Přeskočit na obsah

Ludmila Mojžíšová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludmila Mojžíšová
Narození25. října 1932
Užhorod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí3. ledna 1992 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánífyzioterapeutka
DětiJana Mojžíšová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludmila Mojžíšová (25. října 1932 Užhorod3. ledna 1992 Praha) byla česká fyzioterapeutka, významná osobnost české rehabilitace 20. století. Byla známá především tím, že se zaměřovala na léčbu neplodnosti.[1][2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Užhorodě v Podkarpatské Rusi, která byla do roku 1938 součástí Československa.[3] Jejím otcem byl kamnář Karel Havel, který sem odešel za prací a oženil se s Rusínkou. Před 2. světovou válkou odjela s rodiči a bratrem do Čech, kde se usadili v Opočně.[4] Po válce Ludmila chodila do rodinné a později střední zdravotní školy. Jako zdravotní sestra nastoupila na transfúzní stanici v Pardubicích. Zde také sportovala v dívčí čtyřveslici místního klubu Arosa.[5] Krátce poté odešla do Prahy. V roce 1955 začala pracovat jako zdravotní sestra ve Výzkumném ústavu tělovýchovném v Tyršově domě na Újezdě, kde setrvala po zbytek svého života.[3][6] Z výzkumu po několika letech přestoupila do ordinace pro studenty, následně zde pracovala jen napůl a druhou polovinu na oddělení fyzioterapie. Také byla dvacet let asistentkou oddělení rehabilitace na katedře tělovýchovného lékařství a zdravotní tělesné výchovy Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.[2]

Zabývala se odstraňováním funkčních poruch pohybového systému a vyvinula postupně vlastní metodu. Metoda spočívá v kombinaci vyrovnávacích cvičení, mobilizací žeber a uvolňování kostrče per rectum.[7] Nejprve k ní chodili především sportovci, mezi kterými byli např. tenisté Jan Kodeš a Jiří Hřebec, atletky Jarmila Kratochvílová, Taťána Kocembová a Helena Fibingerová. Kromě sportovců k ní chodili i tanečníci, hudebníci, dirigenti a herci jako např. tanečník Vlastimil Harapes nebo herec Jaromír Hanzlík.[8] Mojžíšová později působila jako zdravotník na řadě vrcholných soutěží včetně olympiády.[2] Po olympijských hrách v Montrealu k ní zavedli i kubánského sportovce Alberta Juantorenu, který ji pak chválil před novináři.[5]

Léčba sterility a gynekologických potíží

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 pro Mojžíšovou započalo její úspěšné tažení v léčbě sterility a gynekologických potíží.[2] Pomáhala ženám, které měly potíže s otěhotněním a přitom ani jednomu z partnerů lékaři nezjistili hormonální poruchu. Doporučila jim cviky uvolňující svalové křeče pánevního dna a také další svaly a kostrč. Vymyslela i cviky pro muže se špatnou kvalitou či množstvím spermií.[8] Informace o metodě paní Mojžíšové roznesla a ženy s obdobnými potížemi u ní začaly vyhledávat pomoc. Mojžíšová zjistila, že odstranění funkčních poruch pohybového systému má u léčených jedinců řadu pozitivních účinků: zmírnění bolestí hlavy, menstruačních bolestí, nepravidelností menstruačního cyklu aj.[2] Její specialitou bylo tzv. „rovnání zadků”. Zjistila, že při poruchách páteře se u mnoha lidívyskytuje vychýlení kostrče. Právě z tohoto konkrétního objevu vyšla s tím jak pomoci neplodným ženám.[9]

V roce 1977, kdy již úspěšně pomohla desítkám žen, začala spolupracovat s gynekologem prof. Evženem Čechem z pražské porodnice u Apolináře, aby se podařilo metodu lépe ověřit. Čech jí vybíral vhodné ženy pro tento způsob léčby.[2] V roce 1983 o její pomoci ženám napsal Jan Dobiáš článek pro Mladý svět.[8] Článek zaznamenal veliký ohlas a Mojžíšové začaly chodit stovky dopisů z celého Československa. V této době začala spolupracovat s profesorem Jiřím Tichým z neurologické kliniky VFN v Praze. Jejich společná práce nesla název Syndrom bolesti v zádech.[9] Vytvořili studii, kde ze skupiny 105 sterilních (neplodných) žen, které se léčily její metodou – otěhotnělo 35%. Veřejnosti svoje úspěchy poprvé prezentovala v roce 1984 na celostátním sjezdu gynekologů v Bratislavě.[1][10]

I nadále pomáhala sportovcům. Dokonale znala celé tělo, souvislosti mezi svaly a klouby a řetězením obtíží. Své poznatky však popisovala jazykem, který byl nepřijatelný pro oficiální medicínu. Byla známá svérázným způsobem komunikace, kdy většině lidí tykala.[6] K samotným lékařům byla kritická. Nedůvěřovala jim a oni zase, až na výjimky, neměli rádi ji.[6] Někteří ji nazývali i šarlatánkou.[2][3] V 70. a 80. letech marně bojovala za oficiální uznání svých léčebných metod s úředníky z Ministerstva zdravotnictví.[3] V roce 1986 ministerstvo zdravotnictví kvůli tlaku pacientek její metodu alespoň označilo za doplňkovou léčbu. Od 80. let zaškolovala rehabilitační pracovnice, kterých později vyškolila téměř dvě stě.[2] Zájem o její metodu však vůbec neprojevily lázně, kde se léčila ženská neplodnost a gynekologické potíže.[5] Až rok po pádu komunistického v roce 1990 na doporučení prof. MUDr. Vladimíra Jandy (odborníka v oboru rehabilitace) byla metoda schválena jako “Rehabilitační léčba některých druhů ženské sterility metodou L. Mojžíšové”.[11] Tehdy však již Mojžíšová bojovala s rakovinou prsu, s níž kvůli své nedůvěře v lékaře podcenila včasnou léčbu.[8]

Krátce po převratu odjela na turné pro ženy do Spojených států. Po návratu odjela kvůli zdravotním potížím rovnou do nemocnice. Byla také rozladěná z nevydařeného pobytu v zahraničí a nešťastná, že se její metodu stále nedaří uvést do praxe.[5] Rakovina ji metastazovala do páteře. Poslední roky se léčila doma. Zemřela 3. ledna 1992 ve věku 59 let.[5]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Byla vdaná. Ovdověla v roce 1979. Z manželství se narodila dcera Jana Mojžíšová.[12]

Pocta a knihy

[editovat | editovat zdroj]

Ještě za jejího života o ní Dana Emingerová napsala: „Od roku 1983, kdy vyšel první článek, prošlo jejíma rukama přesně 1528 žen, z nichž 684 otěhotněly. Byly mezi nimi i ty, jež se o mateřství marně pokoušely víc než deset let. Dnes má paní Mojžíšová narozených 507 dětí a další jsou na cestě. Její pokračovatelé v Brně jich porodili už víc než stovku.”[5]

O metodě Ludmily Mojžíšové vyšlo několik knih.

  • Olga Strusková, Jarmila Novotná – Metoda Ludmily Mojžíšové: Cesty k přirozenému těhotenství – 10 cviků pro fyzické a duševní zdraví (XYZ, 2007)
  • Olga Strusková, Jarmila Novotná – Metoda Ludmily Mojžíšové od A do Z (2017)[12]
  • Jan HnízdilLéčebně rehabilitační postupy Ludmily Mojžíšové
  • Rokyta a kol. – Rehabilitační metoda Ludmily Mojžíšové očima fyziologa

Na konci října v roce 2002 v den jejích nedožitých narozenin, sloužil Tomáš Halík za Ludmilu Mojžíšovou v pražském kostele sv. Salvátora zádušní mši. Přišlo tolik lidí, že se málem do kostela všichni nedostali.[9]

  1. a b ZÁKOVÁ, Hana. Metoda Ludmily Mojžíšové ve 21. století [online]. fyziosvet.cz, 2020-05-21 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h Metoda Ludmily Mojžíšové stále pomáhá ženám otěhotnět. Novinky.cz [online]. 2014-04-08 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. 
  3. a b c d Léčila tisíce pacientek a pacientů. Co je trápí, poznala i přes dveře. Osudové ženy: Ludmila Mojžíšová. Český rozhlas Dvojka [online]. Český rozhlas, 2023-10-28 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. 
  4. Ludmila Mojžíšová [online]. fyzioterapie.utvs.cvut.cz [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f KOVÁŘ, Pavel. Ludmila Mojžíšová [online]. Reflex, 2005-05-24 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  6. a b c KOVÁŘ, Pavel. Anděl úlevy: Legendární fyzioterapeutka Ludmila Mojžíšová by se letos dožila devadesáti let. reflex.cz [online]. 2022-10-14 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. 
  7. Metoda Ludmily Mojžíšové [online]. fyzioklinika.cz [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. 
  8. a b c d Ať máte půlky jako mandle, radila ženám sestra Mojžíšová [online]. idnes.cz, 2012-01-02 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. 
  9. a b c EMINGEROVÁ, Dana. Ludmila Mojžíšová léky nepoužívala. Léčila rukama.. MF DNES. 2002-11-15, s. C/9. Dostupné online. 
  10. BAJEROVÁ, Marika. Rozhovor s Hankou Volejníkovou, přímou žačkou Ludmily Mojžíšové - "Cílená fyzioterapie příznivě ovlivňuje ženám vjem z porodu" [online]. umeni-fyzioterapie.cz [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. 
  11. Metoda Ludmily Mojžíšové [online]. wikiskripta.eu [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. 
  12. a b Ludmila Mojžíšová [online]. praha3.cz, 2017-11-29 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]