Zdeňka Šilhavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdeňka Šilhavá
Narození 15. června 1954 (63 let)
Krnov
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Halové mistrovství Evropy
bronz HME 1983 vrh koulí
Mistrovství ČSSR v atletice
stříbro MČSSR 1976 vrh koulí
stříbro MČSSR 1977 vrh koulí
stříbro MČSSR 1978 vrh koulí
bronz MČSSR 1978 hod diskem
stříbro MČSSR 1979 vrh koulí
bronz MČSSR 1979 hod diskem
zlato MČSSR 1980 vrh koulí
stříbro MČSSR 1980 hod diskem
zlato MČSSR 1981 hod diskem
stříbro MČSSR 1981 vrh koulí
zlato MČSSR 1982 hod diskem
stříbro MČSSR 1982 vrh koulí
zlato MČSSR 1983 hod diskem
stříbro MČSSR 1983 vrh koulí
zlato MČSSR 1984 hod diskem
zlato MČSSR 1985 hod diskem
zlato MČSSR 1987 hod diskem
Mistrovství ČR v atletice
stříbro MČR 1993 vrh koulí
bronz MČR 1993 hod diskem
stříbro MČR 1994 vrh koulí
bronz MČR 1994 hod diskem
zlato MČR 1995 vrh koulí
zlato MČR 1995 hod diskem
zlato MČR 1996 vrh koulí
stříbro MČR 1996 hod diskem
zlato MČR 1997 vrh koulí
stříbro MČR 1997 hod diskem
zlato MČR 1999 hod koulí
zlato MČR 1999 hod diskem
zlato MČR 2000 vrh koulí
stříbro MČR 2000 hod diskem
Halové mistrovství ČSSR v atletice
stříbro HM ČSSR 1978 vrh koulí
zlato HM ČSSR 1979 vrh koulí
zlato HM ČSSR 1980 vrh koulí
zlato HM ČSSR 1983 vrh koulí
Halové mistrovství ČR v atletice
zlato HMČR 1993 vrh koulí
stříbro HMČR 1994 vrh koulí
zlato HMČR 1995 vrh koulí
zlato HMČR 1996 vrh koulí
zlato HMČR 1997 vrh koulí
zlato HMČR 1998 vrh koulí
stříbro HMČR 1999 vrh koulí
zlato HMČR 2000 vrh koulí

Zdeňka Šilhavá, rozená Kusá, později Bartoňová (* 15. června 1954, Krnov) je bývalá československá atletka, která se specializovala na hod diskem a na vrh koulí. 178 cm a 85 kg v roce 1984. Je provdána za bývalého diskaře, olympionika (13. místo na hrách 1976 v Montrealu) Josefa Šilhavého (* 13.6.1946, osobní rekord 64,90 m z roku 1975), se kterým má syna Josefa.

Reprezentovala na letních olympijských hrách v Moskvě 1980, v Soulu 1988 a také v Atlantě 1996. Nejlepšího výsledku dosáhla na olympiádě v jihokorejském Soulu, kde ve finále hodu diskem obsadila výkonem 67,84 m šesté místo. Dvakrát šestá skončila také na mistrovství světa v Helsinkách 1983 a v Římě 1987. Jejím největším úspěchem ve vrhu koulí byla bronzová medaile z halového mistrovství Evropy v Budapešti v roce 1983. V letech 1980 -1984 vytvořila celkem deset československých rekordů v hodu diskem.

Dvakrát (1984, 1988) byla zvolena nejlepší atletkou Československa v ženské kategorii.

Dopingová diskvalifikace[editovat | editovat zdroj]

V době, kdy Zdeňka Šilhavá držela světový rekord v hodu diskem, byla diskvalifikována (zároveň s koulařem Remigiem Machurou) pro použití nedovolených anabolických steroidů. K diskvalifikaci došlo po dopingovém nálezu při A-finále Evropského poháru, které se konalo v roce 1985 v Moskvě a kde Zdena Šilhavá obsadila výkonem 66,42 metru třetí místo. Její umístění bylo zrušeno a československému ženskému týmu byly její body v celkové klasifikaci odečteny. V důsledku toho kleslo družstvo z původního 5. místa na místo sedmé (dostaly se před něj týmy Polska a Itálie), které však zaručovalo udržení se v A-skupině a tím i start v následujícím A-finále v roce 1987 v Praze na Strahově. Zdeňka Šilhavá, suspendovaná na dva roky, musela vynechat celou následující sezónu 1986, a tím i mistrovství Evropy ve Stuttgartu. V roce 1987 se však vrátila a dokázala znovu překonat sedmdesátimetrovou hranici v hodu diskem a dosáhnout poměrně dobrých umístění na mistrovství světa 1987 a olympijských hrách 1988.

Diskvalifikace Šilhavé a Machury je dodnes nejzávažnějším dopingovým případem v historii československé a české atletiky.

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Je bývalou držitelkou světového rekordu v hodu diskem. Její výkon 74,56 m je dodnes druhým nejlepším v celé historii. Dál hodila jen 9. července 1988 v Neubrandenburgu východoněmecká diskařka Gabriele Reinschová, která drží světový rekord výkonem 76,80 m.

Světový rekord Zdeňky Šilhavé[editovat | editovat zdroj]

Zdeňka Šilhavá nebyla první českou atletkou, která překonala světový rekord v hodu diskem: už 11.9.1925 vytvořila v Praze, při atletickém utkání Praha-Brno, světový rekord Marie Vidláková (* 4.9.1904), když svůj disk poslala do vzdálenosti 31,15 metru. V roce 1984 vytvořila světový rekrod - hodem více než dvakrát tak dlouhým - Zdeňka Šilhavá. Rekordu dosáhla v Nitře, 26.8.1984, na stadionu tamního klubu Stavbár Nitra. Zdeňka Šilhavá hned prvním pokusem, dlouhým 74,56 metru, překonala v 15 hodin a 10 minut dosavadní rekord Iriny Meszynské z NDR (73,36 m), vytvořený před pouhými 9 dny, 17.8.1984 na pražském Rošického stadionu při mezinárodních závodech narychlo pojmenovaných po blížící se československé spartakiádě 1985 a uspořádaných jako náhrada pro atlety socialistických zemí za bojkotované olympijské hry v Los Angeles. Šilhavá měla vynikající sérii, ve které celkem čtyřikrát přehodila hranici 70 metru (74,56-přešlap-63,40-70,28-72,54-71,78 m). Za hranici 60 metrů se v tomto závodě dostaly i dvě další československé diskařky - čtvrtá Gabriela Hanuláková ve slovenském rekordu 64,00 m i pátá Jitka Prouzová s výkonem 62,26 metru.

Světový veteránský rekord Zdeňky Šilhavé[editovat | editovat zdroj]

Ve svých 45 letech, patnáct let po světovém rekrodu 74,56 m a v předposledním roce své aktivní atletické dráhy, překonala Zdeňka Šilhavá světový veteránský rekord v kategorii W40 (nad čtyřicet let), který - vzhledem k jejímu tehdejšímu věku - platil i pro další věkovou kategorii, W45. Podařilo se jí to 11.8.1999 v Pardubicích, když předvedla svůj vůbec nejkvalitnější hod devadesátých let - 64,09 metru. Dosavadní držitelkou světového rekordu v kategorii W40 byla sovětská (estonská) diskařka Helgi Partsová, která v roce 1980, ve svých 43 letech poslala disk do vzdálenosti 63,70 m.

Výkony Zdeňky Šilhavé v jednotlivých sezónách[editovat | editovat zdroj]

hod diskem[editovat | editovat zdroj]

1973 --- 39,84 m

1974 --- 42,88 m

1975 --- 49,68 m (6. v Československu)

1976 --- 49,02 m (6. v Československu)

1977 --- 53,22 m

1978 --- 56,70 m

1979 --- 56,30 m

1980 --- 64,50 m (27. na světě)

1981 --- 65,74 m (14. na světě)

1982 --- 68,66 m (7. na světě)

1983 --- 70,00 m (5. na světě)

1984 --- 74,56 m (1. na světě)

1985 --- 70,70 m (2. na světě)

1986 nezávodila, suspendována pro pozitivní dopingový test

1987 --- 69,52 m (5. na světě)

1988 --- 71,68 m (6. na světě)

1989 mateřská dovolená

1990 mateřská dovolená

1991 mateřská dovolená

1992 --- 53,52 m (6. v Československu)

1993 --- 61,06 m (39. na světě, 1. v České republice)

1994 --- 60,88 m (33. na světě, 3. v České republice)

1995 --- 59,54 m (51. na světě, 1. v České republice)

1996 --- 61,04 m (39. na světě, 2. v České republice)

1997 --- 61,32 m (35. na světě, 2. v České republice)

1998 --- 62,35 m (29. na světě, 1. v České republice)

1999 --- 64,09 m (16. na světě, 2. v České republice)

2000 --- 61,02 m (41. na světě, 2. v České republice)

vrh koulí[editovat | editovat zdroj]

1970 --- 11,96 m

1971 --- 12,30 m

1972 --- 12,51 m (2. starší dorostenky v Československu)

1973 --- 13,07 m (17. v Československu)

1974 --- 14,28 m (5. v Československu)

1975 --- 16,82 m (4. v Československu)

1976 --- 17,40 m (2. v Československu)

1977 --- 18,42 m v hale (2. v Československu) --- venku 17,69 m

1978 --- 19,42 m (13. na světě)

1979 --- 18,70 m

1980 --- 20,00 m (17. na světě)

1981 --- 19,54 m (10. na světě)

1982 --- 20,55 m (10. na světě)

1983 --- 21,05 m (3. na světě)

1984 --- 20,12 m (18. na světě)

1985 --- 20,13 m (12. na světě)

1986 nezávodila, suspendována pro pozitivní dopingový test

1987 --- 19,43 m (30. na světě)

1988 --- 19,78 m (24. na světě)

1989 mateřská dovolená

1990 mateřská dovolená

1991 mateřská dovolená

1992 --- 14,25 m (7. v Československu)

1993 --- 16,62 m (88. na světě, 1. v České republice)

1994 --- 16,01 m (115. na světě, 2. v České republice, ale nejlepší český výkon roku na otevřeném sektoru)

1995 --- 16,33 m v hale (100. na světě, 1. v České republice) --- venku 16,23 m (1. v České republice)

1996 --- 16,54 m v hale (96. na světě, 1. v České reopublice) --- venku 16,10 m (1. v České republice)

1997 --- 16,65 m (103. na světě, 2. v České republice)

1998 --- 17,16 m (71. na světě, 1. v České republice)

1999 --- 16,95 m (71. na světě, 1. v České republice)

2000 --- 16,89 m (72. na světě, 1. v České republice)

vrh koulí (v hale)[editovat | editovat zdroj]

1972 --- 12,18 m (8. v Československu)

1973 x

1974 x

1975 --- 15,56 m (1. v Československu)

1976 --- 15,88 m (1. v Československu)

1977 --- 18,42 m (2. v Českosolvensku)

1978 --- 18,23 m

1979 --- 17,16 m (1. v Československu)

1980 --- 18,63 m

1981 x

1982 x

1983 --- 19,76 m

1984 --- 19,47 m (2. v Československu)

1985 x

1986 nezávodila, suspendována pro pozitivní dopingový test

1987 x

1988 x

1989 mateřská dovolená

1990 mateřská dovolená

1991 mateřská dovolená

1992 x

1993 --- 15,97 m (1. v České republice)

1994 --- 15,97 m (2. v České republice)

1995 --- 16,33 m (1. v České republice)

1996 --- 16,54 m (1. v České republice)

1997 --- 16,17 m (1. v České republice)

1998 --- 15,72 m (1. v České republice)

1999 --- 16,07 m (2. v České republice)

2000 --- 16,49 m (1. v České republice)

10 nejlepších výkonů Zdeňky Šilhavé[editovat | editovat zdroj]

74,56 (1) Nitra 26.8.1984 (mezinárodní mítink)

72,00 (1) Litomyšl 28.7.1984

71,68 (1) Praha 15.5.1988

71,44 (1) Chrudim 6.8.1988

70,76 (1) Nice 20.8.1984 (mezinárodní mítink)

70,70 (1) Varšava 27.7.1985 (mezistátní atletické utkání Polsko-Československo)

70,18 (1) Nitra 28.8.1988 (mezistátní atletické utkání 7 národních týmů evropských zemí ve vrhačských disciplínách)

70,14 (3) Praha 17.8.1984 (závody "Spartakiáda", někdy nazývané i "Družba", náhradní akce za bojkotované letní olympijské hry 1984)

70,00 (1) Schwechat 18.6.1983 (mezistátní atletické utkání)

69,92 (1) Praha 10.8.1984

Zdeňka Šilhavá v anketě o nejlepšího atleta Československa[editovat | editovat zdroj]

Zdaňka Šilhavá dvakrát zvítězila v anketě o nejlepší československou atletku roku, kterou každoročně (pod měnícími se názvy) vyhlašoval jako čtenářskou korespondenční anketu měsíčník Atletika a která byla předchůdcem současné ankety Atlet roku. Zatímco od založení ankety v roce 1962 byli muži a ženy voleni do společného žebříčku, v době největších úspěchů Zdeňky Šilhavé (v letech 1978-1988) byly žebříčky vedeny odděleně pro muže a ženy. Zdeňka Šilhavá se tedy při obou svých vítězstvích o prvenství de facto dělila s Imrichem Bugárem a Jozefem Pribilincem, kteří byli v roce 1984, resp.1988 první v mužské části ankety.

1978 --- 6. místo

1979 --- 5. místo

1980 --- 3. místo

1981 --- 3. místo

1982 --- 5. místo

1983 --- 7. místo

1984 --- 1. místo ........................... (spolu s Imrichem Bugárem)

1985 x (dopingová diskvalifikace)

1986 x (dopingová diskvalifikace)

1987 --- 3. místo

1988 --- 1. místo .......................... (spolu s Jozefem Pribilincem)

Zdeňka Šilhavá v ročních žebříčcích (world rankings) časopisu Track & Field News[editovat | editovat zdroj]

hod diskem[editovat | editovat zdroj]

1981 --- 8. místo

1982 x

1983 --- 6. místo

1984 --- 3. místo

1985 --- 3. místo

1986 x

1987 --- 6. místo

1988 --- 8. místo

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Světové tabulky - World lists 1986, pro vnitřní potřebu VAS ÚV ČSTV vydala Realizační sekce rozborů a informací Komise vrcholové atletiky VAS ÚV ČSTV v dubnu 1987, str. 138
  • Světové tabulky 1988 - World lists 1988, pro vnitřní potřebu VAS ÚV ČSTV vydala Realizační sekce rozborů a informací Komise vrcholové atletiky VAS ÚV ČSTV v dubnu 1989, str. 122
  • 7th IAAF World Championships in Athletics, IAAF Statistics Handbook Seville 1999, produced in collaboration with the ATFS, Editor: Mark Butler, str. 160-164, Mel Watman: Who's Who in World Athletics, Discus Throw, str. 674
  • Athletics 2000, The International Track and Field Annual, Association of Track and Field Statisticians, Edited by Peter Matthews, Published by SportBooks Ltd, World Veteran's Records, str. 248-249, ISBN 1 899807 07 1
  • Halová ročenka ČSSR 1968-1983, vydal atletický oddíl LIAZ Jablonec, vytiskl: METASPORT Ostrava 0843/83, str. 17-25, 31-32, 40, 49
  • Progression of IAAF World Records, 2007 edition, Edited by Imre Matrahazi (IAAF), str. 320, 324