Vilém Mandlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilém Mandlík
Narození 7. dubna 1936 (84 let) nebo 1936 (83–84 let)
Děti Hana Mandlíková
Příbuzní Elizabeth Mandlik (vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Fotbalová liga Československa
Zlatá medaile 1957/1958 Dukla Praha
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato MČSR 1955 štafeta 4x400 m
zlato MČSR 1956 běh na 200 m
zlato MČSR 1956 štafeta 4x100 m
zlato MČSR 1958 běh na 200 m
zlato MČSR 1958 štafeta 4x400 m
zlato MČSSR 1960 běh na 200 m
zlato MČSSR 1960 štafeta 4x100 m
zlato MČSSR 1960 štafeta 4x400 m
zlato MČSSR 1961 běh na 100 m
zlato MČSSR 1961 běh na 200 m
zlato MČSSR 1961 štafeta 4x100 m
zlato MČSSR 1962 běh na 100 m
zlato MČSSR 1962 běh na 200 m
zlato MČSSR 1962 štafeta 4x100 m
zlato MČSSR 1964 běh na 100 m
zlato MČSSR 1964 běh na 200 m
zlato MČSSR 1965 běh na 100 m
zlato MČSSR 1965 běh na 200 m

Vilém Mandlík (* 7. dubna 1936[1] v Praze) je bývalý československý atlet-sprinter a ligový fotbalista.[1] Jeho dcerou je bývalá tenistka Hana Mandlíková. Tenisu se věnuje i jeho vnučka Elizabeth Mandlik (* 19. května 2001), ktera do světa vrcholového tenisu vstoupila účastí na juniorské části US Open v roce 2018.

Mladší bratr Viléma Mandlíka, František Mandlík (* 16. května 1942 v Praze) byl v šedesátých letech 20. století rovněž předním českým atletem, trojnásobným mistrem Československa v běhu na 400 metrů překážek (1962, 1964 a 1965) a spoludržitelem titulu z roku 1965 ve štafetovém běhu na 4x400 metrů.

V roce 1960 mu byl Vilému Mandlíkovi udělen titul Mistr sportu a v roce 1962 nejvyšší sportovní titul tehdejší éry - Zasloužilý mistr sportu.

Po skončení atletické dráhy pracoval jako sportovní novinář.

Atletická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Mandlíkova sprinterská dráha trvala dlouhých 14 sezón - od československého rekordu dosaženého ještě v dresu PZ Motorlet v tehdejší dorostenecké kategorii mladších hochů (100 m za 11,2 sekundy 12.10.1952 v Praze) až po jeho poslední aktivní sezónu 1965. V roce 1954 zlepšil národní rekordy (v kategorii starších hochů) na 10,6 a 21,8 sekundy v bězích na 100 resp. 200 metrů, v roce 1955 vybojoval první seniorský republikový titul a ve dvaceti letech se kvalifikoval na svou první olympiádu.

Jako atlet se zúčastnil dvou olympijských her - v letech 1956 a 1960. Na letních olympijských hrách v roce 1956 v Melbourne se v běhu na 200 metrů probojoval až do semifinále a startoval i v československé štafetě na 4×400 metrů, která byla vyřazena v rozběhu. O čtyři roky později, na olympijských hrách 1960 v Římě, startoval v běhu na 200 metrů: v rozběhu měl pomalejší start a mohutné úsilí v cílové rovince skončilo natrženým svalem a odstoupením.

Zúčastnil se také dvou atletických mistrovství Evropy. Do Stockholmu v roce 1958 přijel jako třetí nejlepší Evropan sezóny (21,1 sekundy), vyhrál rozběh a pak i semifinále (21,0). Ve finále však svůj výkon nezopakoval: zkazil start, při opakovaném startu byl už velmi opatrný a ztrátu už nestihl dohonit - skončil čtvrtý v čase 21,4 sekundy. Úspěchem bylo na stejném mistrovství naopak čtvrté místo československé štafety na 4x100 metrů - nepodařila se sice první předávka, ale Mandlík na předposledním a Václav Kynos na posledním úseku zajistili výborným během obhajobu 4. místa z předchozího šampionátu v Bernu. Na dalším atletickém mistrovstvství Evropy, v roce 1962 v Bělehradu, reprezentoval Vilém Mandlík v běhu na 100 metrů - po nepovedeném startu skončil na posledním místě v semifinále.

Byl držitelem 21 českých rekordů v běhu na 100 a 200 metrů a ve štafetách.

Mandlík zaběhl v roce 1961 na Memoriálu Evžena Rošického na škvárové dráze a s ruční časomírou 100 metrů za 10,2 s. V roce 2011 prohlásil na serveru Lidovky.cz[2], že tento čas byl ze všech českých sprinterských rekordů vůbec nejblíže tehdy platnému rekordu světovému. Při percentuálním porovnání měl zmíněněný rekord k tehdejšímu světověmu rekordu Armina Haryho (10,0 sekundy) skutečně blíže nežli české rekordy zaběhnuté po světovém rekordu Usaina Bolta 9,58 sekundy k tomuto času jamajského sprintera. Sám Mandlík označil na uvedeném serveru svůj rekord za srovnatelný s dnešními časy 10,20 sekundy - při konvenčním přepočtu ručního času na elektronický (10,2 + 0,24), ovšem zároveň s hendikepem tehdejší pomalejší škvárové dráhy.

Osobní rekordy Viléma Mandlíka[editovat | editovat zdroj]

Všechny uvedené osobní rekordy Viléma Mandlíka byly (s výjimkou času v běhu na 400 metrů) v době svého vzniku československými rekordy či nejlepšími československými výkony.

na otevřené dráze[editovat | editovat zdroj]

  • 100 m 10,2 (Praha 23.6.1961)
  • 200 m 20,8 (Budapešť 7.9.1958) a 20,8 (Praha 20.6.1959)
  • 200 m - rovná dráha - 21,2 (Praha 22.9.1959)
  • 300 m 33,7 (Praha 31.8.1956)
  • 400 m 47,5 (Ostrava 9.8.1959)
  • 4x100 m 40,0 Československo (Josef Votrubec, Josef Trousil, Jiří Kynos, VILÉM MANDLÍK - Praha 30.6.1964)
  • 4x100 m, oddílový rekord 40,6 Dukla Praha (Václav Janeček, František Mikluščák, VILÉM MANDLÍK, Václav Kynos - Minsk 11.7.1958)
  • 4x110 y 41,9 Československo (Procházka, František Šimánek, VILÉM MANDLÍK, Václav Janeček - Londýn 4.8.1956)
  • 4x200 m 1:26,7 Dukla Praha (Zdeněk Váňa, Jiří Kynos, Antonín Polášek, VILÉM MANDLÍK - Uherské Hradiště 30.9.1963)
  • 4x200 y 1:29,0 Dukla Praha (Václav Janeček, Zdeněk Váňa, VILÉM MANDLÍK, Jozef Kovalčín - Roztoky 13.10.1959)
  • 4x400 m 3:08,9 Československo (Václav Janeček, Jaroslav Jirásek, VILÉM MANDLÍK, Josef Trousil - Praha 21.10.1956)
  • 400-300-200-100 m 1:54,9 Dukla Praha (Jozef Kovalčín, Václav Kynos, VILÉM MANDLÍK, Jaroslav Jirásek - Olomouc 10.8.1959)
  • 800-400-200-100 m 3:10,4 Dukla Praha (Tomáš Salinger, Jaroslav Jirásek, VILËM MANDLÍK, Václav Kynos - Praha 4.10.1959)
  • 400-200-200-800 m 3:23,6 Dukla Praha (Jaroslav Jirásek, Václav Kynos, VILÉM MANDLÍK, Tomáš Salinger - Praha 6.6.1959)

v hale[editovat | editovat zdroj]

  • 50 m 5,9 (Postupim 1962)
  • 60 m 6,8 (Postupim 1962)
  • 100 m 10,6 (Senftenberg 1961)



Fotbalová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V československé lize nastoupil v jednom utkání za Duklu Praha.[1]

Prvoligová bilance[editovat | editovat zdroj]

Ročník Zápasy Góly Minuty Klub
1. československá fotbalová liga 1957/58 1 0 90 Dukla Praha
CELKEM I. ČS. LIGA 1 0 90

Kniha Život plný sportu[editovat | editovat zdroj]

Svou 113stránkovou sportovní autobiografii nazvanou Život plný sportu vydal Vilém Mandlík v roce 1976 v nakladatelství Naše vojsko.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Profil hráče na csfotbal.cz [online]. csfotbal.cz, 2019 [cit. 2019-04-30]. Dostupné online. (česky) 
  2. Český Bolt: V poctivost věřit můžu, ale nemusím | Ostatní sporty. Lidovky.cz [online]. 2011-08-28 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vilém Mandlík: Život plný sportu, Naše vojsko, Praha 1976
  • To byla stovka!, in: Alfréd Janecký, Čeněk Kohlmann, Ladislav Krnáč, Jan Popper: Zlatá kniha atletika, Praha 1978, Olympia, str.118 -119
  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
  • Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu - Radovan Jelínek 2006
  • Lehkoatletické výkony 1958, sestavil Čeněk Kohlmann s kolektivem klasifikačních pracovníků sekcí lehké atletiky ÚV a KV ČSTV, Praha 1959, Sportovní a turistické nakladatelství
  • Lehkoatletické výkony 1959, sestavil Čeněk Kohlmann, Praha 1960, Sportovní a turistické nakladatelství
  • Lehkoatletické výkony 1960, sestavil Čeněk Kohlmann, Praha 1961, Ústřední výbor ČSTV - sekce lehké atletiky
  • Lehkoatletické výkony 1962, Praha 1963, Sportovní a turistické nakladatelství
  • Lehkoatletické výkony 1963 (23. ročník), Praha 1964, Sportovní a turistické nakladatelství

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]