Užhorod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Užhorod
Ужгород

Řeckokatolická katedrála
Užhorod – znak
znak
Užhorod – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 137 m n. m.
Časové pásmo +2
+3 (letní čas)
Stát Ukrajina Ukrajina
oblast Vlajka Zakarpatské oblasti Zakarpatská oblast
Užhorod
Red pog.svg
Užhorod
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 31,56 km²
Počet obyvatel 116 700 (2006)
Hustota zalidnění 3662 obyv./km²
Etnické složení Ukrajinci 77,8%, Rusíni, Maďaři 6,9 % , Rusové 9,6%, Slováci 2,5 %
Náboženské složení řeckokatolické a pravoslavné křesťanství
Správa
Status město
Starosta Bohdan Andrijiv
Vznik 872
Zakladatel Bílí Chorvati
Oficiální web uzhgorod-city.org.ua
Adresa obecního úřadu Закарпатська обл., м. Ужгород, пл. Поштова, 3, 88000
Telefonní předvolba (+380) 312
PSČ 88000
KOATUU 2110100000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Užhorod (ukrajinsky Ужгород / Užhorod; rusínsky Уґоград / Ugohrad ; rusky Ужгород / Užgorod; maďarsky Ungvár; německy Ungwar; v jidiš אונגוואר‎‎) je město na západní Ukrajině na řece (ukrajinsky Уж/; odtud také název města), přímo u hranice se Slovenskem. Je centrem Zakarpatské oblasti a okolního Užhorodského rajónu. V roce 2006 mělo město 116 000 obyvatel; je tedy nejen nejzápadnější, ale také nejmenší oblastní metropolí na Ukrajině. Město má dobře rozvinutý průmysl, zastoupený je zejména dřevozpracující, nábytkářský, strojírenský, chemický a potravinářský. Kultura a školství má ve městě bohatou tradicí nachází se zde několik muzeí, divadlo a od roku 1945 aji Užhorodská národní univerzita .

Historie[editovat | editovat zdroj]

Užhorod patřil před příchodem Uhrů mezi města slovanská; tehdy se zde nacházela východní část území osídleného Bílými Chorvaty. Ti zde vybudovali pevnost a sídlo raně městského typu. Na počátku 10. století se zde objevili Uhři, kteří se města, stejně jako celé Panonské nížiny, zmocnili.

Ve středověku byl Užhorod uherským městem; bylo zde centrum Užské župy a ještě kolem roku 1910 tvořili Maďaři kolem 80 % obyvatel. Roku 1872 sem dorazila železnice z Čopu, později prodloužená přes Užocký průsmyk do Lvova. Mezi lety 1919 a 1938 bylo hlavním městem Podkarpatské Rusi, součásti Československa. V těchto letech probíhal velký rozvoj: vzniklo mnoho budov v typickém československém stylu, postavily se nové čtvrti (jako například Malé Galago). Roku 1938 se Užhorod (a celý jih Zakarpatí) stal na základě Vídeňské arbitráže opět součástí Maďarska.

Budova oblastní rady v Užhorodu, postavená v 30. letech 20. století, a novodobý pomník T.G. Ševčenkovi
Synagoga (Dnešní filharmonie)

27. října 1944 osvobodil město 4. ukrajinský front. Po II. světové válce byla Podkarpatská Rus předána Sovětskému svazu, a Užhorod se tak stal součástí Ukrajinské SSR. Ještě téhož roku (1945) byla založena Užhorodská národní univerzita. Současné postavení hlavního města Zakarpatské oblasti má Užhorod od roku 1946, od roku 1991 je součástí nezávislé Ukrajiny. Roku 2002 zde byla zřízena busta Tomáše Garrigue Masaryka na vysokém čtyřhranném pylonu; jeho socha ve městě stála již v roce 1928 a po okupaci Maďarskem byla svržena. Po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny (1991) byl za starostu města několikrát zvolen kontroverzní podnikatel Serhij Ratušňak, jenž se v roce 2009 stal nechvalně známý svými antisemitskými výroky, zejména v souvislosti s tehdejším presidentským kandidátem Arsenijem Jaceňukem.

Kultura a památky[editovat | editovat zdroj]

V Užhorodu, stále oblíbenějším cíli turistů, jsou k vidění architektonické památky nejrůznějších období. Dominantou je Užhorodský hrad, stojící na 30 m vysoké sopečné vyvýšenině; dnes je zde muzeum s několika expozicemi. Nedaleko je také skanzen lidové architektury.

Řeckokatolická katedrála se dvěma věžemi byla postavena roku 1646 a sloužila původně římským katolíkům. Užhorodská synagoga dosud stojí, byla však přeměněna na filharmonii a zbavena všech náboženských předmětů. Dále se zde nachází množství kostelů různých vyznání.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Mapa Užhorodu v době první republiky

Toto město má již 6 Turistických známek - č. 1 pro Horjanskou rotundu, č. 6 pro skanzen, č. 18 pro bustu T.G Masaryka, č. 70 pro synagogu, č. 96 pro Užgorodský hrad a č. 136 pro krčmu „Deci u notáře”.

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Podkarpatská astronomická společnost byla založena v roce 1928 jako první pobočka České astronomické společnosti. Jejím hlavním úkolem bylo šíření poznatků z astronomie mezi nejširší veřejností. Zakladatelem byl František Pešta, který působil na finančním úřadě v Podkarpatské Rusi. Na základě dohody s Českou astronomickou společností byl každý člen Podkarpatské astronomické společnosti v Užhorodě zároveň členem České astronomické společnosti v Praze.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejúspěšnější sporty ve městě patří fotbal a ženská házená

Fotbal[editovat | editovat zdroj]

  • FK Hoverla Užhorod - fotbalový klub založený v roce 1946, v nejvyšší ukrajinské soutěži odehral 8 sezon.

Házená[editovat | editovat zdroj]

  • HK Karpaty Užhorod - ženský házenkářský klub, trojnásobný medailista z Mistrovství Ukrajiny a v sezóně 2011/12 průběžně vedoucí celek nejvyšší ukrajinské soutěže.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přestavěné užhorodské nádraží

Užhorod leží na jednokolejné elektrifikované trati ČopSambirLvov. Zdejší nádraží bylo počátkem 21. století rozšířeno a rekonstruováno. Odjíždějí odtud rychlíky do celé Ukrajiny a také do Moskvy; mezinárodní a další dálkové vlaky odjíždějí z nedalekého Čopu. Město má i autobusové nádraží, ze kterého několikrát denně jezdí linkový autobus do slovenských Michalovců a Košic Funguje zde také mezinárodní letiště. V Užhorodě končí plynovod Sojuz, který sem přivádí plyn z ruského Orenburgu.

Vzdálenost k nejbližším evropským metropolím:


Větší města v okruhu Užhorodu :

Růžice kompasu Slovensko Prešov (~115 km) Ukrajina Lvov (~133 km) Ukrajina Kyjev (~798 km) Růžice kompasu
Slovensko Košice (~98 km), Bratislava (~490 km) Sever Ukrajina Ivano-Frankivsk (~293 km)
Západ   Užhorod   Východ
Jih
Maďarsko Nyíregyháza (~92,6 km), Tokaj (~121 km) Rumunsko Satu Mare (~138 km), Cluj Napoca (~316 km) Rumunsko Sighetu Marmației (~170 km)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Od středověku do začátku 20. století byli převažující národností Maďaři. Město mělo do holocaustu velmi silnou židovskou komunitu, cca 30% všech obyvatel města v r. 1941[1]. Časté politické a teritoriální změny však etnickým složením obyvatelstva řádně zamíchaly. Podle sčítání v roce 2001, kdy zde žilo 117 317 obyvatel, tvořili Ukrajinci a Rusíni 77,8 %, Rusové 9,6 %, Maďaři 6,9 %, Slováci 2,5 % a Romové 1,5 %. Mezi vyznáními převládá řecké katolictví a pravoslaví.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Vaš (*1916 – † 2012), československý voják a prokurátor
  • Ladislav Schramm (*1920 – † 1980), slovenský matematik
  • Anton Hajduk (*1933 – † 2005), slovenský astronom
  • Karol Klobušický (*1935 – † 1994) slovenský pedagog a fyzik
  • Dušan Vančura (*1937), hudebník, textař, člen folkové skupiny Spirituál kvintet.
  • Sergej Kohut (*1940), slovenský právník, soudce Ústavního soudu SR
  • Peter Áč (* 26. března 1943), slovenský fotograf

Geografie a Klima[editovat | editovat zdroj]

Reliéf a hydrografie[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v nadmořské výšce asi 120 metrů v podhůří Karpat na řece (105 km na Ukrajině). Rozloha města je 41.56 km². Délka města od severu k jihu je 12 km od východu na západ je 5 km. Užhorod nejvyšší bod - Daybovetska. - 224 m.n.m. Plocha zeleně a výsadby činí 1,574 hektarů navíc je Užhorod obklopen lesy. Velká část území města je pravobřežní (Staré Město). Břehy Už spojuje 7 mostů.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Rozkvétlé sakury ve městě

Podnebí je kontinentální s horkými léty a mírnými zimami. Významný vliv na klima ve městě mají Karpaty, které chrání město před studenými větry ze severu. Průměrná roční teplota je 10,1 °C , nejnižší je v lednu (- 1,7 ° C), naopak nejvyšší jev červenci (20,9 °C). Během roku ve městě spadne 748 mm srážek, nejméně jich je v únoru a dubnu, nejvíce pak v červnu a červenci. Minimální roční úhrn srážek je (443 mm) byl naměřen v roce 1961, maximální (1134 mm) byl změřen v 1980. Maximální denní úhrn srážek je (75 mm) naměřen v červnu. Každý rok napadne ve městě sněhová pokrývka její výška je však zanedbatelná.Průměrná relativní vlhkost vzduchu je 74 %, nejnižší je v dubnu 63 %, nejvyšší je naopak v prosinci 63 %.

Užhorod – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Průměrné maximum [°C] 1,3 3,7 9,8 16,7 22 24,6 26,9 26,6 21,2 15,4 8,2 2,7 14,9
Průměrné minimum [°C] -4,8 -3,7 0,6 5,5 10,4 13,1 15 14,5 10,3 5,7 1,4 -3 5
Srážky [mm] 53 50 43 49 74 76 80 74 72 56 57 98 752
Zdroj: Погода и климат 22. březen 2017[2]
  • Absolutní maximum: 38,6 °C (1952)
  • Absolutní minimum: -28,2 °C (1954)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Město má konzuláty v Maďarsku a na Slovensku. Užhorod uzavřel partnerství s následujícími městy:

Nemocnice

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.yivoencyclopedia.org/article.aspx/Uzhhorod
  2. Погода и климат: Počasí v Užhorodě [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LUKAVEC, Jan. Kde se naše vlast dotýkala Číny: Užhorod. In Od českého Tokia k exotické Praze. Praha : Malvern, 2013. 317 s. ISBN 978-80-87580-61-5.  
  • KUŠNIR, B.G.. Užgorod = Oujgorod = Uszgorod = Ujgorod = Užhorod. Užhorod : Karpaty, 1990. ISBN 5-7757-0055-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]