Maratonský běh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paula Radcliffová, držitelka bývalého ženského světového rekordu na maratonské trati
Tento článek je o maratonském běhu. O českém filmu pojednává článek Maratón (film).

Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km, druhá nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her. Slovo maraton se též obecně používá pro označení dlouhých a vytrvalostně náročných akcí sportovního i jiného charakteru.

Vznik maratonu – legenda a skutečnost[editovat | editovat zdroj]

Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés (někteří uvádí jméno Diomedón), který měl údajně po bitvě u Marathonu, datované historiky na 12. září 490 př. n. l., nést zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do Athén a tam se slovy „Νενικήκαμεν“ – „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel.

Umělec Luc-Olivier Merson malbou znázornil běžce ohlašujícího lidem Athén vítězství bitvy u Maratonu

Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po marathonské bitvě, však tuto událost s marathonským běžcem vůbec nepřipomíná. Naopak se zmiňuje o výkonu běžce Feidippida, vyslaného nedlouho před rozhodujícím střetnutím z Athén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc. Do cíle, vzdáleného 1240 stadií (240 km) tehdy Feidippidés dorazil již následujícího dne, kdy přinesl obratem domů zprávu, že Sparťané nemohou z náboženských důvodů vyrazit na pomoc dříve, než za několik dní skončí svátky na počest boha Apollóna Karneia.

První písemná zmínka o poslovi z Marathonu do Athén se objevuje až na konci 1. století n. l. u Plútarcha, který připisuje běh do Athén muži jménem Thersippos nebo Euklés. O sto let později jmenuje Lúkiános jako marathonského běžce jistého Filippida. Protože se zdá velmi nepravděpodobné, že by téměř současník Hérodotos tak zajímavou epizodu ve svém díle pominul, lze předpokládat, že příběh o běžci z Marathónu do Athén si vytvořila až fantazie autorů, žijících o několik století později. Ani historický Feidippidés však nezůstává zapomenut, od roku 1983 se na jeho počest každoročně v září koná Spartathlon, 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty.

Fotografie Burtona Holmese s popisem: "1896: Tři atleti trénují na Olympijský maraton v Athénách"[1][2]

V 19. století, které bylo dobou romantického obdivu ke starověkému Řecku, byla mezi vzdělanci populární i pověst o maratonském běžci. Anglický básník Robert Browning ji například roku 1879 ztvárnil v básni Feidippidés. S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel jako první francouzský filolog Michel Bréal, na něhož hluboce zapůsobila návštěva památných míst v Řecku. Seznámil s tímto nápadem svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu připravovaných olympijských her. Po několika zkušebních kvalifikačních bězích se první maratonský závod uskutečnil v rámci programu I. olympijských her na přibližně původní trati z Marathonu do Athén 10. dubna 1896. Vítěz prvního Olympijského maratonu pořádaného 10. dubna 1896 (jednalo se pouze o závod mužů) byl Spyridon Louis, řecký nosič vody, jež dosáhl času 2 hodiny, 58 minut a 50 sekund. Maraton pořádaný na Letních olympijských hrách v roce 2004 se běžel na původní trati z Maratónu do Athén, se zakončením na Panathénském stadionu, dějišti Olympijských her v roce 1896.

První oficiální maraton na českém území byl pak uspořádán 25. října 1908 na trati SmíchovDobříš[3]. Zúčastnilo se jej 6 závodníků.

Běžci během Pražského mezinárodního maratonu v roce 2010

K nejznámějším a největším maratonským běhům současné doby patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, v New Yorku, v Chicagu, v Londýně a v Berlíně. V Česku je v současnosti nejznámější Pražský mezinárodní maraton, založený v roce 1995. Další maraton se však běhá v pražské Stromovce již od roku 1963. Na Slovensku je nejpopulárnější Mezinárodní maraton míru v Košicích, založený již v roce 1924, krátce po olympijských hrách v Paříži. Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek, který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 2:23:03 (běžel jej tehdy poprvé v životě); v roce 1956 v Melbourne byl šestý. Naším nejlepším maratoncem v 21. století je Róbert Štefko – v roce 2004 v čase 2:12:35.

Ženský maraton[editovat | editovat zdroj]

Ženský maraton se poprvé běžel v roce 1984 na Letních olympijských hrách v Los Angeles. Zvítězila Joana Benoitová z USA s časem 2 hodiny, 24 minut a 52 sekund.

Po dlouho dobu po té, co byl Olympijský maraton součástí Olympijských her, neexistovaly ženské závody na dlouhou trať. I když několik žen běhalo maratonskou vzdálenost, tak nebyly zařazeny do oficiálních výsledků. Marie-Louise Ledru byla první žena, která oficiálně absolvovala maraton, v roce 1918 dosáhla na čas 5 hodin a 40 minut[4] a umístila se na 38. místě[5]. Miroslava Bínová v Úpicích září roku 1952 dokončila maratonskou vzdálenost v čase 4:35:00 v rámci rabořického závodu.[6][7] Arlen Pieperová byla první ženou, která oficiálně dokončila maraton v USA, když tuto trať zaběhla na Pikes Peak Maratonu v Manitou Springs v Coloradu v roce 1959.[8][9] Kathrine Switzer byla první ženou, která běžela Bostonský maraton se závodním číslem.[10] I když když prošla vstupním procesem, po odhalení chyby byla obviněna za hrubé porušení pravidel a byla stíhána.[11] Bobbi Gibb jako první v roce 1966 uběhla celý Bostonský maraton[12], a později byla prohlášena organizátory za vítěze v ženské kategorii v tomto roce, stejně jak v roce 1967 a 1968.[13]

Stalo se tradicí, že mužský Olympijský maraton je poslední událostí atletického rozvrhu a běží se poslední den Olympijských her.[14] V poslední době jsou za maraton udělovány medaile během závěrečného ceremoniálu (včetně roku 2012 a 2016). Po mnoho let maratonský běh končil uvnitř olympijského stadionu; nicméně na Letních olympijských hrách v roce 2012 startoval a končil na ulici The Mall v Londýně, a na Letních olympijských hrách v roce 2016 na Sambódromo, místě pro pozorování karnevalů.

Současní světoví rekordmani[editovat | editovat zdroj]

Současné rekordy[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Čas (hod.) Atlet Stát Místo závodu Datum
Světový (WR) Muži 2:01:39 Eliud Kipchoge Keňa Keňa Berlín 16.9.2018
Ženy 2:14:04 Brigid Kosgeiová Keňa Keňa Chicago 13. 10. 2019
Olympijský (OR) Muži 2:06:32 Samuel Wanjiru Keňa Keňa Peking 24. 8. 2008
Ženy 2:23:07 Tiki Gelanaová Etiopie Etiopie Londýn 5. 8. 2012
Mistrovství světa (MS) Muži 2:06:54 Abel Kirui Keňa Keňa Berlín 22. 8. 2009
Ženy 2:20:57 Paula Radcliffová Spojené království Spojené království Helsinky 2005
Český (ČR) Muži 2:11:57 Karel David Česko Česko Hamburk 3. 5. 1993
Ženy 2:26:31 Eva Vrabcová Nývltová Česko Česko Berlín 12. 8. 2018

Současné rekordy podle kontinentů[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (hod.) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 2:05:11 Mohamed Farah Spojené království Spojené království Chicago 7. 10. 2018
Ženy 2:15:25 Paula Radcliffová Spojené království Spojené království Londýn 13. 4. 2003
Afrika Muži 2:01:39 World record icon.svg Eliud Kipchoge Keňa Keňa Berlín 16.9.2018
Ženy 2:14:04 World record icon.svg Brigid Kosgeiová Keňa Keňa Chicago 13. 10. 2019
Asie Muži 2:05:50 Suguru Osako Japonsko Japonsko Chicago 7. 10. 2018
Ženy 2:19:12 Mizuki Nogučiová Japonsko Japonsko Berlín 25. 9. 2005
Severní a střední Amerika Muži 2:05:38 Khalid Khannouchi USA USA Londýn 14. 4. 2002
Ženy 2:19:36 Deena Kastor USA USA Londýn 23. 4. 2006
Jižní Amerika Muži 2:06:05 Ronaldo da Costa Brazílie Brazílie Berlín 20. 9. 1998
Ženy 2:26:48 Inés Melchorová Peru Peru Berlín 28. 9. 2014
Oceánie Muži 2:07:51 Robert de Castella Austrálie Austrálie Boston 21. 4. 1986
Ženy 2:22:36 Benita Willisová Austrálie Austrálie Chicago 22. 10. 2006
Muži na iaaf.org
Ženy na iaaf.org

Světové rekordy a nejlepší světové časy[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že soutěže v maratonském běhu se konají za velmi proměnlivých podmínek na otevřené silnici místo na standardní atletické dráze, dlouhá léta nebyly v této disciplíně evidovány světové rekordy, ale pouze nejlepší světové výkony. Teprve od 1. ledna 2004 eviduje Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) nejlepší výkony na silnici v maratonu, půlmaratonu i chůzi jako světové rekordy.

Dne 6. května 2017 zaběhl keňský vytrvalec Eliud Kipchoge maratonskou distanci za rekordních 2:00:25 hodiny, šlo ale o neregulérní závod ve speciálních podmínkách, který se uskutečnil na závodním okruhu Formule 1 v Monze. Čas tedy nemůže být uznán jako světový rekord.[15]

Kipchoge zopakoval tento pokus 12. října 2019, kdy skutečně zaběhl ve Vídni (hlavní alej v Prátru) jako první v historii maraton pod dvě hodiny (časem 1:59:40,2 hod.). Protože se však jednalo o speciální akci (před běžcem jelo doprovodné vozidlo přesně určeným tempem 2:50 na kilometr a pomáhalo mu 41 vodičů) nejedná se o oficiální světový rekord.[16]

Délka maratonského běhu[editovat | editovat zdroj]

Rok Vzdálenost
(km)
1896 40
1900 40,26
1904 40
1906 41,86
1908 42,195
1912 40,2
1920 42,75
od roku 1924 42,195

Přestože původní vzdálenost z bojiště u Marathonu do Athén byla asi 38 km, byla na olympijských hrách v Athénách Mezinárodním olympijským výborem stanovena na rovných 39 km. Délka maratonu nebyla původně standardizována a měnila se podle vytyčené cesty.

Roku 1908 byla délka olympijského maratonu v Londýně vytyčena od startu u terasy Windsorského zámku do cíle před královskou lóží na Olympijském stadionu (aby královská rodina mohla pozorovat vítěze olympijského maratonu), čímž byla trať prodloužena na 42,195 km (26,2 mil neboli 45.760 yardů). Přestože na dalších dvou olympijských hrách v letech 1912 a 1920 byla stanovena jiná délka maratonského běhu, od olympiády v roce 1924 v Paříži se ustálila délka maratonu právě na délce londýnské trati, tedy 42,195 km.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Výkonnostní milníky - zlepšování cílového času[editovat | editovat zdroj]

Muži
Ženy

Předpokládá se, že za příznivých podmínek by se během příštích zhruba 30 let mohli muži – maratonci dostat i pod hranici 2 hodin. Ženy by zároveň mohly atakovat hranici 2:10 hod.

Nejúspěšnější maratonci[editovat | editovat zdroj]

Dvě olympijská vítězství

Dva tituly mistra světa:

Olympijské vítězství a titul mistra/mistryně světa

Olympijští medailisté[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry – maraton
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na letních olympijských hrách v maratonském běhu.

Maratonský běh je na programu LOH již od prvních her v roce 1896. Byl součástí i neoficiálních her v roce 1906. Ženy běhají maraton na olympijských hrách až od LOH 1984.

Medailisté mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství světa v atletice – maraton
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa - Maraton.

Maraton se na MS běhá hned od prvního MS v roce 1983 v kategoriích mužů i žen.

Vývoj světového rekordu – maratón
Muži
Čas Jméno Místo Datum
2:55:18 USA John Hayes Londýn 24. července 1908
2:52:45 USA Roy Fowler New York 1909
2:46:52 USA James Clark New York 12. února 1909
2:46:04 USA Albert Raine New York 12. prosince 1909
2:42:31 Spojené království Fred Barett Londýn 15. prosince 1909
2:38:16 Spojené království Harry Green Londýn 12. května 1913
2:36:06 Švédsko Alexis Ahlgren Londýn 31. května 1913
2:32:35 Finsko Hannes Kolehmainen Antverpy 22. srpna 1920
2:29:01 USA Albert Michelsen Port Chester 12. října 1925
2:27:49 Japonsko Fusašige Suzuki Tokio 31. května 1935
2:26:44 Japonsko Jasuo Ikenaka Tokio 3. dubna 1935
2:26:42 Japonsko Son Ki-džung Tokio 3. listopadu 1935
2:25:39 Jižní Korea Yun Bok Suh Boston 19. dubna 1947
2:20:42 Spojené království James Peters Cheswick 14. června 1952
2:18:40 Spojené království James Peters Cheswick 13. června 1953
2:18:34 Spojené království James Peters Turku 4. října 1953
2:17:39 Spojené království James Peters Cheswick 26. června 1954
2:15:17 Sovětský svaz Sergej Popov Stockholm 24. srpna 1958
2:15:16 Etiopie Abebe Bikila Řím 10. září 1960
2:15:15 Japonsko Toru Terasawa Beppu 17. února 1963
2:14:28 USA Leonard Edelen Cheswick 15. června 1963
2:13:55 Spojené království Basil Heatley Cheswick 13. června 1964
2:12:11 Etiopie Abebe Bikila Tokio 21. října 1964
2:12:00 Japonsko Mono Šigemacu Cheswick 12. června 1965
2:09:36 Austrálie Derek Clayton Fukuoka 3. prosince 1967
2:08:34 Austrálie Derek Clayton Antverpy 30. května 1969
2:08:18 Austrálie Robert de Castella Fukuoka 6. prosince 1981
2:08:05 Spojené království Steve Jones Chicago 21. října 1984
2:07:12 Portugalsko Carlos Lopes Rotterdam 20. dubna 1985
2:06:50 Etiopie Belayne Dinsamo Rotterdam 17. dubna 1988
2:06:05 Brazílie Ronaldo de Costa Berlín 20. září 1998
2:05:42 Maroko Khalid Khannouchi Chicago 24. října 1999
2:05:38 USA Khalid Khannouchi Londýn 14. dubna 2002
2:04:55 Keňa Paul Tergat Berlín 28. září 2003
2:04:26 Etiopie Haile Gebrselassie Berlín 30. září 2007
2:03:59 Etiopie Haile Gebrselassie Berlín 28. září 2008
2:03:38 Keňa Patrick Makau Berlín 25. září 2011
2:03:23 Keňa Wilson Kipsang Berlín 29. září 2013
2:02:57 Keňa Dennis Kimetto Berlín 28. září 2014
2:01:39 Keňa Eliud Kipchoge Berlín 26. září 2018
Ženy
Čas Jméno Místo Datum
3:40:22 Spojené království Violet Piercy Chiswick 3. října 1926
3:37:07 USA Merry Lepper Culver City 16. prosince 1963
3:27:45 Spojené království Dale Greig Ryde 23. května 1964
3:19:33 Nový Zéland Mildred Sampson Auckland 21. července 1964
3:15:22 Kanada Maureen Wilton Toronto 6. května 1967
3:07:26 Západní Německo Anni Pede-Erdkamp Waldniel 16. září 1967
3:02:53 USA Caroline Walker Seaside 28. února 1970
3:01:42 USA Elizabeth Bonner Filadelfie 9. května 1971
3:00:35 USA Sara Mae Berman Brockton 30. května 1971
2:55:22 USA Elizabeth Bonner New York 19. září 1971
2:49:40 USA Cheryl Bridges Culver City 5. prosince 1971
2:46:36 USA Michiko Gorman Culver City 2. prosince 1973
2:46:24 Francie Chantal Langlacé Neuf Brisach 27. října 1974
2:43:54 USA Jacqueline Hansen Culver City 1. prosince 1974
2:42:42 Západní Německo Liane Winter Boston 21. dubna 1975
2:40:15 Západní Německo Christa Vahlensieck Dülmen 3. května 1975
2:38:19 USA Jacqueline Hansen Eugene 12. října 1975
2:35:15 Francie Chantal Langlacé Oyarzun 1. května 1977
2:34:47 Západní Německo Christa Vahlensieck Berlín 10. září 1977
2:32:29 Norsko Grete Waitzová New York 22. října 1978
2:27:32 Norsko Grete Waitzová New York 21. října 1979
2:25:41 Norsko Grete Waitzová New York 26. října 1980
2:25:28 Norsko Grete Waitzová Londýn 17. dubna 1983
2:22:43 USA Joan Benoitová Boston 18. dubna 1983
2:21:06 Norsko Ingrid Kristiansenová Londýn 21. října 1985
2:20:47 Keňa Tegla Loroupeová Rotterdam 19. dubna 1998
2:20:43 Keňa Tegla Loroupeová Berlín 26. září 1999
2:19:46 Japonsko Naoko Takahašiová Berlín 30. září 2001
2:18:47 Keňa Catherine Ndereba Chicago 7. října 2001
2:17:18 Spojené království Paula Radcliffová Chicago 13. října 2002
2:15:25 Spojené království Paula Radcliffová Londýn 13. dubna 2003
2:14:04 Keňa Brigid Kosgeiová Chicago 13. října 2019

Nejstarší pokořitelé maratonu[editovat | editovat zdroj]

Nejstarším maratoncem je britský občan indického původu Fauja Singh (*1. dubna 1911). Jako první stoletý maratonec na světě běžel na podzim 2011 Toronto Waterfront Marathon, a to v čase 8:11:06.[17] S běháním začal v 89 letech, je vegetarián. Důležité je podle něj vyhýbat se stresu, špatně naladěným lidem a být vděčný za všechno, co máte.[18]

Nejstarší ženou v cíli maratonu se stala v roce 2010 Američanka Gladys Burrillová (*1918). V 92 letech zvládla Honolulu Marathon v čase 9:53:16. S maratony začala v 86 letech.[19]

Nejstarším Čechem, který uběhl maraton, je umělecký kurátor Jiří Soukup z Hradce Králové, který v listopadu 2014 absolvoval maraton ve věku 87 let. Dosáhl času 8:12:10.[20]

Zdravotní problémy maratonců[editovat | editovat zdroj]

Úspěšné absolvování maratonského běhu vyžaduje vydání velkého množství energie, které běžci přijímají prostřednictvím potravin bohatých na sacharidy. Ty se ukládají ve formě glykogenu, sloužícího jako pohotový zdroj energie při běhu. Po jejich vyčerpání se pak stávají zdrojem energie bílkoviny (proteiny) a lipidy (tuky), jejichž spalování je však mnohem méně účinné. Tento okamžik nastává většinou kolem 30. km běhu. V této chvíli pocítí většina běžců prudce zvýšenou únavu, popisovanou jako náraz do zdi. Proto je velmi důležité pravidelným tréninkem získat schopnost absorbování co největšího množství glykogenu.

Dalším nebezpečím je stav hyponatremie, který se vyznačuje kriticky nízkou hladinou sodíku v krvi při nadměrném množství vypité vody během závodu (někdy může hrozit až smrt). Takto kritický stav se řeší neprodlenou nitrožilní aplikací silného solného roztoku. Proto není vhodné při závodě pít nadměrné množství vody – lépe je o něco méně pít a během závodu požívat malá množství soli [1].

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Současný světový rekord má hodnotu 2:01:39 hod, což znamená průměrnou rychlost během celého závodu 20,81 km/h (5,78 m/s). Každých 10 km trati tak rekordman Eliud Kipchoge[21] zvládl výrazně pod 29 minut (přesně 28:49,8 min) a například každou "patnáctistovku" – kterých musel uběhnout v kuse přes 28 – zvládl za 4:19,4 min, což je lepší výkon, než jaký podává většina desetibojařů na jediné![22] Mezi ženami znamená světový rekord 2:14:04 hod. průměrnou rychlost 18,88 km/h (téměř 5,25 m/s). Průměrně na 10 kilometrů připadá statistický mezičas 31:46 min., na 1500 metrů pak necelých 4:46 min.
  • Vůbec nejdelšího času na maratonské trati dosáhl Japonec Šizo Kanaguri. 14. července 1912 odstartoval k olympijskému závodu ve Stockholmu. Po absolvování více než poloviny trati v úmorném vedru poprosil jednoho z diváků o pití. Onen muž mu nabídl nejen sklenici džusu, ale i odpočinek ve svém domě. Kanaguri už dále nepokračoval a dokonce u svého hostitele přespal. Teprve roku 1967 se ve věku 76 let do Švédska vrátil, aby závod dokončil. Docílil tak celkového času 54 let, 8 měsíců, 6 dní, 8 hodin, 32 minut a 20,3 sekundy.
  • Etiopský běžec Abebe Bikila vyhrál maratónský běh jakožto první běžec v historii na dvou po sobě následujících olympiádách, navíc své první olympijské vítězství v roce 1960 v Římě absolvoval bez bot, t.j. naboso.

Související články[editovat | editovat zdroj]

další

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marathon na anglické Wikipedii.

  1. Three Athletes In Training For The Marathon At The Olympic… News Photo | Getty Images | 3066157. http://web.archive.org/ [online]. 2012-06-19 [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. HOLMES, Burton. The Burton Holmes Lectures: The Olympian games in Athens. Grecian journeys. The wonders of Thessaly. [s.l.]: McClure, Phillips & co. 362 s. Dostupné online. (anglicky) 
  3. První český Marathon, přepis článku z Národních listů z 27. 10. 1908 na Wikizdrojích
  4. Tour de Paris Marathon. www.arrs.net [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky) 
  5. Boston Marathon: The History of the World's Premier Running Event by Tom Derderian. (1994). (anglicky)
  6. untitled. www.arrs.net [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ARRS - Race: Ratiboricky. more.arrs.net [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-07. (anglicky) 
  8. Pikes Peak Ascent and Marathon [Mystique of Pikes Peak]. www.pikespeakmarathon.org [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11. (anglicky) 
  9. Arlene Pieper – 1st Lady Marathoner | Marathon and Beyond. marathonandbeyond.com [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Boston, 1967: When marathons were just for men - BBC News [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. 1967 Boston Marathon: The Real Story - Kathrine Switzer - Marathon Woman [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Bobbi Gibb. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 734052002. 
  13. Past Champions. Boston Marathon History: Past Women's Open Champions [online]. www.baa.org, 2012-03-07 [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  14. USER, Super. Marathon Race. www.marathonrunmuseum.com [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-22. (anglicky) 
  15. https://www.iaaf.org/news/report/breaking-2-marathon-eliud-kipchoge-monza
  16. První maraton pod dvě hodiny. Kipchoge prolomil historickou bariéru
  17. Výsledková listina Toronto Waterfront Marathon
  18. Stoletý Singh uběhl v Torontu maraton. sport.ihned.cz [online]. [cit. 2012-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-20. 
  19. Babička v 92 letech uběhla maraton
  20. Nejstarší český maratonec. 87letý běžec se občerstvoval pivem. Lidovky.cz [online]. 2014-11-22. Dostupné online. 
  21. http://www.atletika.cz/aktuality/kipchoge-maratonskym-svetovym-rekordmanem/
  22. https://dinosaurusblog.com/2018/09/17/svetove-rekordy-v-maratonu-a-desetiboji/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(česky)

(anglicky)