Běh na 400 m

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100 metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při délce trati však musí také šetřit alespoň částečně vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m), startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček, tak že závodník běžící po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou, náběhem do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech.

Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa je i držitelem stávajícího světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici extratřídy 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce 1995).

V dnešní době 400 metrové trati vládnou téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů. Není výjimkou, pokud na velkém závodě všechny medaile na této trati získají pouze atleti ze Spojených států amerických, jak se tomu stalo i na olympijských hrách v Pekingu 2008.

Světový rekord mezi ženami drží Němka Marita Kochová, která překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které běžely pod 48 sekund. Marie-José Pérecová a Cathy Freemanová získaly obě dva tituly z mistrovství světa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Běh na 400 m vznikl z běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů neboli 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinují zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Častá je též kombinace s tratí 400 metrů překážek.

Současné rekordy - dráha[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 43,18 Michael Johnson USA USA Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 47,60 Marita Kochová Německá demokratická republika NDR Canberra 6. 9. 1985
Olympijský (OR) Muži 43,49 Michael Johnson USA USA Atlanta 29. 7. 1996
Ženy 48,25 Marie-José Pérecová Francie Francie Atlanta 29. 7. 1996
Mistrovství světa (MS) Muži 43,18 Michael Johnson USA USA Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 47,99 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Helsinky 10. 8. 1983
Český (ČR) Muži 44,79 Pavel Maslák Česko Česká republika Dauhá 9. 5. 2014
Ženy 47,99 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Helsinky 10. 8. 1983

Současné rekordy podle kontinentů[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 44,33 Thomas Schönlebe Německá demokratická republika NDR Řím 3. 9. 1987
Ženy 47,60 World record icon.svg Marita Kochová Německá demokratická republika NDR Canberra 6. 9. 1985
Afrika Muži 43,48 Wayde van Niekerk Jihoafrická republika Jihoafrická republika Peking 26. 8. 2015
Ženy 49,10 Falilat Ogunkaya Nigérie Nigérie Atlanta 29. 7. 1996
Asie Muži 44,27 Abdelalelah Haroun Katar Katar La Chaux-de-Fonds 5. 7. 2015
Ženy 49,81 Yuqin Ma Čína Čína Peking 1. 9. 1993
Severní a střední Amerika Muži 43,18 World record icon.svg Michael Johnson USA USA Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 48,70 Sanya Richardsová USA USA Athény 16. 9. 2006
Jižní Amerika Muži 44,29 Sanderlei Parrela Brazílie Brazílie Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 49,64 Ximena Restrepo Kolumbie Kolumbie Barcelona 5. 8. 1992
Oceánie Muži 44,38 Darren Clark Austrálie Austrálie Soul 26. 9. 1988
Ženy 48,63 Cathy Freemanová Austrálie Austrálie Atlanta 29. 7. 1996

Současné rekordy - hala[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 44,57 Kerron Clement USA USA Fayetville 12. 3. 2005
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Milán 7. 3. 1982
Evropský (ER) Muži 45,05 Thomas Schönlebe Německá demokratická republika NDR Sindelfingen 5. 2. 1988
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Milán 7. 3. 1982
Halové mistrovství světa (HMS) Muži 45,11 Nery Brenes Kostarika Kostarika Istanbul 2012
Ženy 50,04 Olesja Forševová Rusko Rusko Moskva 2006
Český (ČR) Muži 45,24 Pavel Maslák Česko Česko Sopoty 8. 3. 2014
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Milán 7. 3. 1982

10 nejlepších můžu historie dle časů[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Čas (s) Jméno Země Datum Místo
1. 43.18 Michael Johnson USA USA 26. srpen 1999 Sevilla
2. 43.29 Harry 'Butch' Reynolds USA USA 17. srpen 1988 Curych
3. 43.45 Jeremy Wariner USA USA 31. srpen 2007 Ósaka
4. 43,48 Wayde van Niekerk Jihoafrická republika Jihoafrická republika 26. srpen 2015 Peking
5. 43.50 Quincy Watts USA USA 5. srpen 1992 Barcelona
6. 43.72 Isaac Makwala Botswana Botswana 5. červenec 2015 La Chaux-de-Fonds
7. 43.75 LaShawn Merritt USA USA 26. srpen 2008 Peking
8. 43.81 Danny Everett USA USA 26. červen 1992 New Orleans
9. 43.86 Lee Evans USA USA 18. říjen 1968 Ciudad de México
10. 43.87 Steve Lewis USA USA 28. září 1988 Soul

10 nejlepších žen historie dle časů[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Čas (s) Jméno Země Datum Místo
1. 47.60 Marita Kochová Německá demokratická republika NDR 6. říjen 1985 Canberra
2. 47.99 Jarmila Kratochvílová Československo Československo 10. srpen 1983 Helsinky
3. 48.25 Marie-José Pérecová Francie Francie 29. červenec 1996 Atlanta
4. 48.27 Olga Bryzginová Sovětský svaz SSSR 6. říjen 1985 Canberra
5. 48.59 Taťána Kocembová Československo Československo 10. srpen 1983 Helsinky
6. 48.63 Cathy Freemanová Austrálie Austrálie 29. červenec 1996 Atlanta
7. 48.70 Sanya Richardsová USA USA 16. září 2006 Athény
8. 48.83 Valerie Briscová-Hooksová USA USA 6. srpen 1984 Los Angeles
9. 48.89 Ana Guevarová Mexiko Mexiko 27. srpen 2003 Paříž Saint-Denis
10. 49.05 Chandra Cheeseboroughová USA USA 6. srpen 1984 Los Angeles

Vývoj světového rekordu - muži[editovat | editovat zdroj]

  • 47,8 Maxie LONG (USA) New York 29-09-00
  • 47,7 Ted MEREDITH (USA) Cambridge,US 27-05-16
  • 47,0 Emerson SPENCER (USA) Palo Alto 12-05-28
  • 46,4 Ben EASTMAN (USA) Palo Alto 26-03-32
  • 46,2 Bill CARR (USA) Los Angeles 05-08-32
  • 46,1 Archie WILLIAMS (USA) Chicago 19-06-36
  • 46,0 Rudolf HARBIG (Německo) Frankfurt 12-08-39
  • 46,0 Grover KLEMMER (USA) Philadelphia 29-06-41
  • 46,0 Herb McKENLEY (Jamaika) Berkeley, USA 05-06-48
  • 45,9 Herb McKENLEY (Jamaika) Milwaukee 02-07-48
  • 45,8 George RHODEN (Jamaika) Eskilstuna 22-08-50
  • 45,4 Lou JONES (USA) Mexico City 18-03-55
  • 45,2 Lou JONES (USA Los Angeles 30-06-56
  • 44,9 Otis DAVIS (USA) Rome 06-09-60
  • 44,9 Carl KAUFMANN (Německo) Rome 06-09-60
  • 44,9 Adolph PLUMMER (USA) Tempe 25-05-63
  • 44,9 Mike LARRABEE (USA) Los Angeles 12-09-64
  • 44,5 Tommie SMITH (USA) San Jose 20-05-67
  • 44,1 Larry JAMES (USA) Echo Summit 14-09-68
  • 43,8 Lee EVANS (USA) Mexico City 18-10-68
  • 43,86 Lee EVANS (USA) Mexico City 18-10-68
  • 43,29 Butch REYNOLDS (USA) Curych 17-08-88
  • 43,18 Michael JOHNSON (USA) Sevilla 26-08-99

Vývoj světového rekordu - ženy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]