Remigius Machura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Remigius Machura
Narození 3. července 1960 (56 let)
Rychnov nad Kněžnou
Povolání atlet
Děti Remigius Machura (1986)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy
bronz ME 1982 vrh koulí
Halové mistrovství světa
zlato SHH 1985 vrh koulí
Halové mistrovství Evropy
stříbro HME 1982 vrh koulí
zlato HME 1985 vrh koulí
zlato HME 1988 vrh koulí
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
zlato MEJ 1979 vrh koulí
Mistrovství ČSSR v atletice
bronz MČSSR 1979 vrh koulí
stříbro MČSSR 1982 vrh koulí
zlato MČSSR 1983 vrh koulí
zlato MČSSR 1984 vrh koulí
zlato MČSSR 1985 vrh koulí
zlato MČSSR 1987 vrh koulí
zlato MČSSR 1988 vrh koulí
zlato MČSSR 1989 vrh koulí
zlato MČSSR 1990 vrh koulí
Halové mistrovství ČSSR v atletice
stříbro HM ČSSR 1980 vrh koulí
zlato HM ČSSR 1982 vrh koulí
zlato HM ČSSR 1984 vrh koulí
zlato HM ČSSR 1985 vrh koulí
zlato HM ČSSR 1988 vrh koulí
zlato HM ČSSR 1990 vrh koulí
Halové mistrovství ČR v atletice
stříbro HMČR 1993 vrh koulí
bronz HMČR 1995 vrh koulí
bronz HMČR 1996 vrh koulí
bronz HMČR 1997 vrh koulí
Příbuzenstvo
syn Remigius Machura ml.

Remigius Machura (* 3. července 1960 Rychnov nad Kněžnou) je bývalý československý koulař. Je jedním z mála sportovců, který přiznal vědomé užívání dopingu. V současné době má funkci hlavního zahradníka v AC Sparta Praha na Podvinném mlýně. [zdroj?]

S koulí začínal ve 14 letech. Stal se dorosteneckým mistrem republiky, v roce 1979 juniorským mistrem Evropy a v roce 1981 skončil na halovém mistrovství Evropy na 4. místě. K největším Machurovým sportovním úspěchům patří 3. místo z ME 1982, 2. místo z MS 1983, 1. místo z halového ME 1985 a 1988 a 5. místo z olympijských her v Soulu. Dodnes je držitelem českého rekordu ve vrhu koulí výkonem 21,93 m.

Doping[editovat | editovat zdroj]

Remigius Machura měl pozitivní nález na Stanozolol po závodech Evropského poháru v Moskvě roku 1985. V závodě skončil na druhém místě a podle losu měl jít na dopingovou zkoušku první Vasiljev a třetí Alessandro Andrei. Nakonec však funkcionáři rozhodli, že půjde Machura. Vzorky nebyly odeslány do laboratoře v Helsinkách (jak bylo zvykem), ale do novými přístroji vybavené laboratoře v Kolíně nad Rýnem. Pozitivní dopingový nález znamenal dvouletý distanc.

Machura nic nezapíral a dodnes říká, že kdyby se měl rozhodovat znova, rozhodl by se stejně. Podle vlastních slov začal brát podpůrné prostředky po roce 1981, i když byl funkcionáři svazu k tomuto kroku tlačen již od roku 1978. Jak sám říká, nehledal v podpůrných prostředcích prostředek zlepšení výkonu, ale prostředek k udržení vlastního zdraví.

Říkal jsem léčit. Nikdy jsem totiž nebral anabolika jako přímý prostředek jak dosáhnout v závodě lepšího výkonu. Právě jen jako ochranu zdraví. A nemám nic za zlé Linfordovi Christiemu, kterému teď prokázali doping, protože on běhal dvacet let a dovedu si představit, co to znamená. Všichni se diví, proč je Merlene Otteyová dvacet let dobrá - a taky ji chytili. Já vím, proč je dobrá. Je dobrá proto, že si zachovala zdraví. Jakým způsobem, to je její věc. A nebo věc Linforda Christieho.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Hnízdil a spolupracovníci: Doping, aneb zákulisí vrcholového sportu, Grada 2000, ISBN 80-7169-776-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]