecké rodiny. Studoval na gymnáziu v Praze na Vinohradech. Po maturitě vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde v letech 19231929 studoval hru na housle u G. Reissiga a skladbu u Otakara Šína. Dále pokračoval ve studiu mistrovskou školu, ve hře na housle u Karla Hoffmanna a ve skladbě u Josefa Suka. V dirigování byl žákem Otakara Ostrčila.

Zpočátku neměl stálé zaměstnání. Věnoval se koncertní činnost a krátce dirigoval orchestr Tylova divadla v Nuslích. Působil v Orchestru Jaroslava Ježka v Osvobozeném divadle. V letech 1934–1945 byl houslistou Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Po osvobození se v roce 1945 stal filmovým dramaturgem a scenáristou. Po roce 1947 se věnoval dráze svobodného umělce: hudebního skladatele a spisovatele. Kromě mnoha hudebních děl napsal několik básnických sbírek a divadelních her. Jeho hry se hrály s úspěchem i na scéně Národního divadla. Společně s E. F. Burianem zdramatizoval Strašidlo cantervillské Oscara Wilda.

Pro svou různorodou činnost používal řadu pseudonymů. Pro zábavnou a taneční hudbu užíval jmen Pip Faltys, Petr Filip nebo Tomáš Martin. Publikace, scénáře, divadelní hry a pod. psal pod jménem Dalibor C. Faltis, které převzal po své matce.

Za svou činnost byl v roce 1966 vyznamenán titulem zasloužilý umělec.

Zemřel v Praze 21. října 1984 a je pochován na Vinohradském hřbitově.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

Rodinný hrob na Vinohradském hřbitově

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonie č. 1 D-dur op. 29 "Optimistická" (1941)
  • Symfonie č. 2 „Země vyvolená“ (s altovým sólem a sborem, slova František Hrubín, Jaroslav Seifert, Viktor Dyk)
  • Symfonie č. 3 „Smoking symphony“ (1948)
  • Symfonie č. 4 „Symfonie míru“ (1950)
  • Symfonie č. 5 "Pro juventute" (1983)
  • Apelatio pro ženský sbor a orchestr (1970)
  • Symfonietta pro lesní roh, klavír a orchestr (1951)
  • Preludium a proměny (1953)
  • Symfonietta č. 2 (1975) k 40. výročí osvobození Československa
  • Extempore 84 (1984)

Koncertantní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Houslový koncert op. 11 (absolventská práce, 1931)
  • 2. houslový koncert C-dur (1958)
  • Český koncert pro klavír (1953)
  • Koncert pro fagot a smyčce (1962)
  • Koncert pro trubku s doprovodem bicích a kláves (1963)
  • Musica concertante (1971)

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Chudobky (Deset písní pro bicí nástroje, 1943)
  • Písničky k šití pro dívčí sbor s klavírem1950 (text: Jaroslav Seifert) a mnoho dalších.

Nevyhnul se ani komponování dobových masových a pionýrských písní a pochodů.

Balety[editovat | editovat zdroj]

Filmová tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Nejlepší ženská mého života (1968)
  • Alibi na vodě (1965)
  • Hvězda zvaná Pelyněk (1964)
  • Kde alibi nestačí (1961)
  • Partyzánská stezka (1959)
  • Slečna od vody (1959)
  • Nezlob, Kristino (1956)
  • Roztržka (1956)
  • Anděl na horách (1955)
  • Expres z Norimberka (1953)
  • Tajemství krve (1953)
  • Dovolená s Andělem (1952)
  • Pyšná princezna (1952)
  • Milujeme (1951)
  • Malý partyzán (1950)
  • Divá Bára (1949)
  • DS - 70 nevyjíždí (1949)
  • Dvaasedmdesátka (1948)
  • O ševci Matoušovi (1948)
  • Alena (1947)
  • Nerozumím (1947)
  • Podobizna (1947)
  • V horách duní (1946)
  • Píseň lásky (1940)

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Veronika (také jako předloha libreta opery Rafaela Kubelíka)
  • Stanice Gordian
  • Mraky na nebesích
  • Chodská nevěsta (předloha libreta opery Rafaela Kubelíka dochované pouze v náčrtu)
  • Piráti
  • Cornelia Faroli (původně Tizian), libreto opery Rafaela Kubelíka, 1966

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]