Johanna Larssonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johanna Larssonová
Johanna Larssonová na French Open 2019
Stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Datum narození 17. srpna 1988 (31 let)
Místo narození Boden, Švédsko
Bydliště Helsingborg, Švédsko
Výška 174 cm
Váha 66 kg
Profesionál od 2006
Ukončení kariéry 28. února 2020
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 4 033 736 USD[1]
Tenisová raketa HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů 442–338
Tituly 2 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění 45. místo (19. září 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2015, 2016, 2019)
French Open 3. kolo (2014)
Wimbledon 1. kolo (2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018)
US Open 3. kolo (2014, 2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 301–185
Tituly 14 WTA, 17 ITF
Nejvyšší umístění 20. místo (30. října 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2015)
French Open semifinále (2019)
Wimbledon 3. kolo (2018)
US Open 3. kolo (2015, 2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň finále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200303a3. března 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johanna Larssonová (* 17. srpna 1988 Boden) je bývalá švédská profesionální tenistka, pohybující se na okruzích mezi lety 2003–2020.[1] Ve své kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové turnaje, na båstadském Swedish Open 2015 a Nürnberger Versicherungscupu 2018. K nim přidala čtrnáct trofejí ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v září 2016 na 45. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2017 na 20. místě. Trénoval ji Mattias Arvidsson.[3]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojovala do třetího kola na French Open 2014, rovněž jako na US Open 2014 a 2016. V prvním případě nestačila ve dvou setech na Kanaďanku Eugenii Bouchardovou. Ve Flushing Meadows byly nad její síly Srbka Jelena Jankovićová, s níž uhrála pouze jeden gem,[4] a o dva roky později světová jednička Serena Williamsová. V ženském deblu se jejím maximem stalo semifinále French Open 2019, do něhož prošla s Kirsten Flipkensovou. V utkání však podlehly čínské dvojici Tuan Jing-jing a Čeng Saj-saj.

V páru se stabilní nizozemskou spoluhráčkou Kiki Bertensovou skončily jako poražené finalistky na Turnaji mistryň 2017 v Singapuru.[5]

Ve švédském fedcupovém týmu debutovala jako 16letá v roce 2005 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v němž dokázala ve třech sadách porazit Anne Kremerovou.[6] Švédky v sérii zvítězily celkově 2:1 na zápasy. Poslední duel odehrála v baráži 1. skupiny euroafrické zóny 2020 proti Polsku, v němž pohrála s Magdou Linetteovou. Polky zvítězily 2:0 na zápasy. V soutěži celkově nastoupila k čtyřiceti osmi mezistátním utkáním s bilancí 33–22 ve dvouhře a 19–11 ve čtyřhře.[7]

Švédsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v ženské dvouhře startovala jako jediná zástupkyně země. Vypadla v úvodním kole, když nestačila na Francouzku Alizé Cornetovou po třísetovém průběhu.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Premiérový singlový titul na okruhu WTA Tour získala na antukovém Swedish Open 2015, probíhajícím v Bastadu. V roli sedmé nasazené ve finále zdolala německou turnajovou čtyřku Monu Barthelovou po dvousetovém průběhu. Na Swedish Open odehrála třetí finálový duel. Ziskem 280 bodů do žebříčku WTA se po čtyřech letech vrátila na své kariérní maximum, když 20. července 2015 figurovala na 46. místě. Stala se také první švédskou šampionkou v obnovené historii turnaje, a první vítěznou Švédkou od roku 1986, kdy na události triumfovala Catarina Lindqvistová. V Bastadu si připsala „double“, když triumfovala s Nizozemkou Kiki Bertensovou v deblové soutěži.

Během profesionální dráhy porazila dvakrát členku první světové desítky. Nejdříve v třísetovém dramatu druhého kola Sony Erricon Open 2011 v Key Biscayne, v němž vyřadila sedmou hráčku světa Li Na. Podruhé pak z pozice šťastné poražené kvalifikantky ve čtvrtfinále newhavenského Connecticut Open 2016 zdolala italskou světovou osmičku Robertu Vinciovou. V semifinále však podlehla Ukrajince Elině Svitolinové.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V září 2017 učinila coming out ve švédské televizi SVT TV, když za přítomnosti partnerky Amandy Strangové oznámila, že je lesba.[8]

Finále na Turnaji mistryň[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. rok dějiště povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 2017 Singapur tvrdý (h) Nizozemsko Kiki Bertensová Maďarsko Tímea Babosová
Česko Andrea Hlaváčková
6–4, 4–6, [5–10]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0–1 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (2–3 D; 14–8 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (0–1 D; 10–6 Č)
antuka (2–2 D; 3–3 Č)
tráva (1–0 Č)
koberec (0–0)

Dvouhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 25. července 2010 Portorož, Slovinsko tvrdý Rusko Anna Čakvetadzeová 1–6, 2–6
Finalistka 2. 9. července 2011 Båstad, Švédsko antuka Slovinsko Polona Hercogová 4–6, 5–7
Finalistka 3. 21. července 2013 Båstad, Švédsko antuka USA Serena Williamsová 4–6, 1–6
Vítězka 1. 19. července 2015 Båstad, Švédsko antuka Německo Mona Barthelová 6–3, 7–6(7–2)
Vítězka 2. 26. května 2018 Norimberk, Německo antuka USA Alison Riskeová 7–6(7–4), 6–4

Čtyřhra: 23 (14–9)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 19. září 2010 Québec, Kanada tvrdý Švédsko Sofia Arvidssonová USA Bethanie Matteková-Sandsová
Česko Barbora Záhlavová-Strýcová
6–1, 2–6, [10–6]
Vítězka 2. 12. června 2011 Kodaň, Dánsko tvrdý Německo Jasmin Wöhrová Francie Kristina Mladenovicová
Polsko Katarzyna Piterová
6–3, 6–3
Finalistka 1. 23. února 2013 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Švédsko Sofia Arvidssonová Francie Kristina Mladenovicová
Kazachstán Galina Voskobojevová
6–7(5–7), 3–6
Finalistka 2. 22. února 2014 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Jihoafrická republika Chanelle Scheepersová Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Argentina María Irigoyenová
2–6, 0–6
Vítězka 3. 17. ledna 2015 Hobart, Austrálie tvrdý Nizozemsko Kiki Bertensová Rusko Vitalija Ďjačenková
Rumunsko Monica Niculescuová
7–5, 6–3
Vítězka 4. 19. července 2015 Båstad, Švédsko antuka Nizozemsko Kiki Bertensová Německo Tatjana Mariová
Ukrajina Olga Savčuková
7–5, 6–4
Finalistka 3. 27. září 2015 Soul, Jižní Korea tvrdý Nizozemsko Kiki Bertensová Španělsko Lara Arruabarrenová
Slovinsko Andreja Klepačová
6–2, 3–6, [6–10]
Finalistka 4. 27. února 2016 Acapulco, Mexiko tvrdý Nizozemsko Kiki Bertensová Španělsko Anabel Medina Garriguesová
Španělsko Arantxa Parra Santonjaová
0–6, 4–6
Vítězka 5. 21. května 2016 Norimberk, Německo antuka Nizozemsko Kiki Bertensová Japonsko Šúko Aojamová
Česko Renata Voráčová
6–3, 6–4
Vítězka 6. 25. září 2016 Soul, Jižní Korea tvrdý Belgie Kirsten Flipkensová Japonsko Akiko Omaeová
Thajsko Peangtarn Plipuečová
6–2, 6-3
Vítězka 7. 16. října 2016 Linec, Rakousko tvrdý (h) Nizozemsko Kiki Bertensová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Česko Květa Peschkeová
4–6, 6–2, [10–7]
Vítězka 8. 22. října 2016 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Nizozemsko Kiki Bertensová Rumunsko Monica Niculescuová
Rumunsko Patricia Maria Țigová
4–6, 7–5, [11–9]
Vítězka 9. 7. ledna 2017 Auckland, Nový Zéland tvrdý Nizozemsko Kiki Bertensová Nizozemsko Demi Schuursová
Česko Renata Voráčová
6–2, 6–2
Finalistka 5. 27. května 2017 Norimberk, Německo antuka Belgie Kirsten Flipkensová USA Nicole Melicharová
Spojené království Anna Smithová
6–3, 3–6, [9–11]
Vítězka 10. 23. července 2017 Gstaad, Švýcarsko antuka Nizozemsko Kiki Bertensová Švýcarsko Viktorija Golubicová
Srbsko Nina Stojanovićová
7–6(7–4), 4–6, [10–7]
Vítězka 11. 24. září 2017 Soul, Jižní Korea tvrdý Nizozemsko Kiki Bertensová Thajsko Luksika Kumkhumová
Thajsko Peangtarn Plipuečová
6–4, 6–1
Vítězka 12. 15. října 2017 Linec, Rakousko (2) tvrdý (h) Nizozemsko Kiki Bertensová Rusko Natela Dzalamidzeová
Švýcarsko Xenia Knollová
3–6, 6–3, [10–4]
Finalistka 6. 29. října 2017 Turnaj mistryň, Singapur tvrdý (h) Nizozemsko Kiki Bertensová Maďarsko Tímea Babosová
Česko Andrea Hlaváčková
6–4, 4–6, [5–10]
Finalistka 7. 25. února 2018 Budapešť, Maďarsko tvrdý (h) Belgie Kirsten Flipkensová Španělsko Georgina García Pérezová
Maďarsko Fanny Stollárová
6–4, 4–6, [3–10]
Finalistka 8. 26. května 2018 Norimberk, Německo antuka Belgie Kirsten Flipkensová Nizozemsko Demi Schuursová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–3, 3–6, [7–10]
Vítězka 13. 15. října 2018 Linec, Rakousko (3) tvrdý (h) Belgie Kirsten Flipkensová USA Raquel Atawová
Německo Anna-Lena Grönefeldová
4–6, 6–4, [10–5]
Finalistka 9. 12. ledna 2019 Hobart, Austrálie tvrdý Belgie Kirsten Flipkensová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
3–6, 6–3, [6–10]
Vítězka 14. 23. června 2019 Mallorca, Španělsko tráva Belgie Kirsten Flipkensová Španělsko María José Martínez Sánchezová
Španělsko Sara Sorribes Tormová
6–2, 6–4

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments
Tituly dle povrchu
tvrdý (8–3 D; 9–4 Č)
antuka (5–9 D; 7–5 Č)
tráva (1–0 Č)
koberec (0–0)

Dvouhra: 25 (13–12)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 15. května 2005 Falkenberg, Švédsko antuka Švédsko Sofia Arvidssonová 6–1, 6–3
Finalistka 1. 21. června 2005 Oslo, Norsko antuka Švédsko Mari Anderssonová 4–6, 4–6
Finalistka 2. 3. listopadu 2005 Stockholm, Švédsko antuka Německo Carmen Klaschkaová 3–6, 3–6
Vítězka 2. 21. května 2006 Falkenberg, Švédsko antuka Německo Anne Schaeferová 6–2, 7–6
Vítězka 3. 24. dubna 2007 Bol, Chorvatsko antuka Chorvatsko Tereza Mrdezaová 6–1, 6–3
Vítězka 4. 29. října 2007 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Švédsko Nadja Romaová 6–2, 6–1
Finalistka 3. 16. ledna 2008 Sunderland, Spojené království tvrdý (h) Rusko Jelena Kulikovová 2–6, 6–7
Vítězka 5. 5. února 2008 Sutton, Spojené království tvrdý (h) Česko Andrea Hlaváčková 7–5, 6–0
Vítězka 6. 11. února 2008 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Česko Barbora Záhlavová-Strýcová 0–6, 6–1, 7–6(7–1)
Finalistka 4. 4. srpna 2009 Hechingen, Německo antuka Rakousko Yvonne Meusburgerová 7–5, 5–7, 2–6
Finalistka 5. 7. září 2009 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka Francie Iryna Brémondová 3–6, 3–6
Finalistka 6. 27. října 2009 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Estonsko Maret Aniová 5–7, 7–6, 2–6
Vítězka 7. 5. října 2009 Barnstaple, Spojené království tvrdý (h) Francie Pauline Parmentierová 6–2, 6–2
Vítězka 8. 19. října 2009 Glasgow, Spojené království tvrdý (h) Spojené království Melanie Southová 6–1, 1–6, 6–3
Finalistka 7. 12. ledna 2010 Plantation, Spojené státy antuka Chorvatsko Ajla Tomljanovićová 3–6 3–6
Vítězka 9. 28. února 2010 Biberach, Německo tvrdý (h) Itálie Romina Oprandiová 4–6, 6–2, 6–2
Vítězka 10. 8. března 2010 Clearwater, Spojené státy tvrdý Čína Čang Šuaj 7–6, 6–0
Vítězka 11. 22. března 2010 Jersey, Spojené království tvrdý (h) Spojené království Anna Smithová 6–2, 6–3
Finalistka 8. 7. června 2010 Marsielle, Francie antuka Česko Klára Zakopalová 3–6, 3–6
Finalistka 9. 6. října 2010 Barnstaple, Spojené království tvrdý (h) USA Alison Riskeová 2–6, 0–6
Vítězka 12. 2. července 2012 Biella, Itálie antuka Gruzie Anna Tatišviliová 6–3, 6–4
Finalistka 10. 8. června 2014 Marseille, Francie antuka Rumunsko Alexandra Dulgheruová 3–6, 5–7
Finalistka 11. 17. srpna 2014 Bogotá, Kolumbie antuka Španělsko Lara Arruabarrenová 1–6, 3–6
Finalistka 12. 12. července 2015 Versmold, Německo antuka Německo Carina Witthöftová 3–6, 3–6
Vítězka 13. 16. července 2017 Contrexéville, Francie antuka Německo Tatjana Mariová 6–1, 6–4

Čtyřhra: 26 (17–9)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. května 2005 Falkenberg, Švédsko antuka Švédsko Mari Anderssonová Polsko Natalia Kołatová
Polsko Monika Schneiderová
6–1, 6–1
Vítězka 2. 25. června 2005 Oslo, Norsko antuka Švédsko Nadja Romaová Švédsko Kristina Andlovicová
Norsko Karoline Borgensenová
6–4, 6–4
Finalistka 1. 6. listopadu 2005 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Švédsko Mari Anderssonová Rakousko Eva-Maria Hocováh
Německo Martina Pavelecová
4–6, 3–6
Finalistka 2. 9. dubna 2006 Makarska, Chorvatsko antuka Švédsko Nadja Romaová Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
Rumunsko Antonia Xenia Toutová
4–6, 5–7
Vítězka 3. 7. října 2007 Nantes, Francie tvrdý Švédsko Sofia Arvidssonová Spojené království Melanie Southová
Belgie Caroline Maesová
4–6, 7–5, [10–7]
Vítězka 4. 20. října 2007 Glasgow, Spojené království tvrdý Švédsko Sofia Arvidssonová Česko Veronika Chvojková
Německo Kathrin Wörleová
6–2, 6–3
Vítězka 5. 4. listopadu 2007 Stockholm, Švédsko tvrdý Švédsko Nadja Romaová Švédsko Diana Erikssonová
Dánsko Hanne-Skak Jensenová
6–7, 6–3, [10–6]
Vítězka 6. 19. ledna 2008 Sunderland, Spojené království tvrdý Spojené království Anna Smithová Slovensko Martina Babáková
Česko Iveta Gerlová
6–1, 3–6, [10–3]
Finalistka 3. 5. února 2008 Sutton, Spojené království tvrdý (h) Spojené království Anna Smithová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
3–6, 3–6
Vítězka 7. 15. února 2008 Stockholm, Švédsko tvrdý Spojené království Anna Smithová Srbsko Neda Kozićová
Chorvatsko Ivana Lisjaková
6–0, 7–5
Vítězka 8. 28. září 2008 Shrewsbury, Spojené království tvrdý Spojené království Anna Smithová Spojené království Sarah Borwellová
USA Courtney Nagleová
7–6, 6–4
Vítězka 9. 4. října 2008 Helsinki, Finsko tvrdý Finsko Emma Laineová Rakousko Patricia Mayrová
Kanada Marie-Ève Pelletierová
6–4, 6–2
Finalistka 4. 20. dubna 2009 Bari, Itálie antuka Spojené království Anna Smithová Ukrajina Irina Burjačoková
Česko Renata Voráčová
7–5, 2–6, [5–10]
Vítězka 10. 27. června 2009 Kristinehamn, Švédsko antuka Dánsko Hanne-Skak Jensenová Švédsko Sofia Arvidssonová
Švédsko Sandra Romaová
7–6, 6–2
Vítězka 11. 2. srpna 2009 Bad Saulgau, Německo antuka Dánsko Hanne-Skak Jensenová Japonsko Jurika Semaová
Chorvatsko Darija Juraková
6–2, 6–3
Finalistka 5. 10. srpna 2009 Koksijde, Belgie antuka Spojené království Anna Smithová Austrálie Shannon Goldsová
Austrálie Nicole Krizová
6–7(3–7), 2–6
Finalistka 6. 31. srpna 2009 Katovice, Polsko antuka Rakousko Melanie Klaffner Polsko Karolina Kosińská
Rumunsko Agnes Szatmariová
1–6, 6–2, [5–10]
Runner-up 7. 22. září 2009 Shrewsbury, Spojené království tvrdý (h) Spojené království Anna Smithová Německo Kristina Barroisová
Rakousko Yvonne Meusburgerová
6–3, 4–6, [7–10]
Finalistka 8. 29. září 2009 Helsinky, Finsko tvrdý (h) Spojené království Anna Smithová Finsko Emma Laineová
Spojené království Kelly Andersonová
3–6, 3–6
Vítězka 12. 11. října 2009 Barnstaple, Spojené království tvrdý Spojené království Anna Smithová Finsko Emma Laineová
Jihoafrická republika Kelly Andersonová
7–5, 6–4
Vítězka 13. 20. března 2010 Fort Walton Beach, Spojené státy tvrdý Jihoafrická republika Chanelle Scheepersová USA Christina Fusanová
USA Courtney Nagleová
2–6, 7–6, [10–7]
Vítězka 14. 12. července 2010 Marseille, Francie antuka Rakousko Yvonne Meusburgerová Francie Stéphanie Cohenová-Alorová
Francie Aurélie Védyová
6–4, 6–2
Vítězka 15. 24. července 2011 Petange, Lucembursko antuka Německo Jasmin Wöhrová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Německo Kristina Barroisová
7–6, 6–4
Finalistka 9. 25. září 2011 Saint-Malo, Francie antuka Německo Jasmin Wöhrová Rusko Nina Bratčikovová
Chorvatsko Darija Juraková
4–6 2–6
Vítězka 16. 5. května 2014 Cagnes-Sur-Mer, Francie antuka Nizozemsko Kiki Bertensová Argentina Tatiana Buová
Chile Daniela Seguelová
7–6, 6–4
Vítězka 17. 29. června 2018 Southsea, Spojené království tráva Belgie Kirsten Flipkensová Polsko Alicja Rosolská
USA Abigail Spearsová
6-4, 3-6, [11-9]

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 1183. 491. 382. 314. 169. 170. 68. 59. 73. 83. 70. 55. 51. 80. 73. 217.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 409. 407. 282. 157. 135. 112. 65. 276. 146. 148. 36. 27. 20. 40. 33.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johanna Larsson (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b Johanna Lrsson slutar har varit med om en galet cool resa [online]. Tennis [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (švédsky) 
  2. (anglicky) Johanna Larssonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200303a3. března 2020
  3. (anglicky) Johanna Larssonová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20200303a3. března 2020
  4. US Open 2014: Jelena Jankovic thumps Johanna Larsson to reach round four [online]. The Guardian [cit. 2015-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Petr Pokorný. Hlaváčková s Babosovou ovládly čtyřhru na Turnaji mistryň [online]. TenisPortal.cz, 2017-10-29 [cit. 2017-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. SWE d. LUX 2-1 in TUR [online]. Fed Cup [cit. 2015-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. (anglicky) Johanna Larssonová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20200303a3. března 2020
  8. GATTO, LUIGI. Johanna Larsson comes out: 'I am lesbian' [online]. Tennis World USA, 2017-09-15 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]