Maratonský běh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Paula Radcliffová, držitelka současného ženského světového rekordu na maratonské trati
Tento článek je o maratonském běhu. O českém filmu pojednává článek Maratón (film).

Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km, druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her. Slovo maraton se též obecně používá pro označení dlouhých a vytrvalostně náročných akcí sportovního i jiného charakteru.

Vznik maratonu – legenda a skutečnost[editovat | editovat zdroj]

Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés (někteří uvádí jméno Diomedón), který měl údajně po bitvě u Marathonu, datované historiky na 12. září 490 př. n. l., nést zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do Athén a tam se slovy „Νενικήκαμεν“ – „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel.

Umělec Luc-Olivier Merson malbou znázornil běžce ohlašujícího lidem Athén vítězství bitvy u Maratonu

Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po marathonské bitvě, však tuto událost s marathonským běžcem vůbec nepřipomíná. Naopak se zmiňuje o výkonu běžce Feidippida, vyslaného nedlouho před rozhodujícím střetnutím z Athén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc. Do cíle, vzdáleného 1240 stadií (240 km) tehdy Feidippidés dorazil již následujícího dne, kdy přinesl obratem domů zprávu, že Sparťané nemohou z náboženských důvodů vyrazit na pomoc dříve, než za několik dní skončí svátky na počest boha Apollóna Karneia.

První písemná zmínka o poslovi z Marathonu do Athén se objevuje až na konci 1. století n. l. u Plútarcha, který připisuje běh do Athén muži jménem Thersippos nebo Euklés. O sto let později jmenuje Lúkiános jako marathonského běžce jistého Filippida. Protože se zdá velmi nepravděpodobné, že by téměř současník Hérodotos tak zajímavou epizodu ve svém díle pominul, lze předpokládat, že příběh o běžci z Marathónu do Athén si vytvořila až fantazie autorů, žijících o několik století později. Ani historický Feidippidés však nezůstává zapomenut, od roku 1983 se na jeho počest každoročně v září koná Spartathlon, 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty.

Fotografie Burtona Holmese s popisem: "1896: Tři alleté trénují na Olympijský maraton v Athénách"[1][2]

Když v roce 1896 začaly Olympijské hry, iniciátoři a organizátoři hledali způsob, jak hry učinit populární a vybavili si slávu antického Řecka. Nápad pro maraton vzešel od Michela Bréala, který ho chtěl zařadit na první Letní olympijské hry v roce 1896 v Athénách. Tato myšlenka byla silně podporována Pierrem Coubertinem, zakladatelem moderních Olympijských her (viz také Antické olympijské hry), stejně jako samotnými řeky. Vítěz prvního Olympijského maratonu pořádaného 10 dubna 1896 (jednalo se pouze o závod mužů) byl Spyridon Louis, řecký nosič vody, jež dosáhl času 2 hodiny, 58 minut a 50 vteřin. Maraton pořádaný na Letních olympijských hrách v roce 2004 se běžel na původní trati z Maratónu do Athén, se zakončením na Panathénském stadionu, dějišti Olympijských her v roce 1896.

V 19. století, které bylo dobou romantického obdivu ke starověkému Řecku, byla mezi vzdělanci populární i pověst o maratonském běžci. Anglický básník Robert Browning ji například roku 1879 ztvárnil v básni Feidippidés. S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel jako první francouzský filolog Michel Bréal, na něhož hluboce zapůsobila návštěva památných míst v Řecku. Seznámil s tímto nápadem svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu připravovaných olympijských her. Po několika zkušebních kvalifikačních bězích se první maratonský závod uskutečnil v rámci programu I. olympijských her na přibližně původní trati z Marathonu do Athén 10. dubna 1896. Prvním maratonským vítězem zde byl legendární Řek Spyridon Luis s časem 2:58:50. První oficiální maraton na českém území byl pak uspořádán 25. října 1908 na trati mezi Smíchovem a Dobříší.

Běžci během Pražského mezinárodního maratonu v roce 2010

K nejznámějším a největším maratonským běhům současné doby patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, v New Yorku, v Chicagu, v Londýně a v Berlíně. V Česku je v současnosti nejznámější Pražský mezinárodní maraton, založený v roce 1995. Další maraton se však běhá v pražské Stromovce již od roku 1963. Na Slovensku je nejpopulárnější Mezinárodní maraton míru v Košicích, založený již v roce 1924, krátce po olympijských hrách v Paříži. Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek, který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 2:23:03 (běžel jej tehdy poprvé v životě); v roce 1956 v Melbourne byl šestý. Naším současným nejlepším maratoncem je Róbert Štefko - v roce 2004 v čase 2:12:35.

Ženský maraton[editovat | editovat zdroj]

Ženský maraton se poprvé běžel v roce 1984 na Letních olympijských hrách v Los Angeles. Zvítězila Joana Benoitová z USA s časem 2 hodiny, 24 minut a 52 vteřin.

Po dlouho dobu po té, co byl Olympijský maraton součástí Olympijských her, neexistovaly ženské závody na dlouhou trať. I když několik žen běhalo maratonskou vzdálenost, tak nebyly zařazeny do oficiálních výsledků. Marie-Louise Ledru byla první žena, která oficiálně absolvovala maraton, v roce 1918 dosáhla na čas 5 hodin a 40 minut[3] a umístila se na 38 místě[4]. Miroslava Bínová v Úpicích září roku 1952 dokončila maratonskou vzdálenost v čase 4:35:00 v rámci rabořického závodu.[5][6] Arlen Pieperová byla první ženou, která oficiálně dokončila maraton v USA, když tuto trať zaběhla na Pikes Peak Maratonu v Manitou Springs v Coloradu v roce 1959.[7][8] Kathrine Switzer byla první ženou, která běžela Bostonský maraton se závodním číslem.[9] I když když prošla vstupním procesem, po odhalení chyby byla obviněna za hrubé porušení pravidel a byla stíhána.[10] Bobbi Gibb jako první v roce 1966 uběhla celý Bostonský maraton[11], a později byla prohlášena organizátory za vítěze v ženské kategorii v tomto roce, stejně jak v roce 1976 a 1968.[12]

Stalo se tradicí, že mužský Olympijský maraton je poslední událostí atletického rozvrhu a běží se poslední den Olympijských her.[13] V poslední době jsou za maraton udělovány medaile během závěrečného ceremoniálu (včetně roku 2012 a 2016). Po mnoho let maratonský běh končil uvnitř olympijského stadionu; nicméně na Letních olympijských hrách v roce 2012 startoval a končil na ulici The Mall v Londýně, a na Letních olympijských hrách v roce 2016 na Sambódromo, místě pro pozorování karnevalů.

Současní světoví rekordmani[editovat | editovat zdroj]

Současné rekordy[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Čas (hod.) Atlet Stát Místo závodu Datum
Světový (WR) Muži 2:02:57 Dennis Kimetto[14] Keňa Keňa Berlín 28. 9. 2014
Ženy 2:15:25 Paula Radcliffová Spojené království Spojené království Londýn 13. 4. 2003
Olympijský (OR) Muži 2:06:32 Samuel Wanjiru Keňa Keňa Peking 24. 8. 2008
Ženy 2:23:07 Tiki Gelanaová Etiopie Etiopie Londýn 5. 8. 2012
Mistrovství světa (MS) Muži 2:06:54 Abel Kirui Keňa Keňa Berlín 22. 8. 2009
Ženy 2:20:57 Paula Radcliffová Spojené království Spojené království Helsinky 2005
Český (ČR) Muži 2:11:57 Karel David Česká republika Česká republika Hamburk 3. 5. 1993
Ženy 2:27:00 Alena Peterková Česká republika Česká republika Pardubice 29. 4. 1995

Současné rekordy podle kontinentů[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (hod.) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 2:06:36 Antonio Pinto Portugalsko Portugalsko Londýn 16. 4. 2000
Ženy 2:15:25 World record icon.svg Paula Radcliffová Spojené království Spojené království Londýn 13. 4. 2003
Afrika Muži 2:02:57 World record icon.svg Dennis Kimetto Keňa Keňa Berlín 28. 9. 2014
Ženy 2:18:37 Mary Jepkosgei Keitany Keňa Keňa Londýn 22. 4. 2012
Asie Muži 2:06:16 Toshinari Takaoka Japonsko Japonsko Chicago 13. 9. 2002
Ženy 2:19:12 Mizuki Nogučiová Japonsko Japonsko Berlín 25. 9. 2005
Severní a střední Amerika Muži 2:05:38 Khalid Khannouchi USA USA Londýn 14. 4. 2002
Ženy 2:19:36 Deena Kastor USA USA Londýn 23. 4. 2006
Jižní Amerika Muži 2:06:05 Ronaldo da Costa Brazílie Brazílie Berlín 20. 9. 1998
Ženy 2:26:48 Inés Melchor Peru Peru Berlín 28. 9. 2014
Oceánie Muži 2:07:51 Robert de Castella Austrálie Austrálie Boston 21. 4. 1986
Ženy 2:22:36 Benita Willis Austrálie Austrálie Chicago 22. 10. 2006

Světové rekordy a nejlepší světové časy[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že soutěže v maratonském běhu se konají za velmi proměnlivých podmínek na otevřené silnici místo na standardní atletické dráze, dlouhá léta nebyly v této disciplíně evidovány světové rekordy, ale pouze nejlepší světové výkony. Teprve od 1. ledna 2004 eviduje Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) nejlepší výkony na silnici v maratonu, půlmaratonu i chůzi jako světové rekordy. Dne 6. května 2017 zaběhl keňský vytrvalec Eliud Kipčoge maratonskou distanci za rekordních 2:00:25 hodiny, šlo ale o neregulérní závod ve speciálních podmínkách, který se uskutečnil na závodním okruhu Formule 1 v Monze. Čas tedy nemůže být uznán jako světový rekord.[15]

Délka maratonského běhu[editovat | editovat zdroj]

Rok Vzdálenost
(km)
1896 40
1900 40,26
1904 40
1906 41,86
1908 42,195
1912 40,2
1920 42,75
od roku 1924 42,195

Přestože původní vzdálenost z bojiště u Marathonu do Athén byla asi 38 km, byla na olympijských hrách v Athénách Mezinárodním olympijským výborem stanovena na rovných 39 km. Délka maratonu nebyla původně standardizována a měnila se podle vytyčené cesty.

Roku 1908 byla délka olympijského maratonu v Londýně vytyčena od startu u terasy Windsorského zámku do cíle před královskou lóží na Olympijském stadionu (aby královská rodina mohla pozorovat vítěze olympijského maratonu), čímž byla trať prodloužena na 42,195 km (26,2 mil neboli 45.760 yardů). Přestože na dalších dvou olympijských hrách v letech 1912 a 1920 byla stanovena jiná délka maratonského běhu, od olympiády v roce 1924 v Paříži se ustálila délka maratonu právě na délce londýnské trati, tedy 42,195 km.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Výkonnostní milníky - zlepšování cílového času[editovat | editovat zdroj]

Muži
Ženy

Předpokládá se, že za příznivých podmínek by se během příštích zhruba 30 let mohli muži - maratonci dostat i pod bájnou hranici 2 hodin. Ženy by zároveň mohly atakovat hranici 2:10 hod.

Nejúspěšnější maratonci[editovat | editovat zdroj]

Dvě olympijská vítězství

Dva tituly mistra světa:

Olympijské vítězství a titul mistra/mistryně světa

Olympijští medailisté[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry – maraton
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na letních olympijských hrách v maratonském běhu.

Maratonský běh je na programu LOH již od prvních her v roce 1896. Byl součástí i neoficiálních her v roce 1906. Ženy běhají maraton na olympijských hrách až od LOH 1984.

Medailisté mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství světa v atletice – maraton
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa - Maraton.

Maraton se na MS běhá hned od prvního MS v roce 1983 v kategoriích mužů i žen.

Vývoj světového rekordu - maratón
Muži
Čas Jméno Státní příslušnost Místo Datum
2:55:18 John Hayes USA Londýn 24. července 1908
2:52:45 Roy Fowler USA New York 1909
2:46:52 James Clark USA New York 12. února 1909
2:46:04 Albert Raine USA New York 12. prosince 1909
2:42:31 Fred Barett GBR Londýn 15. prosince 1909
2:38:16 Harry Green GBR Londýn 12. května 1913
2:36:06 Alexis Ahlgren SWE Londýn 31. května 1913
2:32:35 Hannes Kolehmainen FIN Antverpy 22. srpna 1920
2:29:01 Albert Michelsen USA Port Chester 12. října 1925
2:27:49 Fusašige Suzuki JPN Tokio 31. května 1935
2:26:44 Jasuo Ikenaka JPN Tokio 3. dubna 1935
2:26:42 Son Ki-džung JPN Tokio 3. listopadu 1935
2:25:39 Yun Bok Suh KOR Boston 19. dubna 1947
2:20:42 James Peters GBR Cheswick 14. června 1952
2:18:40 James Peters GBR Cheswick 13. června 1953
2:18:34 James Peters GBR Turku 4. října 1953
2:17:39 James Peters GBR Cheswick 26. června 1954
2:15:17 Sergej Popov URS Stockholm 24. srpna 1958
2:15:16 Abebe Bikila ETH Řím 10. září 1960
2:15:15 Toru Terasawa JPN Beppu 17. února 1963
2:14:28 Leonard Edelen USA Cheswick 15. června 1963
2:13:55 Basil Heatley GBR Cheswick 13. června 1964
2:12:11 Abebe Bikila ETH Tokio 21. října 1964
2:12:00 Mono Šigemacu JPN Cheswick 12. června 1965
2:09:36 Derek Clayton AUS Fukuoka 3. prosince 1967
2:08:34 Derek Clayton AUS Antverpy 30. května 1969
2:08:18 Robert de Castella AUS Fukuoka 6. prosince 1981
2:08:05 Steve Jones GBR Chicago 21. října 1984
2:07:12 Carlos Lopes POR Rotterdam 20. dubna 1985
2:06:50 Belayne Dinsamo ETH Rotterdam 17. dubna 1988
2:06:05 Ronaldo de Costa BRA Berlín 20. září 1998
2:05:42 Khalid Khannouchi MAR Chicago 24. října 1999
2:05:38 Khalid Khannouchi USA Londýn 14. dubna 2002
2:04:55 Paul Tergat KEN Berlín 28. září 2003
2:04:26 Haile Gebrselassie ETH Berlín 30. září 2007
2:03:59 Haile Gebrselassie ETH Berlín 28. září 2008
2:03:38 Patrick Makau KEN Berlín 25. září 2011
2:03:23 Wilson Kipsang KEN Berlín 29. září 2013
2:02:57 Dennis Kimetto KEN Berlín 28. září 2014
Ženy
Čas Jméno Státní příslušnost Místo Datum
3:40:22 Violet Piercy GBR Chiswick 3. října 1926
3:37:07 Merry Lepper USA Culver City 16. prosince 1963
3:27:45 Dale Greig GBR Ryde 23. května 1964
3:19:33 Mildred Sampson NZL Auckland 21. července 1964
3:15:22 Maureen Wilton CAN Toronto 6. května 1967
3:07:26 Anni Pede-Erdkamp FRG Waldniel 16. září 1967
3:02:53 Caroline Walker USA Seaside 28. února 1970
3:01:42 Elizabeth Bonner USA Filadelfie 9. května 1971
3:00:35 Sara Mae Berman USA Brockton 30. května 1971
2:55:22 Elizabeth Bonner USA New York 19. září 1971
2:49:40 Cheryl Bridges USA Culver City 5. prosince 1971
2:46:36 Michiko Gorman USA Culver City 2. prosince 1973
2:46:24 Chantal Langlacé FRA Neuf Brisach 27. října 1974
2:43:54 Jacqueline Hansen USA Culver City 1. prosince 1974
2:42:42 Liane Winter FRG Boston 21. dubna 1975
2:40:15 Christa Vahlensieck FRG Dülmen 3. května 1975
2:38:19 Jacqueline Hansen USA Eugene 12. října 1975
2:35:15 Chantal Langlacé FRA Oyarzun 1. května 1977
2:34:47 Christa Vahlensieck FRG Berlín 10. září 1977
2:32:29 Grete Waitzová NOR New York 22. října 1978
2:27:32 Grete Waitzová NOR New York 21. října 1979
2:25:41 Grete Waitzová NOR New York 26. října 1980
2:25:28 Grete Waitzová NOR Londýn 17. dubna 1983
2:22:43 Joan Benoitová USA Boston 18. dubna 1983
2:21:06 Ingrid Kristiansenová NOR Londýn 21. října 1985
2:20:47 Tegla Loroupeová KEN Rotterdam 19. dubna 1998
2:20:43 Tegla Loroupeová KEN Berlín 26. září 1999
2:19:46 Naoko Takahašiová JPN Berlín 30. září 2001
2:18:47 Catherine Ndereba KEN Chicago 7. října 2001
2:17:18 Paula Radcliffová GBR Chicago 13. října 2002
2:15:25 Paula Radcliffová GBR Londýn 13. dubna 2003

Nejstarší pokořitelé maratonu[editovat | editovat zdroj]

Nejstarším maratoncem je britský občan indického původu Fauja Singh (*1. dubna 1911). Jako první stoletý maratonec na světě běžel na podzim 2011 Toronto Waterfront Marathon, a to v čase 8:11:06.[16] S běháním začal v 89 letech, je vegetarián. Důležité je podle něj vyhýbat se stresu, špatně naladěným lidem a být vděčný za všechno, co máte.[17]

Nejstarší ženou v cíli maratonu se stala v roce 2010 Američanka Gladys Burrillová (*1918). V 92 letech zvládla Honolulu Marathon v čase 9:53:16. S maratony začala v 86 letech.[18]

Nejstarším Čechem, který uběhl maraton, je umělecký kurátor Jiří Soukup z Hradce Králové, který v listopadu 2014 absolvoval maraton ve věku 87 let. Dosáhl času 8:12:10.[19]

Zdravotní problémy maratonců[editovat | editovat zdroj]

Úspěšné absolvování maratonského běhu vyžaduje vydání velkého množství energie, které běžci přijímají prostřednictvím potravin bohatých na sacharidy. Ty se ukládají ve formě glykogenu, sloužícího jako pohotový zdroj energie při běhu. Po jejich vyčerpání se pak stávají zdrojem energie bílkoviny (proteiny) a lipidy (tuky), jejichž spalování je však mnohem méně účinné. Tento okamžik nastává většinou kolem 30. km běhu. V této chvíli pocítí většina běžců prudce zvýšenou únavu, popisovanou jako náraz do zdi. Proto je velmi důležité pravidelným tréninkem získat schopnost absorbování co největšího množství glykogenu.

Dalším nebezpečím je stav hyponatremie, který se vyznačuje kriticky nízkou hladinou sodíku v krvi při nadměrném množství vypité vody během závodu (někdy může hrozit až smrt). Takto kritický stav se řeší neprodlenou nitrožilní aplikací silného solného roztoku. Proto není vhodné při závodě pít nadměrné množství vody - lépe je o něco méně pít a během závodu požívat malá množství soli [1].

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Současný světový rekord má hodnotu 2:02:57 hod, což znamená průměrnou rychlost během celého závodu zhruba 20,59 km/h (5,72 m/s). Každých 10 km trati tak rekordman Dennis Kimetto[20] zvládl výrazně pod 30 minut (přesně 29:08 min) a například každou "patnáctistovku" - kterých musel uběhnout v kuse přes 28 - zvládl za 4:22 min, což je lepší výkon, než jaký podává většina desetibojařů na jediné! Mezi ženami znamená světový rekord 2:15:25 hod. průměrnou rychlost 18,69 km/h (5,19 m/s). Průměrně na 10 kilometrů připadá statistický mezičas 32:05 min., na 1500 metrů pak necelých 4:49 min.
  • Vůbec nejdelšího času na maratonské trati dosáhl Japonec Šizo Kanaguri. 14. července 1912 odstartoval k olympijskému závodu ve Stockholmu. Po absolvování více než poloviny trati v úmorném vedru poprosil jednoho z diváků o pití. Onen muž mu nabídl nejen sklenici džusu, ale i odpočinek ve svém domě. Kanaguri už dále nepokračoval a dokonce u svého hostitele přespal. Teprve roku 1967 se ve věku 76 let do Švédska vrátil, aby závod dokončil. Docílil tak celkového času 54 let, 8 měsíců, 6 dní, 8 hodin, 32 minut a 20,3 sekundy.
  • Etiopský běžec Abebe Bikila vyhrál maratónský běh jakožto první běžec v historii na dvou po sobě následujících olympiádách, navíc své první olympijské vítězství v roce 1960 v Římě absolvoval bez bot, t.j. naboso.

Související články[editovat | editovat zdroj]

další

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marathon na anglické Wikipedii.

  1. Three Athletes In Training For The Marathon At The Olympic… News Photo | Getty Images | 3066157. http://web.archive.org/ [online]. 2012-06-19 [cit. 2016-08-22]. Dostupné online.  
  2. HOLMES, Burton. The Burton Holmes Lectures: The Olympian games in Athens. Grecian journeys. The wonders of Thessaly. [s.l.] : McClure, Phillips & co.. 362 s. Dostupné online. (anglicky)  
  3. Tour de Paris Marathon. www.arrs.net [online].  [cit. 2016-08-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  4. Boston Marathon: The History of the World's Premier Running Event by Tom Derderian. (1994). (anglicky)
  5. untitled. www.arrs.net [online].  [cit. 2016-08-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  6. ARRS - Race: Ratiboricky. more.arrs.net [online].  [cit. 2016-08-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  7. Pikes Peak Ascent and Marathon [Mystique of Pikes Peak]. www.pikespeakmarathon.org [online].  [cit. 2016-08-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  8. Arlene Pieper – 1st Lady Marathoner | Marathon and Beyond. marathonandbeyond.com [online].  [cit. 2016-08-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  9. Boston, 1967: When marathons were just for men - BBC News [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. 1967 Boston Marathon: The Real Story - Kathrine Switzer - Marathon Woman [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Bobbi Gibb. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 734052002. 
  12. Past Champions. Boston Marathon History: Past Women's Open Champions [online]. www.baa.org, 2012-03-07 [cit. 2016-08-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  13. USER, Super. Marathon Race. www.marathonrunmuseum.com [online].  [cit. 2016-08-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  14. http://sport.idnes.cz/dennis-kimetto-berlinsky-maraton-atletika-svetovy-rekord-pnu-/atletika.aspx?c=A140928_110340_atletika_ten
  15. https://www.iaaf.org/news/report/breaking-2-marathon-eliud-kipchoge-monza
  16. Výsledková listina Toronto Waterfront Marathon
  17. Stoletý Singh uběhl v Torontu maraton
  18. Babička v 92 letech uběhla maraton
  19. Nejstarší český maratonec. 87letý běžec se občerstvoval pivem. Lidovky.cz [online]. 2014-11-22. Dostupné online.  
  20. http://sport.idnes.cz/dennis-kimetto-berlinsky-maraton-atletika-svetovy-rekord-pnu-/atletika.aspx?c=A140928_110340_atletika_ten


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(česky)

(anglicky)