Alberto Juantorena

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alberto Juantorena
Osaka07 D9A Alberto Juantorena.jpg
Narození 21. listopadu 1950 (68 let)
Santiago de Cuba
Ocenění Olympijský řád
Funkce Member of the National Assembly of Cuba
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato LOH 1976 Montreal běh na 400 m
zlato LOH 1976 Montreal běh na 800 m

Alberto Juantorena (celým jménem Alberto Juantorena Danger, * 3. prosince 1950 Santiago de Cuba) je bývalý kubánský atlet, běžec na středních tratích, dvojnásobný olympijský vítěz z roku 1976 z Letních olympijských her v Montrealu.

Pro jeho neobvyklou výkonnost se mu v době závodní kariéry přezdívalo El Caballo - "kůň". Novináři jej zase rádi označovali přídomkem Karibské tornádo.

Původně hrával basketbal, ale poznal, že jeho 188 centimetrů není pro tento sport optimální výškou. Zlom jeho životě nastal v roce 1971, když přišel z tehdejší provincie Oriente do hlavního města Havany, kde se setkal s polským trenérem Zygmuntem Zabierzowskim, který vychoval řadu polských sprinterů a který v té době zrovna působil na Kubě. Po několika měsících tréninku se Zabierzowskim zaběhl Juantorena 400 metrů za 48,2 sekundy a v následujícím roce se už kvalifikoval na olympijské hry v Mnichově. Jeho následující dráha vrcholového atleta trvala dvanáct let (1972-1984).

Alberto Juantorena vystudoval ekonomiku a už na sklonku své aktivní dráhy se ve své zemi začal věnovat nejrůznějším funkcím, především v oblasti sportu a vědy. Na Kubě se stal dokonce náměstkem ministra pro sport, místopředsedou kubánského olympijského výboru a v mezinárodním měřítku posléze i členem Rady Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF).

Do Síně slávy IAAF byl zařazen hned v roce jejího vzniku, 2012.

Světové rekordy Alberta Juantoreny[editovat | editovat zdroj]

  • 800 metrů, 1:43,50, Montreal 25.7.1976. Světový rekord z olympijského finále v Montrealu, první polovina závodu za 50,9 sekudy, druhá za 52,6 sekundy. Datum běhu připadlo shodou okolností na předvečer jednoho z kubánských státních svátků, dne útoku revolucionářů na kasárna Moncada 26.7.1953.
  • 800 metrů, 1:43,44, Sofie 21.8.1977. Na sofijském stadionu Vasila Levského vylepšil Juantorena svůj rok starý rekord z olympijských her. První kolo se běželo za 51,4 sekundy, druhé za za 52,0 sekundy. I ostatní běžci univerziádního finále dosáhli rychlých časů: stříbrný Jugoslávec Milovan Savić (1:45,6) i Francouz José Marajo (1:45,9). IAAF světový rekord schválila v zaokrouhlené podobě, 1:43,4.

Výkony Alberta Juantoreny v jednotlivých sezónách[editovat | editovat zdroj]

400 m[editovat | editovat zdroj]

rok výkon pořadí svět poznámka
1971 48,2
1972 45,94 38 ruční a elektronické výkon vedeny ve světových tabulkách dosud neodděleně
1973 45,36 2 ručně 45,6, 12= svět
1974 44,7 1 elektronicky 45,52, 7= svět
1975 44,80 2
1976 44,26 1
1977 44,65 1
1978 44,27 1
1979 45,24 10
1980 45,09 6
1981 46,65
1982 45,51 25=
1983 --- ---
1984 45,69 58=

800 m[editovat | editovat zdroj]

rok výkon pořadí svět
1973 1:49,8
1974 1:50,9
1975 --- ---
1976 1:43,50 1
1977 1:43,44 1
1978 1:44,38 4
1979 1:46,4 24=
1980 --- ---
1981 1:46,0 20
1982 1:45,15 14
1983 1:45,04 18
1984 1:44,88 22

= stejného výkonu dosáhli v sezoně dva atleti či více atletů

Vrcholové závody[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juatorena startoval na třech olympijských hrách - v roce 1972, 1976 a 1980.

Mnichov 1972[editovat | editovat zdroj]

Na svých prvních olympijských hrách, v roce 1972 v Mnichově, postoupil Alberto Juantorena z rozběhu (45,94 sekundy) i z meziběhu (45,96 sekundy), ale v semifinále skončil pátý (46,06) - a pouhých 0,06 sekundy mu chybělo, aby se zařadil mezi první čtyři semifinalisty, kteří z jeho běhu postupovali do finále.

Montreal 1976[editovat | editovat zdroj]

Na Letních olympijských hrách 1976 v Montrealu vyhrál nejdříve běh na 800 m a poté také na 400 m. Ve finále běhu na 800 metrů vytvořil nový světový rekord časem 1:43,50 min. Druhý skončil Ivo Van Damme z Belgie časem 1:43,86 min. Je dosud jediným atletem, který zvítězil na na jedné olympiádě v těchto dvou disciplinách.

V běhu na 400 m vyhrál časem 44,26 s náskokem 14 setin sekundy před druhým Frederickem Newhousem z USA. V době, kdy už osm roků platil světový rekord Američana Lee Evanse z vysokohorské dráhy v Mexico City (43,86 sekundy), představoval Juantorenův čas nejlepší elektronicky měřený nížinný výkon v běhu na 400 metrů všech dob.

V Montrealu startoval ještě ve štafetě na 4x400 metrů, kde tým Kuby obsadil ve finále časem 3:03,81 sedmé místo.

Moskva 1980[editovat | editovat zdroj]

Se zraněními bojující Alberto Juantorena se na olympijských hrách v Moskvě soustředil jen na jednu disciplínu - 400 metrů. Čas 45,09 sekundy stačil jen na čtvrté místo.

Světové univerziády[editovat | editovat zdroj]

V roce 1973 vybojoval Alberto Juantorena zlatou medaili na světové univerziádě v Moskvě (400 metrů v čase 45,36 sekundy). Na univerziádě v roce 1977 v bulharské Sofii získal zlatou medaili v běhu na 800 metrů v novém světovém rekordu 1:43,44.

Světový pohár[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juantorena byl jednou z nejvýraznějších postav premiérového ročníku světového poháru, týmové soutěže jednotlivých kontinentů, která se konala v roce 1977 v západoněmeckém Düsseldorfu a jejímž nástupcem je současný Kontinentální pohár. V běhu na 800 m zvítězil (časem 1:44,04) v napjatě očekávaném souboji nad keňským půlkařem Mikem Boitem - závod byl sledován s velkým zájmem vzhledem k tomu, že se obě - v té době nejvýraznější - osobnosti světové osmistovky spolu nemohly, vinou afrického bojkotu, utkat rok předtím na olympijských hrách v Montrealu. Juantorena, běžící v dresu Střední Ameriky a Karibiku, připojil v Düsseldorfu i vítězství v běhu na 400 metrů (45,36 sekundy).

Panamerické hry[editovat | editovat zdroj]

V roce 1975 získal Alberto Juantorena na panamerických hrách, přádaných ve vysokohorském prostředí hlavního města Mexika, stříbrnou medaili na 400 metrů (44,80 sekudy) a s kubánskou štafetou na 4x400 metrů vybojoval další stříbro časem 3:02,8. Na násedujících panamerických hrách, v roce 1979 v San Juanu na Portoriku, byl znovu stříbrný na 400 m (45,24) i na 800 m (1:46,4) a v čase 3:06,3 připojil bronzovou medaili ve štafetě.

Hry Střední Ameriky a Karibiku[editovat | editovat zdroj]

Juantorena na nich startoval poprvé v roce 1974 (zlatá medaile v Santo Domingu na 400 metrů, 45,52 a ve štafetě na 4x400 metrů, 3:06,36), podruhé v roce 1978 v kolumbijském Medellínu (vítězství na 400 metrů v druhém nejlepším čase své čtvrtkařské kariéry - 44,27 sekundy - a v běhu na 800 metrů, 1:47,23) a v roce 1982 v kubánské Havaně (zlatá medaile na 800 metrů v čase 1:45,15 a opět ve štafetě na 4x400 metrů, v čase 3:03,59).

Mistrovství Střední Ameriky a Karibiku[editovat | editovat zdroj]

V roce 1973 zvítězil v běhu na 400 metrů na mistrovství ve venezuelském Maracaibu (46,4). Zlatou medaili vybojoval také v roce 1981 v Santo Domingu za čas 1:47,59 v běhu na 800 metrů.

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juantorena se ještě dožil historicky prvního atletického mistrovství světa v Helsinkách v roce 1983. V jednom ze semifinálových běhů na 800 metrů však po nešťastném došlápnutí na vnitřní obrubník atletické dráhy utrpěl komplikovanou frakturu nohy a musel být z dráhy odnesen s bolestivými grimasami na nosítku. Dokázal se však zotavit a ve velmi dobré formě absolvoval ještě svou poslední sezónu - 1984. Ale již bez čtvrté olympijské účasti, o kterou ho připravilo kubánské připojení se k sovětskému bojkotu letních olympijských her v Los Angeles.

Družba 84[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juantorena ukázal naposledy své běžecké schopnosti ve svých bezmála 34 letech, na závodech Družba, jejichž mužské atletické disciplíny se odbývaly v Moskvě (ženy závodily v Praze) a které byly jakousi náhradní akcí za Sovětským svazem a jeho spojenci bojkotované olympijské hry v Los Angeles. Juantorena v Moskvě startoval v běhu na 800 metrů a v mrtvém závodě vybojoval společně s Polákem Ryszardem Ostrowskim (oba 1:45,68) svou poslední zlatou medaili.

Nejlepší výkony Alberta Juantoreny[editovat | editovat zdroj]

400 metrů[editovat | editovat zdroj]

výkon pořadí místo datum závod
44,26 1 Montreal 29.7.1976 olympijské hry
44,27 1 Medellín 16.7.1978 hry Střední Ameriky a Karibiku
44,65 1 Havana 13.9.1977 Spartakiáda spřátelených armád
44,70 1 Ostrava 5.6.1976 mítink Zlatá tretra
44,79 1 Guadalajara 12.8.1977 kvalifikace atletů Střední Ameriky a Karibiku pro světový pohár 1977 v Düsseldorfu
44,80 2 Mexico City 18.10.1975 panamerické hry
44,7 1 Turín 24.7.1974 mezinárodní mítink
44,7 1 Havana 24.4.1976 Barrientosův memoriál
44,92 1 Drážďany 19.5.1976
44,98 1 Berlín 16.6.1977 mítink Olympijský den

800 metrů[editovat | editovat zdroj]

výkon pořadí místo datum závod
1:43,44 1 Sofie 21.8.1977 světová univerziáda
1:43,50 1 Montreal 25.7.1976 olympijské hry
1:43,64 1 Curych 24.8.1977 mítink Weltklasse
1:43,66 1 Bydhošť 19.6.1977 Kusocińského memoriál
1:44,04 1 Düsseldorf 2.9.1977 světový pohár
1:44,38 1 Kolín nad Rýnem 22.6.1978
1:44,88 3 Florencie 13.6.1984 mezinárodní mítink
1:44,9 1 Havana 10.7.1976
1:44,97 1 Bratislava 10.6.1978 mítink PTS (Pravda-Televízia-Slovnaft)
1:45,04 1 Havana 17.6.1983

Alberto Juantorena v ročních žebříčcích (world rankings) časopisu Track & Field News[editovat | editovat zdroj]

celkové pořadí (muži)[editovat | editovat zdroj]

rok pořadí
1976 1. místo
1977 1. místo

400 m[editovat | editovat zdroj]

rok pořadí
1972 ---
1973 3. místo
1974 1. místo
1975 4. místo
1976 1. místo
1977 1. místo
1978 1. místo
1979 5. místo
1980 10. místo
1981 ---
1982 ---

800 m[editovat | editovat zdroj]

rok pořadí
1976 1. místo
1977 1. místo
1978 6. místo
1979 ---
1980 ---
1981 ---
1982 2. místo

Alberto Juantorena a Československo[editovat | editovat zdroj]

Československo představovalo pro Alberta Juantorenu oblíbenou závodnickou destinací a na mítincích a utkáních v českých zemích i na Slovensku startoval poměrně často.

V Československu startoval již před olympijskými hrami v Mnichově, v roce 1972 na pražském Rošického memoriálu, kde byl druhý v běhu na 400 metrů v čase 46,6 sekundy. V roce 1974 zaujal pražské publikum, když na strahovském stadionu předvedl během mezistátního atletického utkání Československo-Kuba-Maďarsko kvalitní čas v běhu na 400 metrů - 45,3 sekundy. V roce 1975 se do Prahy vrátil a znovu startoval na Rošického memoriálu, kde vyhrál běh na 400 metrů v čase 46,0 sekundy. V olympijském roce 1976 startoval v Bratislavě na mítinku PTS (Pravda-Televízia-Slovnaft), kde vyhrál jak běh na 400 (45,85 s), tak i na 800 metrů (1:46,8). Podobný dvojstart uskutečnil v roce 1976 také v Ostravě, na mítinku Zlatá tretra. V Ostravě vyhrál běh na 800 metrů (1:47,6) - a především na 400 metrů ve vynikajícím čase 44,70 s, který se na dlouhá léta stal nejrychlejším časem zaběhnutým v této disciplíně na československém či českém území.

Právě v Ostavě - jak záhy prozradil jeho polský trenér - dospěl Juantorena po úspěšném dvojstartu na mítinku Zlatá tretra k definitivnímu rozhodnutí startovat na blížících se olympijských hrách v Montrealu ve dvou disciplínách - v běhu na 400 i 800 metrů.

Do Československa přicestoval Juantorena i po montrealském olympijském triumfu. Hned v roce 1977 byl první v běhu na 800 m na ostravské Zlaté tretře (1:45,8) a zvítězil i na bratislavské PTS (400 m za 45,63). Obě města navštívil i v následujícím roce 1978. Vyhrál opět jak v Ostravě (400 m za 45,17 sekundy), tak i v Bratislavě (400m za 45,99 sekundy a 800 metrů za 1:44,97). Ještě v roce 1982, na sklonku své atletické kariéry, zvítězil ve Vítkovicích v běhu na 800 metrů v čase 1:48,19 a v Bratislavě v čase 1:46,46.

Zatím poslední návštěva Alberta Juantoreny v České republice se uskutečnila 20.5.2016, kdy byl hostem 55. ročníku Zlaté tretry. Během tohoto ostravského pobytu navštívil rovněž industriální komplex Dolní oblast Vítkovice.

Alberto Juantorena a IAAF[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juantorena působí jako člen Rady Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) a je členem Rozvojové komise IAAF.[1] Na kongresu IAAF v Pekingu v srpnu 2015 byl zvolen za jednoho ze čtyř viceprezidentů této atletické asociace.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • International Athletics Annual 1985, Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by Sports World Publications Ltd, ISBN 0 948208 023, Bob Phillips: Alberto Juantorena, str. 77-78
  • Atletika, ročník 29, 1977, č.1, Jan Novotný: Karibské tornádo jménem Alberto Juantorena, str. 24-25