Karel Kolář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Kolář
Osobní informace
Narození 16. prosince 1955
Jindřichův Hradec
Úmrtí 4. října 2017
Stát Československo Československo
Výška 180 cm
Váha 71 kg
Kariéra
Disciplína 200 m, 400 m
Účasti na LOH 1
Účasti na ME 1
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro ME 1978 běh na 400 m
bronz ME 1978 štafeta 4×400 m
Halové ME v atletice
zlato HME 1979 běh na 400 m
stříbro HME 1980 běh na 400 m
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato MČSSR 1975 štafeta 4x400 m
bronz MČSSR 1977 štafeta 4x400 m
zlato MČSSR 1978 běh na 400 m
zlato MČSSR 1979 běh na 200 m
zlato MČSSR 1979 běh na 400 m
stříbro MČSSR 1979 štafeta 4x100 m
zlato MČSSR 1980 běh na 200 m
zlato MČSSR 1980 běh na 400 m
Halové mistrovství ČSSR v atletice
bronz HM ČSSR 1977 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1978 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1979 běh na 400 m
zlato HM ČSSR 1980 běh na 400 m

Karel Kolář (16. prosince 1955, Jindřichův Hradec4. října 2017 [1]) byl československý atlet, běžec, sprinter.

Atletická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se strojním zámečníkem. S atletikou začínal v jihočeském oddíle TJ Nová Včelnice s trenérem Josefem Jelínkem, pokračoval v Rudé Hvězdě Praha (1975–1976), výrazný výkonnostní vzestup se dostavil po přechodu do Jablonce nad Nisou v roce 1976, kde se jeho trenérem stal Vladimír Zelinka. Za klub LIAZ Jablonec potom závodil ve všech úspěšných sezónách své atletické dráhy.

Poprvé na sebe upozornil v únoru 1977, když zvítězil na českém halovém mistrovství v Jablonci v běhu na 300 metrů (který v programu přechodně nahrazoval běh na 400 metrů) a časem 34,7 sekundy porazil Miroslava Tulise i československého rekordmana v běhu na 400 metrů překážek Miroslava Kodejše. Ve stejném roce obsadil časem 49,8 sekundy třetí místo v běhu na 400 metrů na federálním halovém mistrovství v Ostravě.

Rok 1978 a mistrovství Evropy v Praze[editovat | editovat zdroj]

Do rekordních listin se poprvé zapsal v zimní části sezóny 1978, když v jablonecké hale vytvořil nový československý rekord v běhu na 400 metrů výkonem 48,04 sekundy. Nominoval se na halové mistrovství Evropy 1978 v Miláně, kde sice ještě do finále nepostoupil, ale i tam vytvořil časem 47,96 sekundy další národní halový rekord.

Největší úspěchy mu potom přinesla letní část sezóny 1978. Už dva týdny před mistrovstvím Evropy v Praze zlepšil na celostátním mistrovství časem 46,13 sekundy československý elektronicky měřený rekord v běhu na 400 metrů, jehož držitelem byl do té doby časem 46,33 sekundy Miroslav Tulis.

Na evropském šampionátu v Praze na strahovském stadionu Evžena Rošického potom získal dvě medaile. Stříbrnou na hladké čtvrtce a bronz ve štafetě na 4×400 metrů. Na bronzu se dále podíleli Josef Lomický, František Břečka a Miroslav Tulis. Karel Kolář, běžící závěrečný úsek, vytáhl štafetu k medaili, přestože přebíral kolík na páté pozici. Jeho neoficiální letmý čas na posledním úseku byl 44,42 sekundy. V obou disciplínách překonal Karel Kolář na strahovském šampionátu československé rekordy a časem 45,77 sekundy se stal prvním českým atletem, který v běhu na 400 metrů prolomil s elektronickou časomírou hranici 46 sekund (s ruční časomírou se to podařilo časy 45,9 a 45,7 sekundy již v roce 1964 Josefu Trousilovi). Štafetový čas 3:04,0 byl velmi výrazným zlepšením dosavadního československého rekordu 3:06,3.

Rok 1979[editovat | editovat zdroj]

V roce 1979 se stal ve Vídni halovým mistrem Evropy a časem 46,21 s navíc vytvořil nový halový světový rekord.[2][3] V dobách, kdy IAAF světové rekordy v hale ještě oficiálně neuznávala, šlo samozřejmě jen o nejlepší světový výkon všech dob, Karel Kolář ho ovšem dosáhl za kritérií, která by v současné době podmínky pro uznání výkonu za světový rekord splňovala (plně automatická časomíra, délka okruhu nepřevyšující 200 metrů, resp. 220 yardů). V amerických halách byly v sedmdesátých letech sice dosaženy časy rychlejší, ale většinou v závodech s ruční časomírou a na drahách delších nežli 220 yardů (Houston, Johnson City).

V létě byl nominován do týmu Evropy pro atletický Světový pohár (předchůdce současného Kontinentálního poháru), pořádaný v kanadském Montrealu. Karel Kolář sice do Kanady odletěl, ale na dráhu nenastoupil a zůstal pouze náhradníkem evropské štafety na 4x400 metrů.

Rok 1980 a olympijské hry v Moskvě[editovat | editovat zdroj]

V roce 1980 vybojoval na halovém ME v tehdy západoněmeckém Sindelfingenu stříbrnou medaili. V té době se ovšem již začala objevovat první zranění. V lednu 1980 si poranil kotník, stihl se ještě rychle vyléčit pro sindelfingenský šampionát, ale potom naštípnutá kost v kotníku výrazně zbrzdila jeho nástup do olympijské sezóny 1980. V tomto roce se zúčastnil letních olympijských her v Moskvě, kde skončil poslední, osmý, v semifinále běhu na 400 metrů. Postup do finále byl už nad jeho síly, ve svém semifinálovém běhu by býval na postup musel dosáhnou času minimálně 45,60 sekundy, čili překonat národní rekord z pražského finále mistrovství Evropy. Zbývala ovšem ještě štafeta na 4x400 metrů a v ní bezpochyby určité naděje, byť forma Karla Koláře nebyla tak dobrá jako před dvěma lety v Praze. Rozběhy byly tři a do finále přímo postupovaly jen dvě štafety z každého z nich, k nim pak další dvě štafety s nejrychlejšími časy. V nelehkém rozběhu (s NDR, Itálií, Trinidadem, ale také s Ugandou, za kterou proti Kolářovi nastoupil olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek z roku 1972 John Akii-Bua), se Karel Kolář opět vypjal k velkému výkonu (letmý mezičas na závěrečném úseku 44,2 sekundy), dotáhl náskok, který před ním měl italský finišman, olympijský vítěz běhu na 200 metrů Pietro Mennea, a na cílovou čáru donesl kolík na druhém místě, hned za štafetou Německé demokratické republiky. Československá štafeta tedy do finále postoupila přímo, navíc v novém československém rekordu 3:03,5. Ve finále ovšem Kolářovi kolegové ztráceli na všechny ostatní štafety a Karel Kolář přebíral na závěrečném úseku kolík v beznadějné pozici, na posledním místě, s třímetrovou ztrátou na předposlední tým. Vypnout se v této situaci k maximálnímu výkonu bylo už pro Karla Koláře psychicky nemožné a štafeta doběhla na posledním, sedmém místě (osmý účastník olympijského finále, Velká Británie, běh nedokončil). Čas z rozběhu by přitom býval ve finále stačil na bronzovou medaili, kterou si nakonec odnesla štafeta Itálie, kterou československá čtveřice v dramatickém rozběhu porazila a která se do finále dostala z nepostupového místa jen díky času.

Rok 1981, poslední rok ve vrcholové atletice[editovat | editovat zdroj]

Posledním rokem Karla Koláře ve vrcholové atletice byl rok 1981. To už ovšem ve své disciplíně ztratil na domácí atletické scéně svou vedoucí pozici, kupila se zranění a potíže s pohybovým aparátem. V B-finále Evropského poháru 1981 jej v reprezentačním týmu musel nahradit Josef Lomický a v mezistátním utkání s Maďarském doběhl indisponovaný Karel Kolář poslední, v čase 47,85 sekundy. Žádné významné mezinárodní akce se pak už nezúčastnil.

Osudy rekordů Karla Koláře[editovat | editovat zdroj]

Bezmála 33 let byl s časem 46,21 sekundy držitelem národního rekordu v běhu na 400 metrů v hale. Jeho výkon z prvního místa českých tabulek vymazal až 18. února 2012 v belgickém Gentu Pavel Maslák, který výkon vylepšil o sedm setin na 46,14 s.[4]

Kolářův československý rekord v běhu na 400 metrů pod širým nebem překonal za pět roků Ján Tomko, závodník Dukly Banská Bystrica, který 23.6.1983 dosáhl výkonu 45,64 sekundy. Jakmile však v roce 1993 došlo k rozdělení československé federace, stal se Kolářův čas 45,77 sekundy opět národním rekordem samostatné členské země IAAF. A jako takový vydržel až do éry Pavla Masláka. Ten 19. května 2012 Kolářův český rekord vylepšil na přeboru Prahy o 46 setin na 45,31 s.[5] Rekord zaběhl stejně jako kdysi Kolář na strahovském stadionu Evžena Rošického. Podobný osud měl i rekord štafety ze strahovského finále: hned na olympijských hrách 1980 v Moskvě (a potom znovu, v rozběhu i ve finále, na příštím mistrovství Evropy 1982 v Aténách) ho československé štafety dokázaly vylepšit až na 3:02,82 – protože však v nich kromě tří běžců z českých klubů běžel pokaždé i Slovák Dušan Malovec, nestal se žádný z těchto výkonů po roce 1993 ani českým ani slovenským národním rekordem. V české části bývalé federace tak začal opět platit starý čas z roku 1978, na kterém se svým závěrečným úsekem podílel i Karel Kolář. Slovenským národním rekordem se pak v roce 1993 stal oddílový čas Dukly Banská Bystrica z roku 1984 – 3:07,90.

Po skončení aktivní dráhy[editovat | editovat zdroj]

Karel Kolář zůstal věrný městu Jablonec nad Nisou. Zde (ale u v širším regionu) se věnoval atletickému tréninku školní mládeže, začal se zabývat sportovní masáží. Byl řadu let členem městského zastupitelstva v Jablonci nad Nisou a v roce 2006 neúspěšně kandidoval na Jablonecku do senátu jako nestraník za Klub sociálně demokratické orientace.[6] Není bez zajímavosti, že tehdy zároveň s ním do Senátu kandidovali další dva reprezentační kolegové, účastníci pražského mistrovství Evropy 1978 – bývalý diskař Imrich Bugár (za ČSSD) a bývalý běžec na 110 metrů překážek Jiří Čeřovský (za ODS).

Osobní rekordy na otevřené dráze[editovat | editovat zdroj]

  • 200 m 21,16 (Praha, 6.7.1980, s neregulérní podporou větru 21,04 Karlovac 22.7.1979)
  • 400 m 45,77 (Praha, 1.9.1978)

Osobní rekordy v hale[editovat | editovat zdroj]

  • 200 m 21,91 (Vídeň, 4.2.1979)
  • 400 m 46,21 (Vídeň, 25.2.1979)
  • 600 m 1:18,2 (Jablonec, 19.1.1980)
  • 800 m 1:52,6 (Jablonec, 11.2.1978)

Výkony Karla Koláře v jednotlivých sezónách[editovat | editovat zdroj]

na otevřené dráze[editovat | editovat zdroj]

200 metrů[editovat | editovat zdroj]

rok výkon pořadí Československo poznámka
1978 21,34 4
1979 21,43 2 21,04 s neregulérní podporou větru
1980 21,16 2
1981 21,73 7

400 metrů[editovat | editovat zdroj]

rok výkon pořadí svět pořadí Evropa pořadí Československo poznámka
1975 48,8
1976 49,1 24
1977 47,90 47,1 s ruční časomírou
1978 45,77 25 6 1
1979 46,17 56 21 1
1980 45,84 34 13 1
1981 47,07 3

v hale[editovat | editovat zdroj]

200 metrů[editovat | editovat zdroj]

rok výkon
1979 21,91

400 metrů[editovat | editovat zdroj]

rok výkon
1978 47,96
1979 46,21
1980 46,47

600 metrů[editovat | editovat zdroj]

rok výkon
1980 1:18,2

800 metrů[editovat | editovat zdroj]

rok výkon
1978 1:52,6
1981 1:54,12

Karel Kolář v atletických tabulkách své doby[editovat | editovat zdroj]

evropské tabulky v běhu na 400 m mužů v roce 1978[editovat | editovat zdroj]

výkon atlet pořadí místo datum umístění v běhu na 400 m na mistrovství Evropy 1978 v Praze
45,06 Harald Schmid (SRN), 1957 2 Stuttgart 22.8.1978 v běhu na 400 m nestartoval (zlatá medaile v běhu na 400 m překážek a ve štafetě na 4x400 m)
45,45 Franz-Peter Hofmeister (SRN), 1951 1 Kolín nad Rýnem 12.8.1978 ZLATÁ MEDAILE
45,49 Glen Cohen (Velká Británie), 1954 1 Philadelphia 21.5.1978 vyřazen v semifinále
45,59 Alfons Brijdenbach (Belgie), 1954 4 Brusel 5.8.1978 vyřazen v rozběhu
45,60 Bernd Herrmann (SRN), 1951 2 Kolín nad Rýnem 12..8.1978 7. místo
45,77 Karel Kolář (Československo), 1955 2 Praha 1.9.1978 STŘÍBRNÁ MEDAILE
45,78 Martin Weppler (SRN), 1958 1 Ulm 10.9.1978 v běhu na 400 m nestartoval (zlatá medaile ve štafetě na 4x400 m)
45,91 Frank Richter (NDR), 1956 1 Lipsko 2.7.1978 v běhu na 400 m nestartoval (5. místo ve štafetě na 4x400 m)
45,97 David Jenkins (Velká Británie), 1952 Londýn 23.8.1978 nestartoval
45,97 Francis Demarthon (Francie) 3 Praha 1.9.1978 BRONZOVÁ MEDAILE

dlouhodobé světové halové tabulky v běhu na 400 m mužů k 31.12.1979[editovat | editovat zdroj]

elektronická časomíra[editovat | editovat zdroj]

výkon atlet pořadí místo datum
46,21 Karel Kolář (Československo), 1955 1 Vídeň 25.2.1979
46,38 Luciano Sušanj (Jugoslávie), 1948 1 Rotterdam 11.3.1973
46,41 xo Willie Smith (USA), 1956 1 Johnson City 13.1.1979
46,48 Herman Frazier (USA), 1954 1 Milán 14.3.1978
46,50 Stan Winson (USA), 1952 2 Milán 14.3.1978
46,51 Pietro Mennea (Itálie), 1952 1 Milán 12.3.1978
46,53 Alfons Brijdenbach (Belgie), 1954 1 San Sebastián 13.3.1977
46,55 Ryszard Podlas (Polsko), 1954 2 Milán 12.3.1978
46,59 Stefano Malinverni (Itálie), 1959 2 Vídeň 25.2.1979
46,63 Franz-Peter Hofmeister (SRN), 1951 1 (Západní) Berlín 10.2.1979

ruční časomíra[editovat | editovat zdroj]

výkon atlet pořadí místo datum
45,3 xo Fred Newhouse (USA), 1948 1 Houston 14.2.1970
45,4 xo Edesel Garrison (USA), 1950 1 Houston 12.2.1972
45,9 x Tommie Smith (USA), 1944 1 Louisville 18.2.1967
45,9 xo Edwin Roberts (Trininad a Tobago), 1941 2 Houston 12.2.1972
45,9 Alfons Brijdenbach (Belgie), 1954 1 Sofie 17.2.1974
46,0 xo Fanahan McSweeney (Irsko), 1947 2 Houston 14.2.1970
46,1 xo Alvin Dotson (USA) 1 Houston 13.2.1971
46,1 Marcello Fiasconaro (Itálie), 1949 1 Janov 15.3.1972
46,2 xo Curtis Mills (USA), 1948 3 Houston 12.2.1972
46,2 xo David Atkinson (USA) 4 Houston 12.2.1972
46,2 xo Jim Bolding (USA), 1949 1 Houston 9.2.1974

x výkon na 440 yardů minus 0,3 sekundy

o výkon dosažen na dráze s okruhem delším nežli 200 metrů / 220 yardů

Nejlepší výkony Karla Koláře[editovat | editovat zdroj]

běh na 400 metrů na otevřené dráze[editovat | editovat zdroj]

výkon pořadí místo datum závod
45,77 2 Praha 1.9.1978 mistrovství Evropy
45,84 1 Praha 24.5.1980 2. kolo celostátní ligy
45,97 1 Praha 10.6.1980 Spartakiádní pohár
46,02 1 Praha 18.7.1980 Rošického memoriál
46,11 8 (semifinále) Moskva 28.7.1980 olympijské hry
46,13 1 Praha 18.8.1978 mistrovství Československa
46,17 1 Karlovac 21.7.1979 B-finále Evropského poháru družstev
46,18 1 Praha 5.9.1979 Rošického memoriál
46,22 1 Ostrava 3.6.1980 mítink Zlatá tretra
46,25 1 Moskva 25.7.1979 Spartakiáda národů Sovětského svazu

běh na 400 metrů v hale[editovat | editovat zdroj]

výkon pořadí místo datum závod
46,21 1 Vídeň 25.2.1979 halové mistrovství Evropy
46,47 1 (rozběh) Sindelfingen 1.3.1980 halové mistovství Evropy
46,55 2 Sindelfingen 2.3.1980 halové mistrovství Evropy
46,89 1 (semifinále) Vídeň 24.2.1979 halové mistrovství Evropy
46,89 1 (semifinále) Sindelfingen 1.3.1980 halové mistrovství Evropy
47,10 1 (běh A) Vídeň 3.2.1979 mezinárodní halový mítink
47,35 1 Jablonec 11.2.1979
47,39 1 Jablonec 20.1.1979 mezinárodní halový mítink
47,39 1 Jablonec 16.2.1979 mistrovství Československa
47,45 1 (rozběh) Vídeň 24.2.1979 halové mistrovství Evropy

v hale s ruční časomírou[editovat | editovat zdroj]

výkon pořadí místo datum závod
47,3 1 (rozběh) Praha 2.2.1980 mistrovství České socialistické republiky

Československé a české mistrovské tituly Karla Koláře[editovat | editovat zdroj]

na otevřené dráze[editovat | editovat zdroj]

československé mistrovské tituly[editovat | editovat zdroj]

běh na 200 metrů[editovat | editovat zdroj]
rok výkon
1979 21,43
1980 21,20
běh na 400 metrů[editovat | editovat zdroj]
rok výkon
1978 46,13
1979 46,79
1980 46,54

české mistrovské tituly[editovat | editovat zdroj]

běh na 400 metrů[editovat | editovat zdroj]
rok výkon
1978 47,4

v hale[editovat | editovat zdroj]

československé mistrovské tituly[editovat | editovat zdroj]

běh na 400 metrů[editovat | editovat zdroj]
rok výkon
1978 48,04
1979 47,35
1980 47,329

české mistrovské tituly[editovat | editovat zdroj]

běh na 300 metrů[editovat | editovat zdroj]
rok výkon
1977 34,7
běh na 400 metrů[editovat | editovat zdroj]
rok výkon
1979 49,0
1980 47,9

Karel Kolář v anketě o nejlepšího atleta Československa[editovat | editovat zdroj]

Karel Kolář dvakrát zvítězil v anketě o nejlepšího československého atleta roku, kterou každoročně (pod měnícími se názvy) vyhlašoval jako čtenářskou korespondenční anketu měsíčník Atletika a která byla předchůdcem současné ankety Atlet roku. Zatímco od založení ankety v roce 1962 byli muži a ženy voleni do společného žebříčku, v době aktivní dráhy Karla Koláře (tedy počínaje rokem 1978) byly žebříčky vedeny odděleně pro muže a ženy. Karel Kolář se tedy při obou svých vítězstvích o prvenství de facto dělil s Helenou Fibingerovou, která byla v roce 1978 i 1979 první v ženské části ankety.

rok pořadí
1978 1. místo
1979 1. místo
1980 5. místo

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.atletika.cz/aktuality/zemrel-karel-kolar/
  2. Atletické rekordy „maséra“ Koláře přežily už třicet let
  3. World Indoor Records Progression (Men 400 M)
  4. Maslák zlomil nejstarší mužský halový rekord
  5. Maslák má rekord, radují se i další
  6. Senátní volby 2006

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 84
  • Association of Track and Field Statisticians, Annual 1979, str. 40
  • TAFWA All-time Indoor Lists 1987, Compiled by Ed Gordon, ATFS, for Track and Field Writers of America (TAFWA), str. 15–16
  • Halová ročenka ČSSR 1968–1983, vydal atletický oddíl LIAZ Jablonec, vytiskl: METASPORT Ostrava 0843/83, str. 29, 32, 39, 52–54
  • Atletické výkony 1976, Atletický svaz ÚV ČSTV, Praha, prosinec 1976, str. 97
  • Československá halová ročenka 1977, Atletické listy – zvláštní vydání, IV/77, duben 1977, str. 4, 7, 22, 28
  • Halová atletická ročenka ČSSR 1979, Atletické listy – zvláštní vydání, II/79, duben 1979, str. 4, 7, 15, 26
  • Ročenka 1979, Atletický svaz ČÚV ČSTV, Praha, prosinec 1979, str. 59
  • Ročenka světové a evropské halové atletiky 1970, World and European Indoor Track and Field Annual, Sestavil – Compiled by Miroslav Klír, člen – member of SAS, ATFS, vydalo Sdružení atletických statistiků ČSSR, orgán Českého atletického svazu, str. 47–49
  • Halová ročenka – 1971 – Indoor Annual, Ročenka světové a evropské halové atletiky 1971, World and European Indoor Track and Field Annual, Sestavil – Compiled by Miroslav Klír, člen – member of ATFS, str. 38–39
  • Světové halové tabulky – World Indoor Track and Field Lists, 1972-1973, Sestavil – Compiled by Miroslav Klír, START – informační zpravodaj Sdružení atletických statistiků ČSSR – orgánu Českého atletického svazu, 6/1973, str. 10–12
  • Halové tabulky – Indoor Track and Field Lists 1974, Sestavil – Compiled by Miroslav Klír, START – informační zpravodaj Sdružení atletických statistiků – orgánu Českého atletického svazu, 6/1974, str. 8–9
  • Atletika, ročník 30, 1978, č.10, str. 7, 24
  • Atletika, ročník 32, 1980, č.7, Čeněk Kohlmann: Olympijské profily, str. 26
  • Atletika, ročník 37, 1985, č.12, L.Follprecht: Dlouhodobé tabulky ČSSR, 400 m muži, str. 30

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]