Běh na 400 m

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při délce trati však musí také šetřit alespoň částečně vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m), startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček, tak že závodník běžící po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou, náběhem do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech.

Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa a od roku 1999 do roku 2016 byl držitelem světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce 1995).

V prvním desetiletí 21. století 400metrové trati vládli téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů.

K září roku 2016 je držitelem světového rekordu Jihoafričan Wayde van Niekerk, který 14. srpna 2016 na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru zaběhl časem 43,03 s nejrychlejší čas v historii (navíc v nevýhodné osmé dráze).

Světový rekord mezi ženami drží dlouhodobě Němka Marita Kochová, která v roce 1985 překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou časem 47,60 sekundy. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které v historii běžely pod 48 sekund. Francouzka Marie-José Pérecová a Australanka Cathy Freemanová zase získaly po dvou titulech z mistrovství světa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Běh na 400 m vznikl metrickým zaokrouhlením z anglosaského běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů neboli 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a sprinterskou vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinovali zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Častá je též kombinace s tratí 400 metrů překážek.

Současní světoví rekordmani[editovat | editovat zdroj]

Současné rekordy - dráha[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 43,03 Wayde van Niekerk Jihoafrická republika Jihoafrická republika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Ženy 47,60 Marita Kochová Východní Německo NDR Canberra 6. 9. 1985
Olympijský (OR) Muži 43,03 Wayde van Niekerk Jihoafrická republika Jihoafrická republika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Ženy 48,25 Marie-José Pérecová Francie Francie Atlanta 29. 7. 1996
Mistrovství světa (MS) Muži 43,18 Michael Johnson USA USA Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 47,99 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Helsinky 10. 8. 1983
Český (ČR) Muži 44,79 Pavel Maslák Česko Česká republika Dauhá 9. 5. 2014
Ženy 47,99 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Helsinky 10. 8. 1983

Současné rekordy podle kontinentů[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 44,33 Thomas Schönlebe Východní Německo NDR Řím 3. 9. 1987
Ženy 47,60 World record icon.svg Marita Kochová Východní Německo NDR Canberra 6. 9. 1985
Afrika Muži 43,03 World record icon.svg Wayde van Niekerk Jihoafrická republika Jihoafrická republika Rio de Janeiro 14. 8. 2016
Ženy 49,10 Falilat Ogunkaya Nigérie Nigérie Atlanta 29. 7. 1996
Asie Muži 44,27 Abdelalelah Haroun Katar Katar La Chaux-de-Fonds 5. 7. 2015
Ženy 49,81 Yuqin Ma Čína Čína Peking 1. 9. 1993
Severní a střední Amerika Muži 43,18 Michael Johnson USA USA Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 48,70 Sanya Richardsová USA USA Athény 16. 9. 2006
Jižní Amerika Muži 44,29 Sanderlei Parrela Brazílie Brazílie Sevilla 26. 8. 1999
Ženy 49,64 Ximena Restrepo Kolumbie Kolumbie Barcelona 5. 8. 1992
Oceánie Muži 44,38 Darren Clark Austrálie Austrálie Soul 26. 9. 1988
Ženy 48,63 Cathy Freemanová Austrálie Austrálie Atlanta 29. 7. 1996

Současné rekordy - hala[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (s) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 44,57 Kerron Clement USA USA Fayetville 12. 3. 2005
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Milán 7. 3. 1982
Evropský (ER) Muži 45,05 Thomas Schönlebe Východní Německo NDR Sindelfingen 5. 2. 1988
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Milán 7. 3. 1982
Halové mistrovství světa (HMS) Muži 45,11 Nery Brenes Kostarika Kostarika Istanbul 2012
Ženy 50,04 Olesja Forševová Rusko Rusko Moskva 2006
Český (ČR) Muži 45,24 Pavel Maslák Česko Česko Sopoty 8. 3. 2014
Ženy 49,59 Jarmila Kratochvílová Československo Československo Milán 7. 3. 1982

10 nejlepších můžu historie dle časů[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Čas (s) Jméno Země Datum Místo
1. 43,03 Wayde van Niekerk Jihoafrická republika Jihoafrická republika 14. srpen 2016 Rio de Janeiro
2. 43.18 Michael Johnson USA USA 26. srpen 1999 Sevilla
3. 43.29 Butch Reynolds USA USA 17. srpen 1988 Curych
4. 43.45 Jeremy Wariner USA USA 31. srpen 2007 Ósaka
5. 43.50 Quincy Watts USA USA 5. srpen 1992 Barcelona
6. 43.65 LaShawn Merritt USA USA 26. srpen 2015 Peking
7. 43.72 Isaac Makwala Botswana Botswana 5. červenec 2015 La Chaux-de-Fonds
8. 43.74 Kirani James Grenada Grenada 3. červenec 2014 Lausanne
9. 43.81 Danny Everett USA USA 26. červen 1992 New Orleans
10. 43.86 Lee Evans USA USA 18. říjen 1968 Ciudad de México

10 nejlepších žen historie dle časů[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Čas (s) Jméno Země Datum Místo
1. 47.60 Marita Kochová Východní Německo NDR 6. říjen 1985 Canberra
2. 47.99 Jarmila Kratochvílová Československo Československo 10. srpen 1983 Helsinky
3. 48.25 Marie-José Pérecová Francie Francie 29. červenec 1996 Atlanta
4. 48.27 Olga Bryzginová Sovětský svaz SSSR 6. říjen 1985 Canberra
5. 48.59 Taťána Kocembová Československo Československo 10. srpen 1983 Helsinky
6. 48.63 Cathy Freemanová Austrálie Austrálie 29. červenec 1996 Atlanta
7. 48.70 Sanya Richardsová USA USA 16. září 2006 Athény
8. 48.83 Valerie Brisco-Hooks USA USA 6. srpen 1984 Los Angeles
9. 48.89 Ana Guevaraová Mexiko Mexiko 27. srpen 2003 Paříž Saint-Denis
10. 49.05 Chandra Cheeseboroughová USA USA 6. srpen 1984 Los Angeles

Vývoj světového rekordu - muži[editovat | editovat zdroj]

Vývoj světového rekordu - ženy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]