Přeskočit na obsah

Elmar Klos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elmar Klos
Narození26. ledna 1910
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. července 1993 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánífilmový režisér, scenárista, pedagog, vysokoškolský učitel, režisér, dramaturg, učitel, filmový dramaturg a filmový scenárista
ZaměstnavatelAkademie múzických umění v Praze
Oceněnínárodní umělec (1968)
ChoťAnna Klossová rozená Vopálková
DětiElena Klossová
Elmar Kloss mladší (dabingový režisér)
RodičeRudolf Kloss

Marie Januštíková rozená Hořicová (S Klossem rozvedeni v roce 1919.)

JUDr. Josef Januštík (nevlastní otec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na pražském Vyšehradském hřbitově

Elmar Klos, vlastním jménem Elmar Jan Rudolf Kloss (26. ledna 1910 Brno[1]19. července 1993 Praha), byl český filmový režisér, scenárista, dramaturg, pedagog a filmový manažer. Vytvořil výraznou tvůrčí dvojici s Jánem Kadárem.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brně v rodině vládního rady Zemského úřadu Rudolfa Klosse (1880 ? –1969 ?) a Marie, rozené Hořicové (1886 Plzeň –1975 Praha). Jeho prarodiči z matčiny strany byli politik, novinář a spisovatel Ignát Hořica (1859–1902) a herečka Národního divadla Marie Laudová-Hořicová (1869–1931). Otec Rudolf upadl za první světové války do ruského zajetí a byl prohlášen za nezvěstného. Matka se mezitím sblížila s uherskohradišťským a později zlínským hejtmanem JUDr. Josefem Januštíkem (1880–1963), za kterého se roku 1920 po rozvodu s navrátivším se Klossem podruhé provdala.[2] Od roku 1915 vyrůstal Elmar Klos v Uherském Hradišti, kde jeho matka působila za války jako hospodářská ředitelka válečného lazaretu.[3] Zde také studoval v letech 1920–1926 na gymnáziu.

Už v této době se díky rodinnému příteli pražské babičky – humoristovi Josefu Skružnému – stal jedním z adeptů na chlapeckou roli ve filmu Venoušek a Stázička (1922). I když roli nakonec nedostal, o čtyři roky později začal spolupracovat na scénářích několika němých komedií s Vlastou Burianem[4] a proto se přestěhoval do Prahy, kde také dokončil střední školu na gymnáziu v Truhlářské ulici (1926–28). Začal rovněž statovat, vypomáhal ve filmových ateliérech, kde se postupně seznámil prakticky se všemi filmovými profesemi, a přispíval do Humoristických listů. Procestoval většinu evropských zemí. Seznámil se s Vladislavem Vančurou (svým vzdáleným příbuzným přes Jiřího Mahena), který v něm povzbudil vyšší filmařské ambice. V letech 1928–1933 vystudoval práva na Univerzitě Karlově a po těžkém zánětu pobřišnice na krátko nastoupil na místo úředníka Ústřední sociální pojišťovny (1934).

Od roku 1932 navázal spolupráci s firmou Baťa Zlín a přivydělával si psaním scénářů pro její reklamní snímky. V roce 1934 se na základě konkurzu stal vedoucím jejich firemní filmové skupiny. Přestěhoval se do Zlína, kam současně přesídlil jako hejtman nově zřízeného okresu jeho otčím s matkou[5] a kde dostala celá rodina od Bati k dispozici vilu, známou později jako Zikmundova.[3] Za svého působení ve Zlíně (1934–1945) dal Klos dohromady výrazné filmové tvůrčí osobnosti (Alexander Hackenschmied, František Pilát, Jan Lukas, Ladislav Kolda aj.), sám podle svých scénářů natočil několik propagačních snímků a dokumentů (někdy pod pseudonymy Klaus Hakon, Jiří Musil, Jan Kutil, F. Šestka). V roce 1936 podnikl s kolegy studijní cestu do USA a následující rok se stal prvním vedoucím nového ateliéru na Kudlově. Za nacistické okupace se také zasloužil o to, že tam začaly pracovat další osobnosti českého filmu jako byla Hermína Týrlová a Karel Zeman. V letech 1939–1940 byl vedoucím výroby a dramaturgem Baťou najatých pražských ateliérů v Hostivaři. Po jejich zabrání nacisty pomáhal s uspořádáním dvou zlínských filmových přehlídek Filmové žně (1940, 1941). Když bylo v roce 1942 okupanty zabráno i studio na Kudlově, byl jako pracovník Baťových pomocných závodů správcem nemovitostí a vedoucím kin na Zlínsku.

Po válce se stal (spolu s dalšími lidmi) jedním z hlavních organizátorů znárodňování československého filmu.

V letech 1942–1953 byl Elmar Klos majitelem vily ve Zlíně, kterou pak prodal cestovateli Miroslavu Zikmundovi.[6]

Tvůrčí duo Kadár–Klos

[editovat | editovat zdroj]

Klos se s Jánem Kadárem poprvé sešel ve studiích Krátkého filmu hned po válce, nicméně Kadár se ještě na nějakou dobu vrátil do Bratislavy. S Klosem začal spolupracovat poté, co ho vyhodili v Bratislavě a on se ho zastal. První film natočili v roce 1952 pod jménem Únos. Natočili spolu celkem osm filmů, největšího úspěchu a ohlasu doznal film Obchod na korze z roku 1965, který získal o rok později ocenění Oscar za nejlepší cizojazyčný film. Tato jejich vzájemně 17 let trvající spolupráce byla přerušena až příchodem normalizace v roce 1969, neboť Ján Kadár emigroval do USA. Elmar Klos byl politicky perzekvován a vyhozen jak z FAMU tak i od Československého státního filmu.

Spolupráci si mezi sebou rozdělili tak, že Kadár více jednal s herci zatímco Klos se staral o výtvarnou, hudební část a střih filmu.[7] Sám Klos popsal spolupráci: „Prostě dva hráči se sešli a doplňují se v tom, co umějí, ale i v tom, co neumějí. Vědí, kdy se na partnera mohou spolehnout a kdy ho sami musí podepřít.“[8] Na druhé straně Kadárův pomocný režisér Juraj Herz si všímal jejich propastného nesouladu a myslel si, že spolupráce je od Kadára pouze gesto vděku a samotný Klos je pro režii filmu zbytečný.[9]

Filmografie, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  1. Matrika 17014, sn. 209 [online]. MZA [cit. 2022-11-15]. Dostupné online. 
  2. Životopis Elmara Klose [online]. Filmový přehled.cz [cit. 2025-01-26]. Dostupné online. 
  3. a b Obyvatelé a majitelé Zikmundovy vily [online]. Zlín: [cit. 2025-01-26]. Dostupné online. 
  4. MAREČEK, Lubomír. Před sto lety se v Brně narodil oscarový filmař Elmar Klos. iDNES.cz [online]. 2010-01-26 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  5. Marie Januštíková, skautská náčelnice země Moravskoslezské [online]. [cit. 2025-01-26]. Dostupné online. 
  6. JORDÁNOVÁ, Andrea. Zikmundova vila jako vila Tugendhat. Nevstoupí do ní každý, kdo přijde. Deník.cz [online]. 2022-05-21 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  7. ČTK. Zemřel slovenský režisér a scenárista Ján Kadár [online]. ct24.cz, 2009-06-01 [cit. 2009-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. 
  8. Sběr. Elmar Klos [online]. FDb.cz [cit. 2009-06-26]. Dostupné online. 
  9. KŘIVÁNKOVÁ, Darina. Jsem žid antisemita [online]. Reflex.cz, 2009-06-11 [cit. 2009-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-20. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]