Imrich Bugár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Imrich Bugár
Narození 4. dubna 1955 (61 let)
Dunajská Streda
Povolání atlet
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Jako reprezentant ČSSR Česko
Letní olympijské hry
stříbro LOH 1980 hod diskem
Mistrovství světa v atletice
zlato MS 1983 hod diskem
Mistrovství Evropy v atletice
bronz ME 1978 hod diskem
zlato ME 1982 hod diskem
Mistrovství ČSSR v atletice
bronz MČSSR 1977 hod diskem
zlato MČSSR 1978 hod diskem
zlato MČSSR 1979 hod diskem
zlato MČSSR 1980 hod diskem
zlato MČSSR 1981 hod diskem
zlato MČSSR 1982 hod diskem
zlato MČSSR 1983 hod diskem
zlato MČSSR 1984 hod diskem
zlato MČSSR 1985 hod diskem
zlato MČSSR 1986 hod diskem
stříbro MČSSR 1987 hod diskem
zlato MČSSR 1988 hod diskem
stříbro MČSSR 1989 hod diskem
zlato MČSSR 1990 hod diskem
zlato MČSSR 1991 hod diskem
zlato MČSSR 1992 hod diskem
Mistrovství ČR v atletice
zlato MČR 1993 hod diskem
zlato MČR 1994 hod diskem

Imrich Bugár (* 14. dubna 1955, v obci Ohrady poblíž města Dunajská Streda, nynější Slovenská republika) je bývalý československý atlet maďarské národnosti (maďarská varianta jeho jména je Bugár Imre), diskař, stříbrný z olympiády 1980 v Moskvě. Je zároveň mistrem Evropy z roku 1982 a mistrem světa z roku 1983. 195 cm a 120 kg v roce 1985

Byl vlajkonošem československé výpravy při slavnostních zahájeních letních olympijských her v roce 1980 a 1988.

Jeho osobní rekord je 71,26 metrů z roku 1985. Průměr jeho deseti nejlepších výkonů je 70,12 metrů, průměr z 50 nejlepších závodů je 67,02 metrů. Byl šestkrát zvolen v (mužské kategorii) nejlepším československým atletem roku (1980 – 1985) a jednou Sportovcem roku (1982). V hodu diskem překonal šestkrát československý rekord a celkem patnáctkrát (v rozmezí 17 sezón, 1978-1994) se stal v této disciplíně mistrem republiky.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Ve svém rodišti absolvoval maďarskou základní školu, a přestože byl rovněž nadaným házenkářem (hrál za školní družstvo v obci Trhové Mýto v okrese Dunajská Streda), začal se už tam věnovat hodu diskem, k němuž ho přitáhl tamní trenér Vincenc Vendégh. - v 15 letech vyhrál okresní přebor v Dunajské Stredě, když dosáhl s 1,5 kg diskem (bez otočky, kterou tehdy ještě neovládal) výkonu 31,14 metru. Poté odešel do Bratislavy, kde se v tamním Slovnaftu vyučil elektromontérem a naučil se slovensky - předtím mluvil pouze maďarsky (sám vzpomíná, že první nominační dopis na utkání dorostenců se Švédskem mu musel v jeho rodné obci přeložit tamní farář do maďarštiny). Disku se věnoval i v Bratislavě, kde ho trénoval bývalý skokan o tyči Vladimír Hurtoň. Když měl nastoupit vojenskou základní službu, očekávalo se, že nastoupí do Dukly Banská Bystrica. Tento klub ho ovšem - podle Bugárových vlastních slov - nechtěl, a tak 1.10.1974 zamířil do Dukly Praha, oddílu, jemuž nakonec zůstal celoživotně věrný. Jeho trenérem se v Dukle stává MIroslav Vlček, který pak léta stojí v pozadí všech Bugárových úspěchů. Jako atlet pražské Dukly absolvoval Imrich Bugár celkem 457 závodů. V době své aktivní dráhy vystudoval Imrich Bugár v Praze dálkově gymnázium a poté distančně také FTVS Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1990 (titul Mgr.).

Jako jeden z mála československých sportovců se pokoušel v roce 1984 vzdorovat tehdejšímu bojkotu olympijských her v Los Angeles (před funkcionáři tehdejšího Československého svazu tělesné výchovy prohlašoval, že na hry pojede třeba za své vlastní peníze) a byl kárán za nepříliš dobré umístění na náhradní akci, která byla pro sportovce socialistických zemí uspořádána pod názvem Družba v Moskvě.

Sportovní kariéru ukončil slavnostně a za účasti sponzorů 17. září 1995, po skončení svého posledního závodu - závěrečného kola atletické extraligy v Praze Na Julisce, kde obsadil výkonem 55,44 m druhé místo. Zakrátko nato, 22.9.1995, mu tehdejší prezident Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch v Praze udělil Olympijský řád, který zároveň s Imrichem Bugárem převzala i Dana Zátopková.

Po skončení aktivní činnosti zůstal zaměstnancem pražské Dukly, pracovníkem referátu zahraničních sportovních styků ASC Dukla. Byl také manažerem mezinárodního diskařského mítinku Memoriál Ludvíka Daňka v Turnově.

Přestože Slovák, oženil se v Čechách. S manželkou Olgou, která pochází z Hradce Králové (tam se také Bugár ženil), má dceru Olgu (* 12.12.1995).

V roce 2006 se neúspěšně pokusil kandidovat do Senátu na Jablonecku jako nestraník za ČSSD. Není bez zajímavosti, že se tehdy objevil na stejné kandidátní listině spolu s dvěma reprezentačními kolegy, účastníky pražského atletického mistrovství Evropy 1978 - bývalým běžcem na 400 metrů Karlem Kolářem (do druhého kola senátních voleb rovněž nepostoupil) a bývalým běžcem na 110 metrů překážek Jiřím Čeřovským (který do druhého kola voleb postoupil, ale prohrál v něm s protikandidátkou).

V roce 2012 je místopředsedou pro sport v Českém klubu olympioniků. V říjnu 2012 byl v České Lípě na oslavách 65. výročí tamního Atletic Clubu.[1]

Na podzim 2013 se aktivně zúčastnil taneční soutěže a pořadu České televize Star Dance. S taneční partnerkou Jitkou Šorfovou se umístil na třetím místě.[2]

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

  • hod diskem 71,26 m (San Jose 25.5.1985)
  • vrh koulí 15,46 m (1986)

Největší úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Československé rekordy Imricha Bugára[editovat | editovat zdroj]

  • 67,44 m, Gottwaldov 8.8.1981. Na "Velké ceně Gottwaldova", v nynějším Zlíně, se Imrich Bugár stal poprvé československým rekordmanem v hodu diskem. Plných 18 předchozích let (1963-1981) byl tento rekord v rukou Ludvíka Daňka, který jej naposledy překonal výkonem 67,18 m (Praha, 10.7.1974). Bugár začal ve Zlíně nenápadným výkonem 59,02 metru, pak se ale sérii od série zlepšoval (63,48 m, 65,64 m, 66,02 m, 66,12 m) a v posledním pokusu poslal disk na rekordní vzdálenost.
  • 67,48 m, Budapešť 20.8.1981. Na Spartakiádě spřátelených armád hodil Bugár v první sérii 63,92 metru a hned ve druhé sérii vylepšil svůj 12 dnů starý rekord.
  • 68,60 m, Praha 16.8.1982. V červnu 1982 Imrich Bugár o svůj československý rekord přišel. Při mezistátním atletickém utkání v britském Gatesheadu vytvořil Gejza Valent 13.6.1982 nový československý rekord výkonem 67,56 metru. Za dva měsíce, na Memoriálu Evžena Rošického v Praze, však pokusem dlouhým 68,60 m získal Imrich Bugár rekord znovu pro sebe.
  • 70,06 m, Zaragoza 22.5.1983. Na mítinku ve španělské Zaragoze překonal Imrich Bugár poprvé hranici 70 metrů a stal se historicky první československým diskařem, který dokázal tuto hranici přehodit.
  • 70,72 m, Schwechat 18.6.1983. Na mezistátním atletickém utkání tří zemí v rakouském Schwechatu zlepšil Bugár (podruhé v sezóně historicky prvního atletického mistrovství světa) svůj národní rekord.
  • 71,26 m, San Jose 25.5.1985. Svého posledního rekordu dosáhl Bugár na americkém turné, na které se na jaře 1985 vypravil společně s Jarmilou Kratochvílovou a Gejzou Valentem. Trojice českých atletů přijela do USA především proto, aby tu ve svých disciplínách získala první body na úvodních mítincích atletické Grand Prix, kterou IAAF uvedla jako zcela nový typ bodovací soutěže právě v roce 1985 a která byla prapředchůdkyní dnešní Diamantové ligy. Zahajovací mítinky Grand Prix se konaly v San Jose a v Eugene a ještě před nimi startoval Bugár na závodech v Los Angeles, kde 18.5.1985 dosáhl vynikajícího výkonu 69,02 metru. Samotný mítink v kalifornském San Jose přinesl úžasné výkony - čtyři první diskaři se dostali za hranici 68 metrů - chyběl ovšem pátý (tehdejší pravidla Gran Prix vyžadovala, aby na každém závodu, měl-li být bodován, startovalo nejméně 5 atletů ze světové padesátky v příslušné disciplíně). Ale ani fakt, že za svůj výkon nedostane žádné body, neodradil Bugára od maximálního nasazení hned v prvním pokusu, ve kterém hodil nový rekord 71,26 metru. Druhý v soutěži skončil Nor Knut Hjeltens (69,92 m), třetí Američan Art Burns (69,10 m) a čtvrtý Gejza Valent (68,40 m). Bugár měl v soutěži celkem 4 pokusy za hranici 65 metrů - v třetí sérii hodil ještě 68,88 metru a ve čtrvrté sérii 67,80 metru. Bugárův rekord se v roce 2015 dožil 30 let a je téměř vyloučeno, že by ho někdo ze současné generace českých diskařů dokázal vylepšit.

Imrich Bugár dosáhl 10.7.1981 v norském Spikkestadu výkonu 67,56 metru, který byl lepší nežli tehdejší československý rekord Ludvíka Daňka, Bugár však tento hod předvedl v exhibici.

Výkony Imricha Bugára v jednotlivých sezónách[editovat | editovat zdroj]

disk 1,5 kilogramu[editovat | editovat zdroj]

rok výkon
1970 39,26 m
1971 44,42 m

disk 2 kilogramy[editovat | editovat zdroj]

rok výkon pořadí svět pořadí Evropa pořadí Československo
1972 44,44 m
1973 48,22 m
1974 51,38 m
1975 53,88 m 14
1976 57,52 m 7
1977 62,54 m 3
1978 65,96 m 5 3 1
1979 64,88 m 18 10 1
1980 66,38 m 19 10 1
1981 67,48 m 6 3 1
1982 68,60 m 5 3 1
1983 70,72 m 5 2 1
1984 70,26 m 5 2 1
1985 71,26 m 1 1 1
1986 67,38 m 8 5 1
1987 67,22 m 11 8 1
1988 66,42 m 15= 13 1-2 (shodným výkonem s Gejzou Valentem)
1989 66,84 m 21 14 2
1990 63,46 m 36 29 1
1991 62,96 m 37 25 2
1992 64,14 m 29 20 1
1993 61,72 m 44 28 1 (v České republice)
1994 61,22 m 39 26 1 (v České republice)
1995 55,98 m 3 (v České republice)

Imrich Bugár v atletických tabulkách své doby[editovat | editovat zdroj]

světové tabulky v hodu diskem mužů v roce 1982[editovat | editovat zdroj]

výkon atlet pořadí místo datum
70,58 Luis M.Delís (Kuba), 1957 1 Salinas 19.5.1982
69,96 Art Burns (USA), 1954 1 Hayward 26.6.1982
69,44 Georgij Kolnootčenko (SSSR),1959 1 Indianapolis 3.7.1982
69,16 Jurij Dumčev (SSSR), 1958 1 Moskva 5.2.1982
68,60 Imrich Bugár (Československo), 1955 1 Praha 16.8.1982
68,52 Igor Duginěc (SSSR), 1956 1 Kyjev 21.8.1982
68,50 Ben Plucknett (USA), 1954 2 Hayward 26.6.1982
68,50 Armin Lemme (NDR), 1955 1 Karl-Marx-Stadt 10.7.1982
68,32 John Powell (USA), 1947 1 Londýn 30.8.1982
68,20 Mac Wilkins (USA), 1950 2 Knoxville 20.6.1982

dlouhodobé světové tabulky v hodu diskem mužů k 31.12.1982[editovat | editovat zdroj]

výkon atlet pořadí místo datum
72,34 Ben Plucknett (USA), 1954 1 Stockholm 7.7.1981
71,16 Wiolfgang Schmidt (NDR), 1954 1 Berlín 9,.8.1978
70,98 Mac Wilkins (USA), 1950 1 Helsinky 9.7.1980
70,58 Luis M.Delís (Kuba), 1957 1 Salinas 19.5.1982
70,38 Jay Silvester (USA), 1937 1 Lancaster 16.5.1971
69,98 John Powell (USA), 1947 2 Modesto 16.5.1981
69,96 Art Burns (USA), 1954 1 Hayward 26.6.1982
69,50 Knut Hjeltnes (Norsko), 1951 1 Modesto 12.5.1979
69,46 Al Oerter (USA), 1936 1 Wichita 31.5.1980
69,44 Georgij Kolnootčenko (SSSR), 1959 1 Indianapolis 3.7.1982
69,40 Art Swarts (USA), 1945 1 Scotch Plains 8.12.1979
69,20 Ken Stadel (USA), 1952 2 Walnut 16.6.1979
69,16 Jurij Dumčev (SSSR), 1958 1 Moskva 2.5.1982
68,60 Imrich Bugár (Československo), 1955 1 Praha 16.8.1982

světové tabulky v hodu diskem mužů v roce 1983[editovat | editovat zdroj]

výkon atlet pořadí místo datum
71,86 Jurij Dumčev (SSSR), 1958 1 Moskva 29.5.1983
71,32 Ben Plucknett (USA), 1954 1 Eugene 4.6.1983
71,18 Art Burns (USA), 1954 1 San Jose 19.7.1983
71,06 Luis M.Delís (Kuba), 1957 1 Havana 21.5.1983
70,72 Imrich Bugár (Československo), 1955 1 Schwechat 18.6.1983
70,36 Mac Wilkins (USA), 1950 1 Modesto 14.5.1983
70,00 Juan Martínez (Kuba), 1958 2 Havana 21.5.1983
68,70 Art Swarts (USA), 1945 1 Long Beach 12.11.1983
68,30 John Powell (USA), 1947 1 San Jose 28.5.1983
68,12 Iosif Nagy (Rumunsko), 1946 2 Zaragoza 22.5.1983

dlouhodobé světové tabulky v hodu diskem mužů k 31.12.1983[editovat | editovat zdroj]

výkon atlet pořadí místo datum
72,34 Ben Plucknett (USA), 1954 1 Stockholm 7.7.1981
71,86 Jurij Dumčev (SSSR), 1958 1 Moskva 29.5.1983
71,18 Art Burns (USA), 1954 1 San Jose 19.7.1983
71,16 Wolfgang Schmidt (NDR), 1954 1 Berlín 9.8.1978
71,06 Luis M.Delís (Kuba), 1957 1 Havana 21.5.1983
70,98 Mac Wilkins (USA), 1950 1 Helsinky 9.7.1980
70,72 Imrich Bugár (Československo), 1955 1 Schwechat 18.6.1983
70,38 Jay Silvester (USA), 1937 1 Lancaster 16.5.1971
70,00 Juan Martínez (Kuba), 1958 2 Havana 21.5.1983
69,98 John Powell (USA), 1947 2 Modesto 16.5.1981

Nejlepší výkony Imricha Bugára v hodu diskem[editovat | editovat zdroj]

výkon pořadí místo datum závod
71,26 m 1 San Jose 25.5.1985 Jennerův memoriál / Bruce Jenner Classic, zároveň závod atletické Grand Prix
70,72 m 1 Schwechat 18.6.1983 mezistátní atletické utkání Rakousko-Československo-Maďarsko)
70,26 m 1 Cagliari 8.9.1984 mezistátní atletické utkání Itále-Československo
70,24 m 1 Nitra 29.8.1984
70,06 m 1 Zaragoza 22.5.1983
69,94 m 1 Brusel 24.8.1984 Van Dammeho memoriál
69,92 m 1 Brno 22.8.1983
69,88 m 1 Praha 8.8.1984
69,60 m 1 Znojmo 19.5.1984 Velká cena Znojma
69,36 m 1 Ohrady 24.8.1983

Domácí mistrovské tituly Imricha Bugára[editovat | editovat zdroj]

mistr Československa (před rokem 1993)[editovat | editovat zdroj]

rok výkon
1978 65,96 m
1979 62,54 m
1980 62,42 m
1981 65,16 m
1982 66,86 m
1983 66,40 m
1984 67,98 m
1985 68,18 m
1986 66,64 m
1988 65,36 m
1990 62,48 m
1991 61,86 m
1992 62,66 m

V letech 1987 a 1989 byl poražen Gejzou Valentem.

mistr České republiky (po roce 1993)[editovat | editovat zdroj]

rok výkon
1993 58,20 m
1994 59,52 m

V roce 1995 Imrich Bugár na mistrovství České republiky nestartoval.

Imrich Bugár v anketě o nejlepšího atleta Československa a České republiky[editovat | editovat zdroj]

Imrich Bugár šestkrát zvítězil v anketě o nejlepšího československého atleta roku, kterou každoročně (pod měnícími se názvy) vyhlašoval jako čtenářskou korespondenční anketu měsíčník Atletika a která byla předchůdcem současné ankety Atlet roku. Zatímco od založení ankety v roce 1962 byli muži a ženy voleni do společného žebříčku, v době největších úspěchů Imricha Bugára (v letech 1978-1988) byly žebříčky vedeny odděleně pro muže a ženy. Imrich Bugár se tedy při všech svých vítězstvích o prvenství de facto dělil s Jarmilou Kratochvílovou a Zdeňkou Šilhavou, které byly v letech 1980-1985 první v ženské části ankety.

v Československu[editovat | editovat zdroj]

rok potřadí poznámka
1978 2. místo
1979 3. místo
1980 1. místo spolu s Jarmilou Kratochvílovou (oddělené pořadí mužů a žen)
1981 1. místo spolu s Jarmilou Kratochvílovou (oddělené pořadí mužů a žen)
1982 1. místo spolu s Jarmilou Kratochvílovou (oddělené pořadí mužů a žen)
1983 1. místo spolu s Jarmilou Kratochvílovou (oddělené pořadí mužů a žen)
1984 1. místo spolu se Zdeňkou Šilhavou (oddělené pořadí mužů a žen)
1985 1. místo spolu s Jarmilou Kratochvílovou (oddělené pořadí mužů a žen)
1986 2. místo
1987 8. místo
1988 --- vyhlášeno jen 5 nejlepších mužů a 5 nejlepších žen
1989 ---
1990 6. místo
1991 --- vyhlášeni jen 4 nejlepší muži a 4 nejlepší ženy
1992 19. místo společné pořadí mužů a žen

v České republice[editovat | editovat zdroj]

rok pořadí poznámka
1993 23. místo společné pořadí mužů a žen
1994 ---
1995 ---

Imrich Bugár v ročních žebříčcích (world rankings) časopisu Track & Field News[editovat | editovat zdroj]

hod diskem[editovat | editovat zdroj]

rok pořadí
1978 5. místo
1979 ---
1980 8. místo
1981 6. místo
1982 2. místo
1983 1. místo
1984 2. místo
1985 2. místo
1986 5. místo
1987 7. místo
1988 ---
1989 8. místo

Překonané hranice[editovat | editovat zdroj]

nad 70 metrů 5 závodů
nad 69 metrů 13 závodů
nad 68 metrů 24 závodů
nad 67 metrů 50 závodů
nad 66,50 metru 74 závodů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kristýna Brožová. Českou Lípu navštívil legendární diskař Imrich Bugár. i-noviny.cz [online]. 2012-10-09 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online.  
  2. Ondřej Kořínek. Ze StarDance vypadl Imrich Bugár. Novinky.cz [online]. 2013-12-14 [cit. 2013-12-15]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 82.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 154.  
  • Association of Track and Field Statisticians, Annual 1983, ISSN: 0361-0848, str. 45, 116
  • Association of Track and Field Statisticians, Annual 1984, ISSN: 0361-8048, str. 68, 147-148
  • Světové tabulky - World lists 1986, pro vnitřní potřebu VAS ÚV ČSTV vydala Realizační sekce rozborů a informací Komise vrcholové atletiky VAS ÚV ČSTV v dubnu 1987, str. 68
  • Roberto L. Quercetani, Giuseppe Mappa: Men's All Time World List, 2001 edition, International Athletics Foundation, Discus Throw, nestr.
  • Atletika, ročník 47, 1995, č.10, František Macák: Bugy v atletickém důchodu, str. 1, Výsledky z domova - Praha 17.9. - IV. kolo extraligy mužů, str. 14
  • Atletika, ročník 61, 2009, č.3, Karel Bláha: legenda dnes - Imrich Bugár, str. 32

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]