Lukáš Krpálek
| Lukáš Krpálek | |
 | |
| Osobní informace | |
|---|---|
| Datum narození | 15. listopadu 1990 (28 let) |
| Místo narození |
Jihlava,  Československo |
| Stát | Česko |
| Výška | 198 cm |
| Váha | cca 115 kg |
| Sportovní informace | |
| Klub / Dojo |
SK Jihlava (dom.), USK Praha (vrch.), Nihon Daigaku (jap.) Tókai Daigaku (jap.) |
| Trenéři |
Jaromír Lauer (USK), Petr Lacina (repr.) |
| Stupeň | 5. dan[1] |
| Kategorie | těžká váha |
| Úchop | levý |
| Oblíbená technika | sumi-gaeši, o-soto-gari, uči-mata, curi-goši, osaekomi-waza |
| Účast na LOH | 2012, 2016 |
| Údaje v infoboxu aktuální k červenci 2017 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Letní olympijské hry | ||
| zlato | LOH 2016 | polotěžká váha |
| Evropské hry | ||
| stříbro | EH 2015 | polotěžká váha |
| Mistrovství světa v judu | ||
| bronz | MS 2011 | polotěžká váha |
| bronz | MS 2013 | polotěžká váha |
| zlato | MS 2014 | polotěžká váha |
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| zlato | ME 2013 | polotěžká váha |
| zlato | ME 2014 | polotěžká váha |
| zlato | ME 2018 | těžká váha |
| stříbro | EH / ME 2015 | polotěžká váha |
| bronz | ME 2017 | těžká váha |
| manželka | Eva Kaderková |
|---|---|
| tchán | Ivo Kaderka |
| bratr | Michal Krpálek |
Lukáš Krpálek (* 15. listopadu 1990 Jihlava) je český zápasník-judista, olympijský vítěz z roku 2016, mistr světa z roku 2014 a dvojnásobný mistr Evropy mezi seniory. V roce 2016 se stal vítězem ankety Sportovec roku o nejlepšího sportovce České republiky. V roce 2016 získal ocenění v kategorii sportovní výkon roku v anketě Sportovec Kraje Vysočina.[2]
Obsah
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Studoval Střední školu technickou v Praze 4 (ulice Zelený pruh), obor truhlář.[3] V roce 2013 si dodělal maturitní zkoušku na střední podnikatelské škole (1. KŠPA) a následně byl přijat na vysokou školu tělesné výchovy a sportu Palestra.[4] Je zaměstnacem Vysokoškolského sportovního centra při MŠMT. Je vášnivým sběratelem motorek a nejraději relaxuje u vody lovem ryb.[5][6][7]
Starší bratr Michal Krpálek mu v začátcích jeho sportovní kariéry vytvářel zázemí pro vrcholový sport – na olympijských hrách v Londýně byl členem české výpravy jako sparingpartner a v roce 2012, kdy přebýval ve sportovní hale na Folimance, mu vařil.[8]
V sobotu 13. června 2015 před polednem se na zámku v Bechyni oženil se svou přítelkyní Evou Kaderkovou.[9] Jeho tchánem se tak stal prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka. Dne 3. července 2016 v pražské porodnici U Apolináře jeho manželka Eva přivedla na svět syna Antonína. V květnu 2018 se manželé dočkali druhého potomka, dcery Mariany.
Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]
S judem začínal v 6 letech v rodné Jihlavě pod vedením Josefa Šimáčka a později Pavla Šimáčka. Jeho první trenér ho v jednom z dílů olympijského magazínu České televize popisoval jako dítě velmi vysoké, hubené, ale po pohybové, gymnastické stránce nenadané. V roce 2005 si ho začínající trenér Jaroslav Švec stáhl do Brna do Institutu tradičního karate a juda (SCM Brno), kde se stal v roce 2005 členem dorostenecké reprezentace vedené Václavem Červínem. V roce 2006 dosáhl svého prvního mezinárodního úspěchu, když na mistrovství Evropy dorostenců získal stříbrnou medaili. V juniorské reprezentaci tehdy vedené Petrem Lacinou se pohyboval od roku 2007 a od téhož roku přestoupil z Brna do Prahy. Od roku 2008 je členem klubu USK Praha na Folimance.
Mezi juniory na sebe poprvé výrazně upozornil na mistrovství Evropy juniorů konaného v Praze, když jako jediný český juniorský reprezentant (prvním rokem junior) dokázal proniknout do bojů o medaile a obsadit pěkné 5. místo.[10] V roce 2008 již potvrzoval náležitost mezi juniorskou světovou špičku v polotěžké váze a na podzim téhož roku získal ceněný double, titul mistra Evropy a světa mezi juniory, na čemž má podíl i tehdejší trenér juniorské reprezentace Petr Smolík.[11][12]
Senior[editovat | editovat zdroj]
Od roku 2009 přešel s trenérem Lacinou mezi seniory, ale na svůj první velký turnaj mistrovství Evropy seniorů v Tbilisi ze zdravotních důvodů neodcestoval.[13] Dne 6. června dosáhl svého prvního úspěchu ve světovém poháru, když vyhrál turnaj v rumunské Bukurešti.[14] Koncem srpna startoval na svém prvním mistrovství světa seniorů v Rotterdamu, ale vypadl v prvním kole s Francouzem Cyrillem Maretem. Od podzimu 2009 se datuje jeho rivalita s Ázerbájdžáncem Elmarem Gasimovem, který ho dokázal porazit ve finále mistrovství Evropy juniorů.[15] Náladu si spravil po měsíci na mistrovství světa juniorů v Paříži, kde obhájil titul juniorského mistra světa.[16]
Ve své první seniorské sezóně 2010 postupně pronikal mezi užší světovou špičku v polotěžké váze. Jeho největším soupeřem v roce 2010 byl Japonec Takamasa Anai. V únoru s Anaijem prohrál ve finále německého grand prix v Düsseldorfu a v srpnu na mistrovství světa v Tokiu ve třetím kole. V roce 2011 poprvé útočil na velkou seniorskou medaili na mistrovství Evropy v Istanbulu, ale nestačil na dva gruzínské reprezentanty a obsadil 5. místo. V červnu však následovala série tří po sobě jdoucích vyhraných turnajů světového poháru, korunovaná první mužskou medailí z mistrovství světa v Paříži v éře samostatnosti Česka.[17]
Londýn 2012[editovat | editovat zdroj]
Do olympijského roku 2012 vstupoval s vidinou jisté účasti na olympijských hrách v Londýně. Začátkem roku mu však přípravu zkomplikovalo zranění zad[18] (vyhřezlá ploténka), které si přivodil na jednom z tréninků. Měsíc netrénoval, i přesto dokázal vyhrát koncem února světový pohár v Praze. Na mistrovství Evropy v Kazani však nečekaně vypadl ve druhém kole s Rusem Zafarem Machmadovem.[19] Na olympijské hry v Londýně se kvalifikoval přímo jako světová jedenáctka. Přípravu na olympijské hry mu zkomplikovala jeho vášeň pro motorky. Při opravě motocyklu si týden před hrami obnovil zranění zad,[20] které však dokázal rychle vyřešit s pomocí fyzioterapeuta.[21]
Dne 2. srpna startoval v polotěžké váze na olympijských hrách v Londýně. V prvním kole měl volný los, ale ve druhém kole proti němu stál Japonec Takamasa Anai. Ten ovšem pouze vzpomínal na slávu z roku 2010 a stal se jeho relativně snadnou kořistí. V zápase si hlídal jeho šikovné nohy a v polovině zápasu ho dostal na zem a do držení. Po 25 sekundách držení zvítězil na ippon. Ve čtvrtfinále se utkal s úřadujícím mistrem světa Tagirem Chajbulajevem z Ruska. V zápase se ujal vedení po o-uči-gari na yuko a tento náskok se snažil v poslední minutě udržet v boji na zemi (ne-waze). Chajbulajevovi se však podařilo vysmeknout z téměř neřešitelné situace a nasadit mu držení. Po 25 sekundách bylo rozhodnuto a po porážce Krpálek putoval do oprav. V opravách v cestě za bronzovou olympijskou medailí mu však cestu zkřížil zkušený Nizozemec Henk Grol. Nizozemec v opravách ukázal větší vůli po bronzové medaili, v úvodu zápasu jej chytil a nádhernou uči-matou ho poslal k zemi na ippon. Obsadil konečné sedmé místo, a byť se tehdy jednalo o mimořádný úspěch českého juda, jeho samotného čtvrtfinálová prohra provázela v myšlenkách do dalších sezon.[22]
2013–2015[editovat | editovat zdroj]
Do nového olympijského cyklu vstoupil vítězstvím na Judo Grand Slam Paris, který patří společně s Kano Cupem mezi dva nejprestižnější turnaje světa. Za vítězství obdržel 500 bodů do žebříčku IJF a dne 13. února 2013 se poprvé ve své kariéře stal světovou jedničkou.[23][24] Na mistrovství Evropy v Budapešti potvrdil roli favorita a vybojoval zlatou medaili. Kvůli maturitám vynechal koncem května prestižní turnaj mistrů a přišel tím o místo světové jedničky. Díky maturitě a následnému přijetí na vysokou školu však dostal možnost startovat na letní univerziádě v Kazani. Na univerzitních hrách v neděli 7. července získal zlatou medaili, když ve finále vrátil porážku z mistrovství Evropy 2012 Rusu Machmadovovi. Za tři dny potvrdil, že má výkonnost porážet váhově těžší soupeře. Pavoukem prošel v kategorii bez rozdílu vah až do finále. Ve finále dlouho prohrával s Japoncem Momosem. Ten se však v poslední minutě vyčerpal a Krpálek ho nátlakem donutil ke čtvrté chybě (varování). To znamenalo hansoku-make (diskvalifikaci) a druhou zlatou medaili z jednoho turnaje pro Krpálka. Na mistrovství světa v Riu de Janeiru bojoval s bolavým loktem. Své první dva soupeře porazil na zemi. Mezi nimi svého přemožitele z mistrovství světa v roce 2011 Kazachstánce Rakova. Ve čtvrtfinále svedl tvrdý boj s Uzbekem Sajidovem a vyhrál na menší počet penalizací. V semifinále mu však vrátil prohru z finále mistrovství Evropy Nizozemec Grol, v závěru technikou uči-mata-gaeši na ippon. V boji o třetí místo porazil Krpálek Japonce Ona a vybojoval bronzovou medaili.[25] V prosinci pak vyhrál prestižní turnaj Kano Cup v Tokiu.
V roce 2014 na prestižním pařížském turnaji prohrál až smolně ve finále s domácím Maretem.[26] Následně ovšem utrpěl několik menších zranění – natržený sval v rameni nebo zranění kolene při domácím světovém poháru v zápase s Maďarem Borem[27] – která mu znemožnila optimální přípravu na mistrovství Evropy. Koncem dubna tedy na mistrovství Evropy nestartoval v optimální formě. Hned v prvním zápase musel dohánět bodovou ztrátu (wazari), ale nakonec zkušenostmi a svým tradičně silným ne-waza obhájil titul mistra Evropy.[28] Na mistrovství světa v srpnu se ukázal ve velmi dobré formě. Nejtěžší zápas ho čekal v semifinále proti Tagiru Chajbulajevovi, jemuž vrátil porážku z olympijských her na šido. Jeho finálový soupeř José Armenteros z Kuby byl překvapením turnaje a s vědomím jisté medaile i odevzdaným soupeřem. V druhé polovině ho Krpálek dostal na zem a do držení. Stal se poprvé mistrem světa mezi seniory.[29] Do konce roku už se však na tatami neobjevil. Vynechal i prosincový Kano Cup kvůli problémům s kolenem.
V první čtvrtině roku 2015 rehabilitoval zraněné koleno a na tatami se vrátil v dubnu na světovém poháru v Záhřebu.[30] V Záhřebu obsadil třetí místo.[31] V květnu skončil druhý na prestižním turnaji mistrů.[32] Koncem června odjížděl jako obhájce titulu na Evropské hry v Baku, které bylo zároveň mistrovstvím Evropy. Po výborném výkonu se dostal do finále, kde nestačil na svého velkého soupeře Nizozemce Henka Grola. Grol ho kontroval v polovině zápasu výpadem o-uči-gari za juko a bodový náskok udržel do konce.[33] Na mistrovství světa v Astaně odjel s ambicemi obhájit loňský titul mistra světa. V samotný soutěžní den se však nepotkal s formou a po dvou porážkách od německých soupeřů nakonec obsadil pěkné 5. místo.[34]
Rio 2016[editovat | editovat zdroj]
V olympijském roce 2016 startoval v únoru na pařížském Grand Slamu a vypadl ve druhém kole s Japoncem Aaronem Wolfem.[35] Na konci měsíce února vyhrál před domácím publikem pražský Noris Cup.[36] Na mistrovství Evropy v Kazani odjížděl s myšlenkami do turnaje nenastoupit kvůli bolevému ramenu.[37] Po konzultaci s fyzioterapeutem do turnaje nastoupil,[38] ale prohrál s prvním soupeřem Estoncem Grigorijem Minaškinem na body (wazari) po technice uki-waza.[39]
Na olympijské hry v Riu se kvalifikoval přímo jako světová trojka.[40] Před zahájením Her ho čeští sportovci zvolili vlajkonošem české výpravy.[41] Dne 11. srpna záhajil své vystoupení na olympiádě v polotěžké váze proti Portugalci Jorgemu Fonsecovi a koncem druhé minuty prohrával na yuko. Podsaditý Portugalec mu svými pažními technikami dělal vážné problémy. Fonseca však s přibývajícími minutami začal jevit známky únavy a v poslední minutě Krpálek strhem sumi-gaeši za wazari otočil zápas ve svůj prospěch. Druhého soupeře Maxima Rakova z Kazachstánu si držel po celý zápas od těla a zvítězil na dvě šida (napomenutí). Ve čtvrtfinále se utkal s úřadujícím mistrem světa Japoncem Rjúnosukem Hagou, po výborném taktickém výkonu dokázal eliminovat jeho nejsilnější zbraň levou uči-matu a zvítězil nejmenším možným rozdílem na šido. V semifinále proti němu stál Francouz Cyrille Maret, proti kterému se mu v posledních zápasech na turnajích světového poháru nedařilo. V zápase s ním začal aktivně a v půlce se ujal vedení na šido, minutu před koncem nastoupil do své osobní techniky sumi-gaeši, z níž následně nasadil Maretovi držení (osae-komi) a udržel ho potřebných dvacet sekund na ippon. Ve finále se utkal s Ázerbájdžáncem Elmarem Gasimovem, s nímž od úvodu sváděl krásný otevřený souboj s několika nástupy do technik bez bodového ohodnocení. Finále rozhodla jeho lepší fyzická kondice, kdy v poslední minutě razantním nástupem do techniky ouči-gari poslal unaveného Gasimova na ippon. Získal zlatou olympijskou medaili a během vyhlašování vítězů připomněl památku nedávno zesnulého judisty Alexandra Jurečky.[42][43][44] Po olympijských hrách avizoval záměr startovat do nového olympijské cyklu ve vyšší těžké váze nad 100 kg.[45]
2017–2019[editovat | editovat zdroj]
V únoru 2017 se poprvé po olympijských hrách objevil na soutěžním turnaji. Na velké ceně v Düsseldorfu obsadil v nejvyšší váhové kategorii 5. místo.[46] Dva týdny před mistrovstvím Evropy startoval v dubnu na velké ceně Turecka v Antalyi a vybojoval druhé vítězství po třech letech ve světovém poháru v nejtěžší váhové kategorii.[47] Na mistrovství Evropy ve Varšavě ve čtvrtfinále nezachytil levé o-soto-gari Gruzínce Gurama Tušišviliho a spadl do oprav. Z oprav postoupil do boje o třetí místo, ve kterém porazil na ippon technikou o-soto-otoši domácího Poláka Macieje Sarnackiho a obsadil třetí místo.[48] V srpnu dva týdny před mistrovstvím světa si v tréninku přetrhal vazy v levém kotníku a z mistrovství světa v Budapěšti byl nucen se odhlásit.[49][50] V prosinci se poprvé od zranění objevil na prestižním Kano Cupu a obsadil konečné druhé místo.[51] Rok 2018 zahájil v únoru třetím místem na pařížském grand slamu.[52] V březnu na pražském světovém poháru obsadil třetí místo.[53] Na mistrovstí Evropy v izraelském Tel Avivu koncem dubna startoval jako nasazená dvojka. Ve čtvrtfinále porazil v prodloužení svého tradičního soupeře z polotěžké váhy Nizozemce Henka Grola. Později ve finále dostal do osaekomi Tamerlana Bašajeva z Ruska a vybojoval svůj první titul mistra Evropy v težké váze nad 100 kg.[54][55] V září startoval na mistrovství světa v Baku jako třetí nasazený. V přípravě ho netrápila žádná zranění, ale po silové stránce se necítil v pořádku.[56] Do turnajem nastupoval se sníženou váhou 111 kg. V úvodním kole otočil ve svůj prospěch v závěrečné minutě zápas s Nizozemcem Henkem Grolem. V dalším kole porazil Mongola Tüvšinbajara, ve čtvrtfinále však takticky nezvládl zápas s domácím Ušangim Kokaurim. Po dvou wazari od Koukauriho spadl do oprav, ze kterých postoupil do boje o třetí místo proti Mongolu Dűrenbajarovi. Od úvodu zápasu si držel silovějšího Mongola levým úchopem od těla, ale v prodloužení chyboval a nechal se strhnout kontratechnikou na ippon. Obsadil dělené 5. místo.[57]
Způsob boje[editovat | editovat zdroj]
Trenér Lacina mu v jeho začátcích říkal „inteligentní monstrum“, což velmi dobře vystihuje jeho způsob boje na tatami. V zápase si dokáže i při vypjatých situacích zachovat chladnou hlavu. Soupeři dokáže vnutit své tempo boje a jen málo protivníků jej v tomto směru dokáže přemoci (přechytračit) – např. Henk Grol, Elmar Gasimov. V dětství nepatřil mezi pohybově nadané jedince – jeho první trenér Šimáček v jednom z rozhovorů uvedl, že měl problém naučit ho obyčejný kotoul. I přes tento handicap svoji juniorskou přípravu zaměřil na boj na zemi, ve kterém se postupně vypracoval mezi absolutní světovou špičku. Trenér Lacina odůvodnil soustředění se na boj na zemi obavou z nižších soupeřů, kteří se svými technikami snadno dostávali pod jeho výše umístěné těžistě. Mezi seniory však řada jeho soupeřů obranu v boji na zemi zvládá na špičkové úrovni, například na olympijských hrách v Londýně ho v tomto směru nachytal Tagir Chajbulajev. Od roku 2013 jej proto trenér Lacina nutil do technik v postoji. V tomto období výrazně zlepšíl svojí kumikatu, ve které dominuje svým ostrým levým úchopem. Jeho charakteristickou technikou se stalo o-soto-gari v kombinaci s harai-goši nebo uči-mata, kterými jeden čas předčil i své tokui-waza (osobní technika) sumi-gaeši.
Výsledky[editovat | editovat zdroj]
| Turnaj | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | |||||||||||||||
| polotěžká váha | těžká | ||||||||||||||||||||||||||
| Olympijské hry | — | 7. | 1. | ||||||||||||||||||||||||
| Mistrovství světa | — | úč. | úč. | 3. | 3. | 1. | 5. | — | 5. | ||||||||||||||||||
| Evropské hry | 2. | ||||||||||||||||||||||||||
| Mistrovství Evropy | — | — | — | — | 7. | 5. | úč. | 1. | 1. | úč. | 3. | 1. | |||||||||||||||
| ME do 23 let | — | úč. | — | — | — | — | 1. | ||||||||||||||||||||
| MS juniorů | — | 1. | 1. | ||||||||||||||||||||||||
| ME juniorů | — | 5. | 1. | 2. | |||||||||||||||||||||||
| ME kadetů | 2. | ||||||||||||||||||||||||||
Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Kategorie | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | finále | o bronz | opravy | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| LOH 2012 | polotěžká váha | x | volný los | výhra Takamasa Anai |
prohra Tagir Chajbulajev |
— | — | — | prohra Henk Grol
| ||
| LOH 2016 | polotěžká váha | volný los | výhra Jorge Fonseca |
výhra Maxim Rakov |
výhra Rjúnosuke Haga |
výhra Cyrille Maret |
výhra Elmar Gasimov |
— | — |
Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Kategorie | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | finále | o bronz | opravy | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| MS 2009 | polotěžká váha | prohra Cyrille Maret |
— | — | — | — | — | — | — | ||
| MS 2010 | polotěžká váha | výhra Bálint Farkas |
výhra James Austin |
prohra Takamasa Anai |
— | — | — | — | — | ||
| MS 2011 | polotěžká váha | výhra Franck Moussima |
výhra Artem Blošenko |
výhra Hwang Hui-te |
prohra Maxim Rakov |
— | — | výhra Elco van der Geest |
výhra Levan Žoržoliani
| ||
| MS 2013 | polotěžká váha | volný los | výhra Maxim Rakov |
výhra Jorge Fonseca |
výhra Ramziddin Sajidov |
prohra Henk Grol |
— | výhra Takaši Ono |
— | ||
| MS 2014 | polotěžká váha | volný los | výhra Luciano Corrêa |
výhra Artem Blošenko |
výhra Martin Pacek |
výhra Tagir Chajbulajev |
výhra José Armenteros |
— | — | ||
| MS 2015 | polotěžká váha | volný los | výhra Artem Blošenko |
výhra Elchan Mammadov |
výhra Toma Nikiforov |
prohra Karl-Richard Frey |
— | prohra Dmitrij Peters |
— | ||
| MS 2017 | těžká váha | nestartoval – zranění kotníku | |||||||||
| MS 2018 | těžká váha | volný los | výhra Henk Grol |
výhra N. Tüvšinbajar |
prohra Ušangi Kokauri |
— | — | prohra Ö. Dűrenbajar |
výhra Temur Rachimov
| ||
Mistrovství Evropy / Evropské hry[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HAŠEK, Martin. Vetchý vyzpovídal judistu Krpálka: Teď už bych ho nepřepral. iSport.cz [online]. 2016-08-04 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Sportovci Kraje Vysočina roku 2016 jsou plavkyně Tereza Horáková a fotbalový brankář Jan Hanuš [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-04-07 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online.
- ↑ http://www.judokrpalek.com/aktualne/truhlar-krpalek-ovladl-svet/
- ↑ http://sport.idnes.cz/lukas-krpalek-judo-rozhvor-univerziada-f01-/sporty.aspx?c=A130702_140047_sporty_ten
- ↑ http://sport.idnes.cz/judista-krpalek-je-rybar-08r-/sporty.aspx?c=A131018_204532_sporty_tp
- ↑ http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/olympijskyrok/_zprava/rybareni-je-pro-me-obrovsky-relax-rika-lukas-krpalek--1637139
- ↑ http://jihlava.idnes.cz/judista-krpalek-dostal-dreveny-motocykl-ff6-/jihlava-zpravy.aspx?c=A120711_161526_jihlava-zpravy_mkk
- ↑ http://www.naseprahacentrum.cz/sport/nejlepsi-cesky-judista-lukas-krpalek-bydli-na-folimance
- ↑ http://oh.idnes.cz/judo-krpalek-svatba-04z-/baku-2015.aspx?c=A150613_192406_olympiada-baku-2015_rou
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10165072431-judo/20747329624-me-junioru-v-judu-2007-praha
- ↑ http://sport.idnes.cz/judista-krpalek-se-po-suverennim-vykonu-stal-juniorskym-mistrem-sveta-1n5-/sporty.aspx?c=A081024_113754_sporty_pes
- ↑ http://sport.idnes.cz/ceske-judo-oslavuje-inteligentni-monstrum-mistra-sveta-krpalka-p8b-/sporty.aspx?c=A081030_180220_sporty_pes
- ↑ http://sport.idnes.cz/petrikov-vypadl-na-mistrovstvi-evropy-judistu-ve-druhem-kole-pb4-/sporty.aspx?c=A090424_202141_sporty_par
- ↑ http://sport.idnes.cz/petrikov-a-krpalek-vyhrali-turnaj-svetoveho-poharu-pak-slavili-na-hotelu-1l9-/sporty.aspx?c=A090606_175639_sporty_ald
- ↑ http://www.sport.cz/ostatni/ostatni/clanek/156181-judista-krpalek-na-me-junioru-neobhajil-zlato-a-skoncil-druhy.html
- ↑ http://sport.idnes.cz/nebudu-vyhravat-abych-nemusel-pred-novinare-tvrdi-judisticky-mistr-sveta-15s-/sporty.aspx?c=A091027_142008_sporty_pes
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/sport/ostatni/134285-krpalek-ziskal-na-ms-v-judu-bronz/
- ↑ http://sport.idnes.cz/medaile-z-olympiady-je-muj-cil-vyhlasil-krpalek-po-triumfu-v-praze-1c7-/sporty.aspx?c=A120226_193408_sporty_pes
- ↑ http://sport.idnes.cz/judista-krpalek-na-me-prohral-ve-2-kole-a-skoncil-devaty-p1e-/sporty.aspx?c=A120428_115256_sporty_mah
- ↑ http://oh.idnes.cz/olympionik-krpalek-si-obnovil-zraneni-zad-fiy-/olympiada-londyn-2012.aspx?c=A120724_102651_oh-ostatni-sporty_mah
- ↑ http://www.sport.cz/loh2012/ostatni-sporty2012/clanek/430539-krpalka-chytla-zada-kdyz-se-chystal-menit-gumu.html
- ↑ http://video.idnes.cz/webtv.aspx?idvideo=V120802_213101_oh-ostatni-sporty_vov
- ↑ http://sport.idnes.cz/judista-krpalek-je-svetovou-jednickou-dho-/sporty.aspx?c=A130213_151554_sporty_rou
- ↑ http://www.sportovninoviny.cz/dalsi/zpravy/judista-krpalek-je-po-nedelnim-triumfu-svetovou-jednickou/901286
- ↑ http://www.sportovninoviny.cz/dalsi/zpravy/judista-krpalek-ziskal-bronz-na-mistrovstvi-sveta-v-riu/978294
- ↑ http://www.sportovninoviny.cz/zpravy/judista-krpalek-jako-prvni-cech-obhajil-titul-mistra-evropy/1072330
- ↑ http://sport.idnes.cz/lukas-krpalek-evropsky-pohar-praha-judo-f08-/sporty.aspx?c=A140302_202732_sporty_ten
- ↑ http://www.sportovninoviny.cz/zpravy/judista-krpalek-jako-prvni-cech-obhajil-titul-mistra-evropy/1072330
- ↑ http://www.sportovninoviny.cz/zpravy/lukas-krpalek-je-prvnim-ceskym-mistrem-sveta-v-judu/1117137
- ↑ http://www.denik.cz/ostatni_sport/krpalek-se-vraci-na-tatami-s-dalsimi-judisty-jede-do-zahrebu-20150429.html
- ↑ http://sport.idnes.cz/krpalek-skoncil-na-gp-v-zahrebu-treti-ds6-/sporty.aspx?c=A150503_180514_sporty_par
- ↑ http://sport.idnes.cz/krpalek-stribro-judo-masters-djl-/sporty.aspx?c=A150524_195442_sporty_ten
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/sport/ostatni/evropske-hry/315964-krpalek-ziskal-v-baku-stribro-ostatni-cesti-judiste-neuspeli/
- ↑ http://www.sportovninoviny.cz/dalsi/zpravy/lukas-se-v-tom-vykoupal-glosoval-krpalkuv-trener-lacina-5-misto/1252570
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Krpálek začal sezonu devátým místem na Grand Slamu v Paříži [online]. iDNES.cz, 2016-02-07 [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Jaroslav Cícha. Skvělí judisté v Praze získali čtyři medaile [online]. sportovnizurnal.cz, 2016-02-29 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Zatím to nejde, obává se zraněný judista Krpálek o start na ME [online]. iDNES.cz, 2016-04-18 [cit. 2016-04-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK. Krpálek bude na ME judistů startovat, rameno už je lepší [online]. ČTK, 2016-04-22 [cit. 2016-04-22]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Petr Šedivý. Překvapení, Krpálek prohrál na ME první zápas a medaili neobhájí [online]. iDNES.cz, 2016-04-23 [cit. 2016-04-23]. Dostupné online. (česky)
- ↑ http://martin.rulez.cz/judo/ijf_sen_wrl_2016_05_30.pdf
- ↑ BBC.com, ČT Sport, esp.com, Time, US Today, wtatennis.com. Phelps, Murray či Nadal. Národní výpravy přivedou hvězdní vlajkonoši [online]. Česká televize, 2016-08-05 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Pavel Novotný (Rio de Janeiro), Sport.cz. Zlatý ipon! Krpálek si podmanil tatami, je prvním českým vítězem v Riu [online]. Online magazín deníku Právo & Seznam.cz, 2016-08-11 [cit. 2016-08-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Petr Šedivý, Miroslav Němý. Zlatý Krpálek! Český judista slaví na olympiádě historický triumf [online]. iDNES.cz, 2016-08-11 [cit. 2016-08-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Red Spo, ČTK. Judistická pohádka v Riu! Krpálek povalil Gasimova a je olympijským šampionem [online]. Aktuálně.cz, 2016-11-25 [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Petr Kadeřábek (pka), Nikola Šrámková. Konec večírků. Judista Krpálek se jde opět prát, chce uspět v těžké váze [online]. Český rozhlas, 2016-11-25 [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. (česky)
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Krpálek se mezi nejtěžšími judisty neztratil, při premiéře skončil pátý [online]. iDNES.cz, 2016-02-26 [cit. 2016-02-26]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Nikola Šrámková. Krpálek slaví první medaili v kategorii nad 100 kilogramů. V Turecku vybojoval zlato [online]. rozhlas.cz, 2016-04-09 [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Judista Krpálek vybojoval ve Varšavě evropský bronz v nejtěžší kategorii [online]. idnes.cz, 2016-04-22 [cit. 2016-04-22]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Krpálek si v tréninku přetrhl vazy v kotníku, o MS pravděpodobně přijde [online]. idnes.cz, 2017-08-15 [cit. 2017-08-15]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Krpálek se kvůli zranění kotníku odhlásil z mistrovství světa [online]. idnes.cz, 2017-08-25 [cit. 2017-08-25]. Dostupné online. (česky)
- ↑ info222.cz. Okopávaný kotník Krpálka bolel, ale o cestu za stříbrem ho nepřipravil [online]. info222.cz, 2017-12-03 [cit. 2017-12-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK. Judista Krpálek bral v Paříži bronz, Musil překvapil pátým místem [online]. sport.idnes.cz, 2018-02-11 [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. (česky)
- ↑ lju. Judista Krpálek získal v Praze bronz. Klammert skončil stříbrný! [online]. tn.cz, 2018-03-04 [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Judista Krpálek je potřetí mistrem Evropy, poprvé v kategorii nad 100 kg [online]. sport.idnes.cz, 2018-04-28 [cit. 2018-04-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK. Krpálek je mistrem Evropy, ve finále přepral Rusa Bašajeva [online]. ceskatelevize.cz, 2018-04-28 [cit. 2018-04-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Rekordní výprava judistů chce na MS v Ázerbájdžánu vykročit za olympiádou [online]. idnes.cz, 2018-09-17 [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Bronz Krpálkovi těsně unikl. Na mistrovství světa skončil pátý [online]. idnes.cz, 2018-09-26 [cit. 2018-09-26]. Dostupné online. (česky)
´
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 370.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Mistrovství ČR mužů a žen v judu
- Čeští judisté na vrcholných sportovních akcích
- Výsledky českých reprezentantů v judu 2013
- Výsledky českých reprezentantů v judu 2014
- Výsledky českých reprezentantů v judu 2015
- Výsledky českých reprezentantů v judu 2016
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lukáš Krpálek ve Wikimedia Commons - Výsledky a novinky Lukáše Krpálka na Judoinside.com
- Výsledky a novinky Lukáš Krpálka na Judobase.org
- Lukáš Krpálek na Instagramu
- Čeští judisté
- Čeští olympijští vítězové
- Olympijští vítězové v judu
- Olympijští vítězové z LOH 2016
- Čeští olympijští vlajkonoši
- Mistři světa v judu
- Mistři Evropy v judu
- Juniorští mistři světa v judu
- Juniorští mistři Evropy v judu
- Sportovec roku – junioři
- Sportovec roku – jednotlivci
- Zápasnická trojkoruna
- Narození 15. listopadu
- Narození 1990
- Narození v Jihlavě
- Judista roku (Česko)
