Wesel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wesel
Wesel – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 23 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko
Okres Wesel
Administrativní dělení 5 městských částí
Wesel na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 122,617 km²
Počet obyvatel 60 241 (2012)
Hustota zalidnění 491,3 obyv./km²
Správa
Starosta Ulrike Westkamp (SPD)
Oficiální web www.wesel.de
Telefonní předvolba (+49) 28 03, 28 59
PSČ 46483, 46485, 46487
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hlavní vstup do citadely, pohled od náměstí Waffenplatz
Pozůstatky železničního mostu, zničeného v roce 1945
Pohled na město v roce 1945, následkem spojeneckého bombardování bylo zničeno 97% zástavby

Wesel je město v severozápadní části německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Je hlavním městem okresu Wesel. Území města je rozděleno na 5 správních obvodů, mezi části města patří Lackhausen, Obrighoven, Ginderich, Feldmark, Fusternberg, Büderich, Flüren a Blumenkamp. Leží na soutoku řek Rýn a Lippe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky města[editovat | editovat zdroj]

První záznamy o městě sahají do 8. století, kdy se zde nacházelo francké sídlo. Od 12. století přešlo pod správu Klevského vévodství. V 15. století se stalo součástí Hanzy. V rámci Klevského vévodství představovalo druhé největší (hned po Kolíně nad Rýnem) celní překladiště. Bylo významným obchodím centrem a střediskem pro překládání a směnu zboží.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

V roce 1590 bylo město po čtyřletém obléhání obsazeno Španěly. Během osmdesátileté války se ve městě následně střídala vláda Španělů a Nizozemců. Roku 1672 obsadily město francouzské jednotky, vedené Ludvíkem II. Bourbonem, knížetem z Condé. V rámci dědictví připadlo město roku 1609 Hohenzollernům z Braniborského markrabství. Ti však až do roku 1678 nebyli schopni převzít kontrolu nad městem, což vyřešil až Nijmegenský mír. Ačkoli mělo město dobré opevnění, Prusové ho během sedmileté války vyklidili, a následně ho okupovali Francouzi. Na jejím konci bylo navráceno zpět Prusům. V 18. století byl pruským guvernérem města polní maršál Friedrich Wilhelm von Dossow. V rámci Schönbrunnské smlouvy bylo město roku 1805 postoupeno Francii. Francouzi následně zesílili opevnění města a postavili obdélná opevnění Citadelle Napoleon (v Büderichu) a Citadelle Bonaparte (na rýnském ostrově), které byly pojmenovány na počest Napoleona Bonaparte. Ačkoli spojenci vyhlásili roku 1813 nad městem blokádu, zůstalo pod správou Francie až do konce Napoleonských válek, kdy se stalo součástí pruské provincie Velkovévodství Dolní Porýní. Citadelle Napoleon byla následně přejmenována na Fort Blücher (na počest pruského maršála Gebharda Leberechta von Blüchera).

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Během druhé světové války se ve městě nacházely skladiště a spediční centra, což bylo důvodem spojeneckých náletů. Ve dnech 16., 17. a 19. února 1945 zažilo město bombardování, které zničilo 97 % budov. Zároveň došlo na rozkaz Wehrmachtu ke zničení mostů přes řeky Rýn a Lippe, aby se zabránilo spojencům v postupu. 10. března byl následně zničen i 1,9 km dlouhý železniční most přes Rýn, který byl do té doby posledním mostem v německých rukou. V rámci Operace Plunder čelilo město ostřelování spojeneckých vojsk a opětovného bombardování letouny RAF. Dne 23. března ve 21:00 shazoval každý z letců desetitunovou bombu, jednalo se tak o nejtěžší bomby shozené během druhé světové války. V následných spojeneckých bojích byl zraněn minimální počet lidí. V rámci Operace Varsity, největší vzdušné operace války, bylo do okolí města vysazeno 18 000 vojáků. V tu dobu podléhalo již město útoku speciálních jednotek Spojeného království. Spojenecké jednotky následně překročily Rýn v pozemních transportérech. Od roku 1939 se populace z počátečních 25 000 snížila na 1 900 (v roce 1945). Roku 1946 se město stalo součástí spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.

Významné budovy[editovat | editovat zdroj]

  • Berlínská brána
  • Willibrordi-Dom (katedrála)
  • Weselská citadela
  • Televizní vysílač – s výškou 320,08 m je jedním z nejvyšších vysílačů v Německu

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází hlavní nádraží a železniční stanice Wesel-Feldmark. Železnice spojuje Wesel s městy Oberhausen, Duisburg, Düsseldorf, Kolín nad Rýnem a Mönchengladbach.

Seznam starostů[editovat | editovat zdroj]

Seznam starostů města od roku 1808 (od roku 1896 zvaných "primátor"):

  • 1808–1814: Johann Hermann Westermann
  • 1814–1840: Christian Adolphi
  • 1841–1862: Franz Luck
  • 1863–1870: Wilhelm Otto van Calker
  • 1870–1873: Heinrich Bang
  • 1873–1881: Carl Friedrich August von Albert
  • 1881–1891: Caspar Baur
  • 1891–1902: Josef Fluthgraf
  • 1903–1931: Ludwig Poppelbaum
  • 1931–1933: Emil Nohl
  • 1933–1945: Otto Borgers
  • 1945: Jean Groos
  • 1945: Wilhelm Groos
  • 1946–1947: Anton Ebert (CDU)
  • 1947–1948: Paul Körner (CDU)
  • 1948–1952: Ewald Fournell (CDU)
  • 1952–1956: Helmut Berckel (CDU)
  • 1956–1966: Kurt Kräcker (SPD)
  • 1967–1969: Willi Nakaten (SPD)
  • 1969–1979: Günther Detert (CDU)
  • 1979–1984: Wilhelm Schneider (SPD)
  • 1984–1989: Volker Haubitz (CDU)
  • 1989–1994: Wilhelm Schneider (SPD)
  • 1994–1999: Bernhard Gründken (SPD)
  • 1999–2004: Jörn Schroh (CDU)
  • od 2004: Ulrike Westkamp (SPD)

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]