Alberto Juantorena

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alberto Juantorena
Juantorena při vítězství závodu na 800 m v roce 1976
Juantorena při vítězství závodu na 800 m v roce 1976
Osobní informace
Rodné jménoAlberto Juantorena Danger
Narození3. prosince 1950 (70 let)
Santiago de Cuba[1]
StátKuba
Výška190 cm
Váha84 kg
Kariéra
Disciplína400 m, 800 m
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato LOH 1976 Montreal běh na 400 m
zlato LOH 1976 Montreal běh na 800 m

Alberto Juantorena (celým jménem Alberto Juantorena Danger, * 3. prosince 1950 Santiago de Cuba) je bývalý kubánský atlet, běžec na středních tratích, dvojnásobný olympijský vítěz z roku 1976 z Letních olympijských her v Montrealu.

Pro jeho neobvyklou výkonnost se mu v době závodní kariéry přezdívalo El Caballo - "kůň". Novináři jej zase rádi označovali přídomkem Karibské tornádo.

Původně hrával basketbal, ale poznal, že jeho 188 centimetrů není pro tento sport optimální výškou. Zlom jeho životě nastal v roce 1971, když přišel z tehdejší provincie Oriente do hlavního města Havany, kde se setkal s polským trenérem Zygmuntem Zabierzowskim, který vychoval řadu polských sprinterů a který v té době zrovna působil na Kubě. Po několika měsících tréninku se Zabierzowskim zaběhl Juantorena 400 metrů za 48,2 sekundy a v následujícím roce se už kvalifikoval na olympijské hry v Mnichově. Jeho následující dráha vrcholového atleta trvala dvanáct let (1972-1984).

Alberto Juantorena vystudoval ekonomiku a už na sklonku své aktivní dráhy se ve své zemi začal věnovat nejrůznějším funkcím, především v oblasti sportu a vědy. Na Kubě se stal dokonce náměstkem ministra pro sport, místopředsedou kubánského olympijského výboru a v mezinárodním měřítku posléze i členem Rady Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF).

Do Síně slávy IAAF byl zařazen hned v roce jejího vzniku, 2012.

Světové rekordy Alberta Juantoreny[editovat | editovat zdroj]

  • 800 metrů, 1:43,50, Montreal 25.7.1976. Světový rekord z olympijského finále v Montrealu, první polovina závodu za 50,9 sekudy, druhá za 52,6 sekundy. Datum běhu připadlo shodou okolností na předvečer jednoho z kubánských státních svátků, dne útoku revolucionářů na kasárna Moncada 26.7.1953.
  • 800 metrů, 1:43,44, Sofie 21.8.1977. Na sofijském stadionu Vasila Levského vylepšil Juantorena svůj rok starý rekord z olympijských her. První kolo se běželo za 51,4 sekundy, druhé za za 52,0 sekundy. I ostatní běžci univerziádního finále dosáhli rychlých časů: stříbrný Jugoslávec Milovan Savić (1:45,6) i Francouz José Marajo (1:45,9). IAAF světový rekord schválila v zaokrouhlené podobě, 1:43,4.

Výkony Alberta Juantoreny v jednotlivých sezónách[editovat | editovat zdroj]

400 m[editovat | editovat zdroj]

rok výkon pořadí svět poznámka
1971 48,2
1972 45,94 38 ruční a elektronické výkon vedeny ve světových tabulkách dosud neodděleně
1973 45,36 2 ručně 45,6, 12= svět
1974 44,7 1 elektronicky 45,52, 7= svět
1975 44,80 2
1976 44,26 1
1977 44,65 1
1978 44,27 1
1979 45,24 10
1980 45,09 6
1981 46,65
1982 45,51 25=
1983 --- ---
1984 45,69 58=

800 m[editovat | editovat zdroj]

rok výkon pořadí svět
1973 1:49,8
1974 1:50,9
1975 --- ---
1976 1:43,50 1
1977 1:43,44 1
1978 1:44,38 4
1979 1:46,4 24=
1980 --- ---
1981 1:46,0 20
1982 1:45,15 14
1983 1:45,04 18
1984 1:44,88 22

= stejného výkonu dosáhli v sezoně dva atleti či více atletů

Vrcholové závody[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juatorena startoval na třech olympijských hrách - v roce 1972, 1976 a 1980.

Mnichov 1972[editovat | editovat zdroj]

Na svých prvních olympijských hrách, v roce 1972 v Mnichově, postoupil Alberto Juantorena z rozběhu (45,94 sekundy) i z meziběhu (45,96 sekundy), ale v semifinále skončil pátý (46,06) - a pouhých 0,06 sekundy mu chybělo, aby se zařadil mezi první čtyři semifinalisty, kteří z jeho běhu postupovali do finále.

Montreal 1976[editovat | editovat zdroj]

Na Letních olympijských hrách 1976 v Montrealu vyhrál nejdříve běh na 800 m a poté také na 400 m. Ve finále běhu na 800 metrů vytvořil nový světový rekord časem 1:43,50 min. Druhý skončil Ivo Van Damme z Belgie časem 1:43,86 min. Je dosud jediným atletem, který zvítězil na na jedné olympiádě v těchto dvou disciplinách.

V běhu na 400 m vyhrál časem 44,26 s náskokem 14 setin sekundy před druhým Frederickem Newhousem z USA. V době, kdy už osm roků platil světový rekord Američana Lee Evanse z vysokohorské dráhy v Mexico City (43,86 sekundy), představoval Juantorenův čas nejlepší elektronicky měřený nížinný výkon v běhu na 400 metrů všech dob.

V Montrealu startoval ještě ve štafetě na 4 × 400 metrů, kde tým Kuby obsadil ve finále časem 3:03,81 sedmé místo.

Moskva 1980[editovat | editovat zdroj]

Se zraněními bojující Alberto Juantorena se na olympijských hrách v Moskvě soustředil jen na jednu disciplínu - 400 metrů. Čas 45,09 sekundy stačil jen na čtvrté místo.

Světové univerziády[editovat | editovat zdroj]

V roce 1973 vybojoval Alberto Juantorena zlatou medaili na světové univerziádě v Moskvě (400 metrů v čase 45,36 sekundy). Na univerziádě v roce 1977 v bulharské Sofii získal zlatou medaili v běhu na 800 metrů v novém světovém rekordu 1:43,44.

Světový pohár[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juantorena byl jednou z nejvýraznějších postav premiérového ročníku světového poháru, týmové soutěže jednotlivých kontinentů, která se konala v roce 1977 v západoněmeckém Düsseldorfu a jejímž nástupcem je současný Kontinentální pohár. V běhu na 800 m zvítězil (časem 1:44,04) v napjatě očekávaném souboji nad keňským půlkařem Mikem Boitem - závod byl sledován s velkým zájmem vzhledem k tomu, že se obě - v té době nejvýraznější - osobnosti světové osmistovky spolu nemohly, vinou afrického bojkotu, utkat rok předtím na olympijských hrách v Montrealu. Juantorena, běžící v dresu Střední Ameriky a Karibiku, připojil v Düsseldorfu i vítězství v běhu na 400 metrů (45,36 sekundy).

Panamerické hry[editovat | editovat zdroj]

V roce 1975 získal Alberto Juantorena na panamerických hrách, přádaných ve vysokohorském prostředí hlavního města Mexika, stříbrnou medaili na 400 metrů (44,80 sekudy) a s kubánskou štafetou na 4 × 400 metrů vybojoval další stříbro časem 3:02,8. Na násedujících panamerických hrách, v roce 1979 v San Juanu na Portoriku, byl znovu stříbrný na 400 m (45,24) i na 800 m (1:46,4) a v čase 3:06,3 připojil bronzovou medaili ve štafetě.

Hry Střední Ameriky a Karibiku[editovat | editovat zdroj]

Juantorena na nich startoval poprvé v roce 1974 (zlatá medaile v Santo Domingu na 400 metrů, 45,52 a ve štafetě na 4 × 400 metrů, 3:06,36), podruhé v roce 1978 v kolumbijském Medellínu (vítězství na 400 metrů v druhém nejlepším čase své čtvrtkařské kariéry - 44,27 sekundy - a v běhu na 800 metrů, 1:47,23) a v roce 1982 v kubánské Havaně (zlatá medaile na 800 metrů v čase 1:45,15 a opět ve štafetě na 4 × 400 metrů, v čase 3:03,59).

Mistrovství Střední Ameriky a Karibiku[editovat | editovat zdroj]

V roce 1973 zvítězil v běhu na 400 metrů na mistrovství ve venezuelském Maracaibu (46,4). Zlatou medaili vybojoval také v roce 1981 v Santo Domingu za čas 1:47,59 v běhu na 800 metrů.

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juantorena se ještě dožil historicky prvního atletického mistrovství světa v Helsinkách v roce 1983. V jednom ze semifinálových běhů na 800 metrů však po nešťastném došlápnutí na vnitřní obrubník atletické dráhy utrpěl komplikovanou frakturu nohy a musel být z dráhy odnesen s bolestivými grimasami na nosítku. Dokázal se však zotavit a ve velmi dobré formě absolvoval ještě svou poslední sezónu - 1984. Ale již bez čtvrté olympijské účasti, o kterou ho připravilo kubánské připojení se k sovětskému bojkotu letních olympijských her v Los Angeles.

Družba 84[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juantorena ukázal naposledy své běžecké schopnosti ve svých bezmála 34 letech, na závodech Družba, jejichž mužské atletické disciplíny se odbývaly v Moskvě (ženy závodily v Praze) a které byly jakousi náhradní akcí za Sovětským svazem a jeho spojenci bojkotované olympijské hry v Los Angeles. Juantorena v Moskvě startoval v běhu na 800 metrů a v mrtvém závodě vybojoval společně s Polákem Ryszardem Ostrowskim (oba 1:45,68) svou poslední zlatou medaili.

Nejlepší výkony Alberta Juantoreny[editovat | editovat zdroj]

400 metrů[editovat | editovat zdroj]

výkon pořadí místo datum závod
44,26 1 Montreal 29.7.1976 olympijské hry
44,27 1 Medellín 16.7.1978 hry Střední Ameriky a Karibiku
44,65 1 Havana 13.9.1977 Spartakiáda spřátelených armád
44,70 1 Ostrava 5.6.1976 mítink Zlatá tretra
44,79 1 Guadalajara 12.8.1977 kvalifikace atletů Střední Ameriky a Karibiku pro světový pohár 1977 v Düsseldorfu
44,80 2 Mexico City 18.10.1975 panamerické hry
44,7 1 Turín 24.7.1974 mezinárodní mítink
44,7 1 Havana 24.4.1976 Barrientosův memoriál
44,92 1 Drážďany 19.5.1976
44,98 1 Berlín 16.6.1977 mítink Olympijský den

800 metrů[editovat | editovat zdroj]

výkon pořadí místo datum závod
1:43,44 1 Sofie 21.8.1977 světová univerziáda
1:43,50 1 Montreal 25.7.1976 olympijské hry
1:43,64 1 Curych 24.8.1977 mítink Weltklasse
1:43,66 1 Bydhošť 19.6.1977 Kusocińského memoriál
1:44,04 1 Düsseldorf 2.9.1977 světový pohár
1:44,38 1 Kolín nad Rýnem 22.6.1978
1:44,88 3 Florencie 13.6.1984 mezinárodní mítink
1:44,9 1 Havana 10.7.1976
1:44,97 1 Bratislava 10.6.1978 mítink PTS (Pravda-Televízia-Slovnaft)
1:45,04 1 Havana 17.6.1983

Alberto Juantorena v ročních žebříčcích (world rankings) časopisu Track & Field News[editovat | editovat zdroj]

celkové pořadí (muži)[editovat | editovat zdroj]

rok pořadí
1976 1. místo
1977 1. místo

400 m[editovat | editovat zdroj]

rok pořadí
1972 ---
1973 3. místo
1974 1. místo
1975 4. místo
1976 1. místo
1977 1. místo
1978 1. místo
1979 5. místo
1980 10. místo
1981 ---
1982 ---

800 m[editovat | editovat zdroj]

rok pořadí
1976 1. místo
1977 1. místo
1978 6. místo
1979 ---
1980 ---
1981 ---
1982 2. místo

Alberto Juantorena a Československo[editovat | editovat zdroj]

Československo představovalo pro Alberta Juantorenu oblíbenou závodnickou destinací a na mítincích a utkáních v českých zemích i na Slovensku startoval poměrně často.

V Československu startoval již před olympijskými hrami v Mnichově, v roce 1972 na pražském Rošického memoriálu, kde byl druhý v běhu na 400 metrů v čase 46,6 sekundy. V roce 1974 zaujal pražské publikum, když na strahovském stadionu předvedl během mezistátního atletického utkání Československo-Kuba-Maďarsko kvalitní čas v běhu na 400 metrů - 45,3 sekundy. V roce 1975 se do Prahy vrátil a znovu startoval na Rošického memoriálu, kde vyhrál běh na 400 metrů v čase 46,0 sekundy. V olympijském roce 1976 startoval v Bratislavě na mítinku PTS (Pravda-Televízia-Slovnaft), kde vyhrál jak běh na 400 (45,85 s), tak i na 800 metrů (1:46,8). Podobný dvojstart uskutečnil v roce 1976 také v Ostravě, na mítinku Zlatá tretra. V Ostravě vyhrál běh na 800 metrů (1:47,6) - a především na 400 metrů ve vynikajícím čase 44,70 s, který se na dlouhá léta stal nejrychlejším časem zaběhnutým v této disciplíně na československém či českém území.

Právě v Ostavě - jak záhy prozradil jeho polský trenér - dospěl Juantorena po úspěšném dvojstartu na mítinku Zlatá tretra k definitivnímu rozhodnutí startovat na blížících se olympijských hrách v Montrealu ve dvou disciplínách - v běhu na 400 i 800 metrů.

Do Československa přicestoval Juantorena i po montrealském olympijském triumfu. Hned v roce 1977 byl první v běhu na 800 m na ostravské Zlaté tretře (1:45,8) a zvítězil i na bratislavské PTS (400 m za 45,63). Obě města navštívil i v následujícím roce 1978. Vyhrál opět jak v Ostravě (400 m za 45,17 sekundy), tak i v Bratislavě (400m za 45,99 sekundy a 800 metrů za 1:44,97). Ještě v roce 1982, na sklonku své atletické kariéry, zvítězil ve Vítkovicích v běhu na 800 metrů v čase 1:48,19 a v Bratislavě v čase 1:46,46.

Zatím poslední návštěva Alberta Juantoreny v České republice se uskutečnila 20.5.2016, kdy byl hostem 55. ročníku Zlaté tretry. Během tohoto ostravského pobytu navštívil rovněž industriální komplex Dolní oblast Vítkovice.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juantorena je zmíněn v legendární československé televizní komedii Jak dostat tatínka do polepšovny. Tatínek poté, co se syn Vašek (Tomáš Holý) nečekaně vrátí z výpravy s dědou, pronesl větu: "To není Colombo, to je Juantorena."

Alberto Juantorena a IAAF[editovat | editovat zdroj]

Alberto Juantorena působí jako člen Rady Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) a je členem Rozvojové komise IAAF.[1] Na kongresu IAAF v Pekingu v srpnu 2015 byl zvolen za jednoho ze čtyř viceprezidentů této atletické asociace.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alberto Juantorena [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2015-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • International Athletics Annual 1985, Peter Matthews, Association of Track and Field Statisticians, Published by Sports World Publications Ltd, ISBN 0-948208-023, Bob Phillips: Alberto Juantorena, str. 77-78
  • Atletika, ročník 29, 1977, č.1, Jan Novotný: Karibské tornádo jménem Alberto Juantorena, str. 24-25

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]