Karel Lier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Lier
Karel Lier (1898)
Karel Lier (1898)
Narození 14. listopadu 1843
Dobruška
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. října 1909 (ve věku 65 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Hřbitov Malvazinky
Manžel(ka) Antonie Bollardová
Děti Marie Rýdlová dcera
Příbuzní Antonín Rýdl zeť
Františka Bollardová švagrová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Lier (14. listopadu 1843, Dobruška[1]4. října 1909, Praha) byl český herec a režisér. Působil zejména ve Švandově divadle ve vážných i komických rolích.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v chudé maloměstské rodině v Dobrušce 14. listopadu 1843.[2] Rodiče si nemohli dovolit poslat ho na studia. Katecheta Böhm mu ale zajistil pobyt v Praze u své tety, hospodyně u dr. Michla. Brzy samostatně nastudoval množství literatury. Když se vrátil do Dobrušky, přijal místo u okresního soudu, přičemž ve volném čase hrál ochotnické divadlo. Tam ale projevil takový talent, že mu doporučili zanechat úřednické kariéry a věnovat se herectví profesionálně. Odjel do Prahy, kde se zapojil do kroužku divadelních nadšenců, mezi nimiž byl i pozdější starosta Ferdinand Vališ. Odbornou průpravu mu zajistil režisér J. Svoboda.[3]

Roku 1868 přijal angažmá v Plzni. Poté vystřídal několik společností, nejvíce ale hrál ve Švandově divadle na Smíchově. Roku 1893 si zahrál ve Vídni (Josefstadt), v roce 1898 působil jako režisér v divadle Uranie na výstavě architektury a inženýrství v Praze. Na zkoušku vystoupil i v Národním divadle, ale jeho projev nebyl srovnatelný s výkonem stálých členů souboru a smlouvu nezískal.[2]

Během své kariéry ztvárnil komické i vážné role. Nejlépe mu vyhovovali veseloherní otcové a operetní světáci. Ve vážných rolích měl úspěch například jako Shylock (Kupec benátský), Hamlet a Jago (Othello).[2] Kolegové ho znali jako vtipného, zábavného a taktního společníka.[4]

V létě 1909 uskutečnil se souborem Švandova divadla zájezd do Luhačovic, kde s úspěchem sehrál jedny ze svých posledních úloh ve fraškách Kontrolor spacích vagonů (autor: Alexandre Bisson, překlad: Olga Fastrová) a Cesta do pekel (autor: Gustav Kadelburg, překlad: Vilém Táborský).[5]

Dne 1. října 1909 ho ranila mrtvice, které za tři dny podlehl.[2] Zemřel 4. října 1909 ráno,[6] pohřben byl na Malvazinkách.[7]

Jeho manželkou byla herečka Antonie Bollardová [8].

Citát[editovat | editovat zdroj]

V Karlu Lierovi jsme měli umělce, který se mohl směle měřit s mnohou hereckou veličinou. Škoda, že jsme to nevěděli, pokud žil.
— Rudolf Deyl [9]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Knižně vydal:[10]

  • Abeceda z hereckého života (1896–7), básně k recitaci
  • Umělec a enthusiast : komický výstup pro dva pány (1896–7)
  • Ve fraku : solový výstup (1899)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d ŠUBERT, František Adolf. Karel Lier †. Národní politika. 1909-10-05, roč. 27, čís. 275, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  3. A. N. Z divadla na výstavě. Zlatá Praha. 1898-09-09, roč. 15, čís. 44, s. 526. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  4. ZUNA, Otakar. Za Karlem Lierem…. Národní listy. 1909-10-05, roč. 49, čís. 275, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  5. JANKO-VALESKÝ, Z. Poslední »štace« Lierova. Národní listy. 1909-10-06, roč. 49, čís. 276, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  6. Karel Lier mrtev. Národní listy. 1909-10-04, roč. 49, čís. 274, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  7. Pohřeb Karla Liera. Národní listy. 1909-10-05, roč. 49, čís. 275, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  8. Rudolf Deyl: Vavříny s trny, Československý spisovatel, Praha, 1973, str. 51
  9. Rudolf Deyl: Vavříny s trny, Československý spisovatel, Praha, 1973, str. 58
  10. Podle katalogu Národní knihovny.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]