Skok o tyči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Skok o tyči

Skok o tyči je sportovní odvětví řazené do lehké atletiky. Cílem je překonání vodorovně umístěné laťky s pomocí dlouhé tyče: jedná se ve své podstatě o upravenou gymnastickou disciplínu, kdy atlet (gymnasta) po rozběhu opře tyč do skříňky v zemi pod laťkou (atleti jí říkají „šuplík“), tyč se následně ohne a atlet, který se drží druhého konce tyče, je vymrštěn do výšky, kde musí překonat laťku, aniž by ji shodil. Poté dopadne do měkkého doskočiště. Atleti mají na každé výšce tři pokusy, ale po prvním nezdařeném si další mohou ušetřit na další postupnou výšku, ale na ni mají pouze dva pokusy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Skok o tyči byl v antickém světě používán v běžném životě. Starověcí Kréťané pomocí tyče naskakovali saltem na býky, Nomádi na koně a Keltové tyč používali ke skokům do dálky ještě dávno před Kristem.

První dochované výsledky závodu pocházejí z 23. března 1866, kdy John Wheler v Londýně skočil 305 cm. V tu dobu bylo ještě povoleno šplhání a přehmatávání na tyči, čehož využívali především Japonci.

Revoluce přišla v roce 1889 kdy byla vydána první pravidla skoku o tyči a jedním z pravidel byl i zákaz šplhání a přehmatávání na tyči. V tu dobu se skákalo na dřevěných tyčích s kovovým bodcem, které měřily okolo 4 m a vážily přibližně 7 kg.

První olympijské hry se konaly v roce 1900 v Paříži, které vyhrál výkonem 330 cm Irwing Baxter.

První světový rekord s hodnotou 369 cm byl vytvořen již na bambusové tyči v roce 1908 a jeho držitelem byl Alfred Gilbert.

Na Letních olympijských hrách v roce 1924 konaných opět v Paříži se k zasunutí tyče začal používat dřevěný šuplík. Králem těchto olympijských her a celé éry „bambusu“ se stal Cornelius Warmerdam, který světový rekord posunul až na 477 cm v roce 1940.

Hliníková tyč se začala používat již v roce 1943, ale až roku 1957 dokázal Bob Gutowsky překonat Warmerdamův rekord o 1 centimetr. Nový rekord na sebe ovšem nenechal dlouho čekat a hned o rok později se na tyči ze sklolaminátu o rekord postaral George Davis výkonem 483 cm.

Jako první člověk světa se přes hranici 5 metrů přenesl Penti Nikula, ale za první oficiální pětimetrový výkon je považován až o půl roku později skočený skok Briana Sternberga z 27. dubna 1963 na otevřeném hřišti ve Philadelphii.

Hranice šesti metrů byla překonána roku 1985 v Paříži legendárním ukrajinským "carem tyčkou" Sergejem Bubkou, který za svou kariéru nasbíral neuvěřitelných 35 světových rekordů. Halový byl o centimetr lepší než venkovní (což je neobvyklé) a měl hodnotu 615 cm. Dne 15. února 2014 jej překonal Francouz Renaud Lavillenie výkonem 616 cm.[1]

Mužská soutěž[editovat | editovat zdroj]

Největšími fenomény světové tyčky jsou pravděpodobně Cornelius Warmerdam, Bob Richards a nám nejvíce známý Sergej Bubka, který jako první tyčkař překonal hranici 6 metrů.

Mezi českými tyčkaři v současnosti vyčnívají svými výkony Michal Balner, Štěpán Janáček, Jan Kudlička a Adam Ptáček. Nejlepším nynějším světovým tyčkařem je Francouz Renaud Lavillenie, vítěz Diamantové ligy v letech 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014.

Ženská soutěž[editovat | editovat zdroj]

Ženská tyčka je relativně nová disciplína, která se na pořadí mistrovství světa dostala až v roce 1999. Mezi ženami se již v roce 1995 uplatnila bývalá gymnastka Daniela Bártová a zapsala se do historie jako první tyčkařka, která překonala hranici 420 cm. Dalšími velkými jmény ženské tyčky byly Emma George, Stacy Dragilaová, Světlana Feofanovová a na začátku 21. století se fenoménem ženské tyčky stala Jelena Isinbajevová.

Ale ani české tyčkařky nestojí v bitvách o tituly opodál. Již zmíněná Daniela Bártová je devítinásobnou světovou rekordmankou a vicemistryní Evropy. Mistryní světa v této disciplíně z roku 2001 je Pavla Hamáčková-Rybová, která se i po narození syna v roce 2009 stále skoku o tyči věnuje. Držitelkou českého rekordu byla šest let Kateřina Baďurová, výkonem 476 cm ji překonala v září 2013 svěřenkyně Františka Ptáčníka a Nikolaje Goroškova Jiřina Svobodová.[2]

Aktuální rekordy - dráha[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 616 Renaud Lavillenie Francie Francie Doněck 15. 2. 2014
Ženy 506 Jelena Isinbajevová Rusko Rusko Curych 28. 8. 2009
Olympijský (OR) Muži 597 Renaud Lavillenie Francie Francie Londýn 10. 8. 2012
Ženy 505 Jelena Isinbajevová Rusko Rusko Peking 18. 8. 2008
Mistrovství světa (MS) Muži 605 Dmitri Markov Austrálie Austrálie Edmonton 9. 8. 2001
Ženy 501 Jelena Isinbajevová Rusko Rusko Helsinky 12. 8. 2005
Český (ČR) Muži 582 Michal Balner Česká republika Česká republika Baku 24. 6. 2015
Ženy 476 Jiřina Svobodová Česká republika Česká republika Plzeň 4. 9. 2013

Současné rekordy podle kontinentů[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum
Evropa Muži 616 World record icon.svg Renaud Lavillenie Francie Francie Doněck 15. 2. 2014
Ženy 506 World record icon.svg Jelena Isinbajevová Rusko Rusko Curych 28. 8. 2009
Afrika Muži 603 Okkert Brits Jihoafrická republika Jihoafrická republika Kolín nad Rýnem 18. 8. 1995
Ženy 442 Elmarie Gerryts Jihoafrická republika Jihoafrická republika Wesel 12. 6. 2000
Asie Muži 592 Igor Potapovič Kazachstán Kazachstán Stockholm 19. 2. 1998
Ženy 466 Ling Li Čína Čína Wu-chan 6. 6. 2015
Severní a střední Amerika Muži 604 Brad Walker USA USA Eugene 8. 6. 2008
Ženy 502 Jennifer Suhrová USA USA Albuquerque 2. 3. 2013
Jižní Amerika Muži 592 Thiago Braz da Silva Brazílie Brazílie Baku 24. 6. 2015
Ženy 485 Fabiana Murerová Brazílie Brazílie Tegu 20. 8. 2011
Oceánie Muži 606 Steven Hooker Austrálie Austrálie Boston 16. 7. 2006
Ženy 476 Alana Boyd Austrálie Austrálie Perth 24. 5. 2012


Top 10 výkonů[editovat | editovat zdroj]

Ženy - dráha[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Výkon (cm) Atletka Místo Datum
1. 506 Rusko Jelena Isinbajevová Curych 28.8.2009
2. 492 USA Jennifer Suhrová Eugene 6.7.2008
3. 491 Kuba Yarisley Silvaová Beckum 2.8.2015
4. 488 Rusko Světlana Feofanovová Iraklio 4.7.2004
5. 485 Brazílie Fabiana Murerová San Fernando 4.6.2010
6. 483 USA Stacy Dragilaová Ostrava 8.6.2004
7. 483 Polsko Anna Rogowská Brusel 26.8.2005
8. 483 Řecko Nikoléta Kiriakopoúlou Saint-Denis 4.7.2015
9. 482 Polsko Monika Pyreková Stuttgart 22.9.2007
10. 482 Německo Silke Spiegelburgová Monako 20.7.2012

Muži - dráha[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Výkon (cm) Atletka Místo Datum
1. 614 Ukrajina Sergej Bubka Sestriere 31.7.1994
2. 605 Rusko Maxim Tarasov Athény 16.6.1999
3. 605 Austrálie Dmitri Markov Edmonton 9.8.2001
4. 605 Francie Renaud Lavillenie Eugene 30.5.2015
5. 604 USA Brad Walker Eugene 8.6.2008
6. 603 Jihoafrická republika Okkert Brits Kolín nad Rýnem 18.8.1995
7. 603 USA Jeff Hartwig Jonesboro 14.6.2000
8. 601 Rusko Igor Tranděnkov Petrohrad 4.7.1996
9. 601 USA Tim Mack Monako 18.9.2004
10. 601 Rusko Jevgeniy Lukyanenko Bydhošť 1.7.2008

Aktuální rekordy - hala[editovat | editovat zdroj]

Rekord Kategorie Výkon (cm) Atlet Stát Město Datum
Světový (WR) Muži 616 Renaud Lavillenie[3] Francie Francie Doněck 15. 2. 2014
Ženy 502 Jennifer Suhrová USA USA Albuquerque 3. 3. 2013
Evropský (ER) Muži 616 Renaud Lavillenie Francie Francie Doněck 15. 2. 2014
Ženy 500 Jelena Isinbajevová Rusko Rusko Doněck 15. 2. 2009
Halové mistrovství světa (HMS) Muži 601 Steven Hooker Austrálie Austrálie Dauhá 13. 3. 2010
Ženy 486 Jelena Isinbajevová Rusko Rusko Budapešť 2004
Český (ČR) Muži 582 Michal Balner Česká republika Česká republika Baku 24. 6. 2015
Ženy 471 Jiřina Svobodová Česká republika Česká republika Drážďany 1. 2. 2014

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK, Sport.cz. Přepište dějiny! Francouzský tyčkař Lavillenie překonal letitý světový rekord legendárního Bubky. sport.cz [online]. 2014-02-15 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.  
  2. sob, Právo. VIDEO: Svobodová rekordmankou! Tyčkařka vylepšila české maximum. sport.cz [online]. 2013-09-04 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online.  
  3. http://sport.idnes.cz/tyckar-lavillenie-prekonal-bubkuv-svetovy-rekord-fsn-/atletika.aspx?c=A140215_181624_atletika_elv

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]