Karel Hoffmann (houslista)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Hoffmann
Karel Hoffmann.jpg
Základní informace
Narození 12. prosince 1872
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. března 1936 (ve věku 63 let)
Praha-Podolí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí rakovina
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Povolání houslista a hudební pedagog
Nástroje housle
Manžel(ka) Marie Hoffmannová roz. Mokrá
Děti Dagmar dcera
Příbuzní Otokar Mokrý tchán
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hoffmann, křtěný Karel Josef (12. prosince 1872 Smíchov[1]30. března 1936 Praha-Podolí), byl český houslový virtuos a hudební pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na Smíchově v chudé rodině tkalce Karla Hoffmanna[2] a jeho ženy Veroniky, roz. Dlabačové. Karel byl posledním z devíti dětí, matka mu však zemřela,[3] sotva dosáhl čtyř let. Zprvu rodina bydlela v chudém nádvorním bytě, nedaleko smíchovského Anděla v domě zvaném „U Škrýbů“ a později se přestěhovali do dělnických domků na Mrázovce u Bertramky. V rodině byla hudba považována za prostředek ke snadnějšímu výdělku, a tak byly i malému Karlovi zakoupeny housle a začal se učit hrát u Antonína Kohoutka, který byl členem „Kroupovy kapely“. Chlapec dělal veliké pokroky a brzy se svým učitelem hrál údajně i v žižkovské restauraci Na Bezovce. Obecnou školu navštěvoval na Smíchově a následně v roce 1882 pokračoval ve studiu na německé měšťance v Praze.

V létě roku 1885 absolvoval zkoušku na pražskou konzervatoř, kde studoval v letech 1885−1892 housle, zprvu u Antonína Benewitze a následně od května roku 1888 komorní hru u Hanuše Wihana. V pátém ročníku se stal koncertním mistrem školního orchestru a v sedmém roce svého studia, se již vedle sólové hry intenzivně věnoval kvartetní hře spolu se svými spolužáky: Josefem Sukem (druhé housle), Oskarem Nedbalem (viola) a Otto Bergerem (violoncello). Na přelomu roku 1891−1892 konzervatoř absolvoval, na radu příznivců kvarteto neopustil a pro vystoupení 13. listopadu 1892 v Rychnově nad Kněžnou se pojmenovali České kvarteto. Od roku 1898 začal Hoffmann samostatně koncertně vystupovat v Praze, ale i dalších evropských městech, např. Amsterdamu, Utrechtu a Haagu.

V roce 1899 se oženil[4] s Marií, dcerou básníka a spisovatele Otokara Mokrého z Vodňan. Za svědky jim byli Julius Zeyer a Hanuš Wihan. V roce 1901 se manželům narodila jediná dcera Dagmar.[5] Hoffmann byl bohužel značně zaneprázdněn svojí prací, studiem kvartetního i vlastního repertoáru a jeho soukromý život nebyl příliš harmonický. Manželská krize vyvrcholila milostným vztahem jeho ženy s Oskarem Nedbalem a jejich společným odjezdem do ciziny roku 1906.[6][4] Zůstal sám s dcerou, která mu později jako provdaná Dagmar Šetlíková,[7] vlastní rodinou nahradila to, co sám ztratil. Válečná léta omezila Hoffmannovy umělecké aktivity i koncertní možnosti kvarteta. Nový, velký rozmach, zejména zahraničních vystoupení jemu samému a kvartetu opět umožnil až konec války. V roce 1922 byl jmenován profesorem houslové hry na mistrovské škole pražské konzervatoře a ve školním roce 1926−1927 byl i jejím rektorem. Vychoval řadu významných houslistů, například Stanislava Nováka, Františka Daniela, Kitty Červenkovou[8] a mnoho dalších. Karel Hoffmann se však vlastních uměleckých plánů nevzdával a věnoval se studiu a provedení obtížných koncertů J. B. Foerstera, Paula Hindemitha a dalších.

Když se v roce 1933 vzdal Josef Suk své výkonné umělecké činnosti a Jiří Herold zemřel, založil K. Hoffmann v roce 1934 nový komorní soubor, České trio s Ladislavem Zelenkou (violoncello) a Janem Heřmanem (klavír). Existence tria však trvala již jen necelé dva roky, jelikož roku 1936 Karel Hoffmann nepřežil druhou operaci rakoviny. Jeho posledním bydlištěm byla Praha XV – Podolí, Lopatecká ulice čp. 204.[9] Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově do hrobky Slavín.

Karel Hoffmann byl nositelem státní ceny za rok 1927 a 1932, obdržel též několik zahraničních vyznamenání.

Citace[editovat | editovat zdroj]

Karikatura houslisty Karla Hoffmanna, nakreslil Hugo Boettinger (1919)

Josef Suk svému celoživotnímu příteli napsal k šedesátinám:

„V mých vzpomínkách nevystupuješ jen jako náš primarius. Jsem Ti zavázán za nesmírně mnoho i jako člověku. Tvůj hluboký cit je ovládán pevnou vůlí a dovedeš za všech okolností zachovat klid. Jen Tvoji nejlepší přátelé vědí, jak vřelé srdce bije pod tím klidným zevnějškem. A k Tobě, klidnému, jsem se utíkával v těžkých chvílích života já, neklidný. Za ty chvíle úlevy budiž požehnáno Tvé velké srdce přítele.“

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Příbuzné stránky[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ratibor Budiš. Slavní čeští houslisté. Státní hudební nakladatelství, Praha 1966
  • Jan Vratislavský. České kvarteto. Supraphon, n.p., Praha 1984

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově
  2. NACR Praha, Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914 Hoffmann Karl (1828) s rodinou (otec houslisty Karla Hoffmanna) Dostupné online.
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Veroniky Hoffmannové farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově
  4. a b Matriční záznam o sňatku Karla Hoffmanna s Marií Mokrou farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  5. Matriční záznam o narození a křtu Dagmar Hoffmannové farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  6. V roce 1906 bylo manželství Karla Hoffmanna rozvedeno
  7. opera+, Dagmar Šetlíková vzpomíná
  8. Český hudební slovník osob a institucí, Červenková, Kitty houslistka
  9. Prázdné domy, Hoffmannova vila

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]