17. srpen

17. srpen je 229. den roku podle gregoriánského kalendáře (230. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 136 dní.

Události

Česko

• 0017 př. n. l. – Je to nejstarší bitva našich dějin datovaná s přesností na rok. Bitva desetitisíců bojovníků mezi vojsky markomanského krále Marobuda cheruského knížete Arminia.
• 1869 – V Brně byl zahájen provoz první koňské tramvajové linky v českých zemích.
• 1916 – František Josef I. měl 18. srpna šestaosmdesáté narozeniny a zástupci českých měst se sešli na pražské Staroměstské radnici, aby složili hold Jeho Veličenstvu císaři a králi.
• 1968 – Alexander Dubček se sešel v Komárně s maďarským komunistickým představitelem Jánošem Kádárem, který mu dal jasně najevo, že se Moskva nehodlá se situací v Československu smířit a Brežněv je rozhodnut zakročit silou. Bylo to poslední varování ze strany socialistických států před vojenskou intervencí do Československa
• 1999 – Luxusní pražský hotel Inter-Continental byl prodán za tři miliardy korun firmě Strategic Hotels & Resorts
• 2002 – Povodně začínají opadávat. Vyžádaly si 14. obětí. Pokusy o rabování v Ústí nad Labem. Na Plzeňsku se většina řek už vrátila do svých koryt. Lachtan Gaston doplaval až do Německa, pronásledují ho 3 čluny. Pražský magistrát otevírá postupně jednotlivé čtvrtě
• 2018 – V Horním Maršově vyhořel barokní zámek, nevyužívaný od roku 1994.
• 2021 – Microsoft ukončil veškeré podpory prohlížeče Internet Explorer.

Svět

• 0310 – 31. Papež Eusebius je vyhnán římským císařem Maxentiem na Sicílii, kde zemřel, pravděpodobně hladem.
• 0682 – Na papežský stolec usedá Lev II. jako 80. katolický papež. Jeho volba byla potvrzena byzantským císařem Konstantinem IV. teprve poté, co Lev II. odsouhlasil závěry Třetího konstantinopolského koncilu.
• 0986 – Vojsko bulharského císařa Samuela porazilo v bitvě u Trajánovy brány byzantského císaře Basila II.
• 1186 – Vévoda štýrský Otakar IV. a rakouský vévoda Leopold V. podepsali dědickou smlouvu, ve které Otakar předá po své smrti své vévodství Leopoldovu synu Frederickovi, pokud Rakousko a Štýrsko zůstane jednotné.
• 1563 – Francouzský král Karel IX. je již ve 13 letech prohlášen za dospělého a schopného vládnout
• 1648 – Anglická občanská válka: zvítězily síly vedené Oliverem Cromwellem nad armádou sestavenou z anglických roajalistů a skotských vojáků vedených Jamesem Hamiltonem v bitvě u Prestonu.
• 1812 – Napoleon Bonaparte zvítězil nad ruskou armádou v bitvě u Smolenska.
• 1877 – Asaph Hall objevil Phobos, větší ze dvou známých měsíců planety Marsu.
• 1943 – Druhá světová válka: několik japonských torpédoborců dosáhlo taktického vítězství nad početně stejným loďstvem USA v bitvě u Horaniu.
• 1960 – Gabon získal nezávislost od Francie.
• 1962 – Osmnáctiletý zedník Peter Fechter byl zastřelen východoněmeckými pohraničníky při pokusu o překročení Berlínské zdi.
• 1970 – Sověti vypustili do vesmíru sondu Veněra 7, jež 15. prosince téhož roku úspěšně přistála na Venuši.
• 1982 – Vychází první hudební optický disk, CD vyvinuli Sony a Philips. První hudebním CD se stává album ABBA The Visitors. Původně mělo mít CD 60 minut jak LP, ale SONY trvá na 74 minutách, aby se na jedno CD vešla celá Beethovenova Devátá symfonie

Narození

Česko

Pavel Rychetský (* 1943; právník a politik)

Ladislav Špaček (* 1949; novinář a spisovatel)

Filip Renč (* 1965; režisér)

• 1623 – Jan Tanner, český jezuita a spisovatel († 4. listopadu 1694)
• 1753 – Josef Dobrovský, filolog, historik, zakladatel slavistiky († 6. ledna 1829)
• 1802 – Josef John, lesník († 24. ledna 1871)
• 1833 – Karel Cihlář, česko-rakouský právník a politik († 21. července 1914)
• 1844 – Antonín Gruda, katolický kněz, právník a národní buditel († 28. února 1903)
• 1847 – Čeněk Gregor, stavitel a politik († 5. listopadu 1917)
• 1851 – Johann Gerstner, houslista a hudební pedagog († 9. ledna 1939)
• 1865 – Franz Palme, československý politik německé národnosti († 2. května 1948)
• 1875 – Karl Benirschke, vídeňský architekt a stavitel († 28. dubna 1941)
• 1876 – Jan Měchura, československý politik († ?)
• 1877 – Augustin Čižek, československý politik († 9. srpna 1946)
• 1880 – Karel Engliš, ekonom a politolog († 15. června 1961)
• 1888 – František Trávníček, bohemista, profesor na Masarykově univerzitě v Brně († 6. června 1961)
• 1890 – Ludvík Krejčí, generál († 9. února 1972)
• 1891 – Ludvík Kundera, klavírista, muzikolog a hudební pedagog († 12. května 1971)
• 1892 – Gisela Khoss-Sternegg, hudební skladatelka, pedagožka a spisovatelka († 22. října 1986)
• 1895 – Vladimír Wallenfels, architekt a urbanista († 29. června 1962)
• 1897
  • Milan Polák, slovenský a československý voják, účastník slovenského národního povstání, politik († 2. srpna 1951)
  • Václav Trnka, lékař a pedagog, primář příbramské nemocnice († 8. srpna 1965)
• 1902 – Marie Švermová, československá politička († 4. února 1992)
• 1905 – Josef Šíma, československý fotbalový reprezentant († 6. listopadu 1983)
• 1924 – Jiří Kratochvíl, klarinetista, muzikolog, skladatel a hudební pedagog († 9. května 2014)
• 1934 – František Šmahel, historik umění
• 1941 – Uršula Kluková, herečka
• 1943 – Pavel Rychetský, politik, právník, předseda Ústavního soudu České republiky
• 1944 – Ivana Karbanová, herečka
• 1948
  • Anna Kubíková, historička a archivářka
  • Jan Malíř, kameraman
• 1949 – Ladislav Špaček, novinář, publicista, mluvčí V. Havla, znalec etikety
• 1950 – Jana Čižmářová, archeoložka
• 1961 – Pavel Přindiš, československý vodní slalomář, kajakář, olympionik
• 1965 – Filip Renč, herec, scenárista a režisér
• 1970 – Karel Dobš, fotbalista
• 1972 – Jiří Zelenka, hokejový útočník
• 1973 – Bohuš Matuš, zpěvák
• 1979 – Pavel Bartoš, fotbalista
• 1985 – Josef Hrabal, hokejový obránce
• 1987 – Dominik Rodinger, fotbalový brankář
• 1993 – Petra Nováková, reprezentantka v běhu na lyžích
• 1994 – Veronika Stýblová, zpěvačka
• 1996 – Marek Kodr, fotbalový obránce a záložník

Svět

Robert De Niro (* 1943)

Herta Müllerová (* 1953)

Sean Penn (* 1960)

Thierry Henry (* 1977)

Tarja Turunen (* 1977)

• 1465 – Filibert I. Savojský, savojský vévoda († 22. září 1482)
• 1473 – Richard ze Shrewsbury, anglický princ a syn krále Eduarda IV. († asi 1483)
• 1586 – Johann Valentin Andreae, německý teolog, filosof a básník († 1654)
• 1601 – Pierre de Fermat, francouzský matematik († 1665)
• 1603 – Lennart Torstenson, švédský polní maršál († 7. dubna 1651)
• 1629 – Jan III. Sobieski, polský král († 1696)
• 1686 – Nicola Porpora, italský hudební skladatel, († 1768)
• 1743 – Eberhard August Wilhelm von Zimmermann, německý geograf a zoolog († 4. července 1815)
• 1751 – Matvej Ivanovič Platov, ruský generál, ataman donských kozáků († 15. ledna 1818)
• 1757 – Adam Bartsch, rakouský mědirytec, grafik a spisovatel († 21. srpna 1821)
• 1761 – William Carey, anglický baptistický misionář († 9. června 1834)
• 1763 – Dmitrij Nikolajevič Seňavin, ruský admirál († 5. dubna 1831)
• 1768 – Louis-Charles-Antoine Desaix, francouzský generál († 14. června 1800)
• 1786 – Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, saská princezna, vévodkyně z Kentu, matka britské královny Viktorie († 17. března 1861)
• 1798 – Anton Antonovič Delvig, ruský básník († 26. února 1831)
• 1830 – Isaiah West Taber, americký fotograf († 22. února 1912)
• 1843 – Kardinál Mariano Rampolla del Tindaro, státní sekretář papežského státu († 16. prosince 1913)
• 1844 – Menelik II., etiopský císař († 12. prosince 1913)
• 1864 – Charles Horton Cooley, americký sociolog († 8. května 1929)
• 1868 – Edward Abramowski, polský filozof, anarchista, psycholog († 21. června 1918)
• 1876
  • Eric Drummond, britský diplomat, první generální tajemník Společnosti národů († 15. prosince 1951)
  • Dragutin Dimitrijević, srbský vůdce nacionalistické skupiny Černá ruka († 27. června 1917)
• 1877 – Artur Śliwiński, polský historik, premiér Polska († 16. ledna 1953)
• 1886 – Stefan Bryła, polský stavební inženýr a poslanec Sejmu († 3. prosince 1943)
• 1887
  • Karel I., rakouský císař, poslední panovník Rakouska-Uherska († 1922)
  • Marcus Garvey, jamajský novinář, předchůdce panafrického hnutí († 10. června 1940)
• 1889 – Edmond Privat, švýcarský historik a esperantista († 28. srpna 1982)
• 1891 – Abram Kardiner, americký psychiatr, psychoanalytik a antropolog († 20. června 1981)
• 1892 – Tamon Jamaguči, admirál japonského císařského námořnictva († 5. června 1942)
• 1893 – Mae West, americká tanečnice, herečka a spisovatelka († 22. listopadu 1980)
• 1896
  • Leslie Richard Groves, americký vojenský inženýr, vedoucí projektu Manhattan († 13. července 1970)
  • Tõnis Kint, předseda estonské exilové vlády († 5. ledna 1991)
• 1897 – Milan Polák, slovenský důstojník a politik († 1951)
• 1898 – Matvěj Vasiljevič Zacharov, sovětský generál († 31. ledna 1972)
• 1899 – Wilfried Basse, německý kameraman a tvůrce dokumentárních filmů († 6. června 1946)
• 1901 – Heðin Brú, faerský spisovatel († 18. května 1987)
• 1906 – Marcelo Caetano, portugalský předseda vlády († 26. října 1980)
• 1909 – Fritz Hippler, německý filmový režisér († 22. května 2002)
• 1911
  • Michail Botvinnik, ruský šachový velmistr († 5. května 1995)
  • Ondrej Klokoč, předseda Slovenské národní rady († 26. března 1975)
• 1923 – Pierre Chaunu, francouzský historik († 22. října 2009)
• 1924 – Stanley Jaki, římskokatolický kněz, benediktinský mnich, historik vědy a profesor fyziky maďarského původu († 7. dubna 2009)
• 1926 – Ťiang Ce-min, prezident ČLR
• 1929 – Francis Gary Powers, americký pilot sestřelený při průzkumném letu nad Sovětským svazem († 1. srpna 1977)
• 1930
  • Harve Bennett, americký televizní a filmový producent a scenárista († 25. února 2015)
  • Ted Hughes, anglický básník († 28. října 1998)
• 1932
  • Ábel Kráľ, slovenský jazykovědec
  • Jean-Jacques Sempé, francouzský karikaturista
  • V. S. Naipaul, britský spisovatel, držitel Nobelovy ceny († 11. srpna 2018)
  • Duke Pearson, americký klavírista († 4. srpna 1980)
• 1933 – Tom Courtney, americký běžec na 400 a 800 metrů, dvojnásobný olympijský vítěz
• 1935
  • Katalin Szőkeová, maďarská plavkyně, olympijská vítězka († 27. října 2017)
  • Oleg Tabakov, ruský herec, režisér, divadelní manažer a pedagog
• 1939
  • Luther Allison, americký bluesový zpěvák a kytarista († 12. srpna 1997)
  • Ed Sanders, americký hudebník a zpěvák
• 1940 – Fritz Wepper, německý herec
• 1941 – Karol Spišák, slovenský herec a režisér († 2007)
• 1942
  • Jerrold Eldon Marsden, kanadský matematik
  • John Tyrrell, britský muzikolog.
  • Muslim Magomajev, ázerbájdžánský a ruský zpěvák populární hudby († 25. října 2008)
• 1943 – Robert De Niro, americký herec
• 1944
  • Redžep Meidani, prezident Albánie
  • John Seiter, americký bubeník, člen skupiny The Turtles
• 1946
  • Bernd Noske, německý zpěvák a bubeník, člen skupiny Birth Control († 18. února 2014)
  • Wiesław Woda, polský politik († 10. dubna 2010)
• 1948 – Zuzana Homolová, slovenská zpěvačka, folková písničkářka
• 1952
  • Nelson Piquet, brazilský jezdec Formule 1
  • Guillermo Vilas, argentinský tenista
  • Kathryn Thorntonová, americká fyzička a kosmonautka
• 1953 – Herta Müllerová, rumunsko-německá spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny
• 1954
  • Ingrid Daubechies, belgická fyzička a matematička
  • Eric Johnson, kytarista z Austinu v Texasu
• 1956 – Chantal Poullain, česko-francouzská filmová a divadelní herečka
• 1957 – Ciwan Haco, kurdský muzikant a zpěvák
• 1958
  • Belinda Carlisle, americká zpěvačka
  • David Koresh, vůdce náboženského hnutí Davidánů († 19. dubna 1993)
• 1959 – Emy Kat, americký fotograf
• 1959
  • Jonathan Franzen, americký romanopisec a esejista
• 1960
  • Sean Penn, americký herec
• 1962 – Gilby Clarke, americký hudebník (Guns N' Roses)
• 1964 – Maria McKee, americká zpěvačka
• 1970 – Jim Courier, bývalý americký tenista
• 1977
  • Tarja Turunen, finská zpěvačka
  • Thierry Henry, francouzský fotbalista
  • William Gallas, francouzský fotbalista
• 1980
  • Jan Kromkamp, nizozemský fotbalista
  • Dani Güiza, španělský fotbalista
• 1983 – Daniel Köllerer, rakouský tenista
• 1986 – Emily Harrington, americká sportovní lezkyně
• 1988 – Johanna Larssonová, švédská tenistka
• 1989 – Čan Jung-žan, tchajwanská tenistka

Úmrtí

Česko

Václav Bolemír Nebeský († 1882)

Ludvík Kundera († 2010)

• 1792 – Jan Jáchym Kopřiva, kantor, varhaník a hudební skladatel (* 17. února 1754)
• 1878 – František Dedera, vysoký policejní úředník (* 15. listopadu 1817)
• 1882 – Václav Bolemír Nebeský, básník (* 18. srpna 1818)
• 1908 – Václav Vlček, spisovatel a redaktor (* 1. září 1839)
• 1912 – Antonín Fiala, svérázný amatérský meteorolog (* 1836)
• 1916 – Ludvík Holain, duchovní a hudební skladatel (* 20. srpna 1843)
• 1926 – Josef Seifert, československý politik (* 6. ledna 1870)
• 1938 – František Sís, československý politik a novinář (* 15. září 1878)
• 1954 – Mikuláš z Bubna-Litic, šlechtic a politik, ministr zemědělství Protektorátu Čechy a Morava (* 14. června 1897)
• 1959 – Karel Kuttelwascher, nejúspěšnější český pilot RAF (* 23. září 1916)
• 1979 – Bernard Horst, spisovatel (* 15. února 1905)
• 1982 – Vladimír Hellmuth-Brauner, literární historik, publicista a diplomat (* 27. listopadu 1910)
• 1986 – Josef Pehr, herec a loutkář (* 14. srpna 1919)
• 1988 – Jiří Kolšovský, hudebník (* 1955)
• 1995 – Jaroslav Papoušek, malíř, sochař, scenárista a režisér (* 12. dubna 1929)
• 2001 – Eduard Tomek, rakousko-český malíř (* 28. března 1912)
• 2004 – Hana Žantovská, redaktorka, spisovatelka a překladatelka (* 4. května 1921)
• 2005
  • Emil Skála, český germanista (* 20. listopadu 1928)
  • Dalibor Brázda, skladatel a dirigent (* 9. září 1921)
• 2009 – Karel Brož, československý volejbalový reprezentant, mistr světa a dvojnásobný mistr Evropy (* 6. prosince 1925)
• 2010 – Ludvík Kundera, básník, literární historik (* 22. března 1920)
• 2012 – Jaroslav Malák, malíř a ilustrátor (* 21. února 1928)
• 2014 – Vladimír Knybel, amatérský archeolog a fotograf (* 10. října 1938)

Svět

Svetozár Hurban Vajanský († 1916)

Otto Stern († 1969)

Conrad Aiken († 1973)

• 0310 – Eusebius, papež (* ?)
• 1581 – Sabina Württemberská, hesensko-kasselská lankraběnka (* 2. července 1549)
• 1607 – Anselmo Marzato, italský kardinál (* 1543)
• 1612 – Alexander Colin, vlámský manýristický sochař (* 1527)
• 1657 – Robert Blake, anglický admirál (* 27. září 1599)
• 1676 – Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen, německý spisovatel (* 17. března 1622)
• 1730 – Johann Georg Vogt, člen řádu cisterciáků, hudební vědec, historik, spisovatel a kartograf (* 30. června 1669)
• 1736
  • Jeanne Delanoue, katolická světice (* 18. června 1666)
  • James Berkeley, 3. hrabě Berkeley, britský admirál a státník (* 1680/81)
• 1742 – Franz Anton Kuen, rakouský sochař (* 7. srpna 1679)
• 1778 – Karel Maria Raimund z Arenbergu, rakouský polní maršál (* 1. dubna 1721)
• 1786 – Fridrich II. Veliký, pruský král (* 1712)
• 1831 – Patrick Nasmyth, skotský malíř (* 7. ledna 1787)
• 1834 – Husejn Gradaščević, bosenský generál (* 1802)
• 1838 – Lorenzo da Ponte, italský básník a libretista (* 10. března 1749)
• 1850 – José de San Martín, argentinský bojovník za nezávislost (* 25. února 1778)
• 1876 – Ignazio Calvi, italský šachista (* 21. ledna 1797)
• 1880 – Ole Bull, norský houslista a hudební skladatel (* 5. února 1810)
• 1886 – Alexandr Michajlovič Butlerov, ruský chemik (* 1828)
• 1898 – Carl Zeller, rakouský operetní skladatel (* 1842)
• 1901 – Edmond Audran, francouzský operetní skladatel (* 1842)
• 1905 – Ernst Bareuther, rakousko-uherský politik (* 19. ledna 1838)
• 1916
  • Umberto Boccioni, italský malíř a sochař (* 19. října 1882)
  • Svetozár Hurban-Vajanský, slovenský spisovatel, publicista, literární kritik a politik (* 1847)
• 1924 – Paul Natorp, německý filozof (* 1854)
• 1927 – Erik Ivar Fredholm, švédský matematik (* 7. dubna 1866)
• 1939 – Wojciech Korfanty, vicepremiér Polské republiky (* 20. dubna 1873)
• 1942 – Irena Nemirovská, ruská spisovatelka píšící ve francouzštině (* 24. února 1903)
• 1944 – Eugénio de Castro, portugalský spisovatel (* 4. března 1869)
• 1945 – Sergej Sergejevič Alexandrovskij, sovětský diplomat (* 1889)
• 1947 – Mohamed Abdelaziz, prezident Saharské arabské demokratické republiky
• 1955 – Fernand Léger, francouzský malíř a sochař (* 4. února 1881)
• 1958 – John Marshall, britský archeolog (* 19. března 1876)
• 1961 – Jakob Savinšek, slovinský sochař a ilustrátor (* 4. února 1922)
• 1966 – Fritz Wunderlich, německý operní pěvec (tenorista) (* 26. srpna 1930)
• 1968 – Bruno Paul, německý kreslíř a architekt (* 19. ledna 1874)
• 1969
  • Otto Stern, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 1888)
  • Ludwig Mies van der Rohe, německý architekt a tvůrce brněnské vily Tugendhat (* 27. března 1886)
• 1973 – Conrad Aiken, americký spisovatel (* 5. srpna 1889)
• 1982 – Herbert Tobias, německý fotograf (* 14. prosince 1924)
• 1983 – Ira Gershwin, americký textař (* 6. prosince 1896)
• 1987 – Rudolf Hess, německý politik (* 26. dubna 1894)
• 1998
  • Tadeusz Ślusarski, polský olympijský vítěz ve skoku o tyči (* 19. května 1950)
  • Władysław Komar, polský olympijský vítěz ve vrhu koulí, herec a politik (* 11. dubna 1940)
• 2008
  • Pavel Hrúz, slovenský spisovatel a dramatik (* 1941)
  • František Zvarík, slovenský herec (* 1921)
• 2009 – Grażyna Millerová, polská básnířka (* 29. ledna 1957)
• 2010
  • Francesco Cossiga, prezident Itálie (* 26. července 1928)
  • Frank Kermode, anglický literární teoretik (* 29. listopadu 1919)
• 2012 – Lou Martin, britský varhaník a klavírista (* 12. srpna 1949)
• 2015
  • László Paskai, emeritní arcibiskup ostřihomsko-budapešťský (* 8. května 1927)
  • Ja'akov Bekenstein, izraelský teoretický fyzik (* 1. května 1947)

Svátky

Česko

• Petra, Petronila, Petronela, Petruše
• Hyacint, Hyacinta
• Jacek
• Záviš
• Miron

Svět

• Slovinsko – Spojení Slovinců ze Zámuří s matičním národem
• Indonésie: Den nezávislosti
• Gabon: Den nezávislosti
• Argentina: Den svatého Martina
• Japonsko: Janmaštami

17. srpen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 6. 12. 2021.
minimum	denní průměr	maximum
8,3 °C (1885)	19,2 °C (od 1961)	35,9 °C (1892)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 17. srpen na Wikimedia Commons
• Galerie 17. srpen na Wikimedia Commons