Horní Maršov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Maršov
Znak obce Horní MaršovVlajka obce Horní Maršov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0525 579262
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Trutnov (CZ0525)
Obec s rozšířenou působností Trutnov
Pověřená obec Svoboda nad Úpou
Historická země Čechy
Katastrální výměra 28,47 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 980 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 527 m n. m.
PSČ 542 26
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 6
Katastrální území 8
Adresa obecního úřadu Bertholdovo náměstí 102
54226 Horní Maršov
Starosta Ing. Pavel Mrázek
Oficiální web: www.hornimarsov.cz
Email: obec@hornimarsov.cz
Horní Maršov
Horní Maršov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Maršov (německy Marschendorf, po roce 1945 Maršov IV) je obec ve východních Krkonoších. Nachází se v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. K obci se trvale připojily i Dolní a Horní Albeřice, Dolní a Horní Lysečiny a Temný Důl. Žije zde 980[1] obyvatel.

Hlavní evidenční část, Horní Maršov, se skládá ze dvou katastrálních území, Horní Maršov a níže (jižněji) položeného Maršov III. Navazující další části Maršova, katastrální území Maršov II a Maršov I, jsou součástí města Svoboda nad Úpou, které se nečlení na evidenční části. Jiná obec podobného názvu v témž okrese, Maršov u Úpice (do roku 1950 pouze Maršov), se nachází asi 22 km jihovýchodním směrem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hřbitovní kostel

Trvale se obyvatelé v Maršově usídlili někdy po roce 1270. Pozemky na území dnešního Maršova, Albeřic a Dolních Lysečin byly tehdy rozděleny v pravidelných lánech – dodnes je patrné, že Maršov býval lánovou obcí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1541. Tehdy královský hejtman v Trutnově Hanuš z Varnsdorfu udělil Matesovi Behmerovi hamr v Kalné Vodě a železnou rudu v Maršově. Od 16. století byl Horní Maršov správním centrem východních Krkonoš. Hlavní vlna přistěhovalců do Maršova dorazila v polovině 16. století. To sem dorazili dřevorubci z Tyrolska, kteří začali hojně kácet stromy z okolních pralesů, a po vodě je posílali třeba až do Kutné hory. Aby se stromy nezasekávaly, na několika místech postavili přehrady[2]. V té době vznikl nejdříve protestanský, dřevěný kostel, který byl v roce 1608 nahrazen kamenným. Po bitvě na Bílé Hoře byli protestanti z Čech vyhnání, a tak se kostel stal katolickým. Po 400 letech byl Maršov také centrem církevní správy, která v polovině 18. století čítala přes 8 tisíc lidí. V roce 1868 do věže, jelikož je na vyvýšeném místě, uhodil třikrát za sebou blesk, což způsobilo rozpad střechy a zvonů. Nakonec se podařilo střechu opravit a za pomoci lidí z celé monarchie včetně císařské rodiny a rovněž byly ulity nové zvony. Ale i přesto vznikl po letech kostel nový, dole v obci, zasvěcen rovněž Panně Marii Nanebevzaté. Starý kostel přestal být používán, dokonce byl i odsvěcen. Nyní je kostel využíván k různým kulturním akcím a je také kompletně restaurován. Nový kostel se stal velkou dominantou Maršova. Jeho postavení prosadila hraběnka Aloisie Czernin-Morzinová, která také zaplatila se svým synem 80 % nákladů[2]. Architektem kostela byl slavný Josef Schulz, který postavil třeba Národní muzeum nebo Národní divadlo v Praze. V roce 1792 vznikl skoro u centra obce klasicistní zámek. V roce 1869 byl zámek rozšířen o tři zadní křídla a vzniklo čtvercové nádvoří, další majitelé Czernin-Morzinové zase celé hlavní křídlo téměř od základů přestavěli v novorenesančním stylu a doplnili o čtyřbokou věž. Nyní je zámek ve velmi zchátralém stavu. Opravena je pouze přední fasáda a zámek je již řadu let na prodej. Pravděpodobně nejstarším podnikem v Maršově byl pivovar, který byl založen Kasparem Nussem v roce 1599 na území Dolního Maršova. Druhý pivovar ve středu obce vznikl v roce 1792, kdy hrabě Jan Berthold Schaffgotsch se svým zetěm Alfonsem Aichelburgem dokončili přestavbu zámku a vedle svého pozemku zřídili pivovar s palírnou. Okolí pivovaru se rozrostlo, syn Aichelburga přistavěl třeba hotel nebo pódium s jevištěm. Nakonec zadlužený hrabě Aichelburg pak ale musel celé panství včetně pivovaru prodat. Nyní je pivovar ve velmi zchátralém stavu. Na náměstí stával domek starosty. Ten byl při povodních v roce 1897 stržen, a tak starosta koupil dům naproti, budovu tehdejšího soudu a předělal ji na obchod a byty. Ze zbořeniště nechal postavit budovu spořitelny a pojišťovny. V roce 1906 tu byl postaven městský dům v secesním stylu, v přízemí umístěnou lékárnou s velkým výkladem. Od roku 1945 je v domě sídlo obecní samosprávy. Po druhé světové válce zde bylo 90 % obyvatel Němců, kteří byli, až na malé výjimky (rodiny Tippeltova, Lammerova aj.), vyhnáni. Až do roku 1960 fungovala v Maršově IV. Okresní nemocnice. V Temném dole býval klášter (jehož budovy dosud stojí pod blízkou kaplí sv. Anny pod Starou horou), zlikvidovaný v akci K v padesátých letech.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází státní silnice, která byla postavena nejprve z Horního Maršova do Pece pod Sněžkou v letech 1968 – 72 a později v letech 1979 – 81 ze Svobody nad Úpou do Horního Maršova. Je zde spousta restaurací[3], potraviny[4] přímo v Maršově: síť supermarketů Enapo, Hruška, večerka "H&A" a další, uveďme třeba vyhlášené řeznictví v přidruženém Temném dole[4]. Dále je tu pošta[5]; lékárna[5]; vinotéka[4] a několik pensionů[6]. V obci následně sídlí sdružení SEVER[7]. Každý rok se v obci koná tzv. Maršovská pouť, kde jsou k dispozici různé pouťové atrakce. Dále je v hlavní den poutě na náměstí postaveno pódium, s programem zpravidla od 11 hodin zpravidla do půlnoci. Vystupují zde různá divadla pro děti, koncerty apod.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horním Maršově.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b Historie obce [online]. Dostupné online. 
  3. Restaurace v Horním Maršově [online]. Dostupné online. 
  4. a b c Ostatní veřejné prostranství [online]. Dostupné online. 
  5. a b Veřejné prostranství v Maršově [online]. Dostupné online. 
  6. Ubytování v Horním Maršově [online]. Dostupné online. 
  7. SEVER Horní Maršov [online]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]